Příspěvky uživatele

Darryl Steven‘s - cítí se milovaně s uživatelem Casey Sergeant

"Vezmu tě kam budeš chtít" řekne s láskou v očích. Je rád, že tu narazil právě na ni. "Tak to jsem rád" vážně, vážně je rád, že ho Cas sestra nebude nijak odsuzovat nebo tak něco. Je to jedna krev, určitě se ji bude líbit tak, jako Cas. Určitě Cas přeje to nejlepší. Rozhodně o Cas Darryl neví vše, i když by mohl, stačilo by, aby ji vlezl do hlavy, ale ne, něco slíbil a dodrží to. Navíc, takto je to lepší, mohou se stále poznávat. Nad její nedočkavostí, se jen pousměje a lehce zakroutí hlavou, taky takový byl, ne že ne. Potom se už baví o úplňku a vlkodlacích. "To já taky ne, ale teď je jasné, že tě nikam napustím, tady budeme snad ve větším bezpečí" řekne ji a přitiskne si ji k sobě, aby se tak i cítila. Potom už píše Claire, za což je rád. Musí mít o ni přehled "ještě dopiš, ať na sebe dává pozor" kvůli tomu úplňku samozřejmě. Nemá tušení, že její přítel je vlkodlak. Ale v její kůži by teď být nechtěl. Darryl Cas začne hladit po stehně a zádech, snad jí tim trochu zahřeje. "Lepší?" zeptá se, jak jinak než se zářivým úsměvem. "Zahřeji, rád" poví a dál ji hladí a tiskne ji k sobě. Občas upraví deku, aby byla pořádně přikrytá. Už moc nevnímá televizi, jen ji. Její přítomnost, tlukot srdce, dech. Je mu krásně.

Na její "to není hezké", se jen nevinně usměje. Nemůže s tím už nic udělat, možná ji jen slíbit, že už to neudělá, ale to ji slíbit nemůže, proto mlčí. Potom už mluví o dovolené a plánuje společný víkend, na to se musí usmát "to bych byl moc rád, ale nechal bych to až bude tepleji a nevím kam" pokrčí rameny. Nic ho nenapadá, on chatu nemá, jedině, že by měla nějakou Cas s Claire. Byli by spolu, sami, strávili by společný víkend. O tom se mu mohlo jen zdát. "To taky doufám, nerad bych, aby mě nějak odsuzovala nebo ti zakázala se se mnou vídat" Claire už jednou viděl, když byl na misi s April, ale bohužel se nepředstavila a tak stále nemá ponětí, že to byla ona. "Uvidíme na konci" řekne s úsměvem. Zatím tam má napsáno: lež, pravda, pravda a k dalšímu příběhu se zatím nedostali. Najednou skočí reklama a Darryl si trochu vzdychne, nemá rád reklamy, akorát to zdržuje. "Aha" řekne na úplněk, ale pak mu to dojde. Trochu nejistě a se strachem v očích se podívá na Cas "neproměňují se náhodou vlkodlaci o úplňku?" zeptá se s trochu přikrčeným obočím. Nemá tušení, že Claire má přítele vlkodlaka. "Jasně, klidně zůstaň, budu rád, ale zavolej to Claire, aby o tebe neměla strach" řekne ji, ale určitě by ji to napadlo i samotnou. Potom už skončí reklama a tak se zase zadívá na televizi. Přitiskne si Cas k sobě. "Není ti zima?" optá se starostlivě. Darrylovi je dnes zima celý den, snad nikde neprochladl. Trochu zakašle, možná bude lehce nachcípaný, ale to si zatím neuvědomuje.

