Příspěvky uživatele

// stále jsem na tabletu a stále na návštěvě, takže stále kratší příspěvek

Holky se dal štěkají. Protočï očima a řekne "nechcete toho už nechat?" řekne to klidně, on není typ, že by se rozčílil. Spíš naopak a tak to taky zůstane. Když zoe řekne, že mu nic nedělá, jen po vytáhne obočí. "zatim" zasmeje se. Nejspíše by mu nic neudělala. To, že mu sáhne na ruku nějak neřeší. Tak at si sáhne na poradnyho chlapa. Když to doma nemá. "se mnou se normálně bavila a neměla se mnou žádný problém, u vás to vypadá naopak, nechapu, neznáte se a už se nemáte rádi" lehce zakrouti hlavou, tu poslední větu řekl spíš pro sebe. "pojďme se bavit jako rozumní dospělí lidi" míle se usmeje.

// jsem na tabletu a na návštěvě , takže krátký příspěvek

"tak uvidíme časem "usmeje se, výměnu názoru holek nějak neřeší, je to jejich věc, moc je nevnímá. "" nebojím, ale nechapu proč o děláš? Je mi to trochu neprijemny řekne klidně, ale upřímně. Přeci jennje to cizí dívka a v tomhj!e městě neví, co má čekat.to o tom štěněte trochu nechapu, ale potom mu to dojde, ikdyz to nedá najevo. Jen zase trochu ustoupí. Přeci jen, stále neví co si o nadpřirozenou myslet, už o sobě si myslí, že je divnej, jelikož ovládá vodu.

Konečně, jsem na konci

Když mu ruku stiskne, usměje se. Pravý, sebevědomý stisk to se mu líbí, žádná leklá ryba. "Tak to tu nejsem o moc dýl, no, vypadá, ale nejsem si jistý, jestli bude" podívá se na Howly. Takový pohledem jako /že jo?/ Najednou k němu přijde a pohladí ho po tváři a řekne, že ujde, udělá krok vzad a nejistě řekne "díky" moc si nevěří, je to spíš takový ťuňťa. Najednou se zeptá, jestli je Howly jeho holka. Nechápavým pohledem se na Zoe podívá "ne, právě jsme se potkali, vypadá to tak?" zasměje se a lehce povytáhne obočí. Howly si vedle sebe nepředstavuje. Nejspíše by to nešlo dohromady. Začne svítat. To jsem tu fakt byl celý den? pomyslí si. Zima mu není, je otužilý. Hm, je to zvláštní, čas tu běží nějak moc rychle přijde mu, jako by tu byl sotva pár hodin.

//omlouvám se, ale přiznám se, že části dne trochu ignoruju

// dobře

// mám psát nebo počkat na Zoe?

Nemohu se dokopat ke konci, ty slepý uličky mě už začínají štvát

Tak za tohle asi odměnu nedostanu

Najednou se tam objevila nějaká slečna. Celkem pohledná, ale to mu je poměrně jedno. Když přišla a pozdravila, usmál se a taky pozdravil. "Ahoj, nerušíš" přišla k němu a dala mu ruku na rameno, na tu ruku se podíval a v očích se mu objevili otazníky, není zvyklí, že s ním někdo flirtuje. "Mimochodem, jsem Darryl" představí se a chvíli přemýšlí, jestli má podat ruku, ale nakonec ji podá. Howly sice ucukla a ruku nepodala, ale to neznamená, že bude divná i ona. Podívá se na Howly a řekne. "Právě jsem tu probírali" vrátí pohled k té mladé slečně "jak dlouho tu žijeme a jak se nám líbí město" usměj se. "Klidně přidej svůj názor" řekne upřímně. Stojí tam a pohledy vrhá střídavě na dívky. Howly stále sedí hlavou dolů, ale už mu to divné nepřijde, ale na tu holku si bude muset zvyknout (na Howly). Pokud se ještě někdy potkají, bude se muset připravit na další šílenosti.

// Promiň, neměl jsem čas

"Jako malý jasně, teď mě to spíš děsí" pokrčí rameny, je to spíš ten citlevej "ťuňťa", než ten namyšlenej týpek. "No v tomhle případě je vážně lepší nevědět" řekne upřímně. A když Howly řekne, že něco tají, povytáhne obočí. "jen jsem řekl, že jsem si vždy připadal divný spíše já, ale .. neuraž se .. tady jsi to spíše ty" na otázku, jestli má magii, neodpoví, proč taky. Proč by to vytahoval. Přijde mu divné se o tom s někým bavit. Do teď to bylo jeho tajemství, proč by to tu měl vytahovat? "Já neřekl, že o tom chci mluvit, jen jsem konstatoval" pokrčí rameny. Ani se ji přece neptal, jestli někdy něco provedla. A ani se nezeptá, proč a kdo ji chce zabít, jelikož má strach z toho, co by řekla. Na další otázku zakroutí hlavou. "Ani ne, byl jsem zatím jen v parku, u jezera a teď jsem tady" pokrčí rameny. "Nějak na to poznávání nepospíchám, ale dnes večer se asi zajdu podívat někam mezi lidi, najdu nějakou klidnou hospůdku"

