Příspěvky uživatele

Zdržela se chvíli nahoře, celá se nachystala, převlékla, umyla. V koupelně má stále připravené ručníky a na postel připravila čisté pánské triko, kdyby náhodou se chtěl Will vysprchovat, asi taky zažil nějaký boj nebo něco podobného. Pak už se vydala za nimi dolů, ovšem nebyla by to ona, kdyby neměla skvělý vstup, že ano? Mohly za to její ponožky, které si dala. V polovině schodů to prostě nevybrala a rozplácla se na zem. Styděla se, to je hlavní. Rychle se ale zvedla a oprášila, nahodila pohled jako že se nic nestalo a zeptala se na drink. Oba jí odpověděli a Will přidal ještě dodatek, že jí to sluší. Upřímně se na něj usměje, vždy to býval gentleman a ona se s ním cítila jako princezna. ,,Děkuji Wille" Poděkovala a mezitím se přemístila k baru a na oba se usmívala, dělala, jako by snad nevěděla o všem, o čem mluvili. Zatím sledovala Alexe, jak bere skleničku a nalévá jí drink. I on je pozorný, ví, co má ráda, vlastně jí dobře zná. Stejně jako Will. Nepatrně si povzdychne a pohladí Alexe po paži, vezme si od něj drink a oči obrátí na Willa. ,,Můžeš si klidně jít dát sprchu, nachystala jsem ti tam i čisté triko" Řekne mile, stále myslí na to, aby se měl dobře. Pak už se podívá na oba. ,,Mezitím bych pustila třeba nějakou hudbu, nalila spoustu panáků a přemístila se do obyváku, co vy na to?" Podívá se na oba. Kdyby se jim to nelíbilo, můžou popřípadě říct svůj názor.

Užívala si sprchu, i když jí rušily jejich menší souboje. Bylo to skoro jako hra na to, kdo dočůrá dále. Ale to se nedá divit, Alex se nenechá a Will taky ne. Navíc jsou to muži, kteří pro ní hodně znamenají, o to je to pro ní těžší. když se pak vymotá z koupelny a v pokoji se obleče, nemůže se stále donutit jít za nimi dolů. Je to zvláštní, aby se ve svém bytě bála něco udělat. Jde si teda aspon vyfoukat hlavu do koupelny. Když se tak stane, ještě zamíří zpět do pokoje a uklidí si všechny věci, co si tam roztáhla. Nakonec se na sebe zadívá do zrcadla. Sluší jí to. Pak už si sedne na postel a opět k ní doléhnou další jejich slova. Alexi dost prosímtě.. Zazní jí v hlavě a povzdychne si. To je prostě on. Je vůbec připravená na to, mít takového přítele? Arogantní kluk, který si myslí, že může mít vždy všechno. Přitahuje jí zrovna tohle? Je pravdou, že se do něj prostě bezmezně zamilovala. Možná to bylo a je i tím, jaké dělá za tu dobu co se znají pokroky. Ze začátku pro něj nebyla nic a pak se to začalo měnit. A nakonec spolu chodí. Je nejspíše první dívka, kterou miluje, měla by se cítit výjmečně. Ale jak jen může ignorovat nějaké jeho chování? Začalo to hřbitovem. To z něj měla opravdu strach. A teď? Teď se jen modlí, aby se tam dole nezabili. Má z něj opravdu zvláštní myšlenky. Když si to tak vezme, je zase ráda, že vidí Willa. Ovšem taky jí to bolí. Přece jen si spolu něco zažili a nebylo to jen tak. Je to zajímavá situace. Postaví se a ještě zamíří k skříni, ze které si vytáhne teplé, chundelaté ponožky. I s nimi se posadí na postel a nazuje si ja na holé nohy. Pak už si jen pohrábne vlasy a jde pomalu z pokoje ven a rovnou za nimi. Když tak jde, opatrně našlapuje na schody, aby je nějak nerušila, ovšem někde v polovině jí díky ponožkám podklouzne noha. Do háje!!! pomyslí si a to už padá přímo po zadku a rovnou až dolů. Výborně Lott, to je trapas jakmile je až na zemi, rychle vstane a opráší se, nervózně si prohrábne vlasy a rozpačitě se usměje. ,,Byl by tu pro mě drink?" Promluví s úsměvem a hlavně chce nějak zamaskovat ten svůj trapas. Pomalinku se vydá k nim.

