Příspěvky uživatele

Jakmile bylo po všem, na chvíli přemýšlela, jestli je tohle všechno správně. Vždyť ona vždy chtěla normálního, romantického muže, který bude pokorný, hodný a bude jí chtít snést modré z nebe. A teď? Je s mužem, který miluje především sám sebe, ale je pravdou, že jsou světlé chvilky, kdy to vypadá, že si váží i jí. Ještě dříve by o tom všem pochybovala, ale teď už ne. Věří tomu, že je vše skutečné. Vlastně všechno co jí říká a co dělá, všechny ty něžné polibky. Musí to být skutečné, nikdo není až tak dokonalý herec. Když je teda po všem, ještě se vydýchávají. Trochu ho poškádlí, ale je to jen vtip, to je prostě celá ona. Alespoň se zasmál, i když na to už neodpovídal. Pak už navrhla, že by si mohli jít lehnout. Nečekala, že uzná, že by to šlo, proto jen trochu překvapeně protáhne obličej, ale je za to ráda. Seskočí z pračky a tak šikovně, že mu do náruče. Nevinně se zeptá, jestli jí odnese. ,,To určitě bude" Reaguje ještě s úsměvem a přitiskne se k němu, nechá se nést, svíčky už dohořely, když našpicuje uši, slyší jak Bond spí. Vše je v naprostém pořádku. Ještě ho musí pocuchat ve vlasech, s úsměvem, jak jinak. Na jeho pohled se jen láskyplně usměje. Když jí pak pokládá, ještě jí políbí a to s něhou. Když se pak odtáhne, tak jen zamžiká. ,,Páni" poví tiše, tohle je prostě nové, chová se perfektně a jí se to líbí. Přikryje se peřinou a když si lehne k ní, tak se na něj usměje a sama se otočí na bok. ,,Je dobré, že nemusíme spát" Zasměje se a ve vteřině ho přikryje peřinou i s hlavou, přetočí ho a sedne si na něj obkročmo, její rty se dotknou jeho krku a začne ho vášnivě líbat. ,,Mohl by jsi mě doprovodit do práce a cestou budeme mít spoustu času na to, něco podniknout" Brble mezi polibky na jeho krku a rozkrokem se mu lehce otírá o ten jeho, tak ráda ho provokuje a bude to dělat stále.

Myslela to vážně, tohle všechno, věří mu a dává mu to pokaždé najevo, tentokrát mu to dá najevo tím, že mu dovolí se z ní opět napít, i po tom, co se stalo. Protrhne si krk a přilepí jeho rty na krev, musí se hodně ovládat, aby neřvala opravdu nahlas, vnímá jen jeho, přirážení a sání krve, tolik jí to vzrušuje. Když se pak odtáhne, tak se usměje, určitě pochopí, že je to i pochvalně, chválí ho za to, jak je šikovný. Když jí pak políbí, cítí svojí krev, ale to není ono, protrhne mu ret a ochutná tu jeho krev, tím pádem padá do neznáma a nechává se unášet těmi pocity, po orgasmu z něj ždíme i tu poslední kapičku krve. Když se pak udělá i on, spokojeně vydechne a přitiskne se k němu. ,,Myslím, že jsem ti ještě neřekla, že tě miluju" Tiše se zahihňá. ,,A ne, neříkám to jen proto, že ten sex byl dokonalý" Popíchne ho, mohl by se i urazit, ale snad chápe její srandu, možná jen bude trochu dotčený. Přimkne se k němu, obejme ho nohama a hlavu si položí na jeho rameno. Na chvíli přivře oči a jen vnímá jeho tělesnou teplotu. Hřeje, krásně. ,,Mohli by jsme si na chvíli lehnout, abych byla odpočatá do práce" Pousměje se a odtáhne, aby se mu podívala do očí. Seskočí z pračky, no spíše mu do náruče, drží se ho jako klíště. ,,Odneseš mě zlato?" Nevinně zamrká, bože tolik ho zbožňuje, ještě po tom všem, jak se dokázal skvěle ovládnout, je to její šikula, ještě ho pocuchá ve vlasech, jako malého kloučka.

