Příspěvky uživatele

Kdyby jen viděla, jak se jí Alex vysmívá, nejspíše by mu dala nejméně pohlavek, ale smála by se tomu, není urážlivá. Pak už se mohla věnovat na plno jejímu klukovi. Když se tak zamyslí, zní to pěkně. Její kluk. Když ho poprvé viděla, nemyslela si, že by s ním někdy mohla skončit, přece jen, je to kluk, který na vztahy není. A teď ? Nejspíše se něco změnilo a je za to ráda, díky němu je šťastná a snad i on je šťastný, zatím nevypadá, že by ne. Konečně ho může pořádně políbit a když polibek ještě prohloubí je jen a jen ráda, proplétá s ním jazyk, až jí malátní celé tělo. Když se odtáhne a navrhne mu, že by mohli jít k němu, aby si ho zkontrolovala, jen ho samozřejmě zase škádlí. Jakmile jí řekne, že by měl začít uklízet, tak se musí zamračit. "Alexi Rodriguezi, přestaň mě štvát nebo ti zničím účes" zasměje se a vypije svůj drink, nečekala ani na Alexe. Když jí potvrdí, že můžou jít k němu, tak přikývne a vstane. Chce už si to napsat opět na svůj účet, ale Alex jí překvapí. Stejně překvapeně zvedne v jedné sekundě i obočí. Nejraději by to nějak komentovala, ale přece jen je za ty pokroky ráda a právě proto to nekomentuje, i když by ho nejraději pochválila, ale tím by to nejspíše i pokazila. Proto si vezme ještě kabelku a jak jinak než s vrtěním zadku se vydá směrem ven z baru, ani ho nechytla za ruku, nebo tak, nechce mu brát prostor a ani nechce, aby zdrhnul a nebo aby se mu zdála nějak otravná. Však ona si ho ještě užije dost, i těch doteků.

--> Dům Alexe

Zeptá se Claire na Casey, její mladší sestřičku, sice se s ní moc nebavila, al bylo to takové naivní třeštidlo, tak jí zajímalo, jak se má. "To je super, že stále zpívá" řekne upřímně. Pak už začne nahlas uvažovat, co by tak mohli podniknout, svraští u toho obočí. Ale než stihne cokoliv vymyslet, tak se Claire omluví. "Děkuji, že ses stavila, co nejdřív se uvidíme!" Políbí Claire na tvář a dívá se, jak odchází, pak se nechá obejmout od Alexe a cítí se opravdu příjemně. Ještě jednou objedná dva drinky a natočí se k němu tak, aby ho mohla políbit. Políbí ho poměrně vášnivě, tak nějak jí to naučil, žádná něžnost, když se odtáhne, tak se mu zadívá do očí. "Takže copak budeme dělat my broučku?" zeptá se ho docela se zájmem. "Co třeba zajít k tobě? Měla bych se přesvědčit, že je stále vš na svém místě a jestli nemáš někde za postelí kalhotky, které by nepatřily mě" zasměje se a jemně se mu prohrábne ve vlasech, stále se usmívá, Claire měla pravdu, je jako sluníčko, které září, i když je temno. Dnešní směnu si užila, ale už se jí nechce dále trávit čas v baru, proto vstane, ale zůstane tak nějak stále přitulená k Alexovi, když dostanou drinky, jeden mu dá a druhý si nechá. Svůj rovnou vypije a prázdnou skleničku dá na bar. "Takže?"