Nebylo nejspíše dobré je nechat o samotě, ale stále nastražovala uši, aby jí nic neuniklo. Když se dostala do koupelny, vyslékla se a nahá vešla do sprchy. Pustila si teplou vodu a pak slyšela, jak se začínají hádat. Povzdychne si. Will jí hájí, je to zlato. Alex je zase Alex a začíná do něj rýpat. Zmučeně vypne sprchu, hned jak je vydrhnutá a vlasy má umyté. Nejspíše by za nimi měla pomalu jít, jelikož se takhle vážně zabijou. Ale ona se ještě bude chvíli starat jen o sebe. Před zrcadlem si celé tělo natře pomerančovým krémem, vydrhne si vlasy ručníkem a utře si tělo. Nahá rychle přeběhne do pokoje, kde si na sebe dá spodní prádlo, které projednou není krajkové, ale jen černobílé. Podprsenku bez ramínek a kalhotky. Na to ve stejné barvě sukni a přes to celé tyrkysové triko, průhledné. http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2014/07/03/article-2679924-1F5DE6EC00000578-262_634x632.jpg
Pak už zamíří k velkému zrcadlu. Lehce se namaluje a navoní. Nakonec pak přejde do koupelny, kde si pustí fén a začne si fénovat hlavu. Po chvíli má vlasy vysušené. Přečeše si je a ještě, než půjde za nimi dolů, tak jde do pokoje po sobě vše uklidnit. Je ale znepokojená, když je tak poslouchá.

Cestou přemýšlela, jak moc tohle může špatně dopadnout. Je možné, že by se opravdu mohli pozabíjet? Ona tomu rozhodně nepomáhá a ani moc nebude, ví, že se oba o sebe umí postarat. Když už jsou ovšem u ní, vejde jako první a za ní se vmísí Will. Určitě to musí připadat Alexovi vtipné, ale raději se na něj nedívá. Vyzuje se a jako první větu směřuje spíše k Alexovi, který její domov dokonalé zná. Cestou ke koupelně se zastaví v obyváku, aby ze sebe sundala šaty a zůstala tak jen ve spodním prádle. Je ráda, že je má ze sebe pryč, že se cítí tak nějak uvolněně, když je jen ve spodním prádle. Otočila se k oboum mužům a šlo vidět, že je každý ponořen do svých myšlenek. Jako první přešla k Willovi, lehce se zhoupla na špičky a políbila ho na tvář, u toho mu řekla, jak jí chyběl. Když řekne, že mu víc, tak se na něj upřímně usměje, jistě, že to dělá tak trochu i aby naštvala na Alexe, ale jinak je to pravda, chyběl jí v životě a to hodně. Díky němu se umí ovládat a byl to.. dokonalý milenec. Pak už se cestou podívá na Alexe, ale spíše bez výrazu, ten jeho naznačuje, že si to prostě nemohla odpustit. A to má pravdu, nemohla. Nechává je tam samotné, ale bude stále nastražovat uši. Když pak výjde nahoru, jako první teda zamíří do sprchy. Vysleče se do naha a chvíli na sebe zírá do zrcadla, než odlepí oči a zajde do sprchy. Pustí si opravdu horkou vodu a nechá jí na sebe téct. Vezme si sprcháč a rovnou se začne umývat, nezapomene si ani šamponem umýt vlasy. Dovolí si zůstat ve sprše trochu déle, uši stále špicluje, kdyby se dělo něco horšího.