Je jí naprosto jasné, že jí nikdy nebude poslouchat, ani neví, proč se o to snaží, možná jen proto, aby přece jen něco zkusila udělat. Třeba ho její slova alespoň trochu donutila jí přestat trápit a udělat konečně to, co chtějí oba. Ale ještě předtím si užívá, jak opečovává její prsa, jeho rty se věnují jejím bradavkám a ona je z toho doslova hotová. I proto ho prosila, je to pro ní trápení, potřebuje ze sebe dostat všechnu tu vášeň. Když se pak konečně smiluje a vystoupá polibky na její rty a vnikne do ní, vděčně vzdychne a nechá se unášet jeho pohyby, jakmile pak cítí jeho rty na krku, trochu se lekne, ale ustojí to a jen vnímá jeho pohyby, musí vzdychat jeho jméno, nejde to jinak, je opravdu hodně vzrušená, trochu jí zaštípe, není to kousnutí, až se tomu diví a možná ho i očekávala. A právě proto si volnou rukou zamíří na krk. Podívá se mu do očí, když se zeptá co dělá. ,,Miluju tě" Zašeptá jen pouze a protrhne si svůj krk, druhou rukou ho donutí, aby z ní začal pít, neboli mu přilepí rty na její ránu, ze které vychází její teplá krev. Důvěřuje mu, dokáže se ovládnout, potřebují to trénovat, tak jak to říkala už předtím, nikdy to nevzdá a možná při tom příjde i o život, ale stojí to za to. Její celý život je vlastně teď on. Ještě chvíli si asi hrál s myšlenkou, jestli to má udělat nebo ne. Ale pak už cítila jeho špičáky a nakonec se do ní zabořili. TIše zasténala a prsty mu zatnula do ramen. ,,Alexi.." Ujelo jí tiše jeho jméno a zavřela oči. Nejspíše to nepůsobilo vzrušivě jen pro něj, ale i pro ní. Je těžké vnímat jeho přírazy a k tomu to, jak z ní pije krev. Doslova jí to dostává. Trvalo to dlouho, ale nejspíše to bylo jen pár sekund. Ale ona každou sekundu vnímá jako hodinu. Jakmile se odtáhl, zadívá se mu do očí stylem "vidíš, že jsi to zvládnul". Políbil jí, jakoby vděčně, přimknula se k němu a začala ho vášnivě líbat. Cítila svojí krev a to jí taky vzrušovalo. Jakmile začala vnímat více jeho spodek, jak do ní přiráží, už se nahlas zalykala jeho rychlostí, kdyby byli lidé, tohle by ani nezvládli, pračka se s nimi hýbe a ona vzdychá o mnoho více. Silně ho kousne do rtu, až ucítí jeho krev a to je pro ní poslední kapka, v té chvíli se hroutí v úlevném a opravdu silném orgasmu, možná nejsilnějším co s ním zatím prožila, tříští se na milion kousků a doslova odpadává, ale stále se u něj drží a přisaje se k jeho rtu, snaží se vycucnout i tu sebemenší a poslední kapičku jeho krve.

Neví na co myslí, zrovna, když mu říká, aby se nekontroloval. To by chtěla, aby to bylo znovu jako na hřbitově? Ne to ne, i když.. ne nebylo to dobré, zanechalo to v ní hodně, ale i příjemnost, aspoň co tam byla poprvé. Nechala se od něj provokovat, ale bylo to hrozné, celá se chvěla a poprosila ho, ať jí netrápí. Ovšem to je celý Alex, prostě si nedá hned tak říct, vždycky bude dělat podle sebe a musí být podle jeho, už to ví a je si toho vědoma. Konečně se ale vystoupal nahoru a dopřál jí to, co chtěla. Konečně byl v ní. Jak krásný pocit, tentokrát to neskutečně chce a proto se tak i chová, pohybuje se proti němu a vzdychá jen jeho jméno, má ho stále na jazyku a užívá si to. Jejich těla se společně pohybují a snaží se dosáhnout cíle. Jakmile se jeho rty objeví na jejím krku, na chvíli zatají dech. Čeká, že se do ní zakousne, ale on to neudělá. Jen překvapeně tiše vyjekne, když jí štípne na krku, blázní? On to opravdu neudělal? A proč je jí to najednou líto? Rukou mu zajede do vlasů a tiše kňourá, je to ten nejlepší milenec a umí to naprosto dokonale, když přidává na tempu, trochu jeho vlasy stiskne a vzrušeně zavzdychá, tohle nebude mít dlouhého trvání. Na to je až moc vzrušená. Musí ale něco zkusit, i kdyby jí to mělo stát život. Musí se prostě ovládat a navyknout si na její krev. Volnou rukou si přejede po krku a jak to bývá zvykem, protrhne si kůži. Druhou rukou co ho drží ve vlasech ho donutí dát hlavu na tu ránu, takže má krev hned na rtech. Ví, že riskuje mnoho, ale miluje ho, chce mu dopřát co nejvíce slasti a věří mu.