"To je sice fajn, ale zatím o městu nemluvíš moc dobře, že mě to město otráví, že se tu dějí vraždy, mluvíš o magiích, nevypadá to, že by to mělo být zrovna město pro klidný život, podle toho, jak jsi mluvila tak mi řekni, co mě tu může potkat hezkého, jelikož jsi ještě nic neřekla" fakt neví, co si o tomhle městě myslet. Jde mu mráz po zádech. Když si sedne obráceně, povytáhne obočí a zakroutí hlavou. Ok, už mi na nic divnýho nepřijde pomyslí si. Je to prostě její povaha, jen může doufat, že to z ní neudělala tohle město. "Každý se s magií narodil? cože?" ano, i on sám se s magií narodil. "Chceš mi říci, že v tomhle městě má každý nějakou magii?" povytáhne obočí. "A já si vždy myslel, že jsem divnej" špitne si pro sebe. těžko říci, jestli mu rozuměla. "To si nemyslím, pokud jsi za život nic neprovedla, proč by tě někdo chtěl zabít, kdyby stačila pouze existence, nikdo by tu nežil a všichni by byli mrtví" v tomhle se moc neorientuje, jelikož neví, jak to choví v jiných světech a samozřejmě i v jeho světe stačí špatná minulost, rodina a může se stát obětí, ale on si to spíš nechce připustit. "Nevim, o čemkoli" pokrčí rameny. S cizíma lidma moc nemluví a nemůže se s ní bavit jako s kámoškou.

"Pěkně si protiřečíš, tak se rozhodni, jestli tak nebo onak, nevíš, co říkáš" protočí očima. "Magii, získala, jasně" řekne trochu ironicky, i když je pravděpodobné, že mu říká pravdu, nejspíše tomu nechce věřit. "A jinak si připadáš jako normální?" povytáhne obočí. "Proč by měl někdo dávat někomu důvod, aby ho chtěl zabít?" zakroutí hlavou a povytáhne obočí. "Zabilas někoho, že tě někdo chtěl zabít?" vůbec ji nechápe, moc mu nesedí. "Kdo řekl, že chci žít bez kamarádů? proto jsem řekl, že raději vypadnu, je to tu fakt divný." zakroutí hlavou a rozhlédne se. "Víš co, pojď se bavit radši o něčem jiným." řekne a doufá, že začne mluvit o něčem normálním, reálném a podobně. Už je poměrně dost vystrašený a pomalu se rozhoduje, že odsud vypadne a to nechce, našel si tu skvělou práci, která ho baví.

"Mě to nebaví" řekne upřímně. "Co bych jako měl tajit?" zeptá se nechápavě, jelikož nic netají. Začíná se ji trochu bát, aniž by věděl proč. "Právě jsi mě vystrašila a nejspíše se hned zítra balím, jak to tak poslouchám, nic hezkého mě tu nečeká, a já doufal, že konečně začnu žít" protočil oči a zvedl se. "Hezká příroda neznamená, že se nechám zabít" řekne poměrně rázně a zvedne se z lavičky. Udělá několik kroků dozadu, od ní pryč. "Jak to tak slyším, raději se tu s nikým nebavit" ta holka se mu nelíbí, nejraději by se nějak nenápadně vytratil. Jen neví jak.

"Kouzlům jsem nikdy nevěřil, jsou to jen triky" pousměje se, i když ví, že ne vše. Že určitá magii existuje. "Mě život neotrávý, není tak dlouhý, aby mě to přestalo bavit nebo dokonce abych byl životem otrávený". Když Howly pokračuje dál, Darryl se zamyslí. Přijde mu to zvláštní. "Prosím? co se tu jako děje?" zeptá se lehce vyděšeně. "Já se jen tak změnit nenechám, navíc se mi tu zatím líbí, kdyby se mi tu přestalo líbit, odstěhuju se. proč tu ty lidi tedy žijí? asi se ti to jen zdá, jinak by tu přeci nebylo, kdyby jim to ničilo život" lehci mu nahání hrůzu, ale nějak to neřeší. Kdykoli přeci může utéct. "A o čem to konkrétně mluvíš? na netu jsou samý kraviny, někdo má bujnou fantasii"

"Na co ti jsou ptáci?" zeptá se nechápavě, ale nechá to být. "Jo, nový, nejsem co? .. um .. divný? vystrašený? zkažený?" docela ho to zajímá. "Není to jedno, jen to klidně řekni" usměje se. "Neurazím se" řekl poměrně vážně. "Jo takhle, takže mi toho o městě asi taky moc neřekneš co? třeba něco, co bych měl vědět?" potom pokelepe rukou vedle sebe, jako, že si může přisednout.