<--Hřbitov

Viděla mezi nimi ty rozbroje, raději mlčela, nebo by musela říct něco opravdu hnusného a to prostě nechtěla. Nechtěla ani jednoho z nich urazit, ovšem teď tak nějak stála na straně Willa. Jelikož se ale Alex choval tak nějak jako Alex, tak to prostě chtěla přejít. Pak už jim oboum nabídla návštěvu u ní doma, mezitím držela Alexe za ruku a očekávala, jak to asi bude. Když se podívala na Willa, tak ten kývl, usmála se na něj a pak pohled přetočila na Alexe a ten řekl, že fajn. Trochu si oddechla a vydala se s nimi ze hřbitova pryč a to konkrétně k ní domu.
Po cestě bylo ticho, jak jinak, každý byl prohlouben do svých myšlenek, Will nejspíše do těch, že se jí bude i po letech snažit chránit, Alex je prostě Alex, pan nejlepší, takže si nepřizná, že udělal něco špatně a Lott? Ta myslí jen na to, aby se oba nezabili. Ovšem možná bude trochu přilévat do ohně tím, jak se hodlá chovat.
Když jsou před domem, odemkne a jako první vejde ona. Nechá vejít i je a pak za nimi zavře a zamkne. Jako první si vyzuje své lodičky, hned je o něco menší. Podívá se na oba muže. ,,Takže jako doma, Alexi ty to tu znáš, klidně si nalijte drink nebo něco podobného a pokuste se nezabít prosím." Řekne jim varovně, chce si totiž odskočit do sprchy. Pomalu přejde k obyváku a sundá ze sebe ty bílé, teď už krvavé šaty, aby před nimi zůstala jen ve spodním prádle. Tak nějak to dělá schválně Alexovi, ale co, však on přece nežárlí ne? Pak už přejde těsně k Willovi, chytne ho jemně za pás, stoupne si lehce na špičky a políbí ho na tvář. ,,Chyběl jsi mi" Usměje se na něj a pak už se odtáhne, zamíří do koupelny, takže mají muži šanci vidět jí i ze zadu. Nechává je tam na pospas a asi tomu moc nepomohla, ale nemohla odolat. A navíc.. je to pravda, opravdu hodně ráda Willa opět vidí. Alexe se záměrně nedotkla, jelikož se na něj stále zlobí.

Od te doby co potkala Willa se vse odviji jinak. Neví jak se má moc chovat, vidí Willa po hodně Dlouhé době, netušila, že ho ještě kdy uvidí, ale osud je svedl dohromady. Vzdy to byl hodby kluk. I ted hned jak ji viděl, tak se o ni zajímá. I ona se zajímá a když řekne, že je v pohodě tak si oddechne. Nepřezila by, kdyby se mu něco stalo. Když má někoho ráda proste se o něj stara.
Pak už přijde Alex a opet má své připomínky, az se za něj možná i trochu stydí, ale neřekla by to nahlas. Alex je prostě takový a do takového se zamilovala. Drží se raději stále Willa, kdyby náhodou vybouchnul, vypadá to, že se drží. Vzajemne je predstavi a pak jen sleduje jejich popichovani, jen si u toho povzdechne a podiva se trochu utrapene na Alexe. Nemá ráda když ji urazi kamarády. Možná když Seba, ale zrovna Willa který ji tolik pomohl. Pak už pusti Willa a rukou se přímkne k Alexovi. Nejspíše to nečekal a i ji to překvapuje, ale stále ho miluje a není tomu jinak. ,,Potřebuju nutne domu se převléct a uklidnit" podiva se první na Alexe a pak na Willa. ,,Jste zváni oba na drink" pousmeje se na ne, byla by ráda, kdyby se seznámili a ona bude ráda s obouma, aspoň to bude zajímavý večer. Ovšem ted už jde jen o to, jestli s tim budou souhlasit ze.

