Příspěvky uživatele

pokusím se přijít

Mezitím, co Darryl vaří a Cas hlídá těstoviny, povídají si. Darryl má hotovo a tak pánev vypne. Jen s tím ještě míchá, aby se to nepřipálilo. "Nepřeháním" řekne upřímně. Cas se mu líbí, proč by ji nemohl pochválit a ano, byla sexy. "Každý druhý den" zopakuje po ní a musí se zasmát "to nevím, jestli zvládnu" řekne velmi vážně a pak se zasměje. Je to typ člověka, který musí mít pestrý jídelníček. Dělají si z toho srandu, Cas má sice ráda těstoviny, ale i ona by měla jíst vyváženě, třeba ji to Darryl naučí. Darryl bude někdy určitě skvělý přítel, jen si to neumí připustit. Možná až se jeho sebevědomí trochu vzpamatuje. Nikdy neměl sebevědomí nijak vysoké, naopak, často se podceňuje. Potom už nabídne hudbu a tak se Darryl otočí na okno a ukáže na kazeťák. "Dej si tam co chceš, cd jsou v obýváku a nebo nalaď rádio" řekne a usměje se. Mezitím, co šla ke kazeťáku, slil těstoviny a začal nandávat dvě porce. Ještě tam zbylo, kdyby někdo chtěl přidat, udělal toho více. Položil to na stůl a donesl příbory. Potom došel ještě pro skleničky na víno a láhev červeného vína, nalil pro oba, usadil se. "Teď mi tak došlo, že se stále pořádně neznáme" řekne a zadívá se na víno. Vezme sklenici do ruky. Přemýšlí, na co si připijí a mezitím i na to, jak ji říci, co umí. O jeho schopnostech, o upírech, vlkodlacích, nemá tušení, že Cas o nich ví. Začnu svým uchem pomyslí si. Měl by ji říci zatím něco reálného.

Pokud člověk miluje, je pro něj ten druhý vším. Pravdou je, že Darryl si není jistý, jestli Cas miluje, ale i tak ji oslovil andělem. Je taková, jako oni, tedy, kdyby existovali a byli takoví, jak o nich plno lidí hovoří. Pro Cas to byla možná dobrá zkušenost do života, už nejspíše nebude ta naivní holka, která všem a všemu věřila a bude si dávat na lidi větší pozor, ale také je možné, že zůstane taková, jaká je a nezmění se, to by Darrylovi nevadilo, má ji rád takovou, jaká je, i když si možná myslí, že ji ještě úplně nezná. Darryl je velmi rád, že Cas udělal lépe, konečně ji viděl se smát a ne plakat. Darryl je rád, že ji tu má, vždy, když ji vidí, zlepší se mu nálada, je mu s ní dobře. V neposlední řadě, Darryl je rád, že zrovna on má tu čest ji nabídnout pomoc. To, že čte myšlenky by ji vážně chtěl říci, ale má strach, má strach jak by reagovala, co kdyby ho jeho nejlepší přítelkyně opustila? To by asi nezvládl. Nemá za co děkoval, ale Darryl se usměje a kývne. Nic neříká, sama ví, že si Darryl myslí, že někdy děkuje až příliš. "Vidíš, to je dobře, ještě, aby jsi se tak necítila, když je to pravda" usměje se na ni. Dalo by se říci, že se usmívá stále. Nad její další otázkou se zasměje. "Myslíš, že celý týden budu jíst těstoviny? to by asi nešlo" ne, vážně, neumí si představit, že by stále jedl jedno a to samé. Miluje brambory, maso a všechno tak celkově. Ne jen těstoviny. Musí mít trochu pestrou a vyváženou stravu. Těstoviny už vařit dávala a tak ví, kde co všechno najde. Nechá ji, aby to udělala, zvládne to úplně v pohodě. Má pocit, že jejich domácnost bude klapat, Cas se rychle zorientuje. "Mě to nevadí, naopak jsem rád, když tu teď budeš bydlet" usměje se. Vážně je rád, že se tu chová jako doma, nebude tu pořád s ní a nebude ji pořád říkat, kde co najde, nebude ji nosit vodu a tak podobně, bude se muset o sebe postarat sama. Darryl bude chodit do práce, Cas zase do školy a i když spolu budou bydlet, neznamená to, že na sebe budou mít pořád čas. Potom prohodí větu o ženě a že je úžasný, Darryla to trochu zaskočí a lehce vykulí oči, moc neví, co ji na to říc, není na toto zvyklí, a tak se jen usměje a poděkuje "To je od tebe hezké, děkuji, jsi milá". Darryl si to o sobě rozhodně nemyslí, jeho sebevědomí není příliš vysoké, spíše na druhou stranu a tak nikdy nemyslel na to, že by měl být pro ženy úžasný. Ovšem vždy se bude snažit, aby se jeho přítelkyně měla jako princezna v pohádce.

