Příspěvky uživatele

// Jsem na mobilu, napíši zítra, díky za pochopení

Darrylovi začíná být zima, ale to ho neodradí. Líbí se mu, jak se vše namrzlé leskne pod paprsky slunce. Hladina se pod ledem elegantně pohupuje, což by se dalo říci, že ho přitahuje. Zastaví se a pozoruje prosvítající zmrzlou hladinu vody. Led ještě není dostatečně silný a tak, když si Darryl s vodou začne "hrát", tvořit větší vlnky, například, led popraská, proto to nechá být a jen se rozhlédne. Nikoho nevidí, pravděpodobně jsou všichni někde v teple. Možná by se měl vydat také někam ohřát. Přemýšlí kam. Mezitím, než něco vymyslí, se vydá zpátky, aby cestu neměl o tolik delší. Pod nohama mu praskají zmrzlé kamínky a nos i tváře mu začínají červenat. Ruce má schované v kapsách.

Darryl tu poměrně dlouho nebyl a jelikož měl chvíli pro sebe, rozhodl se, že se půjde podívat na zimní krajinu okolo. Vybral si k tomu jezero. Bylo mu jasné, že bude zima a tak se pořádně oblékl. Jde s Kapucí na hlavě, šálou okolo krku a s rukama v kapsách. Dívá se okolo. Je krásné počasí a slunce se od sněhu a mrazu odráží k němu do očí. Není mu to moc příjemné, proto mhouří oči. Dojde na kraj jezera a rozhlédne se. Vytáhne mobilní telefon a u krásu si vyfotí. Fotografii si prohlédne a usměje se. Uloží ji a poté telefon vloží do kapsy od bundy. Pokračuje v procházce dále.

"Dobře, v tom případě, nevím, jestli tě budu umět naštvat" zasměje se. Neumí si představit, že by někoho chtěl naštvat, na tož to Casey. "Myslím, že ano, zažil jsem toho až dost, ale pravdou je, že někdo by chtěl stále více" pokrčí nad tím rameny. On sám si neumí představit, že by měl nekonečný život, ani dokonce, i kdyby měl někoho, kdo by byl stejný. Jejího slibu si váží, jelikož ví, že ho určitě dodrží, nemá strach, že by se na to vykašlala. Cas je jedna z těch lidí, co pro ní "slibuji" znamená hodně, tedy, alespoň si to myslí. "TO jsem rád, přeji ti to a budu tě plně podporovat" usměje se a kývne do toho hlavou, aby věděla, že to myslí vážně. Přeje jí to, chce, aby se ji to vyplnilo a byla šťastná celým svým srdcem.

Darryl i Cas jsou stejní, mohou milionkrát slyšet, aby se pořád neomlouvali, ale stejně se budou omlouvat za vše. Najednou už seděli u stolu a dali se do jídla. "Snídaně do postele? to by sis zasloužila?" popřemýšlí nahlas a vzápětí se zasměje. Navzájem se provokují a laškují spolu. To se mu líbí. Začne telefonovat a omluví se. "Neomlouvej se" je tu to znovu, jejich omlouvání. "Stalo se něco?" optá se a Cas mu na to hned odpoví. "Tak doufám, že ji zvládneš, teď jsi na učení moc času neměla a tak ti držím palce" usměje se. "Neco si vymyslím, nebo se někam vydám, ještě uvidím."
Usměje se. Poté už oba dojídají a dopíjí. Dřív, než to stihne umýt Cas, Darryl vše vezme "nezdržuj se" líbne ji na ústa a jdu vše poklidit i za ni. Potom, když je převlečená, jde za ním a poprosí o doprovod, což Darryl udělá rád. "Velmi rád" usměje se. Kousek ji vyprovodí. Poté se už loučí, "také děkuji, bylo to krásné a neboj, určitě napíši, ty klidně taky můžeš" usměje se. Poté se na rozloučenou políbí a Cas odejde. Darryl si dojde pro nějaké věci a převlékne se. Je brzy ráno a venku bude zima, ale jemu to nevadí a vydá se podívat na zimní jezero.

