Příspěvky uživatele

Asi se už nemohu přihlásit, viď?

Nad její odpovědí, proč si tu mají lidé zvykat déle, než jinde, se musí pousmát. "Takový jsou ale všude, ne jen zde" musí ji ujistit. Zaslechl její myšlenky o tom, že si myslí, že Darryl asi o nadpřirozenu neví a nechce mu to říci. Nedává nic najevo, ale alespoň ví, že o upírech a vlkodlacích ví. "Někdo tu na tebe byl zlý?" dodá nějaký upír, či vlkodlak? pomyslí si. "Myslím si, že každý má schopnost zvyknout si, přizpůsobit se a pokud ne, ať sem ani nechodí" usmívá se od ucha k uchu kdybych věděl, co mě tu čeká a co vše se dozvím, také bych sem nešel, ale teď se nějak nemohu donutit odejít myslí si a lehce nad svou myšlenkou zakroutí hlavou. Ano, je to pravda, po první zmínce o těchto bytostech se chtěl sbalit a někam se odstěhovat, ale po té, co se seznámil s upírkou April, zažil s ní dobrodružství, tak přes to, že adrenalin moc nemusí, ho to tu donutilo zůstat. Hlavně asi proto, že je zvědavý, co vše ho ještě čeká, co vše se může ještě dozvědět, co vše nebyly jen pohádky, ale je to skutečnost? Poté se už konverzace schyluje k jejím tetováním "myslím, že by ti to udělali v každém druhém salónu" odpoví, ale poté vidí, že se o tom už nechce bavit a proto ji na to dále nic neříká a nevyjadřuje se k tomu. Poté se už baví o rybaření. "Tam nejde o to pozorovat ten splávek, ale o tu pohodu, klid, odpočinek, můžu si tam číst, vařit, vlastně u toho mohu dělat cokoli" vysvětlí ji. Chápe, že to není pro každého a tak se o tom dál nebaví, má svůj názor a nebere ji ho, stejně tak, že ona ho nebere jemu. "Čtení mi nepřijde jako nějaká velká aktivita" musí se zasmát, trochu mu přišlo, že si to protiřečí s tím, že musí pořád něco dělat, ale každý si občas musí odpočinout. Řekl to spíše tak pro srandu, snad to pochopí a neurazí se. "Romantička?" povytáhe obočí nad její poslední větou o hvězdách. Má pravdu, je to krása, ovšem asi spíše ve dvou. Zima ji není a tak se jen usměje a mikinu si nesundává. Když stojí pod stromem a Dor řekne, že to není bezpečné, jen pokývne "asi máš pravdu" řekne upřímně "ale kam?" koukne na ni. Poblíž nic není a než by dorazili na náměstí, byli by promočeni. Poté už přiběhla její fenka. Čeká, jak se vyjádří, kam by chtěla jít.

"Já nevím, já si zvykám asi všude dlouho, proč si myslíš, že zde to je potřeba si zvykat dále?" došlo mu, že nejspíše naráží na nadpřirozené bytosti, jako jsou upíři a vlkodlaci a také nejspíše na magii. On magii ovládá a ne jednu, ví o ni, i když neví o všech svých zvláštních schopnostech. Toto město mu ukázala hodně magického a nejspíše ho hodně ještě čeká. Usmívá se na ni, nemá důvod proč by ne. Poté se podívá stejně jako ano, na její fenku. Poté se již dostali k tématu jejím tetováním. "Aha, dobře, promiň, ale tak proč si je nenecháš odstranit, když nemáš dobré vzpomínky?" jistě jsou dnes takové technologie, že to zvládnou odstranit bez jediné známky, že to člověk někdy měl a pokud ne to nechce vzpomínat, možná by ji to i pomohlo, ovšem to je její věc. Darryl by si tetování nejspíše nikdy neudělal. Nechce se s ní bavit o kouzlech a tak podobně, vždyť o tom nemusí vědět. Poté se ho zeptala, co rád dělá. Pousmál se a zamyslel se. "Noo" koukne do dálky, musí se zamyslet, co ji řekne, kdyby ji řekl, že skládá básně, i když teď už nějakou domu žádnou nesložil, a ještě, že rád vaří a peče, nemusela by si o něm myslet nic hezkého. Potom ho to trkne "rád chodím na ryby" řekne upřímně, je to pravda, proč by ji o tomhle neřekl? "Člověk si u toho odpočine, je v přírodě" usměje se. "A co ty?" na oplátku se také zeptá. Poté se podívá na nebe, setmělo se a zatáhlo se, během pár minutek začalo kapat a hřmít. "A je" řekl si spíše pro sebe. "Pojď se schovat" usmál se, zvedl se a zalezl pod největší strom. "Není ti zima?" optal se a už si začal svlékat mikinu, aby ji ji když tak půjčil, jelikož při bouřce se vždy ochladí.

Když se bavili o jeho alergii, už jen přikývl, neměl na to co říci. Usmívá se, nemá důvod se mračit, seznámil se s poměrně milou dívkou. Ovšem asi si může všimnout, že si občas prohlíží její tetování. Hned, jak bude příležitost musí zjistit, co ty znaky znamenají. Nad její další větou se musí zasmát. "Jasně, chápu, v pohodě" trochu se do toho zamotala. Ovšem pochopil ji, žádný problém. "Ach tak, no já tu jsem už něco přes půl roku, řekl bych asi 9 měsíců" nebydlela tu dlouho a tak ho nepřekvapilo, že to tu ještě nezná. "Ale ještě si zvykám na toto místo, město, tak celkově" řekne upřímně a pokrčí nad tím trochu rameny. Ona vypadala, že se jí tu líbí, že se zde zabydlela docela rychle. Sice je tu déle, jak ona, ale upírka se před tím odhalila zatím jen jedna. Vlkodlaka možná již také potkal, ovšem mu to nikdo neřekl a tak moc neví, jak je poznat. Jak se na sebe tak dívá, zamyslí se, možná je to dobrá chvíle se zeptat. "Co znamenají ty všechny tetování, znaky?" zeptá se mile, lehce zvědavě a pokývne hlavou na viditelná místa. Možná to je obrana proti černé magii, možná proti upírům a vlkodlakům. Možná o všem ví zamyslí se.

Na její "těší mě" se jen usměje a pokyne hlavou, aby dal najevo totéž. Usmívá se. "Jsem rád, že jsi to uznala" i když řekla jen maličko, i tak uznala, že má pravdu, musí se trochu zasmát. Jasně, nemusí ji ta noha sklouznout, ovšem má raději bezpečí. "To bych řekl" zasměje se na to, že mu do toho nebude kecat. Možná vypadá trochu namyšlený, ale pravda je, že si na to jen hraje, doopravdy je spíše nejistý, než sebejistý. Poté už hovor směřoval k jejímu pejskovi. "Jo, tomu věřím, nebojím se ji, jen na ni nesmím sahat, jinak kdybych se pak chtěl vysmrkat, nebo přiblížil ruce k obličeji z jiného důvodu, začal bych smrkat, slzet" vysvětlí ji. Stačilo by, kdyby si třeba chtěl prohrábnout vlasy, mohl by mít i vyrážku a proto se od psa raději drží dál. "Hele, jsem tu asi podruhé, možná potřetí, ani nevím, proč jsem se sem vydal" pokrčí rameny. "Docela náhoda, je tu docela hezky" zdůrazní slovo docela. Ano, je to krásné místo, když na ně nic neútočí. Jak sedí na kameni, koukne na nebe, je docela hezké počasí a teplo. "Bydlíš tu dlouho?" zeptá se. Předpokládá, že moc dlouho ne, vzhledem k tomu, že zde ještě nebyly, ovšem mohla tu bydlet už delší dobu a jen vyhledávala jiná místa.

Když nohy položila na pevnou zem, bylo mu lépe, ale i tak měl strach, aby tam nespadla. Byla sympatická, vypadala, že má dobrou náladu, za což je rád, jelikož ho lidi poměrně hodně ovlivňují. Hlavně jejich nálada. "No neříkám, že to není hezčí, ale i tak, bezpečí je přednější, tedy, pro mě" lehce pokrčí rameny, je o něm známo, že to je poměrně srab. Potom se už rozhodla, že přijde ona blíž a v tom si všiml její tetováních. "Fajn" usměje se a už čeká, než přijde, do té doby na ni nemluví. Jen sedí. Usmívala se na něj a tak se musel usmát také, nebylo to z donucení, to ne, ale měl z ní dobrý pocit, vypadala mile a ne jako nějaký zabiják. "To je fajn" odpoví na to, že už na sebe nebudou křičet, on tedy moc nekřičel, spíše jen zvýšil hlas, ale takto to bude příjemnější pro oba. Potom se mu už představí, musí povytáhnout obočí, když na něj vychrlila její jméno "Myslím, že mi bude stačit Dor" usměje se, snad ji to nebude vadit, ale než by vyslovil její jméno, asi by mu to chvíli trvalo. "Dor" je krátké, výstižné a nezní to ani špatně. "Jsem Darryl" pousměje se a potom podá ruku. "Steven's" dodá ještě, když si potřásli rukama. "Zvláštního? ani nic, ale říkám, je nebezpečné stát tak blízko, je to mokré a noha ti sklouzne raz dva" pokrčí rameny jasně, žije tu nějaká ohavná ženská, která chtěla mojí kamarádku jako jídlo lehce se při této myšlence otřese, ale nemylo by to na něm být znát. "Pár metrů asi ne, ale i tak, raději zůstanu tady, nejsem tak daleko" usměje se. Nebyli ani moc daleko, vodopád byl slyšet a i krásně vidět. Poté už k němu přišel pes, který si k němu čichl, nic na to neřekl, jen možná bylo vidět, že trochu zvedl ruce. Moc se k němu nebude přibližovat, přeci jen by nebylo dobré, kdyby začal kýchat a slzet.

Všiml si, že to šumění byl pes, který si sedl vedle té dívky. Zvířata moc nemusí, kvůli jeho alergii, ovšem pokud se s ním nebude muset mazlit, bude to v pohodě. Dívka se zvedla a otočila se k Darrylovi s přímou otázkou na otázku."Už jen to, že ti může sklouznout noha" pokrčí rameny, ovšem nic víc ji neříká, proč by ji měl vyprávět, že tam žije nějaká obluda, která chtěla sežrat jeho kamarádku? Kdo by mu to přeci věřit? Ano, možná ví, co se v tomto městě vyskytuje, ale co když ne? Vypadal by jako blázen a to při prvním setkání přeci nemusí. "Kochat se můžeš i dál, odtud je také hezky vidět" odpoví. Poté se už ptá na to, jestli nepůjde blíže, musí zakroutit hlavou "nepůjdu" měl strach, ať už z toho, že mu uklouzne noha, nebo o z toho, že se něco vynoří ať už z vodopádu, nebo něco za ním, co by ho tam chtělo strčit, raději se drží stále dál. "Potěšilo by mě, kdyby jsi přišla blíže ty" usměje se, což možná ona na tu dálku nevidí, ale slyší milost a přátelský přístup v jeho hlase. Rád si popovídá, proč by ne, rád poznává nové lidi a tuto dívku ještě nezná. Možná má strach, že když přijde blíž, pozná, že je to upír, či vlkodlak, ale stejně neví, jak by to měl poznat a proto doufá, že je to člověk. Poté si zase sedna na kámen a počká, jestli přijde, alespoň se nebude muset bát, že by tam spadla.

Darryl měl poměrně neutrální až dobrou náladu. V klidu si seděl, nic nedělal, poslouchal vodu, měl zavřené oči a na tváři se mu objevoval malý úsměv, když v tom zaslechl šum stromů, listí a tak podobně, ovšem když se rozhlédl, ničeho si nevšiml, nedošlo mu, že by to mohl být pes, měl za to, že je tu sám, ale nebyl a toho si všiml, když se otočil zpátky, najednou uviděl, že poměrně blízko vodopádu sedí mladá slečna. Nohy ji vyseli dolů. Darrylovi se v očích objevil strach, ví, že je to tu nebezpečné a tak se zvedl a na dívku mávl. Je od ní asi 50 metrů. Blíže k ní nejde, jelikož by musel blíže k vodopádu a to se nestane. "Neseď tak blízko, prosím, je to nebezpečné" řekne na rovinu. Samozřejmě ji zde nebude vyprávět, že zde viděl mořskou potvoru, o které si myslel, že neexistuje. Možná občas stále doufá, že to byl jen sen, mohl přijít o život, nebýt April. Dívka vypadala docela sympaticky, tedy, ještě ji neviděl do obličeje, jelikož je k němu zády, a tak si nevšiml pořádně jejích tetování. Každopádně ho to nějak neodradí od toho ji "zachránit", jen doufá, že tak blízko na kraji nesedí naschvál, že nechce skočit. Neví, co by měl dělat, ještě se v žádné takové situaci nenacházel, ale určitě by se pokusil ji zachránit.

Darryl se byl po krásně stráveném večeru a ránu projít ještě před tím, než odpoledne půjde do práce. Vyrazil k vodopádu, ani nevím proč, když tu zažil to, co tu zažil. Přišel sem a už z dálky slyšel šumění vody. Ovšem k vodopádu ani k vodě se nepřibližoval. Sedl se tam na jeden vzdálenější kámen a poslouchal přírodu. Přemýšlel o životě. O Shadowhillu. Rodině, Casey. A také o nadpřirozenu, Cas mu řekla, že by teď měl poznat upíra nebo vlkodlaka bez problémů, ovšem neřekla mu jak, snad to pozná, až nějakého potká, má trochu strach, když mu řekla, že ji jeden pokousal, ale stěhovat se nechce, líbí se mu tu. Sedí si dál a kouká do vodu, může vypadat trochu nepřítomně.

Důležité pro něj je, aby ji neublížil a aby byla šťastná, to je to, co ji přeji, proto dále ten jejich vztah více neřeší. Na její další větu nijak nereaguje, přeci jen na to není moc co říci a jen kývne na souhlas. Má pravdu, ne vždy to tak je a v tom případě jsou ve vztahu spíše ze strachu. "Tak to jsem rád, že jsi tolik přesvědčená" řekne na to, že ji stačilo chvíli, aby poznala, jaký je a hlavně, že se nemýlí. Je rád, že si o něm nemyslí nic špatného. Zasměje se. "Dobře, tak třeba až budu starej a budu sám, tak ti dám vědět" je soustu lidí, co si řeknou, že když budou ve, například, čtyřiceti sami, tak se vezmou. Zná takové. "Taky se těším a hlavně na tebe" řekne s úsměvem, je s ní opravdu rád. "Tak doufám, že to starosta nějak řeší, nemůže tu přeci mít takové agresivní upíry" lehce zavrtí hlavou. Už se o tom nechce bavit, jinak by se chtěl asi odstěhovat, měl by strach o svůj život a to nechce, jelikož se mu tu líbí a taky, protože poznal Cas. "Dobře, to chápu" řekne na to, když musí jít, že o ni sestra bude mít strach. Nerad by, aby si o něm myslela něco špatného, když se ani neznají. I když nemá ponětí, že je to ta dívka, která jim pomohla v jednom úkolu ve stopované, když April dala hadí amulet za tatranku. Nepředstavila se a tak si to s ní nemohl ani spojit. Poté se už šla převléci. "S tím musím souhlasit, děkuji" usměje se a jde ji vyprovodit ke dveřím. "Zavolám ti alespoň taxíka" řekne a hned zvedne telefon, taxi přijede do 5ti munut. Cas se mezitím oblékla a obula. Počkal s ní pře barákem. Do ruky ji dal peníze, aby si to mohla zaplatit, až bude na místě. Poté už přijel taxi. "Ozvu se, neboj" a oplatil ji polibek na tvář. "Měj se hezky" a mávl ji ještě jak odjížděla. Potom už zašel dovnitř a dělal potřebné věci, vysprchoval se a podobně. Chystal se do práce.

"Aha" řekne jen a lehce u toho zakroutí hlavou. Moc nechápe, co to je za vztah, ale jestli ji to takto vyhovuje, nebude to nějak řešit. On taky neměl bůh ví kolik vztahů. Asi to je tím, že nemá moc dobrý odhad na lidi. Dále jejich vztah nějak neřeší, pokud mu bude chtít něco říci, řekne mu to sama. "Tak to je fajn, pocit bezpečí je jedna z nejdůležitější potřeb" usměje se. Je to tak. Podle Maslowa je to hned druhá základní potřeba, po biologických potřebách. Potřeba láska je na třetím místě, takže je možné, že je pro ni důležitější bezpečí, než láska, ovšem dohromady by to bylo nejlepší. S ním by se v bezpečí moc cítit neměla, není moc odvážný, spíše je to srab. Ikdyž to, co vše tu už zvládl, by nikdy předtím neudělal, nejspíše se jeho zbabělost pomalu bude měnit. "Tohle ještě neříkej, ještě jsi mě skoro nepoznala, známe se sotva pár dní" usměje se, je to od ní velmi milé, jak o něm mluví. "To bude jako bys mi dávala souhlas a jistotu, že za těch pár let řekneš ano" zasměje se. Musí si z toho dělat srandu, ovšem člověk nikdy neví, co bude. Nad její další větou se musí taky zasmát "ještě nevím kdy, bude těžké vymyslet koho pozvat, jelikož moc lidí tu neznám a hlavně udělat to tak, aby všichni potom měli čas" pokrčí rameny, ale nejspíše to nakonec udělá tak, že pozve ty, co zná, jako je Cas, April a asi Maya - na nikoho jiného nemá tel. č. - a řekne, aby si přivedli koho chtějí. Bude to jen na nich, koho si přivedou. Cas by mohla přivést třeba sestru nebo přítele, ale za sestru by byl asi raději. "Budu moc rád" řekne na to, že určitě přijde. "Bože, to muselo být hrozné, jsem rád, že jsi v pořádku" lehce se na začátku její věty zamračil. Nelíbí se mu, co se tu děje a to už začínal mít pocit jakési jistoty, že upíři jsou hodní. Ale asi to tak vždy nebude. "Ano, to vím a také ti věřím" řekne velmi přesvědčivě a upřímně. Když ho obejme a pak mu do ucha zašeptá tu hezkou větu, jen se usměje a více ji zmáčkne na odpověď, že jemu s ní také. Někdy slova člověk ani nepotřebuje. Potom ho pustí a řekne, že by měla jít. Darryl pokrčí rameny. "Zatím nic nemám a nerušíš, jen večer bych měl jít do práce, ovšem pokud již nechceš zůstat, držet tě tu nebudu." Přeci ji nemůže nutit k něčemu, co ona sama nechce.

"Tak za celou dobu jsi se mu ani neozvala" pokrčí rameny. Kdyby mu jeho přítelkyně za dva dny ani nenapsala, asi by měl strach, ale je pravda, že se nejspíše neozval ani on ji, jelikož ji Darryl neviděl, že by telefonovala nebo psala sms. "Tak hlavní je, že se s ním cítíš v bezpečí" usměje se. Přeci jen chodit s někým a mít z něj strach, není ono, to by byl asi vztah z donucení. "Každý si zaslouží být šťastný" řekne upřímně. Možná to tak není, na světe jsou i lidé, kteří si to nezaslouží, ale mluví o těch hodných, ne o těch zlých a krutých. "Dobře, napíši si to někam, abych na to za pár let nezapomněl" zasměje se. Když červená, jen se usměje, co by na to také měl říci. Na její další větu nijak moc nereaguje. Jen se usměje a dál to nijak neřeší. Samozřejmě neví, co bude časem. "Tak to je fajn, na párty jsme si moc nepopovídali, tak třeba až budu dělat tu grilovačku, tak vás určitě pozvu obě a seznámíte se" usměje se. Ještě doma neměl více osob. Vlastně je to poprvé, kdy má zde v Shadowhillu návštěvu. Je za ni rád. "Tys pila jeho krev?" lehce se oklepe, přijde mu to malinko "nechutné". Vlastní říznutí samozřejmě mu nevadí, ale cizí? Nejspíše to bylo z donucení. "Aha, no moc lidí jsem od té doby nepoznal, ale až poznám, tak uvidíme, jestli říkáš pravdu, ale nemám důvod ti nevěřit" pravdou je, že vlastně je Cas první člověk od doby, co se s April seznámil, se kterým pořádně mluví. "Určitě mám pravdu" musí se zasmát. Takto sebevědomí není, jen se snaží být trochu vtipný. Na jají další otázku jen kývl a ona ho objala. Objal ji také a musel se u toho usmívat. Bylo to milé a příjemné.

"Snad mu nebude vadit, že jsi strávila dva dny se mnou a snad o tebe nebude mít strach" řekne neutrálně, ale nebyl by moc rád, kdyby si její přítel o něm myslel něco špatného ještě dřív, než se poznají. "Jak dlouho jste se znali, než jste spolu začali? pokud se mohu zeptat" trochu vyzvídá a doufá, že mu řekne nějaký další čas a ne, že se poznali a bylo to. Ovšem láska na první pohled může existovat, ale nemyslí si, že by to věštilo něco dobrého. "To je samozřejmost, zasloužíš si být šťastná" usměje se. Proč by také nezasloužila? "Nepožádal o roku? myslím, že to už tady bylo a dostal jsem košem, nějakou dobu to zkoušek nebudu" zasměje se, ale hned na to dodá "ovšem to, že se do tebe nezamiluji, ti slíbit nemohu" pokrčí rameny. Vážně to je velmi přitažlivá dívka s dobrými vlastnostmi a tak proč by se to nemohlo stát? I když by nechtěl zničit její vztah a informace, že má přítele mu to nedovoluje, zamilovat se. "Jo, proč ne, je jako normální člověk, jen trochu...starší" April je super upírka a má z ní pocit, že by nikdy žádnému člověku neublížila. "No doufám, že se mi teď tady před očima neproměníš" řekne možná trochu se strachem v očích "jsem rád, že se ti nic nestalo, ale teď si nejsem tak jistý, jestli je tu bezpečno" zamyslí se trochu nahlas. "To je dobře" usměje se. je mu příjemné, když ho pohladila. "Doufám, že ano, v tomto městě nikdy nevíš, na co nebo na koho narazíš" koukne do stropu, je to pravda a musí se snažit ochránit. Potom se už otočí zpátky na ni a opře si hlavu o ruku.

"No tak do toho" zasměje se, zvedne se, vypne tv a podá ji ruku, aby se také zvedla, poté jde do ložnice a žuchne do postele. Poté už leží v posteli a ona odpovídá na jeho otázku. Lehne si na pok a podívá se na ni "a nebude žárlit?" uchechtne se. "To je fajn, že jsi spokojená, hlavně, aby vám to vyšlo" řekne velmi upřímně. Přál by jim to, ovšem Cas je velmi mladá dívka a tak moc nepředpokládá, že s ním bude do konce života. Ovšem dokud může být, ať je šťastná. Každý rozchod bude zlý a ona to nejspíše bude mít ještě horší. Což i Darryl ponese špatně. "Tak to jsem rád" moc ho potěšilo, že to cítí stejně. Je pravda, že kdyby to tak necítila, asi by tu už nebyla. Nepřeje ji, aby se ji stalo něco zlého, ovšem na jednu stranu ho těší, že na svého přítele ani skoro nepomyslela. On by nejspíše do vztahu s upírem nešel už jen kvůli jejich stárnutí. "Už jen to, že se s tebou cítím dobře, bude můj důvod" řekne mile. "To se musíš zkusit zeptat ji, ale možná jo" pokrčí rameny. Vážně netuší, co jiného by ji na to mohl říci. "On tě pokousal?" řekne trochu starostlivě, neměla by se proměnit? "Trochu mě děsíš" má o ni trochu strach, přeci jen je něco jiného mít kamaráda nebo přítele upíra, co kdyby se ji chtěl nějak po rozchodu mstít? Nejspíše by se neubránila. "Musíš na sebe dávat pozor"

"Ty bys chtěla vážně lenošit? v posteli? se mnou?" povytáhne obočí, trochu ho to překvapilo, vždyť mluvila o přítelkyni, ale dál to nějak neřeší. "Jen tak mimochodem, máš přítele?" optá se, možná je to poměrně odvážný, ale má dojem, že ona to vezme v klidu a nebude tomu dávat nějaký další nebo hlubší význam."Jasně, moc hezky strávený čas, s tebou" usměje se. Nad její další větou se zasměje "to ne, to nemyslíš vážně" nedá u to, musel se tomu zasmát, vždyť to snad ani nejde, jak by taky jo, vždyť se konvice sama vypne. "No, tak hledat ho nemusím, já ho mít budu" už jen to, že se s ní cítí dobře, by byl jeho důvod, šlo by jen o to, jestli by stála s ním strávit zase někdy nějaký čas. "Ano, vím, mám takové tušení, že většina obyvatel to asi bude vědět" pokrčí rameny. Nemůže to vědět, s moc lidmi se o tom nebavil. "Dřív jsem se bál, ale když jsme poznal April, spadlo to ze mě, i když takových bytostí moc neznám, myslím si, že tohle město je chráněno, co jsem tak pochopil" řekne upřímně. "Ale když jsem se to dozvěděl, byl jsem hodně vyděšený, zažil jsem toho tady spoustu a jediné z čeho mám strach je to, co mě tu ještě čeká, co tu ještě potkám" pokrčí rameny, však nemá tušení, co vše tu může zažít a i když si myslí, že ho tu nic už nepřekvapí, něco se najít může. "A ty? jak dlouho o tom víš?"