// omlouvám se za zdržování, byli nějaké problémy

"Chápu" řekne jen a usměje se, více se k tomu raději nevyjadřuje, nechce se do toho zamotat a navíc k tomu už nemá ani co říci.
"Nebyla?" trochu se podiví. Je to skvělá holka. Neví, kolik měla kluků, ví jen o Bastienovi, ale Darryl si myslí, že tak hezká a fajn holka už jich třeba pár měla, i když je tak mladá. Na číslo se ji ptát nebude, to není slušné a navíc to ani nemusí vědět. Měl já jsem vlastně někdy nějaký vážný vztah? zamyslí se.
Zaslechne její myšlenky, nijak to neřeší, možná si to i myslel, že byla jen poblázněná. Nic neříká a nedává na sobě nic znát. Musím jí to říci, jednou, jednou ji to řeknu pomyslí si a oddechne si.
Cas je v koupelně mezitím, co Darryl připravuje jídlo, stihl toho poměrně hodně. Přijde za ním dolů a zeptá se, co je na ní krásného. Darryl se usměje a odpoví ji "právě ta přirozenost" řekne a otočí se k pánvi, promíchá to a otočí se zpátky k ní "a je známo, že holka v klučičím oblečení jsou sexy" řekne na rovinu a pokračuje ve vaření.
Zeptá se ho na pomoc, Darryl zapřemýšlí a mezitím ona prohodí větu s těstovinami. Usměje se. "Rozmazluji? to nevím, ale když jsi u mě jednou za čas na jídle, rád ti udělám něco, co már ráda" lehce se nad tou větou zasměje. "To mě tak napadá, zatím můžeš připravit těstoviny a dát je vařit" usměje se a zamíchá směs na pánvičce. Došla si pro skleničku a vodu, což Darryla potěší "jako doma" je rád, že se nestydí si jít vzít.

On hodně dlouho o těchto bytostech nevěděl a tak neměl kolikrát tušení, s kým mluví. Například až teď poznal vlkodlačici, tedy, dozvěděl se to z jejích myšlenek a díky tomu je už také pozná. Stejně jako upíry díky April. Naštěstí ho ještě žádný nenapadl a doufá, že ani nenapadne, asi by se neubránil. Ženy jsou rozhodně rizikovější na napadení.
"Jo, já vím, ale jen tě upozorňuji, raději" zasměje se. Musí ji přeci lichotit, že by ji to vše pověděl a taky, že ano. "Jasně, proč by ne, ale už to nechci řešit, ta představa mě děsí" zasměje se. Neví, jak by to bylo, kdyby byl na kluky, neví, jestli by ji to řekl hned, nebo potom a další věci, ale nechce se tím zabývat.
"Neděkuj a ano, vím to, jsi totiž můj anděl" usměje se a andělé musí pomáhat. Tedy, řekl to jako lichotku, ale každopádně to myslel tak, že každopádně ví, že mu se vším pomůže, kdykoli bude potřebovat.
"Uvědomíš si to, až poznáš pravou lásku" usměje se. Darryl neví, jestli měla kdy někdy jiné kluky, ale pokud ne, nemá s čím srovnávat a třeba ani ještě neví, co je láska. Pravdou je, že Darryl to také ještě moc neví. "Dobře, beru to a jsem za to rád, taky mi je s tebou hezky" uzná upřímně a usměje se. "Dobře, jdu něco vymyslet" řekne, usměje se a už jde do té kuchyně. Podívá se do lednice, mrazáku, skříněk, co tam vše má a potom ho napadne, co by mohl udělat. Jednoduché těstoviny se zeleninou a kuřecím masem. Vše připraví, dá smažit cibulku, k tomu maso, které podlije červeným vínem, ale jen lehce. Přidá zeleninu a v tom vejde Cas, moc ji nerozumí, jelikož k ní je otočený pravou stranou a neslyší na pravé ucho. Do levého ucha mu prská jídlo, což dělá poměrně hluk a tak zamíchá jídlem a otočí se k ní. Zasekne se na ni pohledem a usměje se "Jsi krásná" ujede mu najednou, lehce se oklepe. "Promiň, co jsi říkala?" Cas ještě neví, co se mu stalo a že na jedno ucho neslyší, jelikož jeho levé ucho funguje perfektně, vlastně to pravé nepotřebuje.