"Protože vím, že si to u tebe mohu dovolit" řekne s úsměvem. Je mu jasné, že i kdyby to bylo něco horšího, Cas to vždy vezme s humorem a určitě ne nijak osobně. Potom se už baví o jeho práci. "Víš, nemohu si udělat volno jak se mi zlíbí a také mám nějaké určité limity" zasměje se. "Ale máš pravdu, práce mě baví." Odsouhlasí ji to. Kdyby ho to nebavilo, pravděpodobně to nedělá. Když mu potvrdí, že je spokojena, musí ji líbnout na čelo. Nerad, aby ji poté bolelo celé tělo. "Tak to je super" usměje se na informaci o Claire. Myslela jsem, že se už vídají normálně doma pomyslí si. Že by si až teď všimla, že je Claire spokojena? Proč je tak nadšena z toho, že ji potkala, když se vídají doma? Nijak to neřeší, vidí, že Cas je ráda, že je Claire šťastná a přeje jim to. Jejich pouto je krásné a silné. "Kdy mě s ní seznámíš?" zeptá se s úsměvem. Nad věřte nevěřte už jen pokrčí rameny a jen tak prohodí "svatá pravda" a zamyslí se nad tím, co vše se v dnešní době může stát, co vše existuje. Ano, zapamatovala, ale, co kdyby měnila své názory? takto to bude na papíře vidět a mohou si to opravit mezi sebou. "Tak to je hlavní" usměje se. Škola je v dnešní době důležitá. "Dobře, necháme se překvapit" usměje se. Konec je vždy nejzajímavější. Potom se už potichu dívají na další příběh. Potom Cas prohodí něco mimo televizi. Darryl se zamyslí. "Pokud jsi to takto viděla, tak ano, je to možné. Proč se ptáš?" nechápavě se na Cas podívá. Zrovna mu nedošlo, že se může stát za úplňku. Naštěstí tady doma budou snad v bezpečí a nic jim tu nehrozí.

Nad její větou se musí pousmát a musí ji obejmout. "Tak to je pravda" je rád, že ji má u sebe a i když zimu nemusí, tohle je na ni to krásné. "Stane se" pokrčí rameny. Nevadí mu to, hold si dá kakao studené. Není to tak dobré, ale má ho rád. Její pohled byl k nezaplacení. Musel se zasmát. "Co bys jsi ode mě mohla čekat?" zeptá se ji s povytaženým obočím. Mezitím, co dělá čaj, si ani nevšimne, že ho Cas pozoruje. Nijak to neřeší. Ví, že kdyby chtěla, může si ho udělat i sama. Je tu jako doma. Potom si už jdou sednout a Darryl začne vyprávět, co dělal a kde byl. Neměl ji moc co říci. Obyčejný nudný den. "Ano, trochu volna člověku neublíží" je rád, že alespoň někdy nemusí do práce a může si vychutnat den bez vaření. I když ho to baví a vážně rád vaří, občas toho je příliš. Darryl se nepovažuje za normální člověka a je rád, že Cas není upírka nebo vlkodlak, pravděpodobně by to jeho lásce k ní nijak nepřekáželo a nevadilo, ale nestárla by, nezemřela. O tom se už jednou bavili. "Tak to je dobře, kdyby ne, klidně si můžeme sednout jinak" dodá informaci, kterou pravděpodobně ví, ale ujistí ji v tom, že kdyby ji to bylo nepohodlné, klidně se na sebe tak mačkat nemusí. "Tak taky docela pohodový den." Usměje se. "Přesně taky, taky se vždy netrefím, co mi přijde, že je blbost, blbost není, ale i když mi řeknou, že to je pravda tak tomu nevěřím, někdy tomu věřit ani nechci" kolikrát strašidelné neuvěřitelné příběhy, co se staly, ho děsily. Nevěřil tomu a nevěří, i když je pravděpodobné, že to pravda být může. Došlo mu to až tady, kdy tu viděl neexistující věci. "Chceš papír a tužku?" zeptá se, jestli si to bude psát, ale nečeká na odpověď a zvedne se kousek papíru a tužku si vezme pro sebe a i pro ni. Potom se vrátí a podá ji to. Zase zaleze pod deku. "Tak to jsem rád" řekne pravdu. Snad to vše bez problému dožene a snad to nezačne flákat. Potom se už koukají a Cas řekne svůj typ. Darryl zavrtí hlavou "až moc nereálné, já si píši lež" řekne a napíše si, že příběh č. 1 = lež. "Napiš si to, uvidíme na konci" je možné, že se to stalo. Proč by ne, dějí se i jiné zvláštní věci.