Nedala mu šanci, aby jí nějak odpovídal, bála se, že by to moc nebylo kladné a přitom ona teď tolik touží po jeho přítomnosti. Proto ho hned začala líbat, její polibek překypoval láskou, ale i vášní a chtíčem, vlastně vším, co k němu cítí, jeho rty pro ní byly naprostá droga, taková, kterou potřebuje vícekrát než jednou denně, navíc jeho horké tělo, miluje ho, miluje, když se jejich nahá těla dotýkají. Tak nějak zabrble, že se nemusí hlídat, je to pitomost a je ráda, že se vlastně hlídá, ovšem když si to tak uvědomí, až jí děsí, že jí to vlastně i tak nějak vzrušovalo to vše, co s ní na hřbitově dělal. Je si jistá, že kdyby jí Sebastian předtím neublížil, tak by se jí to až moc líbilo. Jeho polibky si razily cestu k jejím prsům, v tomhle je moc šikovný, usykávala slastí a rukou se mu prohrabovala ve vlasech, musela zašeptat, aby už jí netrápil, byla z něj celá malátná a její klín jen čekal, až ho konečně jeho kamarád utiší. Nevyslyšel jí, teda ne hned, ale po nějaké chvilce se konečně odhodlal a vtoupil do ní, mezitím mu přesunula ruce, prsty na ramena a když do ní vstoupil, tak zatla prsty a silně vzdychla, zkousla si vzrušením ret a snažila se aspoň trochu pohybovat proti němu, bylo to těžké na té pračce. Její vzdechy opět nabíraly na intenzitě, nikdy nebyla tichá a nikdy nebude, to už Alex může moc dobře vědět. Je to zvláštní, krásně tak na sebe vidí, vidí si do tváří, na ní jde moc dobře vidět, jak je vzrušená, zrůžovatělá chtíčem. Tolik to ze sebe potřebuje dostat. Sama se přistihne, že vzdychá jeho jméno, ono to není ani žádným překvapením, když je tak dobrý.

Den jako každý jiný, ale přece jen byl jiný. Bylo mezi nimi cítit napětí, z její strany možná i strach, aby neudělala něco špatně. Aby se opět nepřestal ovládat a neublížil jí, ale zatím se držela, šlo jí to opravdu. Když se její zadek ocitnul na pračce, přijala ho mezi své nohy a líbala, když se ale pak odtáhnul, aby se přesvědčil, jestli to chce, tak mu přisvědčila, že ano a raději ho znovu začala líbat, jelikož neví, jak by to vzal. Natisknul se k ní, tiše vzdychla a líbala ho vášnivěji, ještě pak podotkla, ať se nehlídá, až to řekla, tak jí došlo, jaká to byla pitomost, ale už to bylo venku, znovu ho pak líbala, jeho polibky jsou to nejhezčí co zažívá. Když se pak odtrhne a putuje po jejím těle, zakloní hlavu a tiše zakňourá. ,,Prosím netrap mě" Zašeptá a rukama mu zajede do vlasů, jemně stiskne a pak mu přejede po krku. Je to příjemný pocit, jak se o ní stará, ale už ho chce cítit u sebe a nejlépe v sobě. Byla by ráda, kdyby to bylo hned, ale nemůže ho nijak přemlouvat.