I když byla v šatně, lehce by slyšela jejich rozhovor, ale nechce, jen ať se baví o čem chtějí. Pak už se rozejde teda i s věcmi za nima, jakmile je u nich, pozdraví je a každého obejme jednou rukou, než si vypije svůj bourbon. Je opravdu jiná, je šťastná, jen díky Alexovi. Dělá jí každým dnem šťastnější. Proto se stále usmívá. Jelikož má dobrou náladu, dokonce Claire pocuchá ve vlasech, ten její výraz jí pak pobaví. Když jí poví, že se má skvěle, tak se usměje o to více, jsou na tom stejně. Jakmile řekne, že je jako sluníčko, tak přikývne. "Ještě aby ne, právě mi skončila směna, jsem s dobrými přáteli" pokrčí jemně rameny a otočí pohled na Alexe, který vypije bourbon. Pak se pohledem vrátí ke Claire. "Jak se má Casey?" zeptá se jí na její sestřičku, kterou měla taky čest poznat, taková naivní holčička. Než se vzpamatuje, tak promluví Alex a přitáhne si jí k sobě na klín, překvapeně zamžiká a musí se usmát, nejspíše si zvyká na to, že je jeho přítelkyně a jí to dělá tak dobře. Vůbec se nebrání, ba právě naopak. Zůstane mu na klíně a u barmanky objedná další dva bourbony, než se podívá na Claire. Rukou vyhledá Alexovu a jemně ho po ní pohladí, takhle je jí nejlépe. S jejím přítelem a skvělou kamarádkou. "Chcete zůstat tady, nebo se třeba někam přemístíme?" Zeptá se obou, nejspíše musí Alex cítit, že je Claire člověk, ale Lott to rozhodně nevadí, má jí strašně ráda. A i Claire musí tušit, že Alex není jen obyčejný člověk, ale kdoví.

Ještě, než odešla do své šatny, tak viděla, jak Claire líbá Alexe na tváře, musela se nad tím pousmát, Alexovi to tak nějak nevadilo, což bylo jasné, ještě aby jo, však ho známe, je to Alex. Když zapadne do šatny, nechá je tak na chvíli spolu samotné, ale snaží se to nějak urychlit. Vysleče si zástěru, kterou pověsí do své skříňky, vezme si svojí kabelku a skříňku zamkne. Zamíří k zrcadlu, kabelku položí vedle něj, otevře jí a vytáhne si malovátka. Pomalu si namaluje pečlivě řasy, k tomu si nalíčí i rty, pak malovátka vrátí do tašky, vezme si voňavku, konkrétně od Hugo Bosse, jedna z jejích nejoblíbenějších vůní, pak jí vrátí do kabelky a vezme si ještě hřeben, kterým si přečeše vlasy. Hřeben pak schová a zkontroluje svůj odraz v zrcadle. Opravdu jí to dnes sluší, na sobě má upnuté rifle a průhledné černé triko. Vyzuje si balerínky a obuje si vysoké, černé lodičky. Pak už spokojeně zamíří do baru. Obejde bar a jde k Alexovi a Claire. "Ahoj zlatka" Pozdraví je nadšeně a každého obejme jednou rukou, pak je odtáhne a vezme si svůj bourbon, který vypije na ex a skleničku položí na stolek. Podívá se na Claire s úsměvem. "Jak se máš broučku?? " lehce jí pocuchá ve vlasech, tolik ráda jí vidí. Jak tak stojí, nenápadně se otře opět o Alexe, lehce významně se na něj podívá, ale pohled hned otočí na Claire. Neví, jak se k němu chovat před ostatníma, ale raději nedělá nic, nechává to na něm, jestli bude něco dělat, nebo ne.

