Příspěvky uživatele

Ne nechtěla to už komentovat, ale na ty jeho kecy postě musí reagovat. ,,Jak jako věc názoru? Tak do háje to je tak těžké říct prostě: Zlato vyzvednu tě" Při posledních slovech napodobuje jeho hlas. ,,Nebaví mě stále ty řeči okolo jak si možná uděláš čas, nebo možná tohle, nebo když ti do toho nic nevleze.. Tak sakra, když mě nechceš vyzvedávat, tak to řekni, já se s tím smířím" Ušklíbne se a stejně raději zmizí po polibku do šatny, kde se nachystá a nastoupí na plac, stále to v ní vře, ale drží se. Zeptá se ho i poklidně jestli chce ještě něco nebo platit. Opět si vymění pár názorů. Kdyby jen slyšela, co si myslí, nejspíše by ho tady už roztrhala. ,,Věděla jsem, ale stejně jsem si já blbá naivní husa myslela, že je to jen tvoje přetvářka u okolního světa. Ale není to tak, jsi prolezlý arogancí skrz na skrz. Kdybych si to uvědomila dříve..." Raději zmlkne a trochu vykulí oči. Nechala se unést a neřekla by mu nic pěkného. Trochu se zmírní a poví mu o Willovi celou pravdu, kdo to je, co spolu měli, i to, že jí tolik pomohl. Je mu opravdu moc vděčná a tak nějak přemýšlí, že kdyby ho tady v SH potkala dříve, nejspíše by opravdu skončila s ním. Ale to jsou jen dohady v její hlavě. Teď myslí jen na to, jak vychladnout. Pronese poslední větu a jde obsluhovat lidi. Dává jím oboum čas na to, aby se pořádně vydýchali a nemluvili pak hlouposti. Jakmile se k němu vrátila, nejspíše přišla další jeho hra. Omluvil se a zkusil ztrápený pohled. Ten její se neměnil, byl tvrdý a bez úsměvu, takhle jí moc nezná, je to její vážná tvář a vlastně je to neobvyklé, vždy je spíše jako sluníčko. Ale má toho prostě dost. ,,Ne to není. Víš co Alexi, až z tadyma odejdeš, tak přemýšlej. Promysli si, jestli je pro tebe tohle to, co chceš. Vždy ses spíše bavil tím, že jsi sbalil jakoukoliv ženskou, neměl jsi žádné závazky a nic podobného. Každá ti na ty samolibé řeči skočí, ale já už jich mám plné zuby.." Vydechne smutně a uklidí skleničku, umyje je všechny a postaví před něj perlivou vodu a trochu laškovně se na něj pousměje. Tak a žádný bourbon.

Musela se vyhnout odpovědi, prostě to oddalovala, co se dalo. Nechtěla mu to vše vysvětlovat a taky co mu měla říct? Hele promiň, nějak jsem ti o tom zapomněla říct. Jo to zní naprosto famózně. ,,A co když ten čas už dávno nadešel?" Reaguje ještě a po panáku se odhodlala jít do šatny přichystat. Dnes jí to slušelo, ale i tak si přes šaty, aspoň přes kousek dala zástěru. Vlasy spletla a přichystala se, pak už vyšla ven a jak jinak, než přesně naproti Alexovi. Slyšela až do šatny jeho pokec s barmankou a raději to ani nekomentovala, to by prostě nebyl on, aby se hned s někým nebavil. Zeptá se ho, jestli si něco přeje a nebo chce zaplatit, ještě spolu laškují. ,,O tom právě pochybuju" Reaguje potutelně, nalije mu nového panáka, kterého postaví přímo před něj a lokty se opře o bar naproti němu a začne vyzvídat, co mu je. Řekne dvě možnosti a když jí to odsouhlasí, tak si jen povzdychne a rozhlédne se, je poloprázdno, může si dovolit s ním mluvit. ,,Tak za prvé, dnešek byl výborný a kdyby ses tak choval častěji, věř nebo ne, ale měla bych tě ještě raději. Už mě nebaví ta tvoje arogantnost Alexi!" Řekne mu možná trochu více rázněji, než by se mělo a pak se jen vydýchá a pokračuje. ,,A ohledně Willa, fajn nebudu chodit kolem horké kaše, měli jsme spolu románek, prostě jsme spolu spávali a byly v tom i nějaké city, než mě musel opustit a já zůstala sama a až pak jsem se dostala sem, do Shadowhillu. Ale jsem mu vděčná, vlastně za vše, udělal ze mě to, čím teď jsem. Díky němu se ovládám. Je to výjmečný člověk" Řekne mu upřímně a na kratičký moment zavrtí hlavou a trochu přivře oči, než je otevře a zadívá se do Alexových. ,,Je to minulost a ty jsi moje přítomnost a budoucnost. Pokud se ale stále budeš chovat jako idiot, výjma dneškem, tak si rovnou hledej jinou přítelkyni." Řekne mu vše co chtěla a dá mu chvilku na rozmyšlenou a mezitím skočí obsloužit pár lidí, než se vrátí přímo k němu. Byla zblázněná až moc, musí si taky trochu dupnout.