Možná tomu nevěřila, ale rozhodně to nechtěla už řešit, je možné, že je opravdu někdo sleduje, ale spíše ne, přece jen každý si hledí svého života tak, jak by měl, tak co. Musela ho provokovat, jinak to nešlo, rukama si užívala doteky na jeho nahé hrudi a pak i na jeho nejcennějším kamarádovi. Když pak vyšel ven, nechala se chytit a vzít do náruče, po nějaké chvilce už stála na nohách před ním a líbala ho, polibky mu hned oplácela, jak jinak. Ovšem stále se ho bála a šlo to taky cítit, líbala ho jemně a jen opatrně se ho dotýkala, jako by snad čekala, až jí to povolí. Pak se ale trochu osmělila a začala ho líbat vášnivěji, ruce si dala kolem jeho krku a vedla ho k pračce, když jí pak na ní vyzdvihl, spokojeně se pousmála. Jeho ruka na jejím stehnu jí vzrušila, chtěla aby pokračoval, když se pak po chvilince odtáhnul, zadívala se mu do očí. ,,Ne já.. chci, strašně to chci. Chci aby to bylo jako předtím" Prokecne se a pro jistotu ho začne hned líbat, aby neměl ani čas o tom přemýšlet, rozkročí nohy a přitáhne si ho těsně k sobě, oba jsou nazí a proto je opravdu hodně vzrušená, jemně mu vzdychá do polibku a touží po něm, opravdu hodně, je to jiné než na tom hřbitově. ,,Prosím, nebuď tolik opatrný, zvládneme to" Zašeptá a kousne ho do rtu, až ucítí jeho krev, díky tomu její polibky naberou na obrátkách a hned ho líbá vášnivě a nedočkavě, rukama mu šmejdí po ramenech a ve vlasech.

Nechtěla mu tím nic připomínat, jen jí to prostě napadlo, chtěla ho poškádlit, aby za ní popřípadě přišel, ale nejspíše se to minulo účinkem, takže bude vlastně v práci sama, no co se dá dělat, ona si poradí, není přece malá holka. ,,Nejsme sledovaní" Pronese, i když si myslí opak, alespoň od Willa jsou, to ví přesně, zná ho až dokonale. Když se posunou dál v potápění a pár výměně názorů, rozhodne se ho provokovat a to konkrétně doteky na jeho citlivých místech a polibky na jeho krásném krku, do kterého by nejraději zabořila ty své tesáky. Nevydržel to dlouho a šel z vany ven, natáhla k němu ruku a pomohl jí taky ven i tím, že si jí vzal do náruče, celou dobu ho sledovala, je tak krásný a jen její, váží si ho stále i po tom všem. Když jí pak postavil na nohy, začala ho vášnivě i jemně líbat, neodpustila si poznámku a jeho reakce jí potěšila. ,,To by jsme měli" zabrblala do polibku a dále ho líbala, ovšem bylo v ní cítit, že má strach, bojí se cokoliv udělat, její ruka je na jeho kamarádovi, ale dotýká se ho obezřetně, jen tak jemně a líbá ho taky bojácně, ovšem jeho polibky jí tolik dostávají, že hned malátní a rovnou ho začne líbat vášnivě, její ruce mu obmotá kolem krku a pomalu jde dozadu, nutí ho tak jít rovnou za ní, zadkem narazí na něco studeného, určitě je to pračka (kterou rozhodně má :D) nechává to vše na něm, rozhodně se moc neangažuje, spíše je taková poddajná.

Když si to tak uvědomí, poslední dny bývala s Alexem pravidelně a teď má jít do práce a tak nějak jí to děsí. Je to opravdu zvláštní pocit, tohle cítila jen se Sebem, není to přímo závislost, jako prostě chtíč být s tím druhým stále. Většinou je to ta počáteční zamilovanost, tak kdoví jak dlouho to třeba vydrží. ,,No jako klidně za mnou nemusíš chodit, Will stejně říkal, že se bude ochomýtat stále někde okolo a Sebastian je taky určitě někde zalezený za keřem a čeká až výjdu ven" Promluví možná trochu pobaveně, ale taky to může být pravda a to je na tom asi to nejhorší. Jeho hlava pak skončí pod vodou a poté si vymění pár poznámek. Nakonec se začnou bavit o tom, jak dlouho ještě budou ve vaně, Alex by asi rád relaxoval, ale Lott to vidí jinak, prsty a rukama se mu dostane na břicho a pak jede ještě níže, aby se polaskala s Juniorem. Rty se stará o jeho krk a pak i ucho, do kterého mu pošeptá, pak už se vrátí rty na jeho krk a dále ho líbá. Když pak Alex vyleze, nechá se chytit za ruku a vytáhnout na nohy, když si jí vezme do náruče, tak se usměje a celou cestu ho sleduje, je k němu přitulená. Jakmile pak její nohy dopadnou na zem, okamžitě se k němu přitulí a začne ho líbat, něžně a zároveň vášnivě, stále byli v koupelně, na chvíli se odtáhla. ,,V koupelně jsme to ještě nedělali" Poznamenala laškovně a trochu se i zasmála, než ho opět začala vášnivě líbat, její ruce sjely opět dolů, aby si hleděly své práce a je pravdou, že se snažila. Je to zvláštní, bojí se udělat cokoliv navíc, aby jí neublížil, takže jde vidět i cítit, že se chová hodně obezřetně.