Užívá si každou chvíli v práci, může tam vždy na vše zapomenout a hlavně je ve svém živlu, mezi lidmi. Když přišel i Alex, tak je naprosto spokojená, věnuje se mu, jak jen může. Jakmile kolem něj projde a otře se o něj, hlavně nenápadně, ještě mu ukáže své pozadí, pak už si vyfasuje pochvalu. "Tak vidíš, musela odejít jen kvůli tobě" zasměje se, ale raději už to pak neřeší, přece jen je tak trochu i ráda, že odešla, ale nic proti ní samozřejmě nemá. Jakmile nalije bourbon, který nechá před ním, stejně tak i pro sebe, tak ho upozorní, že je její. "Tak přinejhorším pak objednám ještě jeden" ušklíbne se pobaveně, když v tom se otevřou dveře a ona už podle vůně pozná Claire. Jakmile příjde až k ní, tak se zářivě usměje. "Ahoj zlato.Tak ráda tě vidím." Nalije jí jednu Whiskey, kterou šoupne rovnou k ní. "Musím se teď jít převléct, můžeš dělat zatím společnost Alexovi. Alexi, to je Claire, Claire to je Alex" Představí je vzájemně a sundá si zástěru. Má totiž padla. Zamíří do šaten, aby se převlékla a vzala si všechny své věci. Ještě v šatně přejde k zrcadlu a celá se zkrášluje. Lehce více se namaluje a dá si i rtěnku, navoní se a učeše. Dává si opravdu záležet, chce se Alexovi líbit, ještě aby ne. Už takhle přemýšlí, co by asi tak mohli podniknout. U ní jsou skoro pořád, takže se asi nenápadně nasáčkuje dnes k němu. Nebo že by nešli rovnou domů a ještě někam zamířili? Bude se s ním muset domluvit, ovšem už touží po tom, aby s ním byla konečně sama. Tak dlouho ho neviděla a ještě se stalo za toho úplnku, že se stala klukem, tak to pro ní nebylo na psychiku nejlepší. Každopádně se těší, až s ním zase stráví nějaký ten čas.

To jejich škádlení naprosto zbožňuje. Může být jen ráda, že jak on, tak ani ona nejsou urážliví, jinak by to dopadlo špatně. Takhle si to ale užívá. Jistě, že nevypadal dnes špatně, stejně tak ani ona, přesto si to oba neodpustili. Nasadila teda sebevědomý výraz a stejně tak i promluvila, věděla, že to vezme Alex s humorem, tak jak má. "Má pravdu, jsem to ale nezdvořák. Máš štěstí, že musím oběhat ještě stoly" mrkne na něj. Ještě, než se kolem něj ale projde, tak zamíří obsloužit lidi, pak se vrátí na své oblíbené místo před ním a zeptá se ho, jestli mu chyběla. Po jeho odpovědi se lehce ušklíbne. "Jen počkej" přihmouří na něj oči, ta ironie ze slov jen odkapávala. Teď byl nejvyšší čas oblétat stoly a tak pomalu obešla i s tácem bar, přešla těsně kolem Alexe, dávala si záležet, aby se o něj nějak něnápadně otřela. Pohybuje bokama a jde ladnou chůzí, jako obvykle. Posbírá všechny prázdné sklenky a kousek od něj se ke stolu zohne trochu více, takže má skvělý výhled na její pozadí. Pak už teda posbírá vše a jde zpět za bar, cestou ho zezadu počechrá ve vlasech a když už je za barerm, poumývá zbytek skleniček, než si otře ruce do zástěry. "Posledních pár minut" poznamená s úsměvem a rovnou dolije Alexovi novou skleničku, připraví ještě pro sebe taky bourbon a položí to před něj. "Ta je moje, ať tě ani nenapadne jí vypít" pohrozí mu pobaveně prstem.