"To si myslím, je tam pěkná zima" přikývne, že má pravdu. Popravdě by se divil, kdyby čaj nechtěla. "Já jsem měl horké kakao, abych se zahřál, ještě tam trochu mám, ale už bude studené" zapřemýšlí nahlas. Dalo by se říci, že na něj zapomněl, ale určitě to dopije. "Jo" odpoví ji na otázku a podá ji její kabát, který si právě pověsila na věšák. Zasměje se. "Prosím tě, nech to, to uschne" řekne s úsměvem na rtech. Potom už jdou do kuchyně, kde Darryl zalije její čaj. Stojí v kuchyně a Cas se začne ptát na jeho den. Pokrčí rameny "normální" odpoví a než bude pokračovat, vloží do toho vsuvku "nejdeme si sednout?" optá se. Přeci u toho nebudou stát. Vydá se do obýváku, kde se napije svého studeného kakaa a sedne si na gauč. Vezme deku a dá si ji okolo ramen, jednu ruku zvedne, aby se tam pomohla Cas posadit a on ji ji mohl dát i s přikrývkou okolo ramen a zahřát ji. "No, pokračuji. Byl jsem se projít, potom v čajovně, dal jsem si čaj, šel jsem domů, dal jsem si kakao a teď tu jsem s tebou" usměje se. Je rád, že ji má znovu u sebe. S ní si připadá normálně, jako člověk, kterým bohužel už dávno není a asi už nikdy nebude. I když by si někdy přál být zase normálním. Potom si Cas už přikrývá dekou i nohy a tak je v dece krásně zachumlaná. "Sedí se ti pohodlně?" optá se. Je tam tak zvláštně zchoulená. Ramena má u něj a nohy přes něj. "A co ty, co jsi dělala?" usměje se a dívá se na ní, ale najednou zaslechne znělku věřte nevěřte a musí se podívat na televizi. "Znáš" ukáže na televizi. On vždy hádal, co je pravda a co ne. Ne vždy se mu to dařilo, ale rodinné večery, kde měl každý papír a tužku a psal si své typy, byly k nezaplacení. Při této vzpomínce se mu usmát a pak se už podívá na Cas. "Co škola? žádné problémy? nerad bych, abys měla nějaké problémy" přeci jen nějakou dobu ve škole nebyla. Určitě toho bude muset hodně dohánět. On je připraven ji se vším pomoci, tolerovat, že na něj nebude mít třeba tolik času a podporovat ji.

Darryl seděl na obyčejných šedivých volných teplákách a černém triku na gauči a v ruce měl kakao, když mu přišla sms, musel hrníček položit a přečíst si ji. Musel se usmát a rychle na displeji naťukal "těším se" a odeslal. Rozhlédl se po bytě a zvedl se z gauče. Televizi nechal hrát a kakao stydnout, ale musel pouklidit pár poházeného oblečení po bytě, které odnesl do koupelny. Není bordelář, takže to měl za pět minut uklizené a šel dělat Cas čaj, vše si připravil a mezitím, co se mu vařila voda, zaslechl zvonek a šel s úsměvem rovnou ke dveřím. Darryl sice nečekal, že na něj skočí, ale byl připraven ji hned obejmout, proto udělal jen jeden krok dozadu a trochu zavrávoral. Potom ji už držel v náručí. "Ahoj" pozdraví ji a líbne ji do vlasů. Musí ji pustit, aby za ní mohl zavřít, takto docela foukalo dovnitř. "Dělám ti čaj, dáš si?" zeptá se. Kdyby nechtěla, tak ho nezalije. Potom na ni už čeká, než se svlékne. Vypadá z ní pár sněhových vloček na zem "tak to si vytřeš holčičko" řekne a zasměje se. Nemyslí to vážně. Naštěstí má kvalitní materiál a mohou to nechat uschnout a vytírat to nemusí. Je to čistá voda.