Usměje se a přikývne, je rád, že to tak ber, že ví, že se svět nezboří a že se se sestrou jistě usmíří. Proč by je to mělo rozhádat. Musí si věřit, jsou rodina. Drží spolu. Mají se rádi. Rodinné pouto mezi nimi musí být jistě dosti pevné, aby vydrželo i tento nátlak.
"Tak to jsem rád, děkuji" řekne upřímně, nechce, aby ji někdo takový ublížil, ne dej bože znásilnil. Je to pěkná dívka a někteří na to mohli už i myslet.
Pravdou je, že Darryl si ne vždy nechává vousy narůst, někdy chodí i hladce oholen, ale jelikož ho nebaví se holit, nějaké to strniště se tam skoro pokaždé najde. Líbí se mu to více než "hladká dětská prdelka". Jen si neumí představit, že by měl být zarostlý, raději vždy upravený.
"Jasně, jasně, neprovokuješ" řekne pochybným tónem a zasměje se. "Jak tě to mohla napadnout? Snad bych ti řekl, kdybych byl na kluky, no ne?" usměje se. Na kluky není a ani ho to nijak neláká a neměl by důvod ji o tom neříct, kdyby ano, pokud by byli tak dobří přátele, jistě by ji to řekl co nejdříve.
Když Darrylovi chtěla odpovídat, zaváhala, zamyslela se a pohled neudržela v jeho očích, což ho malinko znervóznilo. Ovšem potom se rozmluvila. "Dělám to rád, rád ti pomohu, vždy, to si pamatuj a taky tě mám rád" usměje se. Neřekne to, neřekne ty dvě zamilovaná slova, ještě není, dokud si láskou k ní nebude úplně jistý. Potom zaslechl její myšlenky, neslyšel je úplně zřetelně, ale domyslel si to na sto procent dobře. Začal si vyčítat, že ji polibek opětoval po tom, co ji v myšlenkách prolétlo, že ho chtěla políbit už dříve. Neměl jsem to dělat, vždyť to vím, nebudete spolu, ne teď, je po rozchodu, musí se z toho dostat, co když ho stále miluje? pomyslí si, Její myšlenky jsou poměrně zmatené. Darryl trochu nevěděl, co chce, ale raději to přestal řešit. Časem se vše vyjasní.
Po jeho myšlenkách výčitkách přijde krásná věta. Darryl se musí usmívat. Lichotí mu to, ne že ne. Přijde mu zmatená myslela si, že je zamilovaná, teď si myslí, že nebyla, co ji na to říci? zapřemýšlí. "A ty jsi do něj snad nebyla zamilovaná? je pochopitelné, že teď, po tom, co ti to udělal, potřebuješ pomoci a věř, nebo ne, tak, jak je to jednodušší se mnou, tak by to bylo i s někým jiným" usměje se. Každý kamarád by ji dokázal pomoci, i s kamarádkou by ji to přišlo jednodušší, stačí vědět, jak se zachovat. Doufal, že nic nezakazil tím, co teď řekl.
"Budu tady, neboj, neuteču a počkám na tebe" usměje se "běž do té sprchy a nějaké oblečení si vyber, zajímá mě, co se ti bude líbit" stále má na tváři rty roztažené do úsměvu "určitě musíš mít hlad, zatím bych zašel do kuchyně a něco uvařil" usměje se. Poté ji pustí "tak utíkej a sejdeme se v kuchyni" řekne a jde pomalu do kuchyně, cestou přemýšlí, co by mohl uvařit. Pamatuje si, že má ráda těstoviny a tak přemýšlí, co by mohl udělat. Minule měli sýrovou omáčku s kuřecím masem, tentokrát by to chtělo něco jiného. Snad něco vymyslí, až dorazí do kuchyně.