Mělo by jí to být blbé, že odešla, ale proč by mělo? Nikdo jí z tadyma nevyháněl a navíc, to, že jsou teď s Alexem pár neznamená, že by on nemohl mít kamarádky a ona kamarády. Jasně, vždy tam bude trochu toho žárlení, ale to k tomu prostě patří, aspoň teda z její strany, neví, jak je na tom Alex. Pak už teda předstoupí před Alexe, společně se skleničkou, kterou před něj postaví, Je to bourbon, jejich nejoblíbenější pití. To mají společné. Shodli se na tom hned první večer, co se seznámili a od té doby ho měli už vícekrát. Pak už ho lehce poškádlí tím, že mu snad nic nepokazila, na jeho odpověď našpulí rty. "No určitě, to by byla škoda, kdyby jste se viděli naposled" řekne lehce vážně a u toho pokýve hlavou, než se nahne přes bar a daruje mu polibek. Už se těší, až bude mít po pracovní době, která se mimochodem neúprosně blíží, aby ho mohla políbit důkladněji. Pak už si nemůže odpustit lehce rýpavou poznámku a u toho se mu prohrábnout ve vlasech. Jeho odpověď jí na jednu stranu znepokojí a na druhou pobaví. Takže se slečnou trávil delší čas. No, tak snad se v něm neprobudilo jeho staré já. Nahlas se ho ale nezeptá, jen se pouze ušklíbne a zasměje. "Ano, viděla a musím uznat, že mi to dnes sluší" řekne sebevědomě a stejně tak se před ním i postaví a usměje se. Opravdu jí to dnes slušelo. Měla na sobě tmavé rifle a lehce průhledné černé triko, pod kterým se schovávala krajková podprsenka téže barvy, jak nečekané. V rychlosti zkontrolovala hodinky, ještě pár minut. Rovnou oběhala lidi, co měla na baru, splnila jim objednávky a pak už se postavila zpět před svého milého. "Chyběla jsem ti?" Pousměje se na něj, kdyby mu měla vyprávět, co se v té době všechno stalo, nejspíš by tomu ani nevěřil. Nechá si to, až pak budou někde v klidu sami. Přece jen, kolikrát si může zkusit člověk být v kůži druhého pohlaví? Nejspíš nikdy, jen teď se to povedlo.

Když Alex přikývnul na bourbon a pro slečnu objednal Whiskey, s úsměvem se na ní podivala, nebylo to nijak žárlivé, ani nic podobného, cítila z ní, že je taky upírka. Když už se chystala dělat drinky, tak jí dívka zastavila, trochu nechápavě se na ní podívala, než teda nakonec pokrčila rameny a teda se jen pousmála. "Taky se měj" Rozloučí se teda s ní, než obrátí pohled na Alexe. Pak už nalije bourbon, který před něj postaví a sama si vezme jen džus, který si nalije. Pomalu hýbe boky do rytmu hudby a když si džus nalije, tak se rovnou napije. Pak už položí skleničku na bar a podívá se na Alexe. "Snad jsem ti něco nepokazila" poškádlí ho a nahne se přes bar, aby mu dala polibek, takový rychlý, pak už se narovná a jemně se mu prohrábne ve vlasech. "Už vím proč utekla, viděl ses?" udělá zděšený výraz a nakonec se zasměje, jen ho provokuje, samozřejmě vypadá dobře, vlastně zná Alexe na tolik, aby věděla, že z domu nikdy nevýjde neupravený. Jeho vlasy jsou samozřejmě základ.

Obletuje boxy svým způsobem jako vždy rychle a s úsměvem, na to jsou lidi zvyklí, měla se starat jen o bar, ale s přibývajícím časem a lidmi už to tak nebylo. U každého boxu se méně či více zdržela a pak šla připravovat objednávky. S tácem s pivama oběhala všechny boxy, před dva kluky postavila dva panáky Whiskey a jedné holce přímo před nos její výborné Mojito. Cestou zpět k baru posbírala prázdné skleničky, které si z táce sundala u baru. Pomalu je začala umývat, pak je vždy vyleštila a vrátila na své místo. Když měla vše hotové, začala se starat o lidi na baru. Lehce hlasitější hudba nikomu nevadila, takže jí nechala tak. Na první pohled se mohlo zdát, že člověk vešel do nějakého klubu, než do baru, tak to raději trochu zeslabila. S úsměvem se pak ohlédla k baru a všimla si Alexe, její úsměv se hned rozšířil, ale pak když zaregistrovala holku po jeho boku, tak lehounce upadl, ale jen nepatrně. Stále s úsměvem se vydala k nim. "Zdravím, co si dáte?" Zeptala se s pohledem na neznámou dívku a pak se podívala na Alexe. "Bourbon?" Zeptala se s nadzviženým obočím a podívala se i na dívku, u toho si chystala prázdné skleničky.