Opravdu teď řeší Vánoce? I když je pravdou, že se ani nenadějí a budou tady. V tom případě by měla začít vymýšlet dárek. Bože, co by udělalo Alexovi radost? Tak to je hodně těžké a teď ještě vymyslet to. Achjo, zase se tím bude kdoví jak dlouho trápit a bude vymýšlet sto variant, aby to bylo dokonalé. Jako vždy, když do něčeho jde, nedělá nikdy nic napůl. Zástěru, ani klíče už neřeší, na řadu přišla práce, do které prostě musí chodit děj se co děj, na tohle je až moc zodpovědná. ,,Děkuji broučku, hned se cítím lépe" Ušklíbla se a možná i proto se jeho hlava ocitla pod vodou, stejně si tu hlavu musel oplachovat, tak co. Jakmile byl nahoře, snažila se znít jako andílek. Ale trochu se chytli, samozřejmě jen ve vtipu, i když v ní to něco zanechalo. ,,Ano, přesně tak.." Přitaká ještě aby se neřeklo a pak už to raději neřeší a začne ho objímat, silně, zezadu a bradou narazí na jeho rameno. Zeptá se ho, jestli chce jít ven, nejspíše se mu tam zalíbilo, což jí potvrdí i slovně, na to se musí usmát. ,,To sice i mě ovšem.." Pousměje se a rukama z jeho hrudi jde pomalu na bříško a na jeho rozkrok, přivítá se rukama s juniorem a rtama ho políbí na krk. Polibky vyjede až k jeho uchu. ,,Mám chuť s tebou dělat hodiny jiné věci" Zašeptá a polibky jde zpět na jeho krk, kde ho začne líbat vášnivěji, i její ruka začne být čilejší.

Rozmazlovala si ho a nehodlá aspoň pro zatím na tom něco měnit. Je to příjemná relaxace ve vodě, kdy ona je za ním a on před ní. Výhodná pozice, hlavně teda pro ni. Rozpovídali se a jak jinak než o Vánocích, blíží se a Lott si na tom hodně potrpí, však je upírem teprve 7 let, to prostě není dlouho. Je si více než jistá, že do té nálady dostane i Alexe, aspoň se teda bude snažit. Chce s ním prožít ty nejkrásnější chvíle. ,,Nedonutím, uděláš to dobrovolně" Musí mít ještě poslední slovo, u kterého se tiše uchechtne. Klíče už taky vyřešili, což je vlastně super, jelikož by si nechtěla připadat jako zloděj. Nakonec se baví ještě o práci, došlo jí, že za ní nikdo chodit nebude a prostě musí jít. ,,Že by ses kvůli mě začal vyhýbat baru?" Zavtipkuje, určitě si od ní bude chtít taky odpočinout. Pak už mu namasíruje hlavu a chce mu opláchnout vlasy, jak jinak než, že mu strčí hlavu pod vodu, když vyplave, tak se jen nevinně pousměje. ,,Tak se hned nevztekej. Je to jen potopení, není to vysátí například" Procedí mezi zuby, nebere to jako hrozný prohřešek a připomněla mu hřbitov, jo to je teď její karta, kterou může používat, kdy se jí zachce. On to možná bral s humorem, ale ona moc ne, nemá výčitky moc ráda, ani ty humorné. Ruce si překříží přes prsa a na chvíli přivře oči. Chybí jí staré časy, strašně moc. Kdy byla člověkem. ,,Půjdeme ven, nebo chceš ještě relaxovat?" Zeptá se ho a obejme ho zezadu tak, že mu dá ruce na jeho prsa překříženě a bradu si položí na jeho rameno.