--> Dům Charlotte, společně s Willem a Alexem

Byla naprosto mimo z toho všeho co se tam stalo. A potom vyšla ven. Nemělo už cenu se vracet, stejně si nějak tak myslela, že se Alex vydá za ní, ovšem to co přišlo bylo zajímavější. Narazila do muže, do neznámého muže, podle pachu vlkodlaka. Ovšem když se mu podívala do očí, bylo to ještě zajímavější. Je to Will. Muž s kterým strávila tolik pěkných chvil, dokázal jí naučit spoustě věcí a ještě k tomu to byl její milenec. Ani neví, proč to Alexovi zatajila, ale stalo se. Po prvních rozpacích se jí začne ptát co se děje. Hned ho umlčí tím, že to nemá řešit. Za prvé se jí to opravdu nechce řešit a za druhé ví, že Alex vše slyší. Ne že by je chtěl poslouchat, ale jako upír má prostě lepší sluch, nedá se nic dělat. ,,Ano, řešil si vždy a vše a díky tomu jsem teď to, co jsem" Řekne mu pochvalně, jen díky němu nezabíjela lidi a opravdu se snažila to vše překousnout. Raději se snaží odvést téma a ptá se ho, co se stalo jemu. Když pak řekne, že by měli jít jinam a dostat jí do něčeho jiného, jako první se podívá na něj, pak ke kapličce a nakonec na své oblečení a zpět na něj. Ne nemůže jen tak odejít, i když by po tom všem měla. Když jí pak lehce nastínil o co jde a nakonec řekl, že je to na dlouhé vyprávění, tak přikývla. ,,Hlavně, že jsi v pořádku" Pronesla, jako vlkodlak se hojí, takže to není zase tak těžké, ale kdyby mu někdo trvale ublížil, tak ho asi zabije. Než pak stihne ještě cokoliv odpovědět s tím odchodem, slyší za sebou kroky. Už teď ví, že to vše nedopadne dobře, zná Alexe na tolik dobře, že ví, že řekne nějakou blbost, aby toho druhého naštval nebo zesměšnil. A nepletla se. Už když slyší první větu, má chuť protočit očima. Při druhé větě už se musí hodně držet, aby neřekla něco jedovatého. Jako první se přimkne více k Willovi, tak nějak za prvé se chce trochu cítit v bezpečí od Alexe a za druhé chce držet Willa, aby po něm rovnou nevystartoval, vidí, že není zrovna v nejlepší náladě. ,,Alexi seznam se, to je můj kamarád Will, je to výjmečný člověk, kterého mám ráda, takže bych si vyprošovala, aby jsi mu říkal jménem a ne ho urážel. Willa si naprosto vážím a tobě teď v téhle chvíli může být jedno jestli si mě chce odvést nebo ne" Vydechne a v očích má bolest. Nechce jít od Alexe, ale nemůže stále dělat jako by nic, jako že se nic nestalo. Pak ještě představí Alexe, jednou rukou stále drží Willa a druhou pokyne na A. ,,A Wille tohle je Alex, můj přítel, kterého miluju, ovšem dnešní večer nedopadl podle očekávání." Nadechne se silně a podívá se po obou. ,,Byla bych ráda, kdyby jste byli slušní, nebo odejdu od obou a je mi jedno co si uděláte, je vám to jasné??" Zvýší varovně hlas a stejně se na ně i podívá. Pustí se Willa a udělá krok k Alexovi, váhavě se dotkne jeho ruky a nakonec v ní i zůstane. Přese všechno je to stále její přítel a je tady i Will, nemá se čeho bát.