Nekomentoval to a možná to tak bylo lepší, mohli by se o tomhle hádat do nekonečna a vlastně ani jeden z nich by nevyšel jako vítěz. Stále se jen provokují a rýpou do sebe, stejně tak to bylo i s tou barmankou. Vsadila by se ale po tom všem co se stalo, že i kdyby se mu naservírovala na zlatém podnose, tak by jí teď nechtěl. Ale třeba nemá pravdu. Nemusela to dál řešit, protože se objevil jeden její stálý zákazník, pronesli pár slov a pak ho zamyšleně sledovala a stále s úsměvem. Ano, je ráda, když jí tady mají lidi rádi. Pak už se ho ptá, co bude dělat a jestli jí vyzvedne, padne jeho klasická odpověď, při které má sto chutí protočit očima a jen se na něj ošklivě podívat. ,,To prostě nemůžeš říct jednou vyzvednu tě, místo těch keců okolo?" Řekne pak po tom, co reagoval, že ho neobeznámila ohledně jejího vztahu s Willem, možná i proto, aby to zakecala. Pak už do sebe obrátila panáka skvělého alkoholu a nakonec vstala a políbila ho. Na odchod. Zamířila do šatny, kde se nachystala, alias pověsila si kabát, upravila líčení, udělala účes, dala si kolem boků zástěru a pak už to bylo dokonalé. Zamířila teda na plac a rovnou naproti Alexe, ještě tam není moc lidí. Zeptá se ho, jestli má ještě přání a nebo bude platit. Přišla klasicky Alexova odpověď. ,,Nevíte, co vše můžu a nebo nemůžu splnit, jde spíše o to, jestli by jste si to zasloužil" Řekne mu poměrně zamyšleně, tajemně a bez úsměvu. Možná i proto, že je k ní teď tolik odměřený. Lehce si povzdychne a nalije mu ještě jeden bourbon, který před něj postaví. ,,Na účet podniku." Pronese a opře se lokty o bar, naproti němu a zadívá se mu do očí. ,,Co tě žere?" Zeptá se ho zničeho nic. ,,To ti vadí, že ses jeden den choval jako normální přítel?" Řekne první co jí napadne. ,,A nebo ti vadí, že jsem ti neřekla o Willovi a o tom co bylo..?" Nakousne nakonec, kdoví co to teda je.

