Příspěvky uživatele

Sebastian

Zavrtí rázně hlavou. "Pleteš se. Už nejsem to ustrašené kotátko jako dříve a dokážu se bránit!" řekne mu a když jí řekne, že jí chce udělat ze života peklo, tak nějak si povzdychne a zároveň se lehce zalekne, ale na povrchu nedává níc najevo.
"Posluž si, jako by byl můj život procházkou v růžové zahradě" ušklíbne se, stejně většinu času myslí jen na krev a aby nikomu neublížila. Nakonec nakloní hlavu lehce na stranu, když jí sjede na krk, ale zůstává stále chladná. "A víš, že jsem si na tebe ani nevzpomněla?" chce mu taky ublížit, proto tak i mluví. Nebude jen zahnaná do kouta, jako byla ze začátku. Musí být statečná a taky, že je. Zatím to zvládá bravurně, i když má strach. Je to drsný člověk, s kterým není radno si zahrávat a když říká, že jí udělá ze života peklo, tak to myslí vážně a to jí na tom děsí ze všeho nejvíce.

Když jí ničil drdol, nic na to neříkala, za prvé jí to bylo příjemné a za druhé to tak nějak skoro ani nevnímala a nemohla by ani protestovat, měla práci, které se nechtěla jen tak vzdát. Ruce mu dala na boky a dál se snažila. V hlavě měla tisíc myšlenek. Je tohle správně?. Dlouho se jí nestalo, že by se s někým tak snažila, většinou od té doby co je upír jí šlo jen o to si užít a nazdar, ale teď se opravdu snaží, aby mu udělala dobře. Hlavou začne zrychlovat a začne do toho používat i jazyk, rukama, co ho drží do něj zatíná prsty, ale né moc jako předtím. Opravdu se snaží a doufá, že brzy bude, přece jen už je celá mokrá od sprchy a tak nějak se těší už i na postel. Ale samozřejmě jí to není nepříjemné, kdyby bylo, tak by to ani nedělala.

Sebastian

"Kdysi bylo všechno jinak řekne mu poměrně smutně a nechá se od něj přitáhnout. "Aby jsi věděl, tak toho kluka jsem dnes viděla poprvé. Ale co ti tady vůbec vysvětluju. Ano Sebastiane, měla jsem se skvěle. Hned potom, co jsem se stala upírem a byla na vše sama, byly to ty nejlepší chvíle mého života" lehce se ušklíbne, může si za to tak trochu sama, ale co už.
"Jakmile jsem si na tenhle život zvykla, tak jsem si užívala a bylo to skvělé, je to skvělé" pousměje se, je to pravda, užívala si života. "A co ty Sebatiane? Zničil jsi život ještě nějaké slečně?" zeptá se ho poměrně ironicky a když řekne, že si jí musí ohlídat, tak zavrtí hlavou. "Ty už nemáš právo na to mě hlídat.

Sebastian

Jakmile na ní někdo promluví, podívá se dotyčnému do očí, jistě, že poznala o koho jde, na tenhle hlas by nikdy v životě nezapomněla. Když jí požádá o tanec a ukloní se, jen ho lehce se strachem sleduje. "Co..Co tady děláš?" zeptá se lehce přiškrceně, je to její noční můra. Snad teď nedoufá, že po tom všem s ním bude chtít jít tančit. Je to sedm let, co ho neviděla, ale vše jí přijde jako včera. Není možné, že uplynulo už tolik let. Sleduje ho a musí se nadechnout, doba kdy ho milovala sice uplynula, ale stále ho má v srdci, nejde jen tak zapomenout na někoho, kdo pro vás byl někdy vším, i přes to co udělal. Nakonec teda svolí a chytne ho za ruku. "Jeden tanec" řekne lehce chladně a zamíří s ním na taneční parket, nehodlá na něj být milá, nezaslouží si to po tom všem.

