Příspěvky uživatele

Zasměje se "to je pravda, možná proto nepřemýšlím, bolí to, jsi živým důkazem" uchechtne se. Vzpomněl si na její pád. Posadí se oba na lavičku a opře se, zadek sesune dopředu a nohy natáhne. "Takže mi vlastně chceš vynahradit ten trapas?" povytáhne lehce obočí a zasměje se. Když protočila očima, raději nic neříkal, nejspíše jí to přišlo trapné. Každý má jiný smysl pro humor pomyslí si a dále to neřeší. "Já právě hledat něco, jako tohle malé, klidné město, snad to tak bude" přikývne si hlavou. nemůže posoudit, kolik tu je práce, bral to jako náhodu. Trochu se rozpovídala, což mu vůbec nevadilo, jen ho to trochu překvapilo, pouze se zeptal na to, jak dlouho tu bydlí, ale byl rád, že se dozvěděl o něco více. "Tak to to tu už musíš znát jako svý boty" usměje se. "Mám se bát?" udělá si trochu srandu z její práce. Jeho nesebere, nemá za co, je to slušňák.

// dobrou noc

// teď jsem dorazil domů, budu tu zítra ráno a zítra večer

// bohužel musím jít, ahoj

// Mám poslední necelou půl hodinu

Její vlasy nějak neřeší. "Tak přístě raději bez hudby, abys více vnímala okolí a kořeny" usměje se, snad se neurazí. "Běhání je od toho, aby si mozek odpočinul, ne, abys ses ponořila do svých myšlenek, naopak, máš vypustit" usměje se, takto to dělá on. Když řekne, že můžeme, vydám se k té lavičce. "Tak si to odběháš jindy, to, co dneska neodběhneš, abys nebyla v mínusu" uchechtne se a jde s rukama v kapsách dál. "Všímavej? tohle by si všiml každý" řekne upřímně. "Bylas jak pískoviště" pousměje se. snad není urážlivá pomyslí si. Snaží se být přátelský, myslí si, že je, ale někdo to tak třeba brát nemusí. Když si sedneme a zeptá se mě, jestli jsem odtud, zavrtím hlavou. "Přistěhoval jsem se, bydlel jsem v sousedním městě, ale našel jsem si tu práci a tak jsem raději tu a ty? vypadáš, jako bys tu už bydlela delší dobu" zkouší ji trochu odhadnout, nemívá moc dobrý odhad na lidi.

Je rád, že přijmula jeho pomoc. "Tak ještě, že tak" usměje se. "Za nic, samozřejmost" když mluví o mobilu, jen prohodí "hlavní je, že se ti nic nestalo, mobil vem čert" pro něj je důležitější zdraví. "Těší mě" řekne, když se také představí. "a proč jsi byla mimo?" zeptá se trochu zvědavě. To, že je vlkodlak nepozná, jelikož nikdy žádného ještě nepotkal, takže to neřeší. Jediné o čem ví, jsou magie, ale přeci na ni hned nevybalí něco s magií, ještě by si o něm pomyslela, že je blázen a zase by utekla. "Nesedneme si?" ukáže směrem na lavičku, kde do teď seděl "nebo poběžíš dál?" zeptá se s letmým úsměvem. "Možná se trochu opucuj, jsi tu od písku" ukáže na její břicho a kolena. Dlaně si pravděpodobně už očistila.

Jak tam tak sedím a vnímám klidné okolí, do ticha se ozve dívčí hlas. Neznělo to zrovna příjemně, proto se podívám nalevo, nic, napravo a tam si všimnu dívky na zemi. Okamžitě se zvednu a popoběhnu k ní. Natáhnu ruku, abych ji pomohl nahoru. "Nestalo se ti nic?", dívka vypadá mladá, tak nemám problém s tikáním, snad ji to nebude vadit, a pomůžu ji vstát. Vtipné mi to nepřipadalo. Ještě ji ze země zvednu telefon a sluchátka a podám ji to. Telefon vypadá neporušený, možná trochu škrábnutý. "Jsem Darryl." představím se, když už tam stojí vedle mě a neválí se na zemi.

<< Domek

Přišel jsem z domova, nevěděl jsem, kam jdu, ale došel jsem až sem. Ruce v kapsách. Úsměv na tváři. Bylo tu krásně. Šel jsem dál do parku a rozhlížel jsem se kolem. Tohle místo vypadá dobře je rád, že došel zrovna sem. Jak šel pomalu dál, všiml si lavičky, došel k ní a sedl si. Pozoroval nebe, začalo se zatahoval, ale nějak ho to neznepokojilo. Pár kapek deště mi neuškodí pomyslel si a v klidu tam dál seděl.

<< Minulost

Našel si tu práci v restauraci a proto se rozhodl, že se sem přistěhuje. Vybral si jeden volný domek kousek od centra. Líbí se mu to. Přijel a začal vybalovat věci. Všechno dát do kupy, uklidit, vytřít, utřít prach a udělat vše, aby se mu tam dobře žilo. Vybalil, přestavěl nábytek a tak dále. Když měl vše hotovo, šel se vysprchovat a rozhodl se, že půjde okouknout město. Proto se oblékl, vzal si klíče, mobil a peněženku, zamkl a vyrazil. nevěděl kam jde, ale věděl, že někam dojde.

<< Park