"Ano, to je pravděpodobně pravda, jen bych si přál, aby bylo zase vše v pořádku" povzdechne si. Asi by ji neměla radit, jak řekla, sama to musí vědět nejlíp. On Claire ani nezná. S Claire si musí vážně promluvit a vyslechnout si i její verdikt, pak bude jen na ni, komu bude a nebude věřit. Což je to nejtěžší rozhodnutí. Sebastiena milovala a Claire je její sestra. Ovšem názor na Sebastiena pravděpodobně změnila.
"Dobře, nezabereš" zopakuje a oddechne si, ale musí se zasmát. Nevadilo by mu to. Sice by měl méně prostoru pro sebe, ale zvykl by si na to. On moc věcí nemá. Proto není důvod, aby mu to vadilo.
"Za pravdu se neděkuje." Usměje se. Řekl to upřímně.
"Ach tak" tak ty nemám rád, a Cas se pravděpodobně líbí, když o něm takto mluví pomyslí si. "No budu ti věřit, hlavně, že se ti nic nestalo" usměje se.
"Aha, přítele, to myslíš vážně?" zasměje se "ty mě budeš provokovat?" lehce zakroutí hlavou, má chuť ji zlochtat.
Přečte si její myšlenky a musí se zasmát. Bude ji to muset říci, bude muset vědět, že má tuto schopnost, ale teď ještě ne. "Teď ke mě nejsi upřímná" řekne jen a přitáhne si ji za boky k sobě a políbí ji.
Kdyby jsi jen věděl? řekne si v duchu. Jelikož tu není nic, co by její myšlenky rušilo, ani nikdo jiné, co by vyvolával myšlenky, je mu jasné, na co myslí právě ona. "Nechceš mi něco říci?" povytáhne lehce obočí. "Neměl bych něco vědět?" zeptá se vážně. Zatím se snaží, aby nepoznala, že už ví vše, na co myslela.
"Jasně, ve skříni si vezmi co chceš a sprcha je pořád na stejném místě, taky se to nezměnilo" usměje se. Cas tam ještě stojí a chvíli ji trvá než odejde, ale když se otočí k němu záda, zezadu ji obejme. "Nepotřebuješ ještě něco?" zeptá se. Momentálně by pro ni udělal asi cokoli. Začíná s ní mít vážně krásný pocit, nemůže se přestat usmívat a nedokáže si představit, že by teď měla odejít. Začíná ji snad milovat? Dokud si nebude jistý, nic nebude říkat. A je mu blbé ji teď nabízet vztah po rozchodu. Určitě bude chtít být chvíli sama a odpočinout si od mužů.

"Jsem rád, že jsi rozumná a uvědomuješ si to, hlavně zkus mluvit v klidu" usměje se na ni, dělá mu radost, že se chová rozumně a ví, co je dobře, co se může stát. Poté se od něj odkloní a řekne tu větu. Darryl se zasměje. "Dobře, počkám si" řekne s úsměvem. "Dobře" řekne trochu nejistě. "A kolik ho asi tak budeš potřebovat?" řekne lehce se strachem, ale potom se zasměje.
"No trochu tě znám, ne že ne, vím, že jsi upřímná" usměje se. "Jen tě škádlím, samozřejmě, že jsi rozumná a umíš se chovat dospěle" usměje se. Je to pro ni vlastně pochvala. "No, nedala by ses, nevím, zda by jsi se ubránila" řekne lehce smutně, neumí si představit, že by se ji něco stalo. "Třeba tak nevypadal, ale nikdy nevíš" pokrčí lehce ramena. Už kolikrát slyšel případ, kdy přítel zaútoč. Ach ta televize a ty zprávy.
Nad její další větou se musí zasmát "myslíš, že bych ti to ještě neřekl?" povytáhne obočí "určitě bych si tě sem bral, kdyby tu bydlel někdo jiný" usměje se.
Přiblíží se k němu a chce mu dokázat, že je velká holka. Čeká, co se bude dít. Vážně nečekal, že by ho políbila. Nechá ji, aby ho políbila, ale po té se odtáhne. Obejme ji. "Pokud to děláš jen z hecu, tak to raději nedělej." Přestane ji objímat a dívá se na ni. Je krásná. Líbilo se mu to, ale nechce, aby se do něčeho nutila, nechce, aby dělala něco z hecu, co když to ani udělat nechtěla. Raději bude, až to bude vážné, upřímné. Nemůže vědět, že třeba bylo, jelikož zaslechl její myšlenky, kterým věřil.