<-- čajovna

Darryl byl poměrně dlouho pryč a vrací se až teď, kdy už se stmívá. Udělal si krásnou procházku okolo jezera, potkal nového známého, dal si čaj a pak čekal, až přejde ta chumelenice, nedočkal se. Venku nadále sněží a fouká. Vymrzlý přišel domů, ale na čau už neměl chuť, proto si udělal horké kakao a posadil se v kuchyni ke stolu, ohříval se. Pustil si k tomu rádio a četl si noviny. Obří ještěr? proč mě to nepřekvapuje pomyslí si trochu se strachem, ale naštěstí do přístavu nechodí. Na horoskopem se Darryl vždy jen zasměje. Začal luštit jedno sudoku, ale nešlo mu to, proto toho nechal. Potom si vzal kakao a šel se posadit k televizi, kde zrovna podle programu měli dávat věřte nevřete. Zapnul si to a sedl si na gauč. Z kapsy vyndal telefon, který položil na stůl. Sledoval reklamy v televizi. Vzal si deku, aby mu nebyla zima. Co asi dělá Cas pomyslel si. Chtěl využít své magie, aby si ji našel a zjistil to. Ne, slíbil jsem, že to nebudu dělat řekl si a vzal si telefon, kam vyťukal sms "Ahoj princezno, přišel jsem domů a myslím na tebe. Pokud by jsi chtěla, můžeš přijít, klidně ti půjdu naproti. Jestli se ti v tomto počasí nechce, plně to chápu. Pusu." Odešle to Cas. Myslí si, že to stačí, není moc na dlouhé romantické sms a těchto pár slov vystihuje vše. Položil telefon vedle sebe na sedačku a čeká na odpověď.

Darryl se z té ženy snažil něco dostat, ale jen se mu vysmála do očí. Kdyby tam nepřišel Immanuel, který zakročil rázně, asi by se nic nedozvěděli. Jenže pak Erin udělala to, co udělala a žena rázem zemřela. Všude bylo to zelené a i oni byli od toho ulepeni. Jasně, vlkodlaci a upíři pomyslel si Darryl. "Takže ta loď je nefunkční, když havarovali" přemýšlí mezitím, co se Immanuel s Erin hádají. Erin potom odcházela pryč, což se Darrylovi moc nelíbilo, byl by raději, kdyby jich bylo pospolu více, ale Immanuel na něj promluvil. Erin neměla asi zájem. Na vyzvání šel hned zatím a postupoval stejně jako on. Byl rád, že je vůdčí typ, Darryl potřebuje nějako, kdo ho navede, co má dělat. Ví, že je to vlkodlak a nevadí mu to. Když se přibližovali k té věci, Darryla pohltil strach ještě více, ale neutíká, proč by měl. Neměl ponětí, co to je, nebo co tam najdou. "Co myslíš, říkala pravdu?" zeptá se, když už jsou skoro u té koule. "Jo a jsem Darryl" představí se, ale dívá se na zem. Pod nohy. Je to divné seznámení, ale bude rád, když budě vědět, jak ho má oslovit. Ruku mu samozřejmě teď podat nemůže.

// zítra napíši, přísahám, měl jsem toho hodně byl jsem rád, že jsem odepsal Kimovi, zde na to musím mít více času, abych si to pročetl. Děkuji za pochopení a počkejte zítra prosím

Darryl byl s Erin u té mladé dívky, která začala mluvit o smrti rodičů a kam se poděli jejich mozky. Neměl toho vůbec dobrý pocit, nasucho polkl. Začali ji odvádět sanitáři, Darryl stál u Erin, musel se ji chytit za rameno. Zamotala se mo hlava, trochu se oklepal a pustil se ji. "Co teď? co budeme dělat?" Erin mohla slyšet velké množství strachu v jeho hlase. Záchranáři odnášeli podivnou ženu, ale najednou Darryl viděl, jak upadli k zemi a žena se rozešla kamsi. Darryl se podíval na Immanuela a Erin a rozešel se za zraněnou podivnou ženou. "Co jsi zač, co chceš a tak, vše vyklop!" řekl ji. Víc asi dělat nemohl a doufal, že tam s ním je Immanuel i Erin. Darryl nemá ponětí, co by měl teď dělat. Potřebuje nějakého vůdce. Rozhlédl se po okolí. Nebylo mu úplně dobře. Otočil se zpátky k té ženě. Byla stále zraněná. Její zelená lepkavá krev ji z nohy stále vytékala, Darryl nadzvedl nohu a na podrážku se mu to lepilo "fuj" prohodil znechuceně, spíše pro sebe.