Když pak přišli do baru, zamířili přímo ke zdroji. Takže to znamenalo za barmankou, kterou pozdravila. Všimla si Alexového pohledu, tak mu velkoryse nabídla, že jí může říct, že je volný, na jeho odpověď se ušklíbne. ,,Fajn, třeba to bude taky pravda" Potvrdí mu, co se taky může stát, když furt sleduje jiné ženské. Vezme si skleničku, kterou vypije a prázdnou položí na bar. Když pak příjde její "známý" a vítá jí, tak se s ním chvíli zapovídá a nakonec se omluví Alexovi. ,,Opravdu netuším" Odvětí se zamyšleným úsměvem a pak už se ho zeptá, co plánuje a jestli jí vyzvedne. ,,Vlastně nemusíš, můžu zavolat nebo napsat Willovi a ten mě určitě rád doprovodí. Takže bude stačit, když nebudeš zamykat a nebo rovnou můžu třeba přespat u něj.. Připomenout si staré časy, víš jak" Mrkne na něj a vezme si ještě druhý drink. Vypije ho a pak už se zvedá. ,,Jdu se nachystat" Oznámí mu a skloní se k polibku, políbí ho něžně s trochou vášně a pak už i s kabelkou a kabátkem zamíří do šatny. Tam si pověsí kabátek, kabelku schová do své skříňky a před zrcadlem si udělá copánek, kolem hlavy nechá pár pramenů. Ještě se navoní a s úsměvem jde na plac. Dnes jsou tu dvě, aspoň nebude až tolik práce. Přejde teda přímo před Alexe. ,,Ještě nějaké přání, nebo budete platit?" Zeptá se ho profesionálně.

<--Směnárna.
Cestou k baru si odskočila do směnárny, potřebovala si směnit kamínky a Alex byl tak hodný, že šel s ní. Má to ale skvělého přítele. Jakmile vyšla ven a uviděla ho jen tak se opírat, musela se zasmát. Čeká tu opravdu na ni, na nikoho jiného. Políbí ho a pak už se začne zajímat, co teda budou dělat. Tak nějak jí odsouhlasí její nápad. ,,Takže bar" Potvrdí a proplete si s ním prsty. Ruku v ruce se spolu vydají do baru, pěšky. Jakmile přišli k baru, vešli dovnitř a rovnou ke zdroji. Pozdravila barmanku, kterou samozřejmě zná, jako všechny tady a sundá si kabátek, který si dá zatím na stoličku, než si ho pak vezme do šatny. Vyskočí si na barovou stoličku a dá si nohu přes nohu. Sleduje Alexe, jak se dívá na barmanku a objednává, lehce se ušklíbne. ,,Neboj, klidně jí řeknu, že jsi volný" Usměje se sladce a vezme si drink. Chvíli si s ním hraje, než ho do sebe vyklopí a prázdnou skleničku a položí na bar. Když pak prochází jeden její známý, tak jí nadšeně obejme a políbí na tvář. ,,Jamesi, taky tě ráda vidím.. ano stále tady.. za chvíli mi začíná směna.. dobře, budu se těšit" Usměje se a dívá se, jak odchází, pak se podívá na Alexe. ,,To byl jen jeden pravidelný zákazník, který si chce nechávat nalévat jen ode mě, nerozumím tomu" Mávne nad tím pobaveně rukou, i když je jí jasné, že se mu prostě líbí. Když je za barem, má u sebe opravdu hodně mužů a je to i tím, jak je bezprostřední, jak si u toho tančí a jak má vždy krátké šaty. Dnes tomu není jinak, opravdu jí to sluší a je si toho vědoma. ,,Takže zlato, co vlastně budeš dělat? A vyzvedneš mě pak?" Udělá na něj psí oči.