Nad její větou zakroutí hlavou "já na tebe myslím skoro pořád" přizná ji a nemusí ho bolet ruce. Rád ji sem donesl jako princeznu v náručí, zasloužila si to.
"Hlavně moc neimprovizuj, aby jsi potom neřekla něco, čeho bys litovala, stále je to tvá sestra" řekne a podívá se ji do očí. potom stačí jedno blbé slovo a už nikdy to nebude jako dříve, takto vše mohou ještě napravit. Nezastává názor si nacvičit řeč, ale alespoň trochu vědět, co ji vlastně chce říci.
Když se k němu nahne, skoro až k jeho rtům, lehce znervózní. To se mu dlouho nestalo, dokonce i pár minut přemýšlí, co ji na to má vlastně říci. Kdyby ho chtěla políbit, udělá to a neptala by se a proto nakonec odpoví "no, tak jo, důkaz" řekne a usměje se. Je zvědaví, co na něj vymyslela.
"Fajn, začnu si zvykat, že baráček bude poloviční, jen doufám, že má polička s pár věcma v koupelně zůstane jen má" zasměje se. Má tam jeden šampón, jeden sprchový gel a gel na holení. To je vše. "Dobře tak fajn" řekne na to, že je malá vzrůstově a poté dopoví "to uvidím, až tě lépe poznám" usměje se. Moc dobře ji ještě nezná, viděli se párkrát, ale je mu jasné, že i když si naletěla a je naivní, umí být i rozumná.
Mluví o tom klukovi, což se Darrylovi moc nelíbí, dokonce trochu žárlí, ale uklidní ho, že se nedali a nic se nestalo. "A neublížil ti? nestalo se ti něco?" zakourít lehce hlavou a do toho si pomyslí proč to ty chlapy dělají jasně, je taky chlap, měl by to pochopit, ale nechápe, nikdy takový nebyl a asi ani nebude. Vchází dovnitř a nad její větou se musí zasmát "co by se tu mělo měnit? není to zas tak dlouho, cos tu byla a hlavně jsem teď většinu času byl mimo domek" usměje se. Pravdou je, že když přijel domů, musel všude utřít prach. Poté ho prosí o oblečení. Darryl si ji prohlédne od paty až k hlavě. Musela si toho všimnout, dal to jasně najevo. "Myslím, že takto ti to sluší" pokrčí lehce rameny. "Ale pokud o to stojíš, zajdi si do ložnice a vyber si tam co chceš" usměje se. Ať si vezme to, co se ji bude líbit, ve všem bude sexy, jelikož ji to bude veliké a dívky v pánském oblečení se mu líbí.

