Příspěvky uživatele

Brigáda

Přišel sem z Halloweenského průvodu i s maskou snad nikoho nevylekám pomyslel si a šel za šífem. Pozdravil a domluvil se, co má dělat. Jako první šel pomoci klukům s kopáním nových hrobů, moc jich nebylo, ale chlapi už byli unavení a tak je na chvíli vystřídal. Pomohl jim hrob připravit. Zasadit tělo, zahrabat a zasadit kámen. Vše tak, jak mělo být. Potom se šel podívat kolem, rovnou uklidil všechen bordel, povyhazoval shořené svíčky, zalil květiny jak okolo hrobů, tak okolo hřbitova, prostě udělal vše, co k této práci patří. Dokonce se u toho i trochu zpotil a lehce se mu rozmazala maska, ale nějak to neřešil. Nakonec ještě vyřešil problémy s kompostem, rozloučil se a odešel zpátky na průvod.

<-- Park

Přišli jsme s hloučkem lidí a s lampiony k jezeru. Rozhlédl jsem se. Už jsem tu byl, jen to ve tmě vypadalo trochu jinak.

April

"A co ty, jak dlouho tu žiješ? co mi můžeš říci o městě?" zeptal se mile. Podíval se na hodinky a koukl na April "dej mi chvíli, pak tě někde najdu" usměje se a na chvíli zmizí.

// Brigáda

April

Popocházel s April dál, jelikož jsme se všichni začali posouvat. V parku ji odpověděl "nejsem tu moc dlouho, zatím se jen s městem seznamuji, ale zatím dobrý" řekne po pravdě a usměje se. Nakonec si všimne, že se přesouváme zase dál a dál a proto jde za hloučkem lidí. "Tak pojď" řekne April s úsměvem a kývne hlavou směr hlouček.

--> jezero

// Omlouvám se, včera jsem tu nebyl ale koukám, že pro mě nikdo nic nepíše, tak počkám

Za pár hodin se vrátil k hloučku holek, kde byl předtím.

Brigáda

Přijde na výpomoc do stájí. Vypadá jak mrtvola, ale všichni to pochopí. Přivítá se s ostatními a zjistí, co má dělat. Okamžitě se dá do práce. Vypustí koně na pastvinu a začne s kydáním a čištěním boxů. Pokračuje přes hřebelcování koní, kterých není málo. Ale baví ho to. Zavede je zpátky do vlastních boxů. Vyčistí jim kopyta. Potom se jde s pár koňmi projet, jen kousek od jízdárny, dlouho na koni neseděl a proto se mu to líbilo. Nakonec všem dá jídlo a vodu. Vše udělal poctivě a s radostí. Když má hotovo, zajde za šéfem a ukáže mu svou odvedenou práci. ten ho rád vypustí zase na náměstí, aby se mohl věnovat holkám.

Olivia

Když vytáhne nůž, jen ji pozoruje. Pak si ho "bodne" do hrudi. Když se svalí na zem, ale stále drží nůž u hrudi, Darryl se zasměje. "Kdyby se to stalo, nůž bys automaticky pustila" ale musí uznat, že pro pobavení dobrý.

Tamia

Představila se mu, usmál se. Když ho pak opravila, řekne jen "netuším, na takovéto věci moc nejsem znalec" řekne upřímně, nikdy se o to nezajímal.

Alexandra

"Jestli je pravda, že jsi ze sibeře, tak tomu věřím." Usměje se a znova si prohlídne její kostým.
April

"Nedivím se, je vidět, že si s tím dala práci", však ten make-up byl propracovaný a bylo to vidět. Představila se mu a usmál se. Měla hezké jméno. "Výzdoba je pěkná, nejvíce se mi líbí, že nesvítí lampy, dává to tomu úžasný efekt" také se rozhlídne. "Klidně se přidej, vůbec mi to vadit nebude. Však klidně můžeme jít všichni pohromadě." usměje se a koukne na zbytek hloučku lidí kolem něho.

Maya

"Raději? a čím jsem si to zasloužil?" povytáhne a pousměje se.

Howly

"Já jen tak nezapomínám, na obličeje mám dobrýho pamatováka"

Potom si všimne, kolik je hodin. "Omluvte mě dámy, hned se vrátím". Řekne do davu a na chvíli zmizí.

//musím na brigádu, pardón, hned jsem tu

// já na tebe taky reagoval a ty mě ignoruješ?

April

Dorazila ke němu ta dívka, na kterou jsem měl upoutaný pohled. Usměje se. "Ahoj, děkuji, máš super kostým, líbí se mi kombinace barev" řekne velmi upřímně a s úsměvem na tváři. "Jsem Darryl" představí se jak to má ve zvyku a podá ji ruku.