--> jezero

Dlouho tu nic nebylo, a proto se rád přihlásím a těším se

"Tohle neříkej" líbne ji na tvář. "Nesmíš takhle přemýšlet" ne, musí být optimistická. Teď jsme šťastní a snad to tak i zůstane. Darryl nepřemýšlí nad tím, co a kdy se pokazí, prostě věří, že spolu zůstanou šťastni. Darryl je ve svém životě spokojený. Má lásku, rodinu, přátele, ale na penězích mu také záleží. Jasně, nic z tohodle si člověk za peníze nekoupí, ale i tak mu mohou život udělat pohodlnější. Darryl ještě ani nad rodinou nepřemýšlel, neuvědomuje si, že jednou bude otec. Ale teď o tom uvažovat ani nemusí, Casey je mladá slečna a nenapadlo by ho, ji zničit život dítětem. Ovšem otec určitě bude dobrý. Cas chce přijít na to, jestli umí něco ovládat a Darryl ji rád pomůže, to ovšem netuší, jak velikou moc má. "Naštvat? tebe? já? to je snad nadlidský úkol, nemyslíš?" zapřemýšlí. "Tak to jsem rád" usměje se. Neví, co by dělal, kdyby Claire byla proti němu. Poté se už baví o věčném životě. "Ano, nevybrali, to bych asi nepřežil. Nechtěl bych být jedním z nich" zakroutí nad tím hlavou. Pravděpodobně by se dostal do blázince a možná ne jen to. "Jsem rád, že to říkáš a věřím ti. Nesmíš to flákat." usměje se. Je to její věc, ale Darryl ví, že studovat je důležité a dokud může, tak ať studuje. "Je to tvůj sen a cíl tvé cesty, tak stačí jít správným směrem a určitě do cíle dojdeš" usměje se. Umí si je představit na pódiu, s kytarou, sedící na židli, nožky přes sebe, usmívat se na publikum a zpívat. Slušelo by ji to.

Když Darryl dorazil do kuchyně a Cas si ho nevšimla. Lekla se ho. "Promiň, nechtěl jsem tě vylekat." Omluví se. chápe, že ji to nemuselo být příjemné. Nad její další otázkou se zamyslí. Trochu provokativně. Potom odpoví "jídlo, jasná volba" zasměje se. "Tak to jsem rád. Já jsem se taky vyspal skvěle. Je krásné vedle sebe někoho mít" usměje se. Poté se napije čaje a odejde do koupelny, kde nebyl nějak dlouho. Cas pomoci nepotřebuje a tak se jen usměje a lehce pokrčí rameny. Posadí se ke stolu a čeká, co Cas donese. Těší se na to. Když je vše připravené a na stole, Cas si sedna naproti němu. Nad její otázkou zakroutí hlavou "já ne" odmlka "nesmíš mě takhle rozmazlovat" další odmlka "a navíc se nechci probouzet stále sám, když budu vědět, že jsi tu" usměje se. Na takový komfort by si zvykl, ale nechce. Poté už zvednou vidličku a začnou jíst. "Děkuji, tobě také". Zadívá se na ni a poté si dá do úst první sousto.

Mluví o Shadowhillu, jak to v nich vypadalo, když se sem přestěhovali. Darryl narovinu řekl, že měl strach a uvažoval o stěhování. "To je dobře, to je to hlavní" usměje se. Je rád, že je zde spokojena, ale na druhou stranu je to tu pro ni nebezpečné a Darryl si není jistý, jestli ji dokáže uchránit. "Taky jsem rád, nepoznali bychom se a nemohli bychom být takto šťastní" něžně ji políbí na čelo. Možná to byl jejich osud, možná by jim vesmír i tak dal šanci, ale to nikdo neví a nikdo se to nikdy nedozví. Mluví o magii "to chápu, až prostě budeš mít chuť, náladu, čas, tak půjdeme a jen malá rada na začátek, četl jsem o tom knihy a většinou se to projeví, pokud jsi v nějakém citovém rozpoložení, hněv nebo i veliká radost, může toto vyvolat" usměje se, ale dát to neřeší, nechce to už nijak řešit. Je to na Cas. "Tak to jsem rád, že to slyším. Nechtěl bych, aby proti mě něco měla. Pravděpodobně toho už zažila a viděla také hodně" zamyslí se spíše tak pro sebe, ale řekne to nahlas. Zamyslí se nad tím, co Cas potom řekla o tátovi a stárnutí a po pár vteřinách přemýšlení zakroutí hlavou "ne, ani tak si to neumím představit, přeci jen, po několika letech by byla nuda, procestovali bychom zemi, vyzkoušeli vše, co jsme kdy chtěli, i něco navíc a pak ...... prostě nic" pokrčí rameny. Potom už spolu leží v posteli a Darrylovi to je příjemné. Je rád, že tu je zrovna ona. Když mluví o škole, Darryl se trochu vyděsí a lehce na ni vykulí oči. Pro Darryla byla škola, studování a vzdělávání velmi důležité. I když ne vždy to tak v jeho mládí vypadalo. "Chápu to, ale Cas, nekašli na to, buď ráda, že můžeš studovat a žít studenský život" usměje se. Cas to může někam dotáhnout a on ji podpoří jak jen bude moci. "Dobře, kdyby jsi s čímkoli potřebovala pomoci, můžeš se na mě obrátit" usměje se. Přes víkend se vzpamatuje a vše vstřebá a potom se může naplno věnovat studiu. Potom si popřejí dobrou noc a usnou v objetí.