<-- jezero

"Já si nikdy nestěžuji a pokud ano, určitě ne tobě" usměje se. Nezatěžoval by s problémy, i kdyby to byli takovéhle prkotiny. Proč by, v tuto chvíli na to nemá určitě náladu, je ráda, že je trochu v klidu a tak se ji Darryl akorát bude snažit ještě více zlepšit náladu. "Dobře, nebojím se, chápu, hlavně, že víš, jak to vyřešit" uměje se na ni. "Nejsi malá holka?" zopakuje po ni a povytáhne obočí. Zasměje se. Škádlí ji. Ví moc dobře, že má rozum i zodpovědnost, jen ne vždy se ji vyplatí její dobrosrdečnost. "Přesně tak" zasměje se. "Snad těch kufrů nebudeš mít nějak moc" řekne lehce vážně.
"Vyhrožuje mi malá holka?" řekne a zasměje se. Škádlí se, snad jen Darryl pozná hranice, kdy to bude příliš.
Popisuje mu toho chlapa a poslouchá. "Tak to ho neznám, ale asi ani snad nechci" řekne a přemýšlí. "Byl na tebe hodný? nezkoušel to na tebe náhodou?" povytáhne obočí. Čeká, jestli mu to přizná.
Po její žádosti ji u jeho domku postaví na zem. "Jak si přeješ, princezno" toto oslovení mu nějak ujelo, ale neřeší to. Vyklepe si ruce, trochu je cítí, ne že ne, ale vše je v pořádku. Vezme si od ní všechny věci, zdá se, že je vše docela suché. Dojde k domku a začne odemykat dveře. "Tak prosím" nabídne ji, aby vešla dovnitř jako první.

Zasekl se, když řekl "vážně" a ona se ho ještě zeptala na tu otázku. "Nic jsi neříkala? asi mám slyšiny" zasměje se. Nemůže ji to říci, věřila by mu? možná ano, ale líbilo by se jí, že ji vidí do hlavy? asi těžko, nikomu by se to nelíbilo. Proč jí by mělo?
Na její "není za co" se pouze usměje. Fráze "ale je" není zrovna jeho oblíbená. "Myslím, že nemám žádný problém" usměje se. Vážně mu nevadí, že by ji měl nést až domů, proč by také mělo? je lehká, i když je pravdou, že ho potom asi ruce bolet budou. Ale to ho bolí i po větším nákupu. Hlavně dlaně, jak se taška zařezávají, to nemá rád. Uvažoval na batohem, ale pokaždé ho zapomene.
"Chápu tě, taky by se mi to řešit teď nechtělo, ale asi někdy budeš muset" řekne trochu smutně, jelikož ví, že to nebude nic příjemného. "Hlavně, aby jsi se s ní kvůli tomu nepohádala, aby tě nechtěla mít doma" řekne. Je to její starší sestra a Cas není ještě ani osmnáct. Nemusí se ji líbit, že nebude doma a bude trajdat někde po městě s cizím chlapem.
Darryl věří všemu, co mu Cas řekne a tak nemá ani ponětí, že ona sama neví, jestli si to vymyslel, nebo jestli je to pravda. Ovšem bude z toho potom zmatený.
"Ne, neřekl" zakroutí hlavou a chvíli se odmlčí "prostě bych ti sbalil věci a nechal je před barákem" zasměje se. Neřekl by ji to, ani kdyby tam překážela, proč by měla překážet? Darryl je v její společnosti rád a tak nepočítá, že by ji musel nějak vyhazovat. "Člověk tu chvíli není a už si ubližuješ a ještě ti pomáhá nějaký cizí chlap, že já vůbec někam jezdil a nehlídal tě" zakroutí lehce hlavou. Možná to může vypadat, že žárlí, ale to ne. Dělá to spíše pro zlepšení její nálady. Zaslechne její myšlenky a v tu chvíli začne žárlit doopravdy. Rozhodí ho to. Oklepe se. Nic neříká, nedává to na sobě dávat znát, ale přesto se zeptá "kdo to byl? co to bylo zač?" v jeho hlase může slyšet naštvání a žárlivost.

-- > ke mě domů (napiš už tam )

