Příspěvky uživatele

Darryl byl rád, že April věděla, že to musí jít a taky, že ano, za nedlouho tento úkol splnili. „To si piš, prospím celý dny, jsem sám zvědav, jestli neupadnu do zimního …. Nebo dokonce věčného spánku“ zasměje se. April nechápala, jak to udělal s tou rostlinou a na její otázku jen vykulil oči, lehce zakroutil hlavou a pokrčil rameny. Každopádně byl za novou magii rád, tato magie by mohla být i veselá. Potom sledoval, jak si April hraje s ohněm, ze živlů má respekt a takm v jeho očích mohl být vidět lehce strach, ale April to měla ve svých rukou a dokázala oheň krotit a tak ho uhasila dříve, než se kmen rozhořel a poslal plameny dál. Nejspíše se tu Darryl naučí mnohem více, než jen ovládat vodu, nebo dokonce teď i živel země, ale taky ovládat svůj strach a regulovat své chování. Skřítek z toho měl vážně radost a dokonce i dodržel svou část dohody, což Darryla uspokojilo. Zvládli to, zase, snad už bude brzy konec. Tento úkol ho bavil, samozřejmě nebyl jediný, bylo jich více, ale tady si přišel dokonce i užitečný. Ten pocit má Darryl rád. Pozorovali vítězně skřítka, jak poctivě pracuje, když se v tom April zeptala na danou otázku, Darryl se na ni podíval a odpověděl „bez tebe bych to nezvládl“ upřímným hlasem a zadíval se na ní. Ano, je to pravda, to je ona, kdo ho vede, kdo ho ochraňuje a dokonce i ta, která vymýšlí většinu splnění úkolů. Nebýt April, Darryl neví o ničem nadpřirozeným , ona ho s tím vším seznámila a pomáhá mu vše zvládat. Nakonec, založí ruce na prsa a pozoruje s úsměvem skřítka, když v tom si všimne, že na jednou ze stromů je list ve tvaru šipky. Darryl se zasměje „asi bychom měli pokračovat dál“ řekne a ukáže na list, aby si ho i April všimla. Oni se prostě nezastaví ani na chvíli, ne, jejich osud chce, aby to dodělali a to co nejdříve. A tak se vydal pomalu po šipce, pomalu k jezeru.

"Jasně, že to musí jít, nemůžeme říkat, že to nejde, protože potm se najde někdo, kdo neví, že to nejde a udělá to" pokrčí rameny nad tím, že to nemůže být nesplnitelný. April v kabelce také nic nenašla, co se dá dělat přeci jen musí být něco dalšího, co by ho mohlo přesvědčit. April zapřemýšlela a řekla, že bychom se nejpíše unavili první my "ano, to máš asi pravdu, on trpí asi nějakým ADHD" lehce se pouchechtne. "Je fakt, že se už těším do postele" zasměje se. Jak tam tak stojí opření, April napadne, ukázat mu magii. "Jasně, proč ne" April na něj začala mluvit a vypadalo to, že to skřítka zajímá a taky, že jo. Najednou, jak je Darryl už unavený a opřený, zadívá se na jednu z květin a květina z ničeho nic vyroste o několik centrimetrů. Darryl se probudí. "Viděla jsi to?" řekne April, nechápe, jak se to stalo. Kde a jak mohl získat novou magii? Vůbec mu nedochází, že mu ji mohl někdo darovat, ale ano, dostal ji k vánocům a přišel na ni až teď. Možná, že se mu to zrovna bude hodit. A ano, hodí. Skřítek zbystřil, jakmile Darryl promluvil na April a zaseknutě se díval na květinu? "Jak jsi to udělal, jak jsi to udělal, jak jsi to udělal?" začal volat a skákat kolem květiny a Darryla. "Jak říkala ona" ukáže na April. "Jak to vidíš s tou prací? šlo by to? ukážeme ti více, ale slib, že pomůžeš ostatním dodělat práci" řekne to velmi vážně. Jantar se podívá na zem a nafoukne tváře, ale nakonec řekne "fajn" Darryl nejdříve dělá, jako, že neslyší, jalikož to Jantar zašeptal tak nějak pod vousy. "Cože?" optal se Darryl, Jantar zvedl zlavu a zopakoval, naštvaně "říkám fajn a teď dělej" Darrylovi se jeho chování nelíbilo, ale co měl dělat. Stopl se k zábradlí a začal si hrát s vlkami vody. Vytvořil vlny veliké asi do půl metru a pak s nimi dokázal i kroutit. Nevěděl pomalu sám, jak to dělá, ale bylo to fajn. Skřítel tam stál s otevřenou pusou a nakonec začal skákat i po vlnách, Darryl skřítka vodou dopravil na zem a podíval se vítězně na April a skřítkovi říká "mrkej na ni" a opřel se o zábradlí a koukal, co vytvoří April.