Když Johnatan odešel pro drinky, zvedla se a zamířila na wc. Něco se jí nezdálo. Cítila moc známý pach a věděla, že je něco špatně. Když přišla na toaletu, sundala si masku a vydýchávala se, pustila si do ruk studenou vodu a poplácala se po tváři. To byl ale blbý nápad chodit na ten ples pomyslí si a nadechne se, po nějaké chvíli co se cítí už lépe, si nasadí zpět škrabošku a výjde ven s úsměvem, jakoby se nic nestalo. Jelikož Johnatana vidí zatím stále u baru zamíří na druhou stranu sálu, chce být chvíli sama, utřídit si všechny své myšlenky. Když si stoupne někde bokem, dívá se kolem sebe. Lustruje všechny přítomné a hledá něco zvláštního, co způsobuje, že se cítí tak zvláštně. Zatím teda neúspěšně. Tohle není dobré cinká jí v hlavě majáček, takhle se cítila jen párkrát a to většinou jen ze začátku, kdy se stala upírem. Musí se nějak rozveselit. Proto si v hlavě začíná hodnotit všechny přítomné masky

Líbala ho a to tak, že dost vášnivě, během jedné sekundy se s ním přetočila, přece jen trochu rychleji, jak to upíři dělají, sice tím schytala opět sprchu, ale tak nějak jí to moc nevadilo, dál ho líbala a rukou mu jela po hrudi až na jeho chloubu, líbilo se jí, že je ted na zdi přilepený on a ona ho má tak trochu ve své moci. Neví proč, ale chce mu dopřát co nejvíc slasti. Proč? Aby na to nezapomněl? Nejspíš.. proto se z jeho rtů přesune na krk, na hrud a pomalu si kleká, když se tak stane, vezme si jeho nejlepšího přítele do úst a začne mu dělat dobře, ano chce ho přivést k šílenství, začne mu to dělat rychlými táhlými pohyby.

Pomalu začne pod jeho nátlakem ustupovat dozadu, až se její záda octnou na studené stěně, to že se trochu narazila do zad ani tak nějak nevnímá, polibky mu opětuje a nechá si lehce zvednout nohu, jejím tělem projede nový příval vzrušení, začne ho líbat ještě více vášnivěji, jako by ho neměla nikdy pustit a rukama mu zajede na ramena, kde ho trochu pevněji stiskne, pak jede na hrud, aby si ještě užila doteky na jeho pevném těle, je pravda, že jí vzrušuje k nepříčetnosti. V hlavě jí samozřejmě cinká varovný majáček. Tohle není dobré zabrble si v hlavě, ale snaží se ty myšlenky vyhodit z hlavy.

Vypadalo to, že ani ho to nenechávalo chladným, je to dobré zjištění. Ze začátku se bála, že jí jen využije, ale teď jí to ani tak nepříjde. Kdoví jak to je. Když ho celého umyje, chytne ho za bok a přitáhne si ho k sobě, což znamená, že teď stojí pod sprchou oba, teče na ně voda a ona je snad vzrušená znovu. Trochu váhavě se k němu nakloní a otře se mu o jeho rty, první jen jakoby ho ochutnávala, pak ho ovšem začne líbat znovu, ale né tak zdráhavě jak předtím, ba naopak, dychtivě, nedočkavě, ruce má dala kolem krku a tak nějak nevnímala, že po nich celou dobu teče voda.

Pousmála se a vzala si sprchový gel, vymáčkla si ho na dlaň a začala se umývat, celé tělo kousek po kousku, když už byla celá namydlená, vzala sprcháč znovu a trochu si vymáčkla do dlaně, pak se zadívala na Alexe, tak nějak jakoby potřebovala svolení, jestli se ho vůbec může dotknout, ale přece jen udělala rukama pohyb vpřed a začala ho umývat, před ramena, po pažích dolů, na hruď, záda, i níže, u toho se mu dívala do očí. Kdoví jestli to jiskření cítí jen ona, nebo i on. Začíná znovu dýchat lehce zrychleně a tvář má bez úsměvu.

Přikývne a vydá se ke sprchovému koutku, po cestě si ještě upraví drdol tak, aby jí nespadnul a pak už jen vejde a pustí sprchu, kapky nechá dopadat na její nahé tělo a musí uznat, že je to přesně to, co teď potřebovala, pak už se otočí a pobídne Alexe, aby šel za ní. Tolik by se chtěla zeptat, co to znamenalo, jestli nějaké chvilkové pomatení, nebo co, ale radši by si jazyk ukousla, než to říct nahlas, přece jen nechce, aby si o ní myslel, že je snad nějaká stíhačka. Přece ale jen prolomí ticho. "Bylo to skvělé" přizná s usměvem, je pravda, že se jí to opravdu hodně líbilo a doufá, že i Alexovi.