Darryl to už nějak neřeší. Všechno nějak dopadne. Jen můžou doufat, že dobře. Pravdou je, že Darrylovi by nevadilo, kdyby s ním dívka jako ona bydlela. Pro okolí by to možná bylo divné, kolikrát již slyšel, že muž a dívka nemohou být přáteli. Je to pro něj blbost. Už měl plno kamarádek, lepších, než kamarádů a nikdy nemyslel na to, že by ji pouze využil, nebo zneužil. Darryl se musí naučit bránit své kamarádky a blízké. Musím se naučit bránit, prát, přeci ji nenechám žít ve strachu pomyslí si, když si uvědomí, že u něj teď bude nějakou dobu bydlet. Přeci tam nemůže žít, pokud nebude mít jistotu, že se ji nic nestane. Potom si ale uvědomí má to vlastně cenu? přemýšlí. Viděl, jakou sílu měla April, jeho upíří kamarádka. Pravděpodobně by se neubránil, ale alespoň by se o to mohl pokusit. Už zase začíná mít strach z tohoto města. Už zase přemýšlí nad tím, jestli nebude lepší odtud zmizet, ale potom se podívá na Cas. Nemůže ji to nechat. To by ji neudělal. Je to strašidelné a nebezpečné město, ale je to jeho domov. V tom tichu, co oby na něco myslí, zaslechne její myšlenky, ale nějak mu nedojde, že to neřekla a podívá se na ni a s leknutím řekne "vážně?" on si neumí představit, že by se měl nechat proměnit. Ne, nechce mít tak dlouhý život, nechce být to utrpení jaký mají oni. Ano, vidí to jako prokletí, ne jako dar, ale Cas si asi myslí něco jiného.
Darryl ji to nedává za zlé, že nepoznala jeho mimiku. "Ou, tak to také děkuji" lehce se uchechtne. Málo kdy slýchá chválu od dívky. Proto se malinko začervená, což možná není ani vidět, ale cítí v tom něco jako stud. Když mu prohrábne vlasy, je mu to příjemné a musí se usmát.
"Nejsi tak těžká, jak vypadáš" lehce ji poškádlí. Má štíhlou postavu, jen si Darryl chtěl trochu rýpnout, snad to nepřehnal a aby poznala, že si dělá srandu, zasmál se.
"Dobře, to bude rozumnější, jsem rád, že jsi se tak rozhodla" řekne a s ní v náručí se vydá k němu domů. "Potom ji můžeš napsat a myslíš, že je dobře, že to neví?" zamyslí se nad tím. Takto si neuvědomí, že ji má co vysvětlit, že se má za co omlouvat.
Potom mu už děkuji a dá mu hubičku na tvář. Cítí se spokojeně. "To je přeci samozřejmost" řekne upřímně, je to jeho kamarádka a když potřebuje pomoci, cítí povinnost to udělat.

Konečně Cas myslí na něco jiného. Napadne ho, jestli by vůbec měla chodit domů, teď, když se uklidnila. Pokud potká Claire, zase ji to rozruší, ovšem to je na jejím rozhodnutí, Darryl ji to říkat nebude, aby ji nezkazil náladu teď, když je docela v pohodě. Když na to nemyslí. "Osudu? ......." odmlčí se a podívá se někam do dáli. Pokrčí rameny. "Můžeme tomu tak říkat" zasměje se. Třeba nějaký osud existuje, ale i tak uznává citát "Osud míchá karty, ale my je hrajeme". Cokoli může ovlivnit. Darryl si neuvědomí, že si toho Cas všimne, myslí si, že to neví, netuší, že to jen ignorovala. Darryl sice ovládá živel vodu a rád si s ní hraje, ale na koupání moc není. Raději si sedne k vodě a rybaří. Dalo by se říci, že vlastně nemá oblíbeného koníčka. Je hodně věcí, co rád dělá, ale neříká tomu záliby.
Darryl zaváhal s podáním ruky a Cas vyskočil v pořádku sama. Proto to nijak neřeší. Darryl není úplně slaví, dochází na cvičiště se trénovat, ale i tak by se nejspíše nedokázal ubránit, nerad se pere. Trochu mu to vadí a možná by se to i chtěl naučit, ale není to zrovna odvážný muž. Možná proto má nízké sebevědomí a strach se zamilovat. CO kdyby tu dívku neuchránil?
Zasměje se její otázce "ne" zakroutí hlavou "vůbec ne, sluší ti to" řekne upřímně s úsměvem na tváři. "Klidně můžeme vyjít, máš pravdu" potom mluví o botách. On je má taky promáčené. Oblékne si mokré džíny a do ruky ji podá svoje boty a triko. Nevadí mu, chodit bos. Ještě ji dá do rukou její oblečení a boty a zvedne ji do náručí. "Takto ti nic mokrého vadit nebude" řekne. Rozhlédne se, jestli nic nezapomněli. Všimne si, že tam má ještě rozložený mobil, který měl v kapse a tak ho nechal uschnout, dal Cas ještě na zem. Do kapsy hodil rozložený telefon a zase ji zvedl. "Takže směr k vám?" ještě se ujití, jestli tam vážně chce jít. Popřípadě by se tam mohli stavit jindy. Darryl doma má nějaké oblečení, i když ne dámské, jeden den by to musela vydržet.