Vybuchla, prostě vybuchla a řekla mu vše co si myslí. Ale copak jí to může někdo mít za zlé po tom všem co se stalo? Řekne mu upřímně, že ho možná měla takhle poznat dříve. Když pak reaguje, že jo možná, tak jen vydechne a trochu ubere. Hned ale řekne, jaké jsou upíři stvůry a samozřejmě, že jí je i ona, ale nechce si to přiznat, prostě ne. Už se pak nechce zabývat ničím jiným. Jelikož je tak rozrušená, tak si ani nevšimla přítomnosti vlkodlaka. A ještě k tomu jejího známého. Ve vteřině skončila v náručí neznámého, do té doby než se mu podívala do očí. Vždyť to byl Will. Člověk, kterému by měla být za hodně vděčná a člověk kterého zatajila Alexovi. Vydechla jeho jméno a už se k němu tiskla, jako by to bylo naposledy. Vnímá jeho dech, jeho teplo, i to, jak je sice špinavý, ale to ona je taky. Nejspíše si oba něco zažili. Když se pak odtáhne, dívá se mu uslzenýma očima do jeho. Na jeho konstatování vydechne. ,,I já.." Stále se ho drží.
,,Nic..nic se neděje" Vydechne a polkne, její oči mimoděk zatěkají ke kapličce, kde i na dálku vidí Alexe. ,,To.. neřeš" Pousměje se hrdinně a podívá se mu do očí. ,,Spíš mi řekni co se stalo tobě" Zeptá se a pohladí ho něžně po tváři, po jeho strništi. Oči jí opět zalétnou ke kapličce, to je blbá situace.

Nevěděla, jak se po tom všem chovat. Bylo to dost zvláštní. Hlavně byla zraněná a nevěděla, jak se bude Alex dál chovat, jestli bude normální a nebo ne. Nejspíše ano, ale ona to prostě nemohla jen tak přejít. Proto hned jak to dodělal ho ze sebe shodila a prostě se začala oblékat. Jeho jediná myšlenka byla, že ho to mrzí. Kdoví jestli je to vůbec pravda. Má mu to věřit? Naprosto mimo se svezla zády po zdi a jen ho sledovala. Nakonec mu ale chtěla říct své, proto vstala a rovnou k němu přešla, začala ho bít pěstmi, myslela si, že se bude bránit. Bylo to jen zoufalství, zas tolik síly neměla, aby mu nějak ublížila. Pak už si protrhne krk, aby mu dopřála ještě krev. A aby jí mohl zabít. Mohl pak být spokojený a dále si užívat s kým chtěl. Když řekl, ať toho nechá, jen se mu naštvaně podívala do očí. ,,Možná jsem tě z téhle stránky měla poznat dříve" Řekne tak nějak opět zklamaně. Pak po jeho větě jen nevěřícně zavrtí hlavou. ,,Tak to je od tebe moc velkorysé, že jsem tě takhle mohla poznat" Pronese a polkne, rána na krku se jí už zocelila. Jen se mu dívá do očí, ve svých má slzy. ,,Jsi stvůra, všichni upíři jste a já jí nechci být!" Řekne smutně a v tu ránu se otočí na patě a výjde z kapličky, rozeběhne se, že půjde pryč, chce od něj na chvíli mimo a zároveň touží po jeho přítomnosti. Když se pak rozeběhne, nečeká ale, že na hřbitově někdo bude. To ale pozná, až do dotyčného vrazí. Trochu nechápavě zvedne pohled na muže. Ona rozhodně musí vypadat skvěle, rozcuchaná, šaty už dávno nejsou bílé, mísí se s krví, která jí tekla po krku. Oči lehce napuchlé. ,,Omlouvám se" zabrble tiše a když narazí na ty oči, jen se nevěřícně dívá. ,,Wille?" Vydechne tiše a než stačí cokoliv říct, vrhne se mu kolem krku a silně ho obejme.