Ještě přikývne a pak už se vydá do koupelny, kde otevře dveře. Koupelna je menší, ale nechybí jak sprchový kout, tak vana. Ještě než se rozhodne pustit vodu, tak se na něj otočí. "Je libo sprcha, nebo vana?" dá mu na výběr a než se rozhodne, tak přejde k zrcadlu, kde si vezme hřebínek, rozčeše si vlasy, vezme si gumičku a udělá si drdol, aby jí při sprše či vaně nevadil. Tak nějak ani nevnímá, že je nahá, když si to ale uvědomí, tak nějak automaticky lehce zčervená, podívá se na něj přes zrcadlo, než se na něj kompletně otočí, aby se dozvěděla odpověď, tak nějak nenápadně se snaží zakrýt své nahé tělo.

Nelze si nepovšimnout, že dosáhnul svého vrcholu taky, ještě chvíli ho líbá, než se vedle něj svalí na postel a začne oddechovat. Oči měla doširoka otevřené a dívala se na strop. Po nějaké chvilce na něj otočila hlavu. "Skočíš se mnou do sprchy, než mi pláchneš?" pousměje se, tak nějak ani nedoufala, že by mohl zůstat přes noc, ale zase nechce vypadat, že ho vyhazuje. "Můžeš tady klidně i přespat" řekne mu a to už se zvedá z postele. Na jednu stranu chce, aby šel. Nechce si ho k sobě moc pouštět. Na druhou stranu si přeje, aby zůstal. Má z toho ale strach. Pomalu se nevyzná ani sama v sobě. S usměvem se na něj ohlédne a zamíří do koupelny.

Pořádně se nadechla a snažila se to všemožně oddalovat, ale přece jen po několika chvilkách už to prostě nešlo, proto se na něm začala tříštit na milion kousků, celé její tělo se chvělo, sklonila se, aby ho začala znovu líbat, ale nepřestávala na něm jet, přece jen, chce aby se udělal i on a ráda si prodlužuje orgasmus, který byl tentokrát opravdu silný, z tohohle se rozhodně nebude chtít rychle vydýchat.

Johnatan

"Však jsem říkala, že si posluž, kdyby mě to uráželo, tak už tady nesedím" usměje se, kdyby se měla urážet kvůli každé kravině, tak by se na světě asi neměla moc dobře, navíc byla na takové narážky zvyklá, jen se prostě lehce ohradila, nevěděla, že to vezme až tak vážně. "Fajn, zajdu si tam, děkuju" přikývne, je ráda za každou radu. Pak už se jen zasměje a nijak to nekomentuje, sám musí vědět, že se řadí mezi ty hezčí, tak proč tomu jen přidávat. "Díkybohu, že tu slunce není, nebudeš mi to věřit, ale nemám ho ráda" zasměje se a pak přikývne. "Dala bych si ještě skleničku bourbonu, kdyby jsi byl tak hodný" pousměje se. Má nohy, zašla by si i sama, ale když se tak nabídnul, tak vlastně proč ne.

Johnatan

"No prosím, jen si posluž" řekne pobaveně. "Nechápu co všichni máte proti blondýnkám, ne všechny jsou stejné" lehce protočí očima a pak zavrtí hlavou. "Neměla jsem ještě tu čest s ním mluvit" takže je pravda, že toho ještě moc neví, ale i tak, od té doby co je v Shadowhillu se chová docela slušně. Nakonec se zasměje. "Jistě, že zvědavost" Nakloní se až k němu "A kdo říkal, že se řadíš mezi ty hezký chlapy?" poprovokuje zas na oplátku ona jeho. "Jak příznačné. Ale víš, že když zapadne slunce, tak je stín bez práce" usměje se a přestane si hrát se svou skleničkou a popošoupne jí lehce do středu stolu.