Maya

Nad její poznámkou o útěku se jen uchechtne, ale už to nějak neřeší. Stejně tak jako čaj. Když se pak bavila s Howly o básničce, nějak to nevnímal. I když básně skládá, nedá se říci, že by se v poezii vyznal. Pak změní téma na kostým a Darryl jen přikývne. Liška je originální kostým a jak řekla Maya, je to úžasné zvíře. Tu další dívku pozdravila a oslovila Tamia, takže už čekal, jakým jménem se mu představí. Když pak Maya oslovila dívku v labutím kostýmu, lehce se oklepe zimou.

Alexandra

"Sluší ti to, ale Maya má pravdu, nebude ti zima?" lehce povytáhne obočí, ani neví, co mu je do toho. Je to další neznámý člověk a znovu se představí. Potom se Maye představí a Darryl to zaslechne. "Jmenuji se Darryl" a podá ji ruku.

// bohužel mi nefunguje odkaz tvého kostýmu

Howly
Myslím, že na tebe se nedá zapomenout. Pomyslí si a odpoví "jasně, proč by ne?" usměje se na Howly. Když Tamie podá ruku, Darryl lehce zakroutí hlavou, jemu ji nepodala. No tak je sympatičtější napadne ho jako první.

// omlouvám se, vypadl mi internet

Maya, Howly, Tamia, Olivia, April

"Inteligentně? to se mi líbí" usměje se, přeci jen byl zvyklý od takovýchto problému doslova utíkat. "Ach, ano, mě napadlo muzeum nebo půjčovna kostýmů" zasměje se. "Není zač, teď už si to určitě zapamatuješ" usměje se na Mayu. Líbí se mu, že se umí radovat i z takovéto maličkosti, to v dnešní době moc lidí neumí. Když pak vyprávěla příhodu v čajovně s bílím čajem a zebrou, musel se zasmát. "Dobře, to si vryji do paměti."

A ještě než se přestal smát, dorazila tam Howly. Procházela jen kolem nás a chvíli mu trvalo, než mu trvalo, než mu došlo, že je to ona, avšak neměla zas takovou masku, že by byla úplně k nepoznání. Když opravila Mayu s tím, že to nebyl havran, musel se uchechtnout. Potom si Maya začne s Howly povídat. Ale ještě před tím Howly pozdraví. "Ahoj, Howly" řekne to celkem mile a přátelsky. Holky si povídali o Howliiních zvířatech, tak jen mlčel, pak Howly začala chválit kostýmy, tak řekne "děkujeme, ty máš taky zajímavou masku" řekne upřímně. "Myslím si, že každá maska tady, má něco do sebe" usměje se a rozhlídne se.

Howly to řekla i neznámé dívce. Podíval se na ní, měla hezké šaty, ano. To musel uznat. Když ovšem řekla, že liška je originálnější, Darryl lehce pokynul hlavou na souhlas. "Mimochodem, jsem Darryl" představí se a podá ji ruku.

Nakonec k nám ještě přišla dívka, která byla oblečena jako Kleopatra, usmál se na ni. "I vám, tobě, dobrý večer" ať si vybere, jestli má tykat, nebo vykat. Raději by tykal. "To je pravda, Kleopatra je na Halloween zajímavá, alespoň jsi si mohla do srdce vrazit nůž. Ale proč ne. " řekne po tom, co neznám v černých šatek podotkne, že by tu nečekala Kleopatru. "Darryl" zopakuje jméno hned po tom, co se představí dívce před ní a také ji podá ruku.

Všimne si dívky, která má zajímavě namalovaný obličej. A má skvělou kombinaci barev. Černou a fialovou. Určitě si všimne, že ji pozoruje. Není zas tak nenápadný.

Maya

"Osud" zopakuje trochu nevěřícně, jelikož na osud nevěří, vždy si říkal, že sice osud míchá karty, ale my je hrajeme. Nic víc na to ani neřekne. "No, tak uvidíme, doufám, že se tu žádný nebezpečí nevyskytne v mé přítomnosti." řekne upřímně, z toho má totiž strach, není zrovna odvážný. "V pohodě, raději nic neříkej" řekne, když Maya zmíní, že zná místo, kde tato bytosti existují, trochu se bojí, že nemyslí muzeum, nebo půjčovnu kostýmů, i když by si to přál. Loďku po pár chvílích doskládal. "Není to nic složitého, za chvíli se to naučíš, stačil jeden přehyb jinak" usměje se a na další větu přikývne, podá ji loďku. "Do toho" usměje se a kouká, jak loďkou pouští na hladinu. "No moc dlouho ne, zatím to tu jen poznávám" řekne upřímně. "To tu bydlíš poměrně dlouho, je tu něco, co bych měl vědět?" zeptá se na město.