Nad Apriliním zkonstatováním, že jsou sladcí, se lehce pousmál, jemu přišli spíše jako pohádkoví. Bylo to pro něj spíše zvláštní, možná protože to nikdy předtím neviděl, ale na takovéto věci si už zvyká. Když lezl na strom, April o něj měla strach, zakrouti hlavou. "Neboj se, tohle mám natrénované z dětství" a taky, že vážně. Bylo hezké, jak o něj April měla strach, ale přiadal si před ní nešikovný, jako nemehlo. "Můžeme se zkusit zeptat" odpoví na to, co by mohli být rádi, avšak její nápad, že dostane nějakou odměnu, nebyl vůbec špatný. Začal prošahávat kapsy. "Nevím, co by se mu mohlo líbit" pokrčil rameny a vytáhl z kapsy semínka, hadí amulet, kamínky, mobilní telefon, klíče. Z tohodle to asi vážně nic nebude. "A co ho zkusit unavit, zahrát si třeba na babu" zeptá se. Nakonec koukne na skřítka, který lítá po stromech, skáče všude možně a dokonce si hází s kamínky, nejspíše se snaží žonglovat, ale moc mu to nejde, Darryl jde za ním a už z dálky na něj volá "tohle ti vážně nejde, můžu tě to naučit, ale myslím, že pracovat by ti šlo líp, co ty na to?" Skřítek se začne rozčilovat "já, že to neumím? že mi to nejde? že mě to naučíš? to ti nevěřím!" a zasměje se. škodolobě. Darryl se podívá na April. A zpátky na skřítka "co kdybys nám slíbil, že pomůžeš rodině a my tě necháme být? a hned, jak bude hotovo, tak si budeš moci dělat co chceš a trénovat žonglování a nebo bych tě to naučil" skřítek se začal smát a jako vždy skákat někam do pryč. Darryl si nevěděl rady, ale na sromi se mu už moc nechtělo.

S April dorazili po pár minutách na most, ještě, že SH je malý a vše je poblíž sebe. Darryl se rozhlédl a čekal na znamení, zadání úkolu. Všiml si, že pod jedním kamínkem je papírek, došlo mu to a tak ho hned přečetl "Na mostě je skřítek nezbeda, najdi ho a naprav ho" Darryl žádné skřítky nevidí, ale hned, jak to přečte nahlas, aby to i April slyšela, se začnou objevovat. Do poslední chvíle nevěděl, co se tím myslí, ale když si všiml, že všichni skřítci pracují a jen jeden sedí a hraje si s listy, došlo mu to. Rozhodl se, že za ním zajde a kývne na April, aby šla s ním. Došli ke skřítkovi a hned řekl "Ahoj, proč nepomáháš ostat...." ani to nedopověděl a skřítek se rozhodl utéct, byl to neposeda, skákal ze stromu na strom, z kamene na kámen a smál se. Darryl tam chvíli jen tak stál a pozoroval ho, nevěděl, co dělat. Trochu bezmocně se podíval na April. Nakonec se rozhodl, co udělá, šel za jedním pracovitým skřítkem a zjistil pár informací. Skřítek se jmenuje "Jantar" a je takový už od malička, rodina ho nevychovávala a tak zůstal takový, jaký je, nikdy nemusel nic dělat a měl úplnou volnost. Možná, že se takovéto informace budou hodin. Stoupl si pod jeden strom a zavolal "Jantare?" a rozhlížel se, kde je, ale nikde se neobjevil, neozval. Zkusil to znovu "Jantare?" stále nic, ale když se nadechoval, že zvýší hlas, zaslechl jeho smích. Rozhodl se vylézt na strom a to taky udělal. Měl výhled a i Jantara našel. Snažil se ho přesvědčit, ale bylo to, jako by mluvil do zdi, nebo v tomto případě spíš do korun stromů. "Prosím tě, přestaň a poslouchej nás" Darryl řekl velmi přátelsky, Jantar se mi ale pouze vysmál a odskákal pryč. Darryl se podíval na April a pokrčil rameny, slezl dolů a stoupl si vedle ní. "Musíme něco vymyslet, třeba nějakou léčku, na něco ho nalákat, co mají asi rádi?" zapřemýšlí, možná to jsou sladkosti, možná maso nebo klidně i houby. Budou to muset zjistit, pokud April nenapadne nic lepšího, přeci jen je rychlejší a silnější než Darryl.

Zajímala by mě historie April

Super, děkuji

Darryl byl se svou prací spokojený. Výdělek je slušný a baví ho to. Hned první den po přistěhování a po vybalení, se rozhodl, že se půjde podívat po městě, přeci jen, bylo krásné počasí a on měl už vše hotové. Vyrazil do parku, kde se mu líbilo. Poznal zde Ainu, která mu naznačovala o kouzelném světe, ale Darryl si toho nebyl vědom. V tu chvíli ještě na nic nevěřil. Ještě ten den ovšem koukl na internet a vyhledal si něco o Shadowhillu. Našlo mu to spoustu pověstí a články údajně o upírech a vlkodlacích, nejprve nad tím uvažoval, dokonce o tom, že by se měl možná vrátit, že zde nebude bezpečno, ale potom tomu samozřejmě nevěřil a proto tento den ukončil klidným spánkem.
Další dny poznal jezero, les a Howly, která mu spadla skoro do náruče z jednoho stromu. Setkání bylo poněkud zvláštní. Darryl se snažil zjistit něco o městě, nejprve mu toho moc neřekla, ale potom začala mluvit o kouzlech o magii. Darryl ovládá magii vody, a proto mu to divní nepřišlo. Howly se chovala poněkud zvláštně a Darryl pomalu začínal věřit i v to ostatní. Když existuje magie, proč ne i upíři a vlkodlaci? Ve městě se mu líbilo a neměl v plánu zatím nikam jezdit, byl to krátce a jistě tu bude i něco krásného na tomto městě. Potkal zde i Zoe, která se přidala k jejich debatě o městě. Řešili pak už jen přírodu a nic zvláštního. Holky se trochu štěkali, což Darrylovi lehce vadilo. Nakonec je tam nechal a odešel, jelikož si zařídil k práci ještě brigádu. Tento den a vlastně i několik dní potom, stále přemýšlel nad nadpřirozenem. Nechtěl si to připustit, a proto na chvíli tuto myšlenku opustil. Chtěl žít klidný život. Jeho magie mu stačila. Další dny byl spokojený, myslela na to, jak má super práci, krásný domek a konečně stojí na vlastních nohách.
Konal se zde lampionový průvod a rej masek, což bral Darryl jako super příležitost pro seznámení a taky, že byla, poznal zde spoustu lidí. Hlavně April, která mu rozšířila obzor do města. Nejprve nevěděl, co si myslet, ale hodně lidí mu už naznačilo, April mu to dokonce řekla narovinu, o upírech a vlkodlacích a proto tomu začínal pomalu věřit. Když se bavili zrovna o magii živlů, přišla k nim zvláštní dma, Senedia, díky které zlepšili svou magii. A co se nestalo? Jen mu potvrdila vše, o čem stále pochyboval. Zjistil, že April ovládá oheň a ona byla první, která věděla o jeho magii. Dokonce mu řekla, že je upír. Byl v šoku, ale snažil se, aby to nebylo poznat. Myslel si, že ho zde už nic nepřekvapí, ale mýlil se. S April se sblížili.
Další překvapení přišlo zase s April. Ta holka má v sobě vážně něco kouzelného. Vůbec mu to nevadí. Stále na náměstí a najednou se nad kašnou vznášela sušenka, tatranka, cože? Vydali se plnit úkoly podle „rozkazů“. Cerberus, fénix, hydra …. Něco takového vážně existuje? Ano. Sama April mu ukázala jejího pegase a na náměstí potkali hypogryfa a cerberuse. Darryl se všemu už jen smál, snažil se to brát s klidem. Konečně ví, že ať se tu stane cokoli, ať uslyší cokoli, že to je pravda. Dokonce existují i kouzelné věci od těchto tvorů a třeba i lektvary. Jeden si uvařili, mnoholičný lektvar a fungoval. Dokonce viděli „duchy“ a žili si svůj sen, samozřejmě neskutečný. Teď jen doufat, že ho April neopustí a půjde s ním dokončit tuto misi a pomáhat mu v nevysvětlitelných situacích, které nastanou.

// chtěl bych se zeptat, budu moci takto občas přidávat další a další části?

Jestli to dobře chápu, tak mužů hrát jak s April stopovanou, tak i tuto akci?
Na kdy se tato akce plánuje?
Rád bych se přihlásil

Zasmálali jsme se nad tím, jak jsme vypadali, ale teď April není asi nadšená z toho, jak vypadá. "Funguje" řekne, ale jeho hlasem, hlas se mu nezměnil, takže to právě vypadá, jako když April mutuje. Musí se zasmát. Osahávat ji samozřejmě přestane, "ježiš, promiň, neuvědomil jsem si to" řekně omluvně, ale musí se tomu uchechtnout. "Jinak jo, spokojený" zasměje se. "No můžeme pokračovat dál, ale nezůstanu takhle na pořád, že ne?" trochu se lekne. Přeci jen by možná počkal, než se vrátí do své podobny. Chvíli tam ještě stojí a povídají si, když za pár minut se promění zase zpátky. Usměje se. "Takhle se mi to líbí. Tak pojďme dále." usměje se a hledá nějaké znamení, kudy by se měli vydat dál, kde je asi další úkol. Nic nevidí, pak se ale podívá do korun stromů. Krásně svítí slunce a lehce fouká vítr. Koruny stromů se lehce ohnuly do tvaru šipky a mezi nimi prosvicovalo slunce. Takže jsme měli šipku nad hlavou i u nohou. Bylo jasné, kam se máme vydat a tak si Darryl stoupnul na šipku a říká. "Vzhůru za dalším dobrodružstvím. Bůh s námi." lehce se uchechte, jen nechce, aby se mu něco stalo, samozřejmě ví, že bůh není, tím ale nechce urážet věřící a proto boží jméno moc nepoužívá, právě to byla vyjímka. A vykročí a jde a jde.

"Nechtěj" zasměje se a zakroutí hlavou. Vypili jsme to oba docela v pohodě, Darrylovi to přijde tak trochu bez chuti, možná trochu cítí tu plíseň, ale to je v pohodě. Když April neví, co bude teď, Darryl se taky zarazí, nic se totiž neděje. Jasný, neví, k čemu ten lektvar je, takže musí počítat s čím kolik. Zkusí třeba, jestli mu z rukou nebudou vyzařovat blesky, oheň nebo cokoli, vypadá u toho asi fakt vtipně, ale nic. Pak zkusí April přečíst myšlenky, taky nic. Potom začne skákat, jestli nevyskočí vysoko, ale nic. Zkusil toho opravdu hodně, April se musela nasmát. Nakonec si sedne na kmen a přemýšlí, když v tom, ho začne svědit celé tělo. Není to nic příjemného, ale najednou, jakoby něco cítil, ano, jakoby cítil peří. Koukne se na sebe. "Co to sakra je?" zasměje se. "TOhle je fénix? hmm, asi lektvar nepůsobí na zvířata" zasměje se a dojde blíž k April, zasměje se nad její podobou, jsou vážně vtipný. "Něco zkuisím" řekne a vytrhne ji vlas. Nalije si další hrníček a hodí tam April vlas. Vypije to. Nějakou dobude se nic neděje, ale pak stojí před April další April. "Myslím, že to funguje" kývne a zasměje se. prohlídne se a začne se "osahávat". Nevědomky, jen prostě zkoumá, jestli je vše ok.

"No budeme to muset zvládnout, už jsem snědl dost odporné věci" zasměje se nad svýma vzpomínkama a sázkama s kamarády. "asi jo, já to nepoznám" pokrčí rameny. Když April začne mluvit o hrnečkách, ani nestihne odpovědět a najednou se tam zjeví. "Ty úkoly jsou docela promakaný" zasměje se nad tím, že vlastně získali jak kotlíček, tak hrnečky. Les to má promyšlený. Nalil si stejně jako April, hned ot chtěla pít, ale Darryl ji zastaví "počkej" usměje se a podá ji pírko z hypogryfa a sobě z fénixe a přihodí si ho do svého kalíšku. Přeci na tu přísadu nemohou zapomenout. Pírko se rozpustilo, takže nebude nijak škrábat v krku a půjde to vypít. Nakonec si přišichl, byla to zajímavá vlně, nebo zápach? nešlo to identifikovat. Nakonec to udělala jako April a hodil to do sebe. Lehce se oklepal a čekal, co se bude dít.

// moc se omlouvam, měl jsem toho hodně

"dřevo myslím nebude problém, jsme v lese' usmeje se a rozhledne se. Pomohl April donést nějaké suché dřevo. "jsi dobrá" pochvali ji za její schopnosti. "prostě to.chvíli necháme a uvidíme" pokrci rameny. "bůh ví, jestli z toho vůbec něco vznikne" zasmeje se. "zamíchal bych to, aby se to nepripalilo, ti by nemuselo vonět " zasmeje se. " já doufam, že se to oko rozvari, aby to na me nekoukalo" zasmeje se a vezme nějaký klacek a začne míchat. "když se to nebude dat pít, tak to něčím zajime" rozhledne se. Uvědomí si, že tu nic nemají. "no jo, ale cim" zasmeje je se. "proste to budeme muset přežít" kyvne hlavou, nic jiného jim nezbývá. "hlavně, jestli to bude.fungovat." rekne a dal míchá. Zatím to docela i voní, což ho překvapuje.

Po pár minutách jsem se vrátil zpátky s igelitkou, kde jsem měl jednu skoro celou zelnou mandarinku a kousek plesnivého chleba. Zvedl jsem igelitnu a ukázal ji April. Došel jsem až k ní a vyndal kus chleba a lžičku. Nad kotlíkem oškrábal plíseň, ale bylo to dosti málo a proto vyndal ještě tu mandarinku. Držel ji v tm sáčku, aby neměl ruce od plísně a začal seškrabovat i tuto plíseň. netrvalo dlouho a měl to hotovo. Zbytek chleba i mandarinky dal do igelitky s ím, že to potom vyhodí. Absolutně neví, co to bude za lektvar a jestli to vůbec funguje, ale těší se, co z toho vznikne. Zajímá ho chuť, jestli se to bude moci dát pít. A tak přemýšlí, jak by chuť mohli vylepšit, ale dvě jiné přísady už použili. No pak ho ale napadne, že by se to dala něčím zajíst, to ale bude řešit až to poprvé ochutná, aby zjistil, co se bude hodit nejvíce.

Přišel domů z lesa, aby sehnal jednu přísadu do lektvaru, byla to zelená plíseň. Nejdříve nevěděl kde hledat, koukl do lednice, ale tu zrovna nedávno uklízel, takže tam nic. Zašel do sklepa, koukl se na brambory, kompoty, většinu jídel, co tam má, ale nic. Až pak mu to došlo, je to už dlouho, co si koupil mandarinky a tak došel k mandarinkám a jasně, jedna celá zelená. Vzal ji do sáčku a vyšel nahoru, ještě ho napadl tvrdý chléb, ano, také tam je, tak ho taky vezme, alespoň se toho zbaví. Dá to do igelitky a k tomu ještě lžičku na seškrábnutí. Potom se vydá zase za April do lesa pokračovat v jejich úkolu.

Nejspíše si April právě myslí, že je bordelář, ale tak to není, jen mu je škoda vzít jídlo a vyhodit to, jenže jednou za čas to stejně musí udělat. "Tak já skočím domu a zkusím něco vyštrachat, počkáš tu u kotlíku? aby nám tu zůstal" usměje se."Lišejník, proč ne" usměje se. A nechá ji, aby vzala lišejník a hodila ho do kotlíku. "Tak já jsem hned zpátky" usměje se. "No, i když, nebyla by lepší vody, aby se to vařilo?" zasměje se "ta se ale asi nepočítá jako přísady, mohla bys trochu vody sehnat a zatím rozdělat oheň, hned přijdu" usmál se a vyrazil k sobě domů pro nějakou tu plíseň.