Když Casey vstává, Darryl se pouze otočí a trochu si zamlaská, ale neprobudil se. Začne se budit, když zaslechne praskání vajíček a ucítí vůni. Usměje se a protáhne se. Posadí se na postel a promne si oči. Rozkouká se a zaslechne, jak si Cas prozpěvuje. Potichu se zvedne a jde do kuchyně, pravděpodobně ho neslyšela. Cas se dívá na kuchyňskou linku a Darryl stojí za ní ve futrech, opřený, složený ruce na hrudi, s úsměvem na tváři a poslouchá ji. "Tady to voní" řekne a rozejde se k ní. Zezadu ji obejme a líbne ji na krk. "Dobré ráno, jak jsi se vyspala?" usměje se. Potom si všimne hotového čaje na stole a jeden si vezme. "Děkuji" pro koho jiného by ten čaj měl být. Napije se a hrníček zase odloží. "Zajdu si do koupelny, hned jsem tu" usměje se a vyrazí do koupelny. Mezitím, co Cas dodělává vajíčka, on si opláchne obličej a vyčistí si zuby. Kartáček byl mokrý a tak mu došlo, že si ho Cas půjčila. Nevadí mu to, ale rozhodně ji pořídí svůj. Neumí si představit, že by si jeho kartáček půjčovala pořád, přeci jen, je to nehygienické. Vrátí se do kuchyně a Cas už má skoro hotovo. "Předpokládám, že s ničím pomoci už nepotřebuješ?" řekne to ve formě otázky a rozhlédne se po kuchyni.

Děkuji

Síla: 10%
Rychlost: 10%
Vytrvalost: 0%
Obratnost: 0%

Mám dotaz, mohu darovat zvláštní schopnost z inventáře? Vyhrál jsem je na jedné z akcí a nepotřebuji je. Daroval bych je ji s danými procenty
Předem děkuji za odpověď

19% magie MYŠLENKY
50% do magie LÉČENÍ
73% do magie ZEMĚ
40% do zvláštní schopnosti ZPOMALENÍ
31% do zvláštní schopnosti PRAVDA X LEŽ

Nechá se pohladit, líbí se mu to. "Toho si vážím" řekne velmi upřímně. Neumí si představit, že by taková měla být. Ani se to k ní nehodí, už od prvního pohledu, co se na Cas podíváte, vidíte hodnou a milou dívku, která by nedokázala nikomu ublížit. "Uvidíme, doufám, že se moc nezměníš, i když tě budu milovat vždy takovou, jaká budeš" něžně ji políbí. Nad jejími dalšími slovy se musí zamyslet. "Asi máš pravdu, chtěl jsem se kvůli tomu i odstěhovat, ale teď jsem rád, že jsem to vydržel a že mě strach nezahnal do kouta" řekne upřímně. Ano, měl veliký strach tu bydlet, když slyšel o upírech a vlkodlacích. Ale vydržel. Možná kvůli April. Nebo i dalším upírům a vlkodlakům, kteří mu nic neudělali. "Pravděpodobně jsem měl štěstí" pokrčí rameny. Nemá tušení, že ji už někdo kousl, neřekla mu to, zatím. Nad další větou, kterou vypustí z úst, se musí usmát. "Neboj, to nebude potřeba" chce s ní být, nebude mít potřebuji se ho vzdát, stejně tak jako on ji. "Až bude chuť, nálada a čas" řekne na tu magii, o které neví, ale chtějí to zkusit. Poté se baví o její sestře "tak to jsem rád, nerad bych, aby mě zavrhla jen proto, že ...." trochu se zasekne, neví, jak to má říci "jsem magický" a udělá u toho tajemný tón hlasu a potom se zasměje. Někoho by to mohlo vyděsit. Darryl měl štěstí, že Cas to ohromilo a ne vyděsilo. Jak na to bude reagovat Claire netuší, možná ji to ani neřeknou, prozatím. Nad další větou se jen usměje a přikývne, aby věděla, že on to má stejně. Nabídl by ji, aby se přistěhovala, ale musí teď být se sestrou a nechce na ni spěchat, přeci jen, je jeho přítelkyní teprve pár minut, nesmí na i spěchat. "Je to takové zvláštní, neumím si představit, že bych nestárl, musí to být utrpení" zamyslí se. Musel by vídat umírat jeho nejbližší. Musel by se skrývat a stále se stěhovat. Nedovede si to představit. Po sprše se k němu Cas vrátila a leží spolu v posteli, tulí se a hladí se. Darrylovi je to příjemné. Poté se chystá odpověď, ale dříve, než něco řekne, Cas pokračuje s otázky a proto to spojí dohromady "je to krásné a zítra mám volno, takže můžeme dělat co budeš chtít" usměje se a když se k němu ještě více přitulí, líbne ji do vlasů. "Pokud nemusíš do školy" usměje se a pak zavře oči. "Krásně se vyspi" řekne a spokojeně začne pomalu usínat. Tohle se mu dlouho nestalo, je mu to příjemné.