Neví, jak se dostali nakonec k řešení toho, jestli je to anděl a nebo ne. Však kdyby se zamyslel, tak by snad viděl, jak je hodná, no ne? Hledá její imaginární rohy, což je blbost, u ní by je opravdu nikdy nenašel. Tak se začne řešit svatozář. ,,A taky nikdy neukážu" Řekne mu tajemně, to by je musela mít. Pak už se řeší, co by asi tak mohli dělat. Ještě se mu vysměje, že je staříček a osloví ho jako Sašu. To se mu moc nelíbí. ,,Dobře, promin" Zvedne ruce v obranném gestu, nechtěla ho naštvat, prostě jí to napadlo. Docela se i diví, že po ní nevystartoval více, asi má skvělé sebeovládání. Konečně se odhodlala zvednout z postele a zamířila ke skříni, následně do koupelny, už oblečená se upravit a namalovat. Jakmile se pak dostala zpět do pokoje, tak čekala, jestli si všimne, jak si na sobě dala záležet. A taky, že si toho všimnul, pochválil jí, ale řekl, že jí něco chybí. Nechápavě ho sledovala, až jí dal krabičku, kterou otevřela, opravdu nadšeně se mu vrhla kolem krku a něžně ho políbila, pak už ho poprosila, aby jí ho nandal, otočila se k němu zády a čekala, vlasy si přehodila a tiše zpívala jeho píseň. ,,Pamatuju si skoro každé slovo, jak bych jen mohla zapomenout" Usměje se a když si s ní proplete prsty, tak jen tak chvíli stojí a hlavu má dolů, aby se dívala na svůj přívěšek. Je opravdu nádherný, Alex má dobrý vkus a je pravdou, že jí to hodně potěšilo. Pak už se otočí a ještě ho silně obejme. ,,Tak měli by jsme jít" Zavelí a vezme si kabelku, zamíří dolů do předsíně, kde si obuje velké podpatky, jak jinak a pak se podívá na Alexe. ,,Zvládne to tady Bond ne? Jídlo, pití tu má a lehnout.." Podívá se tak, že se nahne.. ,,Leží na pohovce, takže super" Usměje se a dá si na sebe ještě dlouhý kabát. Kabelku přes rameno a vyrazí z domu.

--> Směnárna

Kdyby jen slyšela jeho myšlenky, nebo jeho teorii. Jak by jí jen mohlo hrábnout? Nejspíše by se na to hodně urazila a ještě by mu to dala sežrat, ale naštěstí o tom nic neví, takže je vše v naprostém pořádku, ale i tak, myslet si o své přítelkyni, že jí hráblo? Ne to není pěkné! Zamračí se na něj naoko. ,,Ale já vím!" Řekne přesvědčeně a nakonec se nevinně usměje. ,,Andílci nemusí stále ukazovat jen svatozář, pěkně si jí chráníme." Poučí ho, jako by to snad byla pravda. Imaginární sníh hodila za hlavu a přemýšlela nahlas o něčem normálním, s čím Alex i souhlasil. Procházka a směnárna, jo to je to co potřebuje. Hlavně ta procházka, chce si ho ještě užít, dokud to jde. Pak bude v práci a on zmizí kdoví kde a za kdoví jakou. Opět byla plná energie a Alexovi se to nějak nezdálo a tak si rýpla, že je staříček, při jeho odpovědi jen pokývá hlavou. ,,Taky, že jsi Sašo" Řekne mu tak, jak se říká Alexům, ale pochybuje, že by se mu to líbilo, proto raději hned vstane a zamíří ke skříni, zbaví se županu a nahá si vybere co na sebe a teď je to konkrétně krajkové spodní prádlo a na to vražedně svůdné šaty. Hned jak se přemístil ke skříni i Alex, tak zamířila do koupelny se upravit. Když jí pak následoval, usmála se na něj přes zrcadlo. Zaujatě ho sledovala, jak si upravuje vlasy, bože je tak krásný a jen její. Má chuť se otočit a zajet mu rukama do vlasů, ale udrží se a raději se dále věnuje sobě. Jakmile je namalovaná a učesaná a Alex už dávno pryč z koupelny, navoní se a zamíří zpět do pokoje, kde mu oznámí, že je, až teď si ho prohlédne.. Má chuť říct taky páni. Má košili, která mu tolik sluší. Musí uznat, že má skvělý vkus. Pochválí jí a u toho ona lehce zčervená, když ale dodá, že jí něco chybí, trochu nechápavě svraští obočí. Nestačí ani odpovědět a už je u ní. Na uvítanou?? Promítne se jí v hlavě a vezme si od něj krabičku. S jemným úsměvem jí plná očekávání otevře. To co tam vidí jí naprosto dojme. Krásný řetízek, dvě propletené srdce, jedno je klasické a druhé s kamínky. Celkově to tvoří krásný dojem a je opravdu nádherný. Zvedne k němu oči a usměje se http://31.media.tumblr.com/tumblr_m6m482ZExG1rri87i.gif ,,Jsi opravdu brouček" Vrhne se mu kolem krku a políbí ho, opravdu něžně, když se pak odtáhne, tak mu podá krabičku. ,,Zapnul by jsi mi ho prosím?" Zeptá se a otočí se k němu zády, chytne si vlasy a ty si nadzvihne, aby měl prostor. Jak tak stojí k němu zády, zarecituje kousek z té písně, kterou složil pro ní. Pamatuje si jí, skoro každé slovo. I když to zpívá tiše, rozhodně to musí slyšet, jak jinak.

Odpustila mu vlastně to, kým je, což není ani tak správné. Spíše mu odpustila jeho chování, ví moc dobře, že takový je, ale nemusel by takový být k ní. Ovšem jestli s ním bude trávit čas, tak ho musí přijat takový, jaký je. Ale cožpak to celou dobu nedělá? Každá jiná by se na něj po tom všem vykašlala, ale ona ne, nevzdává to a nebude. Je pro ní až moc důležitý. Tenhle den je opravdu výjmečný a dále pokračuje, možná se opravdu po tom všem zbláznila. Se smíchem vymýšlí blbosti, ale je ráda, že se směje i Alex. Je to takové uvolněnější. Pak se ale ohradí, že je v pořádku. ,,Nemáš se o čem ujišťovat Alexíku" Přesvědčuje ho a pak se baví o rohách, které samozřejmě nemá. ,,Taky, že žádné nenajdeš, já jsem andílek" Řekne pyšně a ono je to vlastně i pravda. Pak už se ale překulí na břicho a začne nahlas přemýšlet o něčem reálnějším. Když jí to jakoby odsouhlasí, tak se spokojeně usměje a ještě se mu přizná, že je plná energie. ,,Za to ty jsi jak nějaký staříček" Vyplázne na něj jazyk a pak už se zvedne z postele, přejde ke skříni, kde si už stihla dát všechny věci a otevře jí. Nechá si z ramen spadnout župan a vezme si krajkové spodní prádlo, které si rovnou obleče. Pak přemýšlí co na sebe, no jde do práce a do baru, musí vypadat k světu, proto si vybere krátké a sexy šaty, které si na sebe oblékne. http://s3.favim.com/orig/41/ashley-benson-ashley-benzo-beautiful-beauty-benzo-Favim.com-346121.jpg Pak už zamíří do koupelny, kde si udělá něco s vlasama a namaluje se. Kompletní, no vlastně ještě bez bot zamíří zpět do pokoje k Alexíkovi. ,,Tak já jsem zlato" Usměje se a ještě si lehce prohrábne vlasy.