Bylo mu divné, co se to tu děje. První muž jen utekl a doporučil to i jemu, což Darrylovi na odvaze moc nepomohlo. Naopak. Byl ještě více nejistý a měl ještě větší strach. "Jeden z nich?" zeptal se dalšího raněného, kterého ošetřoval. Nevěděl, o čem mluví, proto se zeptal, ale možná to ani vědět nechtěl. Než mu stihl odpovědět, sebral se, doporučil mu odchod a byl pryč. Darryl byl rád, že mu Immanuel šel pomoci, ovšem netušil komu, nebo vlastně čemu to pomáhá. Mezitím, co odpočíval za stromem, se událo nějak mc věcí. Darryl nabral síly a mohl jít konečně něco dělat. Myslel si, že je u stromu sám, ale tohoto omylu ho vyvedl šepot. Najednou na něj zavolala Erin. Ještě se podíval okolo stromu, ale nikoho neviděl. Asi se mi jen něco zdálo řekl si, když v tom se otočil a stála tam krásná žena. Byl zaseknutý. "Cože?" zeptal se spíše sám pro sebe, byl v šoku, když už ženě chtěl odpovědět, najednou zmizela, musel se trochu oklepat. Potom se rozešel k neznámé dívce, Erin, která, jak si myslel, na něj volala. Mezitím ke stromu přišel nějaký muž, Trevis. "Myslím, že tam jsme teď potřební více" řekl už v plné síle a vydal se k té neznámé dívce, o které si myslel, že volá na něj. Mezitím tu bylo najednou více lidí. Oheň se uhasil. Viděl, jak se Erin snaží pomoci nějaké mladé dívce, ale najednou se tam objevil muž. Darryl si myslel, že ji jde pomoci, ale to byl na omylu. Byl rozhodnutý, že jde k Erin, vypadala jako vůdčí typ. Darryl nevěděl, co se tam děje, ale Erin najednou ležela na zemi. On ji neznal, ale věděl, že i ji musí pomoci, proto se tam rozeběhl. Když se Darryl sklonil k Erin, zraněné dívka začala křičet a ukazovat na muže, který stal za ním. Darryl se otočil, ale už tam nikdo nestál. "Hej, hej, uklidni se, v klidu" volal na dívku. "Hned jsem u tebe" řekl ji a snažil se probrat Erin. Lehce ji nafackoval a pokropil vodou díky své magii. Doufal, že ji to probere. Ještě, když stál u stromu, zavolal na něj ten muž, co mu pomáhal s tamtou ženou, Erin byla přednější a tak na něj jen mávl, ovšem, když Erin zachránil, pokud nestačila voda, použil svou magii, vzal zraněnou dívku, kterou se Erin snažila ošetřit, do náručí a vydal se směrem k Immanuelovi. Dívku položil na zem. "Musíme je odtud odvést" řekl. Ale všiml si, co má žena s nohou. "Co to k sakru...." řekl si spíše pro sebe a podíval se na to. Došlo mu, že je to to, co je všude na zemi. "Alespoň víme, že jsou raněni, nebo mrtvý" řekl si. "Co s ní uděláme?" optal se. á bych ji zabil, ale na to nemám .. koule pomyslel si. Najednou přijeli hasiči a záchranka. Nevěděl, jak se sem dostali a jak se o této pohromě dozvěděli, ale to teď neřešil. "Musí je dostat do bezpečí! Všechny" řekl si, ale nevěděl, co má dělat, na to moc nebyl. Ani mu nedošlo, že by to mohla být další past.