Darryl poslouchá, co říká. Jjejí hlas je krásný, klidný a poslouchat ji je jako poslouchat zpěv ptáků, proto mu vůbec nevadí, že se někdy rozpovídá, naopak. "U tebe to nehrozí, vážně, neboj. Ty jsi silná žena a nenecháš se ovlivnit, jako ...." musí se zaseknout. Řekli jsme si, že si budeme říkat všechno, musím a potom větu dopoví ".. jako já. Několikrát se nechal společností ovlivnit, ne, že by se zrovna změnil, ale právě kvůli společnosti a aby zapadl, se hodně přetvařuje. Je moc rád, že vedle Cas může být sám sebou. "Neumím si tě představit, že by jsi měla lhát, nebo někoho využívat, to se k tobě nehodí, to nejsi ty." Snaží se ji trochu povzbudit, aby věřila, že ona vždy bude ta hodná, milá, důvěřivá dívka, ale přesto silná. "Ale tohle k tobě patří." řekne na to, že má jiné názory než ostatní. Líbí se mu, že dokáže své názory říci, i když ví, že ostatní mají názor jiný. "A máš ostré lokty?" zeptá se s povytaženým obočím, i když trochu ví, co asi odpoví. Cas "ostré lokty" mít neumí. Pravděpodobně potřebuje někoho, jako její sestru, kdo ji ochrání. Darryl se o to pokusí, ale není zrovna statečný a ten typ, co by se do všeho hrnul po hlavě a zápasil, nebo tak něco. "Nevím, myslím si, že Shadowhill není až tak nebezpečný, jak se může zdát" zamyslí se. Ano, už toho tady zažil hodně a nebýt April, na tomto světe by už nebyl, ale v tuto chvíli si to zrovna neuvědomil, zrovna myslel na to, že vlkodlak ani upír ho nikdy nenapadli. Proč myslel zrovna na tyto bytosti? Pravděpodobně proto, že Shadowhill je tím "vyhlášen" a bylo to to první na co si se spojitostí se Shadowhillem vzpomněl. Jistě tu žijí i obyčejní lidé, kteří umí s ostatními zamést, ale na to právě nemyslí. Darryl ještě nikdy nezažil, že by Cas byla zlá a proto má v hlavě to, že to ani neumí. "To ti musím odsouhlasit" nemá co více říci na to se lží. Pravděpodobně proto nelže. I když jako malý se o to určitě snažil, ale které dítě ne. S Cas si povídá a dívá se ji do očí, stejně tak ona jemu. Je mu to příjemné, srdce mu buší. Darryl doufá, že Cas nezklame. Je rád, že si nemyslí, že všichni chlapy jsou stejní. "Pravda pravdoucí, nevíme, co umíš a pokud něco ano, určitě to nemusíme zjistit dnes" popravdě se mu ani moc nechce to jít zkoušet dneska, když se mají zrovna tak krásně. Určitě by se u toho pobavili, ale co když Cas nemá žádnou schopnost? Darryl ji nechce vidět smutnou. Už ne. Na její sestru se už těší. "Myslíš, že se ji budu líbit?" zasměje se. Je to, jakoby se ptal na její rodiče. Když potom vypráví tu příhodu s tátou, dalo by se říci, že se mu zastavilo srdce, když mluvila o tom, že málem mohla zemřít. Darryl neví, co by dělal, je to jeho nejlepší duše tady v Shadowhillu. Popravdě zde nezná ještě moc lidí. Cas by ho mohla s někým seznámit. On to moc neumí. "Jsem rád, že se ti nic nestalo" je v šoku a toto je jediné, na co se teď zmůže. Potom zaslechne kousek jejich myšlenek, ale nechci ji lést do hlavy a proto její myšlenky jakoby zahesluje. Když mluví dál o tom, že je Darryl ten poslední kousek, který ji dělil od štěstí, začervená se a proto se podívá jinam. Za jeho citlivost se občas stydí a teď je ta chvíle. Ani nedokáže vyslechnout komplimet od dívky, bez toho, aby se začervenal. Ale je to Cas, jeho přítelkyně, nemá se před ní proč stydět a proto se na ni znovu podívá. Po těch slovech ji musí políbit. "Nedovolím, aby se ti něco stalo a jsem tvému tátovi vděčný, že tě zachránil" poté se zamyslí "je to zvláštní, moc mi nejde přes pusu říkat o tom mladém muži, že je to tvůj otec" uchechtne se. Přeci jen, je to vlkodlak a ty nestárnou, bylo divné ho vidět vedle Cas tak mladého. Musí ji políbit, jinak to nešlo. Sedí v objetí a poté ji musí pustit. Cas napíše Claire sms, je rád, že se ji ozve, alespoň se o ni nebude bát. "Tak to jsem rád" odpoví na to, že Claire to vadit nebude a poté už ji pošle k sobě do šatníku a sám se jde osprchovat. Když Darryl vyleze ze sprchy, zaslechne Cas. Chvíli tam jen tak stojí a poslouchá ji, s úsměvem na tváři, poté si dodělá hygienu. Vrátí se k ní a Cas už má vybrané věci, oznámí mu, že jde do sprchy a Darryl na to pouze kývne. Potom se kolem něj protáhne a dotkne se ho. Dostane pusu a potom, jak se Cas otočí, je lehce plácne po zadku. Usměje se, jak Cas nadskočí. Pravděpodobně se lekla. Mezitím, co je Cas ve sprše, si Darryl zaleze do postele. Mají jen jednu deku, mohl by Cas nabídnout svou, ale snad se o ni prát nebudou. Když Cas přichází, Darryl se na ni musí podívat, rozpustí si vlasy a Darryl se na ni zasněně dívá. Je tak sexy pomyslí si. Cas si k němu pravděpodobně lehne a tak ji Darryl přizvedne deku a nabídne ji, aby si mu lehla na hruď. Ruku, u které leží, ji dá na záda a začne ji hladit. "Tohle je jak sen" pronese a líbne ji do vlasů.