Sledovala jak dopíjí skotskou a při té příležitosti se napila své vody. No raději by si dala ten bourbon, o tom žádná, ale je zásadová a rozhodně dodržuje pravidla. Nejde tak ani o to, že by jí za to mohli vyhodit, jako spíš o princip. Když se pak opírá loktama a sleduje ho, musí se usmát. "Takový kompromis já beru, takže domluveno" Přikývne teda na to, takový drink není vůbec na škodu. Pak už mu povyprávěla, jak dlouho je barmankou, pravdou je, že už je to dobrých 10 let. Tři roky byla jako člověk a sedm už je teď. Mezitím měla tak rok, možná dva pauzu, než se naučila vycházet normálně s lidmi. Nemůže se nezeptat na to, jestli je stále tak odměřený. Když se uchechl, i ona se více usmála, ale spíše jí úsměv padal, bylo jí jasné, že takový nejspíš není stále, ale že se prostě jen něco stalo, nebo taky nemá den, kdoví. Chápavě potřese hlavou a rozhlídne se kolem. Osazenstva už tam moc není a ti co tam jsou, jsou vesměs jen opilci a hledí si sami sebe. "No tak ti nějak musíme zvednout náladu" Zasměje se a otočí se k němu zády, přímo k rádiu, kde navolí nějakou letní píseň, takovou, která člověka nutí se usmívat a vrtět do rytmu. Schválně hudbu zesílí a nechá jí plynout po celém baru. Se širokým úsměvem se k němu otočí a začne lehce vrtět bokama. Pak už ale musí zase začít obsluhovat, jelikož se bar opět plní. Hudbu nahlas ale nechá, nikomu nevadí, tak proč ne. Cestou k jedné holce se podívá na hodinky. Ještě půl hodiny pomyslí si s úsměvem, než skončí před holkou a začne se jí ptát na její objednávku.

Pohledem se ohlédne po baru, stejně jako kluk. Opilců je tady více, než by mělo, ale tak co se dá dělat? Jsou přece jen v baru. Jindy by je vyhodila, ale dnes se jí opravdu nechce. To by jí musel někdo naštvat, aby ho prohodila dveřma a že se to stát může. Pak už otočí hlavu na Colta, který se představí. "Vidíš, že to šlo" Zasměje se, i když nemohla nepostřehnout, jak moc odměřené to bylo, bere to ale s rezervou, přece jen se vůbec neznají, tak co by od něj mohla čekat. "Jsem Charlotte" Stiskne mu lehce silněji ruku, tak jak to dělá obvykle a usměje se, když je tak u něj, podívá se mu do očí. "Ten drink je na mě, na seznámení" Pozve ho, než se odtáhne, ale loktama zůstane na baru, aby ho mohla sledovat. Při tom se rovnou zeptá, jestli na někoho čeká, když odpoví, že ne, tak pokýve hlavou na srozumitelnou. "Taková medicína se vždy hodí" Pokrčí jemně s mírným úsměvem rameny. Při otázce, jak dlouho tu už pracuje musí zapřemýšlet, ale ne na dlouho. "Moc dlouho to nebude, nejspíš pár měsíců, ale byla jsem i dříve barmanka, ještě ve svém rodném městě" Je to práce, která jí baví, je komunikativní a stále s lidma, což je pro ní nejlepší. Nesnáší totiž samotu. "A co ty Colte? Neříkej, že jsi vždy tak odměřený?" Podívá se na něj nevěřícně, než se usměje, lehce si ho dobírá, přinejhorším jí prostě pošle někam.

A vlastně proč ne, vodu by si klidně mohla dát, aspoň nebude o suchu. Proto si vytáhne skleničku a z lednice perlivou vodu, hned po tom, co doobsloužila všechny zákazníky. Nalije si sklenku plnou a rovnou se napije, když sklenici položí, olízne si ret, kde jí zbyla kapička vody a zadívá se s úsměvem na muže. "Neznáte ani mé jméno a už by jste chtěl číslo? Není to krajně nevhodné?" Zeptá se ho schválně laškovně, chce ho trochu potrápit, nemůže jen tak lehce získat její číslo, to by si pak nemohla nikdy tolik vážit sama sebe. Jakmile položila skleničku, ze které upila, vyhodí sklo, ze kterého voda pochází, do koše a pohled vrátí na muže, přejde až před něj i se svou skleničkou a lokty se opře o bar, tím se k němu nakloní. "Co tady děláte takhle sám? Čekáte na někoho?" Zeptá se ho, aby zapředla konverzaci, aspoň jí ta směna bude utíkat rychleji.