Co se stalo, stalo se a Darryl nepřemýšlí nad ničím jiným. Cas se pravděpodobně z této etapy svého života poučí, za což bude Darryl rád. Je to silná dívka a zvládne to přejít. Zvládla by to i sama, ale pokud tu jsou přátele, je lepší na to nebýt sám. Je jen na ní, jestli ji to ovlivní a změní se, jestli si bude uvědomovat chybu i v budoucnosti a bude opatrnější.
Musí se zasmát, vážně se hádají o tom, kdo komu začne jako první lézt na nervy? zajímavé "dobře, myslím, že bychom to měli nechat být, co bude bude, co se stane, stane se" pokrčí rameny, proč by nad tím teď měli přemýšlet a ztrácet čas? Je rád, že se Cas přestala klepat, že se trochu uvolnila a vypadá lépe.
Poté Darryl sedí na molu a uklidňuje se ze šoku z vody, nebylo to tak hrozné, dříve vodu nesnášel více, třeba si na ni začne zvykat, ovšem, že by se musel koupat nějak často to ne. Má dojem, že to Cas neříkal a proto je rád, že to na něm nepoznala. Určitě se časem více poznají a ona se to dozví, ale zatím to nebude nějak řešit.
Pozoruje ji, jak se ladně vznáší na hladině. Trochu ho znervózňuje, když plave v té největší hloubce a tak na ni mávne, aby plavala zpátky. Darryl se musí usmát, když si rukama sčeše vlasy. Jemu stačilo hodit jednou hlavou a byl učesaný. Ovšem také si je prohrábl. Nemá tušení, jak teď vypadá, ale je mu to jedno. Za chvíli mu to uschne.
Poté už vyskočí k němu nahoru. Stejně jako Darrylovi ji nedělala problém na molo vyskočit, ani ji nestihl podat ruku, aby ji pomohl. Zadívá se Cas do očí. Možná přemýšlí na tím, že by ji dal pusu, ale v tuto chvíli, čerstvě po rozchodu, to ne, vždyť si zatím není ani jistý, jestli ji miluje a vodit za nos ji nehodlá. To si nezaslouží.
"Chceš počkat na usušení věcí nebo jdeme takto přes celé město?" lehce se uchechtne a povytáhne obočí.

Darryl její myšlenky moc nevnímá a proto slyšel jen část, ovšem i tak se nad nimi usměje. Nijak to neřeší, je pro něj důležitější to, co mu říká, než to, na co myslí. Věří ji a proto nemá potřebu ji lést do hlavy. Pravda, kdyby se s Darrylem potkali dříve, mohlo být vše jinak. Třeba to mohlo být obráceně. Darryl mohl být jiný, nebo by se potom zamilovala do Seba a Darrylovi by ublížila, vše mohlo být jinak. Nikdy si proto neříká "co kdyby"
"To se ještě uvidí, jak dlouho tam se mnou vydržíš" usměje se. Je mu příjemně s ní tady být, i když ona nemá zrovna nejlepší náladu, je rád, že Darryl ji ji může zvednout, nebo se o to alespoň pokusit. Zatím má pocit, že se mu to daří.
"Dobře, není problém" kývne hlavou na to, že s ní půjde až dovnitř, když v tom jsou najednou oba dva ve vodě. Darryl nemá vodu rád, má z ní strach a proto hned hledá, jak nejrychleji se vydat ven. Ovšem nedává na sobě nic znát. Plavat umí, ale že by měl tu potřebu, ne, raději být na suchu. Nakonec vyskočí na molo. Už to tam nemohl vydržet, začínal být lehce v šoku. Sundá si triko a kalhoty, vyždíme je a položí je na slunce. Cas věci také rozloží, aby začali schnout. Nechá ji, aby si zaplavala, ale Darryl se musí lehce vydýchat z toho šoku. Pozoruje Cas, jak si šla zaplavat, sluší ji to.