Ano dostal to co chtěl, nakonec byla poslušná holka, která se nehýbala a jen ho nechala dodělat to, po čem tolik toužil. Toužila by po tom taky, ovšem za jiných okolností, stále v ní byly události, které se prostě nedají nijak vymazat, ať už by se snažila sebevíce, stále to bude v ní. Dokázal to potlačit, ovšem tímhle se to vše dostalo ven. Jen ležela a když bylo po všem, nedokázala ho na sobě mít už ani sekundu. Prostě ho ze sebe opravdu silně shodila na zem.Strašně jí to mrzelo. Mrzelo jí, že ho nezastavila a nechala to vše zajít tak daleko. Ovšem měl se ovládnout a ne nechat na povrch vylézt starého Alexe. Může být vlastně i ráda, že jí nezabil. Posadí se a jen ho sleduje, pronese i pár slov, nemůže a ani nechce to nechat bez povšimnutí. Pak už vstane a začne se shánět po svršcích. Obleče se komplet do spodního prádla a na to si dá šaty. Není jí zima, i když je chladno. Její magie ohně působí a jí je až moc vedro po tom všem. Pak už se svezla zády o stěnu na zem. Sledovala Alexe, jak si sbírá své věci a obléká se. Tolik ho miluje, ale má z něj strach. Seba taky milovala a jak to dopadlo, dokázal jí zabít rodinu. Co když se takhle projeví i Alex a pozabíjí jí například nějaké kamarádky, nebo i jí? Bojí se toho, opravdu. Zvedne k němu své oči, když řekne, že ho to mrzí. ,,Tak tebe to mrzí?" Řekne, no spíše odfrkne a vyškrábe se na nohy. Přejde až těsně k němu. ,,Mrzí tě, že jsi mě nezabil?" Natáhne ruku a začne ho pěstí mlátit do hrudi, oči má zaslzené. ,,Ještě to můžeš napravit" Řekne mu opravdu hnusně a ještě jednou ho bouchne. ,,Nebo mě třeba kompletně vysát. Prosím" Prstem, no spíše nehtem si silně rýpne do krku, až jí začne vytékat opravdu hodně krve. ,,Tak dělej!" Zařve na něj s bolestí v očích i v srdci.

Tolik se jí toho teď naskytlo, hlavně jiný pohled právě na Alexe. Najednou se ho tak nějak i trochu bojí. Neumí si to vysvětlit. Když se mu začala cukat, nelíbilo se mu to. A řekl to i nahlas. Bála se říct cokoliv jiného, nejspíše se od ní očekávalo, aby mlčela, nebo řekla něco ve smyslu, že se omlouvá a taky to tak udělala. Omluvila se a nejspíše to na Alexe tak trochu i zapůsobila a byla za to ráda. Pak už se poddávala těm pocitům, vnímala jeho rty na svém krku a jen si užívala ty přírazy, díky kterým za nedlouho i vrcholila. Alex na tom nebyl lépe a udělal se pár chvil po ní. Oddechovala opravdu nahlas a přivírala oči. Tak nějak automaticky se z jeho rukou vyprostila a na vteřinku ho pohladila po rameni a přestoupila až na záda. Pak díky tomu, že nabrala zpět svojí sílu a všechny zranění se jí podařily zregenerovat ho ze sebe shodila a to tak, že silně, dokonce jí bylo jedno, jestli se nějak odře, bouchne, nebo něco podobného. Posadila se a jen se na něj dívala. Dívá se teď na něj úplně jinýma očima. Je z něj tak trochu zklamaná, že se nedokázal ovládat a že díky němu se jí vrátily všechny myšlenky. Potlačuje v sobě touhu se rozbrečet. ,,Jsi stejný ubožák jako Sebastian. Měli by jste si podat ruce! Odsuzuješ ho a přitom jsi stejný jako on!" zařve na něj opravdu silně a pár slz se jí přehoupne přes oči. Rychle vstane a začne se shánět po svršcích, aby se oblékla do spodního prádla a poté do šatů. ,,Nemám k tobě slov Alexi, tolik jsi mě zklamal" Pronese až hrozivě upřímně a sveze se teď už ve svých šatech zády po zdi až na zem. Dívá se teď na někoho, kdo je jí tolik vzdálený.