Casey se poměrně rozmluvila, ale to mu vůbec nevadí. Naopak, je rád. Souhlasí se vším, co řekla a přikývne "tohle se z tebe ale nikdy určitě nestane" řekne ji z očí do očí, neumí si představit, že by Cas někdy lhala, nebo snad on ji. "Bohužel mám občas i pocit, že si lidé ani neuvědomují podstatu upřímnosti" pokrčí rameny a dopije své víno. Dolije si. Pokud Darryl mluví, je upřímný, ale občas zatajuje informace a neřekne celou pravdu. Proč? to on sám neví, nejspíše ze strachu. Stejně tak i jeho přetvářka je z důvodu nízkého sebevědomí, ale je rád, že před Cas může být sám sebou. "S tím souhlasím" zasněně se jí dívá do očí. Je krásné vědět, jak se cítí a naplnit ji, dělat ji spokojenou. Nad její další větou se zasměje. "Dobře, jak chceš, můžeme, ale věř, že nic neprovedeš. Nechci ti brát iluze, ale tvá síla, pokud nějakou máš, nebude ničivá, mám takový pocit." myslí si, že kdyby měla ničivou a nebezpečnou sílu, už by na ni přišla. V emotivním období jako teď měla by se určitě projevila. Spíše to bude něco menšího, ale na to spolu někdy přijdou. "Budu se těšit" řekne na to, že Claire určitě někdy pozná. Nemá nejmenší tušení, že ji už viděl a mluvil s ní. Pomohla mu v misi, co konal s April, vyměnila tatranku a tím jim pomohla pokračovat dále. Bohužel, ten den se nepředstavila a tak je to pro něj neznámá blondýnka, zatím. Nad její další větou se musí zamyslet a poté poví "uvidíme" nic víc na to asi nemá co říci. Zatím v nebezpečí nebyl, a tak nemá představu, co vše dokáže. "Muselo to být asi fajn, nalézt dlouho ztraceného otce, viď?" neumí si takové emoce představit. Jeho rodina je kompletní a je za to rád. Její otec určitě lituje, co vše udělal a bude se to snažit napravit a Cas vynahradit. Pokud je to správný otec, bude se s ní snažit trávit co nejvíce času, vše ji vysvětlit a podobně. Darryl ji to přeje. Zaslouží si vědět vše. Poté už spolu sedí zabalené v dece a vyměňují si polibky. Užívá si její výskání v jeho vlasech. Je to příjemné. Darryl na ni možná trochu spěchá, přeci jen to není tak dlouho, co zažila zklamání v mužích a ve vztazích, ale miluje ji a ví, že to chce. Když se zeptal, byl nervózní a doufal, modlil se, že s ním bude chtít být. Když vysloví svou odpověď, spadne mu kámen ze srdce a šťastně se na ni podívá. Usmívá se. Obejme ho a on ji, drží je pevně a lehce ji u toho políbí na krk. Poté už mluví o spaní, Darryl kývne. "Můžeme" řekne, ale nechce ji pustit, pustí ji až po pár minutách. Zvedne se a dopije víno. Vypne televizi. "Doufám, že to Claire nebude vadit a že nebudeš mít průser, to bych nerad". S věcmi nebude problém a Cas to tu už zná, nebude to poprvé, co si něco půjčí. "Já si dojdu do sprchy, ty si zatím můžeš ve skříni v ložnici půjčit, co budeš chtít" usměje se a pomalu odchází do koupelny. Vysprchovaný je za chvíli a pouze ve spacích trenýrkách se vrací za Cas.

"To je lepší" zasměje se "jsem rád, že jsi upřímná" řekne s úsměvem. Pravdou je, že ví, že řekne skoro vše, co si myslí. A je za to velmi rád. I kdyby ho ta pravda měla bolet, on ji bude chtít slyšet. Darryl byl rád, že slyšel její myšlenky ohledně jeho, alespoň v tom nebyl sám. "S tím souhlasím, nedělej ostatním to, co samotnému tobě vadí. Nebo jak je ten citát, přísloví, nebo co to vlastně je" zasměje se. Darryl se bude vážně snažit Cas říkat vše, co bude mít v hlavě. Ovšem neřekl ji a pravděpodobně ani neřekne "slibuji", pochybuje o sobě a slib je pro něj závažný. "Jsem moc rád, že to cítíme stejně." možná se trochu začervená. "Jsem rád, že si naděje nedáváš a můžeme začít klidně hned, pokud chceš" potom koukne na televizi "stejně to moc nesledujeme" uchechtne se. "Moc rád bych ji poznal" zadívá se Cas do očí. jestli je Claire ta, co Cas udělala Cas, je jí vděčný. Darryl vyprávěl v klidu, už mu to nepřišlo nějak hrozné, byl s tím smířený, co se stalo, stalo se a nic s tím neuděláme. Nemá rád, když ho někdo lituje, ale Cas jen pronesla něco jako "když ti něco bůh vezme, někde ti přidá" a na to musí odpovědět "nevím, je to možné, ale je to už dlouho a myšlenky jsem začal slýchat až tu, možná se to projevilo schválně až tady" zadívá se chvílí mimo. "Neházej flintu do žita, samozřejmě chápu, že maminka je maminkou a vždy bude a táta se ji třeba nevyrovná, ale i tak, nejdůležitější je, abyste se měli rádi" usměje se. "Můžeme doufat, že se nic nezmění." Zadívá se ji do očí. Baví se o tom, proč nemá přítelkyni, kde padnou jen dvě věty a poté se spojí jejich rty, něžně, ale vášnivě. Cas si na něj sedne a zabalí je dekou, což mu nevadí. Polibek ukončí a pevně ji obejme. své levé ucho přitiskne na její hruď. Poslouchá, jak ji buší srdce. Usmívá se a má zavřené oči. Nakonec pronese "jsi úžasná dívka, Cas" řekne upřímně a odtáhne se od jejího hrudníku, podívá se ji do očí. "Dovol mi mít tak senzační přítelkyni, jako jsi ty". Čeká na její reakci, do hlavy ji neleze. Nezaslouží si to. Má trochu strach, že to na ni vybalil moc rychle a brzy, ale přeje si to. Miluje ji.