Maya

Když se představí, usměje se. Vůbec neřeší, jak se představila. Je mu to nějak jedno, přijde mu to normální. Když řekne, že ji dostala a že není zdatný konstruktér, ale přesto si dojde pro papír, potěší ho to. Nemá rád lidi, co všechno vzdávají už předem. Ona to nevzdala. Když začne stavět, Darryl jí říká, jak má papír ohnout. Což asi byla jasná odpověď na její otázku. "Kde by se tu vzal ledovec" usměje se, pochopil to jako metaforu. Když se zasmála, moc nechápal, čemu se směje, pak mu to došlo. Nakonec mu dala papírek a někam odešla. Začal doskládávat loďku a Mayi si moc ze začátku nevšímal, takže nevěděl, co dělá, až poté, když se z kapičky stal led, to pochopil. Ke všemu se kolem nich lehce ochladilo. Což pocítil. Nad její další větou lehce zakroutí hlavou. "Snad radši ani nechci" řekne lehce sklesle, ale moc to neřeší. Když mluví o městečku, tak ji jen odpoví. "To už jsem slyšela a začínám mít z toho strach" zasměji se. "Teď už jen čekám, kdy mě roztrhá nějaké "zvíře" a nějakej "Dracuka", pokud je to vůbec pravda, to, co se říká." zatím tomu moc nevěří, ale i přesto má strach. U slova zvíře a Drácula udělá rukama uvozovky. "Jak dlouho tu bydlíš?" zeptá se a pousměje se.

Maya

"V pohodě, nevyděsila jsi mě, jen jsem to nečekal" usměje se a podá ji ruku "mimochodem, jsem Darryl" přátelsky se podívá. "V pohodě" podívá se na loďku a lehce se narovná. Anižby se na to musel soustředit. "Jestli chceš, můžeš si vyrobit jinou, je to jen na tobě" usměje se. Vždyť každý si tu mohl vyrobit další a další loďku. "Jako Titanic určitě ne" podíval se na loďku, vždyť byla z papíru. "Ten se nerozpustil" uchechtne se, myslí si, že dřív, než, že by se měla potopit, se rozpustí. Najednou se ho zeptá na zajímavou věc. Lehce ztuhne a v tom se pár lodiček potopí, ale její ne,její vydrží, na to se ho ještě nikdo nezeptal. "Nooo" zapřemýšlí, co ji má říci. Nejspíše je na něm vidět, že je kapku nervózní. "Jak jsi na to přišla?" zeptá se trochu zvědavě, přeci jen to není otázka všedního dne. Na tomhle městě bude asi vážně něco zvláštního pomyslí si.

Maya

Jak tak vnímá hladinu vody, lodičky a svíčky tam přibývají. Stojí opřený a pozoruje plující světýlka. Nakonec za ním přijde mladá dívka, blondýnka, vypadá sympaticky a má zajímavý kostým, i když nemohu určit co to vlastně je. Když promluví, trochu nechápe. A tak se zeptá, možná jako "blbec". "Cože?" a hodí nechápavý výraz. I když se tak trochu na vodu přestal soustředit, není takový vítr, aby se lodičky potopili. Sice se začala voda více houpat, ale lidičky žijí a plují. Nakonec se trochu oklepe. Spíš tak vnitřně, takže si toho dívka nejspíše nevšimla. Uvědomí si, že to od něho nebylo moc zdvořilé. "Promiň, co jsi říkala? moc jsem tě asi nepochopil." mile se omluví a doufám, že to nevezme nějak špatně, nějak osobně. Rozhlídne se. Lidé se začali "množit", ale nijak mu to nevadilo. O kašnu se opřel již né lokty, ale jednou dlaní. Bylo to poměrně studené, takže vodu z kašnu zvedl a dal si ji do kapsy.

// promiň, nějak mi to blblo

<< domek

Přišel na náměstí. Uviděl světlo okolo kašny a taky hlouček lidí. Vypadl se tam. Nalíčený byl, ale moc to neřešil. Když tam došel, všiml si, že mají svíčku. Lampióny se tam rozdávají, ale sakra, co pustí na tu vodu? Zaběhne za rok do papírnictví a koupí si lampión a svíčku na vodu. Dorazí zpátky a zapálí svíčku na vodu, ve skořápce. Lampión si ještě nezapaluje. Rozhlídne se, ale moc toho vidět není, pouze pár lidí okolo kašny. Zůstane tam stát a opře se lokty o kašnu, pozoruje svíčky, plující na hladině vody. Snaží se být v klidu, aby svíčky nepotopil, nedělá mu to problém. Naopak, udržuje vodu v klidu. Nejspíše tu nikoho nezná. Ale doufá, že se seznámí. Pokud by přišel někdo, koho již potkal, snadno ho pozná. Dalo by se říci, že vypadá stejně, až na bílo nalíčený obličej.

Vypadá asi takto:


a má tuto bundu: