Příspěvky uživatele

Mela tolik starosti s jeho ústy, že si skoro ani nevšimla, že si sundal rifle, když si toho ale všimla, tak se pousmala a pomalu si začala stahovat kratasky, to znamenalo, že ho přestala líbat a lehco se predklonila, sundala si kratasky a pak se znovu narovnala, mela na sobě jen cerne krajkovane spodní prádlo, bůhví proc ty krajky tak milovala. Znovu se k němu pritiskla celým tělem a začala ho horečnate líbat, ruce ji opet putovaly po celem tele az dolů na jeho trenky, kde mu ho začala pomalu třít.

"Tak fajn" pousměje se a pomalu začne vstávat, když on vstane z ní, pak už ho jen chytne za ruku a pomalu ho vede po schodech nahoru, kde je ložnice s koupelnou, docela je kuchyně a obyvák. Když přijdou k jejímu pokoji, otevře dveře

Jakmile vejdou dovnitř, tak za nimi zavře a znovu se vrhne na jeho rty, které začne vášnivě líbat, rukama mu putuje po jeho nahé hrudi a zpět na rozkrok, kde mu konečně rozepne všechny knoflíky a lehce mu rifle stáhne z boků.

Rukama mu putovala po jeho ramenech až na záda a zase zpět, dál ho líbala a sváděla boj s jeho jazykem, bavilo jí to, ještě, aby ne, pomalu mu zajela rukama na břicho a níž na jeho rifle, na zapínání, které začala pomalu rozepínat. "Nechceš... se přemístit do postele?" zabrble mezi polibky, přece jen má velkou postel ve které by se mohli pořádně rozvalovat, tady na pohovce je čeká maximálně pád na podlahu, nikdy to nějak moc neřešila od té doby co je upír, ale jako člověk si na to hodně potrpěla, vždy v pohodlí. Jako upírovi je to jedno, ale přece jen je to teď po delší době a chce, aby to bylo jiné než jen prostě rychlovka na gauči.

Líbala ho intenzivně, jazykem vyprovokovávala ten jeho ke hře a je pravda, že po chvilce byli sehraní, jakoby k sobě patřili. Když byla člověk, byla hodně něžná, jakmile se z ní ale stal upír, něco se v ní změnilo, ano ze začátku vždy začínala něžně, ale pak už se nedokázala udržet, možná je to i tou krví, kterou celou dobu cítí. Když jí zajede pod nátělník, tak mu jemně vzdychne do polibku, když se odtáhne, slušně dá ruce nahoru, aby jí ho mohl přetáhnout přes hlavu, když se tak stane, začne ho opět líbat, ruce má na jeho ramenech a pomalu si začíná lehat, tím ho stahuje nad sebe, leží na zádech na pohovce a dál ho líbá, v tenhle moment je jí jedno kde jde, cítí jenom to vzrušení a chtíč, jak tak leží na zádech, jednou rukou mu přejede přes hruď až na jeho záda, kde do něj zatne nehty, možná trochu více, než chtěla

Tím, že cítila svojí i jeho krev dohromady se v ní hromadil chtíč, začala ho líbat vášnivěji a rukama, co měla v jeho vlasech ho za ně trochu potahala, přes rty se dostala až k jeho krku, kde ho chvíli líbala, aby se vrátila opět na jeho jemné rty, její něžnost byla ta tam, líbala ho vášnivě a zároveň nedočkavě, rukama se přemístila na jeho hrud, kde je měla chvíli položené, pak už s nima jela až dolů na lem jeho trika, aby mu ho mohla pomalu začít vyrolovávat nahoru, od polibku se na chvíli odtáhla, aby mu mohla triko převléct přes hlavu, když se tak stalo, odhodila ho na zem a vrhla se zpět na jeho rty.

Když se od ni odtahnul, netrvalo to dlouho a její rána se zacelila. Opetovala mu pohled a tak nějak si poprvé v živote přála, aby mohla čist myšlenky, aby věděla jestli se mu to líbilo, jake z toho má pocity. Přece jen dál seděla na něm,ruce z jeho ramen putovaly přes jeho krk az do vlasů, po chvíli co se mu upřeně dívala do oci se k němu nahla a začala ho nežna líbat a ani neměla v planu se odtahovat. Na jeho rtech cítila chuť svoji krve a to ji vzrušovalo ještě více, na chvíli ji vyrostly špičaky, az mu lehce protrhla ret a mohla ochutnat i jeho krev.

Když jí políbil na krk, tak lehce vzdychla, pak už se do ní zakousnul a bylo to něco neuvěřitelného, uplně jiného než když byla člověk, ruce mu položila na ramena a nechala ho at z ní pije.

Pousměje se, opravdu to nechce vědět, navíc ani ona není svatyně, ale rozhodně nestřídá muže jako ponožky. Nakonec jen přikývne. "Myslím, že skoro nikdo, přece kdo chce být dobrovolně upírem?" povzdechne si. Má to sice své výhody, ale ten neustálý hlad, to je hrozné. Jakmile pak řekne, že mu to dluží, tak se pousměje, rukama si zajede na krk a pak do vlasů, které si nahrne všechny na levé rameno, skleničku odloží a chytne i tu jeho, kterou položí na stolek, pak už si na něj obkročmo sedne, hlavu nahne lehce doleva a podívá se mu vyzývavě do očí. Celý její holý krk je teď jen jeho.

když jí začne masírovat nohy, spokojeně se usměje, ne že by to nečekala. Jakmile začne vyprávět, hlavou se položí o opěradlo a sleduje ho. Nesmí si ho připustit moc k tělu, pak by z toho nebylo jak ven. Ale dá se to jinak? Vždy byla na ty arogantní typy a kam jí to dohnalo. Přišla o rodinu a zůstala úplně sama, ještě se k tomu stala upírem. Jen si povzdychne a nakonec se pousměje. "Páni, tak to je už dlouho. Radši ani nechci vědět, kolik jsi vystřídal holek" lehce nadzvihne obočí, ale nechce to vědět, pro jistotu. "Já jsem upírem docela krátce, teprve sedm let. Nevybrala jsem si tenhle život. Občas toho lituji, občas jsem ráda" řekne a podívá se mu do očí. "No tak Lott, přestaň mluvit, stejně ho to určitě nezajímá" okřikne jí podvědomí, tak se lehce stáhne a radši dopije svojí skleničku. "Nabídla bych ti i něco k jídlu jestli chceš, ale krev tu nemám. Leda.." to leda řekne trochu tišeji a jemně si prstem přejede po krku.

"Jistě, že bude" usměje se a konečně si sedne. "Hele mám nápad, co takhle pokračovat v té masáži?" usměje se na něj nejvíc nevinně, jak jen to umí a nohy mu dá do klína. Pak si vezme skleničku a začne popíjet bourbon, který je tak lahodný. "Povídej mi něco o sobě Alexi. To jsi tak nafrněný odjakživa? zeptá se s vážnou tváří, docela jí to zajímá. Nohou ho jemně hladí po stehnu, mohli by se i vrátit k tomu co začali v baru, ale ona rozhodně nebude ta, co to načne.

Když je konečně převlečená, ještě si přečísne vlasy, jen tak z principu, pak už jde dolů, kde uvidí Alexe na pohovce. "Vidím, že sis tu větu jako doma vzal k srdci" ušklíbne se a přejde ke stolečku, kde vezme druhou sklenku a nalije si panáka, načež ho celého vypije, pak se vrátí ještě k předešlé konverzaci. "Já ti nevyhrožuji, spíše konstatuji co se v nejbližší době stane" usměje se na něj a položí sklenku, překříží ruce na prsou. "Hele a nevíš kde si mám sednout já, když ses tak roztáhnul přes moji pohovku?" zeptá se lehce pobaveně. "Jestli neuhneš, tak si sednu přímo na tebe" pokrčí rameny už bez úsměvu, myslí to vážně, přece jen nebude ve svém domě jen stát.

"Připadalo ti snad někdy, že jsem bezbranna? " ušklíbne se a otevře si láhev z které se rovnou napije. Pak ale vstane a láhev položí na stul. Docela ještě lehce urazene se podiva na Alexe. "Mám docela hlad,tak byt tebou me moc neprovokuju, nebo to bude tvůj krk,který už nebude tak bezchybný. " ušklíbne se a vydá se pomalu do pokoje. "Jdu se převléct, bud tu jako doma" řekne mu sladce a jde do pokoje,kde si svlece šaty a da si pohodlne cerne kratasky a o tomu bily nátělník.

Vejde dovnitř a zavře za sebou, rovnou radši zamkne a vyzuje si podpatky, takže je hned o par cenťáků menší. Pak se na něj otočí. "Aha. Takže ti jde jen o alkohol?" ušklíbne se a přejde do kuchyně, kde vytáhne láhev bourbonu a vrazí mu jí do ruk. "Tak a teď jsi spokojený a můžeš jít, nebudu tě dál zdržovat" usměje se na něj a vezme si druhou flašku, s kterou přejde hned vedle do obyváku a sedne si na gauč, tohle opravdu nemá zapotřebí, snažit se zbytečně.

Ještě se v baru rozloučila s Malii a pak už šla cestou k sobě s Alexem, po cestě byla nějaká zamlká, docela na ní vše doléhalo. "Klidně jsi mohl jít s Malii, nebo jí ještě napiš, nechci tě nějak zdržovat" mrkne na něj a pak už příjdou k jejímu domku

Odemče dveře a pokyne mu rukou. "Takže pokud chceš tak vejdi, pokud ne, tak se měj" pousměje se a vejde

Když konečně vše dořeší, rozloučí se s barmanem a podívá se na Alexe, stihne se rozloučit i s Maliou, které nechá své telefonní číslo a vlastně i adresu Kella, aby se kdyžtak stavila, pak už se podívá na Alexe. "Tak můžeme?" zeptá se lehce nedočkavě, její bar už čeká a ona dostala právě chuť na další a další drinky. Chytne Alexe za ruku, aby ho pak mohla vést, mezitím se ještě rozhlédne po celém baru, je tam docela spoustu lidí, ale jeden barman stíhá, příjde jí, že se pujde jen vyspat a další den zase do práce, ale co už, je to práce, kterou miluje a do které se těší, takže jí to vlastně ani nijak nevadí. Pak už se vydá domů.

-->> Domek Lott