Leží spolu ve vaně a probírají Vánoce, jak rozkošné. Kdyby teď viděl někdo Alexe, kdokoliv známý, tak by nejspíše neuvěřil, že je to on a on to opravdu je. I Lott ho takového nezná, ale líbí se jí to, ovšem není blbá, ví že to není konečný stav, že je to prostě přechodné a teď může jen děkovat bohu, že do toho na chvíli spadl. Když je tak za ním, stará se mu o záda, o vlasy, dělá mu co nejvíce rozkoše. Baví se o Vánocích, je to pro ní dobré téma, ale pro Alexe asi utrpení. Při představě Alexe v její zástěře se musí smát, ovšem i v ní by byl určitě sexy, jako obvykle. ,,Ale to víš, že donutím" zabrble takovým tím hlasem, který by člověk neslyšel, ale mu to musí být jasné.Hodlá s ním péct, i když jako upír nepotřebuje jídlo, prostě je to o tom zážitku, který si nenechá utéct. A perníčky jsou základ, ty musí být v každé domácnost, takže i v té jejich. Pak už začne přemýšlet o dalším dnu, bude muset jít do práce, i když se jí opravdu nechce, ale jsou to povinnosti, kterých se člověk nezbaví. A peníze jsou taky potřeba, i když má dost našetřeného. Na její otázku ohledně klíče odpověděl kladně, což je super, ovšem kdyby měl jen jeden klíč, znamenalo by to, že by jí vyzvedl v práci, ale takhle? Nejspíše se bude zase toulat někde s nějakou ženskou a na ní si nevzpomene. No uvidí se. ,,Dopředu? Alexi je to zítra" Zavrtí lehce hlavou a probírá se mu ve vlasech. ,,Tak hotovo, musíš pod vodu" Než se naděje, chytne jeho hlavu a silou mu jí prostě strčí pod vodu, au au tohle nebude dobré, musí se u toho ale smát.

Bylo ji celou dobu divne, že mu to najednou vůbec nevadí. Ale nechtěla to řesit, nač si kazit tuhle chvíli, třeba už se ji takhle nikdy neukáže a byla by škoda, kdyby o tohle přišla. Jakmile se ocitnou ve vaně, zaujme pozici za ním. Chce si ho co nejvíce hýčkat, aby byl rád, že ji má. Rukama mu jezdí po jeho ramenech, krku, masíruje ho prsty a dotýka se jeho horké kůže. Rozpovídá se o Vánocích. Vzpomínky a tolik bolestivé. Vzdy trávila svátky s rodiči a bylo to opravdu dokonale. Alex nejspíše nebude s ni sdílet to nadseni, ale musela se mu svěřit. Jeho odpověď ji naprosto dojme. ,,S tebou jsem šťastná každý den. A Vánoce si uděláme pěkne, třeba tomu přijdeš na chuť. Ale varuju tě, nevyhneš se staveni stromečku, balení dárků a pečení, myslím že moje zástěra ti bude slušet" poskadli ho jemne a rukama mu zajede do vlasů. Ještě předtím vezme vodu. Když má vlasy dostatečne mokre,vezme si z kraje vany šampon, který si vymackne do dlaní a v masíruje mu ho do vlasů. Prsty ho masíruje a opravdu se snaží, aby se mu to líbilo. ,,Zítra budu muset do prace" povzdechne si, nejraději by se od něj nevzdalovala. ,,Doufám, že máš náhradní klíč " pousmeje se, co kdyby přece pak nebyl doma, bude ho potřebovat. ,,Máš nějake plány nebo mi pak přijdeš dělat společnost?" zeptá se ho a dále ho masíruje prsty.