Bála se ho a stále se ho bojí. Co když jí opravdu ublíží? Tuhle otázku si vlastně pokládá celou dobu, až se diví, že vnímá i něco jiného. Na chvilku bylo vše v pořádku, poddávala se mu a byla nejspíše spokojenost na obouch stranách, ale pak nějak jí přeskočilo a opravdu se jí to hodně podobalo tomu, co prožívala se Sebem. A proto se začala cukat, ruce mu zapřela do jeho hrudi a snažila se ho ze sebe setřást, mrskala sebou jak ryba na souši. Jakmile jí chytl silně ruce a položil je vedle její hlavy, otevřela oči a trochu zmateně se na něj podívala, nechala se unést. Přitom jí to vzrušovalo, však ho miluje a miluje vše, co s ní dělá a s jejím tělem. Jen měla stále ty špatné myšlenky. Ale ty se teď snažila potlačit. Když zavrčel, tak se opravdu stáhla a jen se na něj dívala. Nechtěla nic říkat, ale jakmile zavrčel s agresí v očích, proč to sakra dělá, tak se opravdu hodně stáhla a tak nějak už to chtěla mít vše za sebou a právě proto, jen tiše odpověděla. ,,Omlouvám se" Zadralo se jí přes rty a pak už jen přivřela oči a začala se proti němu pohybovat, aby opět cítila nějaké to vzrušení a netrvalo to dlouho a opět se do toho dostala. Po nějaké chvilce se prostě udělá, je to díky celé té situaci, kdy prostě byla ze všeho mimo a navíc její tělo bylo rozbolavělé a Alex s ním umí zázraky a právě proto se to stalo. Konečně se uvolnila a tak nějak se už cítí lépe, ovšem neví jak je na tom Alex, stále se proti němu pohybuje, ale už dýchá zrychleněji a tak nějak se opět dostává ke svojí síle a začíná se regenerovat.

Jemu se to možná líbilo, ale jí? Nějak to nedokáže odhadnout, jestli se jí to líbí a nebo naopak. Možná, že se jí to i líbí, ale spíše cítí tak nějak strach, strach z toho, že jí příjde, že ho najednou nezná. Co když se bude takhle měnit stále a ona se pak bude muset bát, co dnes zase příjde?
Jakmile zpomalil, tak jí tím hodně trápil, je hodně vzrušená a ty táhlé pohyby jsou tak intenzivní, že se jí nejspíše za chvíli z toho roztrhne celé tělo. Když jí pak zlíbal krev, tak byla vzrušená ještě snad více než předtím. Pak už ho zatahá za vlasy a ví, že to neměla dělat, jeho reakce jí to jen potvrdí. Lekne se ho a jakmile prudce přirazí, tak vyjekne dost nahlas i v očích má hrůzu. Pro jistotu už pak dá ruce vedle své hlavy a jen na něj vytřeštěně hledí, snaží se užívat si tuhle chvíli a pro jistotu zavře oči. Místo Alexe má ale před očima najednou Sebastiana. Cítí se hrozně špatně, opět zase cítí bolest, cítí jen vzpomínky na tu hroznou chvíli, kdy si jí bral bez dovolení.. vyjekne a snaží se mu vysmeknout, začne se cukat, ruce mu položí na hruď a začne ho od sebe oddělávat, ale díky své síle, kterou nemá vůbec jí to tak nějak nejde. Cuká hlavou ze strany na stranu a stále se ho snaží odtáhnout, jsou to vzpomínky, které se jí derou na mysl, Sebastian jí v tomhle kompletně změnil, předtím by se jí to nejspíše hodně líbilo, ale teď myslí jen na to co bylo a to jí trápí.

Nemohla se bránit, druhá věc je, že ani vlastně nechtěla. Ale její tělo bylo natolik slabé, že nedokázalo udělat jakýkoliv výpad. Prostě jen ležela a užívala si všechny "Něžnosti" co s ní Alex prováděl. Bylo to naprosto jiné, než co zažili do teď, ale určitě to nebylo špatné. Jen .. zvláštní. Jakmile se pak zbavili všeho šatstva, příjmula ho mezi nohy, neměla ani na vybranou, to, jak do ní prudce vsoupil jí bolelo a vzrušovalo zároveň, chtělo se jí křičet, ale nemohla. Musela myslet jen na to, jak vracet Alexovi polibky. Při jeho normálním tempu se líbali, když však potom zrychlil a přestal jí líbat, tak křičela slastí, jen se bála, že jí někdo uslyší. Možná i proto se kouše do rtu a to konkrétně tak silně, že si ho rozkousne. Cítí jak jí teplá krev teče po rtu na bradu. Nevnímá to ale tolik, jako to všechno, co s ní Alex dělá. Doslova je z něj hotová. Když pak zpomalil, najednou jeho přírazy byly tím více intenzivní. Jakmile si všiml její krve, tak jí ji zbavil. Nekousl jí ale, to je pokrok. Snaží se co nejvíce pohybovat proti němu a že se jí to líbí a nejspíše i jemu. Rukama mu zajede do vlasů a jak se trochu neovládá, tak mu za ně prostě zatáhne. Je pozdě na to, toho nechat, nejspíše se mu to nebude líbit a bude se proti tomu ohrazovat. Když cvakl zuby, zeširoka otevřela oči a jakmile do ní prudce přirazil, tak vyjekla nahlas, vydechla a ruce z jeho vlasů sundala, dala si je vedle svojí hlavy, jako by se vzdávala. Vyděšeně se mu dívá do očí a snaží se rozpoznat aspoň trochu toho svého Alexe. Takhle ho prostě nezná. Podle ní je to hodný kluk a tak nějak nechtěla věřit všemu, co se v jeho minulosti stalo. Teď tomu ovšem věří a to dost.

Chvilkami měla touhu tohle všechno utnout, aby jí už neubližoval. I když ono ani o ubližování nejde, možná by to tak bylo, kdyby byla obyčejný člověk, jako upír toho snese o mnoho více. A proto se mu oddává a nechá ho, aby si dělal co chce. Vlastně to ani nemůže nijak ovlivnit, když je bez sil, že. Jakmile jí zbaví i posledního kusu oblečení a on se sebou udělá to samé, vnikne do ní, vůbec ne nijak příjemně, ani ne nějak něžně, spíše tvrdě a drsně. Vykřikne mu do polibku a nechá ho, aby jí dále líbal. Rukama se ho dotýká a jeho rty tlumí její výkřiky, které jsou možná ještě větší než předtím a je to i díky tomu vzrušení. Když pak zpomalí a opustí její rty, konečně může vzdychat nahlas a taky, že to dělá, kouše se ale silně do rtu, aby se krotila, až si ho zkousne tolik silně, že si ho přetrhne a začne jí téct krev. Je to něco neskutečného, s ním se cítí tak spokojeně a zároveň se tolik bojí. Vyvolává v ní zvláštní pocity. Možná i vzpomínky na bolest, ale to už je za ní, alespoň si to teď myslí a nechce si to přiznávat. Vnímá jen jeho, jeho přírazy, které jsou tolik intenzivní. Začne se pod ním kroutit a nadzvedává tělo, aby se o něj otřela svým nejcitlivějším místečkem, ruce, které má v jeho vlasech stiskne a silně ho zatahá. I ho to musí lehce bolet a hlavně se dotkla jeho vlasů, hrůza. Krev jí teče ze rtu až na krk a snaží se tlumit vzdychání a výkřiky, zatím jí to jde skvěle. Vlastně se krotí jen proto, aby jí někdo neslyšel, přišlo by jí to strašně trapné, není takový odvaz jako Alex, který si tohle dělal, kde chtěl. To ona ne. No dobře, možná si to taky jen nalhává. Je spoustu míst, kde to zkusila a že jich bylo dost. Ale to bylo jen s jedním mužem, Alex to prožíval s vícero ženami.