// napíši dnes večer, pardón, dřív jsem to nestihl

Vydali se tedy k obyčejné čajově, ale docela se tam těšil. Byla zima, začal foukat vítr a ještě více sněžit. Začali se mu červenat i uši. Nos i tváře měl už zmrzlé a červené a těšil se na horký čaj. "Tak to jsem rád, že v tom nejsem sám" lehce se uchechtl. Ano, ne vždy bylo jednoduché rozeznat, odkud někdo je, hlavně, když jste v zeměpise nedávali pozor. Jednoduše řečeno, buď jsou bílí, černí, nebo žlutí. Jinak to Darryl neviděl. "Asi o nic nepřicházíš, je to obyčejné město." Darryl necestuje, ne, že by ho to nelákalo, spíše má strach z neznámého nebo tak něco. Nedomluvil by se, ztratil by se. Ne, na to nemá náladu. "Jo, je tu fajn, možná trochu ne..." sakra, co když neví o nadpřirozenu pomyslí si a proto větu dokončí jinak, než slovem nebezpečno "neznámo, ale krásně a klid.". Potom se ptá Kim a Darryl hned odpoví, nemá s tím problém "jsem ti něco přes rok a přišel jsem sem pracovat, je to kousek, takže není problém navštívit rodinu" řekne svůj důvod. Taky jeden z hlavních důvodů bylo, že už nechtěl být živen rodiči. Za chvíli jsou už na pokraji jezera a budou odbočovat k čajovně. "A ty jsi z Koree odešel proč?" zeptá se a poté dodá to co on předtím. "Pokud nechceš, samozřejmě odpovídat nemusíš" Darrylovi nikdy nedělalo problém někomu odpovědět, ale pochopí, pokud to někomu nebude zrovna příjemné.

--> čajovna

Darryl nemá tušení, kde se tu vzal a už vůbec nemá tušení proč. Možná ho sem něco lákalo, možná ho něco ovládlo, nebo byl jen zvědavý. Moc si nepamatuje, jak se sem dostal, ale má strach. Je známo, že Darryl není nijak odvážný muž, proto by tu neměl asi vůbec být, ale cítí, že může pomoci a on pomůže rád. Když dorazim na toto místo, stál jako socha a jen se rozhlížel. Podíval se na mobil, chtěl zavolat pomoc, ale nic se nedělo, žádný signál, obrazovka problikávala. Srdce mu bušilo a nevěděl, co má děla. Slyší pláč, křik, skoro nic nevidí. Nemá ponětí, co se stalo a co se dít bude. Když se vzpamatoval, oklepal se a vydal se dále, cosi se mu lepilo na boty, což nebylo zrovna příjemné. Jak postupoval, viděl krev, potom i oheň. Všiml se, že lepkavá hmota, kterou má na botech, je hořlavá a proto se moc nepřibližoval k ohni. Netušil, zda lidi, co jsou objetí tohoto podivného dějství, vědí o nadpřirozenu, ale momentálně mu to je jedno. Přišel k jednomu ležícímu tělu, sklonil se k němu. Dýchá. Rozhodl se mu pomoci svou magií. Položil mu na hruď svou dlaň a vyléčil ho. Pocítil, že se mu odebrala část jeho energie, ale ten muže je zase zdravý. Rychle došel k dalšímu zraněnému, ten byl při vědomí a tak to udělal jinak. Utrhl si kousek svého trika a přiložil ho na jeho ránu. Rána se vyléčila. Toto udělal ještě s několika zraněnými, ale poměrně dost ho to vyčerpalo. Neměl sílu se nikoho na něco zeptat. Dokonce by ani nevnímal odpovědi. Oči ho štípou, kůže pálí. Začíná kašlat, dým mu nedělá dobře. Všiml si jednoho muže (Immanuel), který očividně místo obchází. Potřeboval nabrat trochu síly, nemohl dál léčit svou schopností. Mávl rukou na toho muže, co chodí okolo tohoto nebezpečného místa a sklonil se k mladé ženě. Zavázal ji zlomenou nohu. Více ji ošetřit nemohl. Žena potřebovala odnést do bezpečí. Neměl na to sílu, proto doufal, že k němu muž přijde a odnese ji někam dál od tohoto místa. Darryl měl strach a byl v šoku, snažil se zachovat klidnou hlavu, snažil se pomáhat, ale přitom byl rozklepaný, ani nemohl mluvit. Šel se postavy k jednomu vzdálenějšímu stromu. Nevšiml si stínu, ani pláště, šel z druhé strany a tak nemá ponětí, co tam za stromem je. Opřel se o strom a zhluboka dýchal, pomalu nabíral energii. Vytáhl znovu mobil a snažil se zavolat pomoci, bohužel se nic nedělo. Rozhlédl se a čekal, co se bude dít dál. On neměl talent na rozhodování, vůdcovství nebo tak něco a proto čekal, jestli se někdo uchopí velení a rozdá nějaké úkoly.