Narozdíl od něj, ona měla vždy romantiku ráda. Je to vyloženě romantická duše a nejspíše si jí takhle rozmazlil Sebastian, který jí kupoval růže a prostě si jí hýčkal. Měla opravdu pozorného muže, než se stalo, co se stalo, ale to je zase jiný příběh. Teď je tady, v koupelně s mužem, kterého miluje a i když jí každý den nenosí květiny, tak je šťastná. Jak to zvládl? Sama neví, ale když vidí, jak se jí mění před očima, je to pro ní ta největší výhra. V její přítomnosti se chová vždy skvěle, když mu zrovna neujedou nervy jak na hřbitově. To se stalo ale jednou a snaží se na to co nejvíce zapomenout. Teď se soustředí na to, jak ho zbavit oblečení, povede se jí to a teď už je to na něm, nepomáhá mu, jen ať si jí pěkně vysleče a že mu to jde. Když jsou oba nazí a po polibcích, musí se ho zeptat, jestli je tahle romantika přijatelná, jeho odpověď jí potěší, nevysmál se jí ani nic podobného, ba naopak ještě jí řekl, že je to více než to. Tolik jí to potěší. Za jeho pomocí, kdy se drží jeho ruky, si sedne do vany. Trochu roztáhne nohy a čeká na něj. Sedne si přímo před ní, tak jak chtěla. Má před sebou jeho mužné záda. Sama se opře zády o vanu a trochu ho za ramena sesune níže a nechá si ho opřít o prsa. Prsty má stále na jeho ramenech a začne ho masírovat. Jezdí mu po krku, do vlasů, zpět na ramena a užívá si to. Prolomí to ticho. ,,Máš rád Vánoce?" Zeptá se ho a začne vzpomínat, u toho se začne tiše usmívat. ,,Vždy jsme s maminkou pekly domácí vánočky a perníčky, pokaždé jsem uždibovala a máma se mi vždy smála" Zasměje se vzpomínce. ,,Táta pak přišel z práce domů, kdy jsme měly už všechno napečené a chválil nás, jaké šikovné holky má doma. Obě nás vždy obejmul a řekl, že by nás za nic na světě nevyměnil.." Při posledních slovech se prsty zastaví, jak moc se zahloubá do myšlenky. Je to už tak dávno, kdy je viděla naposledy a dala by cokoliv za to, aby s nimi mohla strávit Štědrý den. Vidět opět ty jejich nadšené obličeje, když malá Lott poletovala po obyváku s rozbaleným dárkem a nadšeně vyskakovala. Byli to ti nejlepší rodiče, jaké si mohla přát.

Je to dobrý nápad, nebo to není dobrý nápad? Jo to kdyby věděla. Ale chce to zkusit, jednou se musí z té škatulky neromantického muže předělat aspoň trochu na romantiku. Sedí na vaně a čeká. Když se její milý objeví, musí se na něj usmát. Má opravdu velké štěstí, že je to její přítel, neskutečně jí přitahuje a neměnila by. Miluje na něm jeho snědou pleť, velké čokoládové oči, ten jeho úsměv.. a hlas. Miluje jeho hlas, když jí zpíval, byla z toho opravdu naměkko. Přemístí se k němu a pomalinku mu vysleče triko, aby se mohla pokochat na jeho krásné hrudi a rovnou se ho i dotknout. Mezitím on chytne její tvář do dlaní a začne jí líbat, hned mu polibky s něhou a láskou opětuje. Pak už se odtáhne a namítne, že by měli jít do vody, sama hned na jeho odpověď přikývne a jemně se zaculí. Rovnou ho zbaví zbytku oblečení a vůbec si nějakého dárku nevšimne, až moc touží po tom si s ním vlézt do té vany a prostě cítit jen jeho blízkost. Kdyby to šlo, tak už ho nikdy nepustí. Pak ho poprovokuje, jestli jí pomůže. ,,Ty to zvládneš" Usměje se na něj milounce a zachvěje se, když její přehoz padá dolů. Pak vydechne, když si jí k sobě přitáhne, nechá si sundat jak vršek, tak kalhotky. Poslušně vykročí a zinkasuje další polibek, musí se usmát, je opravdu zlatý. Rukama mu zajede do vlasů a pak když se odtáhnou, tak se na něj jen mile usměje. ,,Je tahle romantika přijatelná pane Rodriguez?" Zeptá se tiše a pousměje se, pomalu si vleze do vany, drží se ho u toho za ruku, jakmile je ve vaně, trochu od sebe oddálí nohy, aby si mohl lehnout před ní, chce ho mít pěkně u sebe, aby ho mohla objímat a masírovat.