Utře si lehce mokrou ruku od vody, kdy umývala skleničky do zástěry a sleduje kluka. Když si objedná skotskou, tak přikývne. "Jak je libo, hned to bude" usměje se mile, ostatně jako vždy, když na ní není člověk vyloženě hnusný, nebo protivný. Připraví si skleničku a začne mu dělat požadované, u toho zvedne pohled, jakmile uslyšela otázku, co by si dala ona. "Já? Nejlépe bourbon, ale v práci pít nemůžu, takže maximálně vodu" Zasměje se, čímž mu ukáže dokonalé bílé a rovné zuby, když se usmívá, vypadá opravdu mile. "Ale děkuji za vaší starost, abych tu náhodou nebyla na suchu" Mrkne na něj a otočí se k němu zády k ledu, který přidá do skleničky, u toho samozřejmě stále vrtí boky, jelikož když slyší hudbu, je to prostě k nezadržení a nedá se s tím nic dělat..Zajímavý vlček pomyslí si s úsměvem, když se k němu otáčí a skleničku postaví na bar přímo před něj. "Dvojitá skotská s ledem, jak jste si přál" Pousměje se a na chvíli jde plnit další objednávky, ale jen na baru, dohodly se cestou s kolegyní, že ona bude běhat po stolech a Lott zůstane u baru, což jí tak naprosto vyhovuje.

Stará se o lidi, jako obvykle s úsměvem, každý jí tam už zná.. no skoro každý. Pustí trochu více nahlas hudbu, jelikož je pokročilá noční hodina, nikomu to nevadí, stejně jsou vesměs všichni v baru už opilí. Pomalu si tančí za barem a vrtí u toho boky, umývá skleničky a když zrovna není co, tak obíhá stoly, aby plnila objednávky. Když se otevřou dveře, zvedne oči a do nosu jí udeří známý pach.. Ale vlkodlak.. pomyslí si a lehce se v nitru ušklíbne. Snad nebude dělat problémy. Ona sama proti nim nic nemá, ale už setkala s takovýma, co měli něco proti ní, možná je to tím, že je upír a ty rasy se ne vždy měly rády, ale určitě spolu můžou vycházet. I tak se zeširoka usměje, hlavně teda sympaticky a přejde před něj. "Copak si dáte?" Zeptá se ho příjemným hlasem a lehce nakloní hlavu na stranu a zadívá se mu do očí. Očekává jeho objednávku, aby jí hned mohla plnit.

Hned potom, co se proměnila zpět na holku a ještě si stihla skočit do kouzelnické zahrady, nakonec zamířila domů, kde si hodila sprchu, bylo skvělé ze sebe spláchnout vše, co se na ní nachytalo za celé to dobrodružství. Pak už se celá utřela a oblékla do spodního prádla. Měla by se vrátit do práce, když z tama tak rychle utekla, ale koho by nepolekalo, kdyby se přeměnil v jiné pohlaví, no ne? Když má spodní prádlo v černé barvě, hodí na to černé průhledné triko a k tomu tmavé rifle, nahoru si dá riflovou bundu a jde do koupelny si rozčešat vlasy a lehce se namalovat.

Když je hotová, vezme si ještě kabelku, jako obvykle a zamíří do baru, cestou použila i upíří rychlost, aby tam byla co nejdříve, ale tak, aby jí nikdo neviděl, samozřejmě. Když je před barem, otevře a vejde, zamíří do šaten, kde si dá věci do skřínky a opásá se přes boky zástěrou, pověsí si riflovou bundu a jde na plac, kde se pozdraví s kolegyní a začne umývat skleničky.