Nenechala ho mluvit a prostě zmizela. Potřebovala si sama utřídit myšlenky, co to vlastně udělala a proč to udělala? Není jí to moc podobné, ba právě naopak, ale jde vidět, že ho opravdu miluje a bude se starat, aby mu bylo prostě dobře. Když se objeví zpět, po vypití bourbonu k němu vzhlédne a snaží se mu odpovědět na otázku, proč jen to udělala. Trochu se jí to podaří, ale hlavně mu řekne své obavy a ví moc dobře, že to Alex nemá rád, proto hned jak jí ujistí, že si nemusí dělat starosti. Už se k tomu tématu nebude vracet, jen by se zbytečně trápila. Vyčte mu ještě hřbitov, že na něj nezapomene, ale nakonec kapituluje a usměje se na jeho vyraz smutný. Je tak rozkošný, když chce. Ale je pravdou, že má strach, že se to stane ještě třeba znovu. Tohle je prostě on, takový býval a takový asi ještě bude. Ale oni to zvládnou, musí, jsou pár a proto spolu budou vše překonávat. Pak už se k němu přitulí a už okamžitě začne přemýšlet o tom, co by tak mohli dělat. Začne mluvit o imaginárním sněhu a plácat doslova blbosti. ,,Tak na body" Řekne aktivně a pak se začne smát. Nakonec si lehne na záda a dívá se do stropu, pronese, že nevymyslí nic a jeho překvapený dodatek, že by měl něco vymyslet on jí opět rozesměje, až se začně smát nahlas. Pak se ale zamračí. ,,Hele já jsem naprosto normální." řekne mu přesvědčeně a když jí odrhnuje vlasy z čela, tak se musí znovu zasmát. ,,Našel jsi tam ty rohy?" Zavtípkuje a překulí se na břicho a drží se na loktech, pohled má obrácený k němu. ,,Takže.." Podívá se ven a tam už poměrně svítá. ,,Co takhle se jít někam projít? Potřebovala bych si skočit do směnárny a stejně než to vše projdeme bude nejvyšší čas jít do práce." Pousměje se a skočí na něj, až ho povalí a dá mu pusu na čelo. ,,Jsem nějak plná energie a asi za to můžeš ty a tvá dobrá krev" Pochválí ho a ještě u něj zůstane přitulená.

Nejspíše se opravdu zblázní, jelikož si ho bude takhle hýčkat stále. Každým dnem se může těšit na něco nového, nečekaného. To je prostě ona, stále něco vymýšlí a překvapuje druhé, tentokrát už se zaměří na Alexe a bude překvapovat jen jeho, jelikož je to její přítel, který si to zaslouží. Okořenil jí život a přivedl do něj zpět lásku. Jakmile bylo po všem, zamířila do koupelny, vypláchnout si pusu a poschovávat věci, pak dolů, kde si hrála chvilinku s malým, než opět vystoupala nahoru, lehce se minuli s Alexem. Pobrala věci, no spíše jen skleničky a bourbon, jakmile byla opět u něj, sedla si na kraj postele, nalila jim sklenky, odložila flašku a tu svojí vyprázdnila, skleničku pak položila k flašce a obrátila se na Alexe, který se jí zeptal, proč to udělala, vysvětlila mu svůj důvod, byl to opravdu dokonalý den. Pak už ale začala říkat své obavy. Prostě to šlo ven, i když by se tak neměla cítit, nedal jí ani jeden důvod proč by měla, ale to je prostě ona. Když jí pak chytne bradu, podívá se mu do očí. ,,Ale když.." Chce zaprotestovat, ale to už jí líbá. Nevzmůže se na nic, jen mu polibky oplácet a taky mu je oplácí, něžně, láskyplně. Pak když už se dolíbají, tak si na chvíli opře čelo o jeho, než se odtáhne a podívá se mu do očí. ,,Ještě jsem ti ale v žádném případě neodpustila ten hřbitov!" Přivře oči a pak se zasměje. ,,Ale dobře, dneškem sis ho smazal." Párkrát s úsměvem zamrká a vleze si do postele, přitulila se k němu a přivřela oči. ,,Co budeme dělat? Nic proti, ale mě tohle ležení opravdu nebaví" Zasměje se a už jí mozek jede na plné obrátky. ,,Mohli by jsme třeba... a nebo ne... a nebo třeba??" Zkouší něco vymyslet nahlas a u toho krčí nos. ,,Mohli by jsme jít sáňkovat na neexistujícím sněhu a nebo si třeba zahrát koulovanou, i když nevím, prozraď mi, hraje se to na body, nebo dokud tě nezabijou?" Zasměje se, bože zase plácá blbosti, ale je to z jejího oblíbeného animáku Zataženo občas trakaře. ,,No dobře, chtělo by to něco inteligentního, ale já si připadám jako vygumovaná" řekne odevzdaně a lehne si na záda a jen se dívá do stropu, na rtech má ale úsměv.

Je to skoro, jako by se hledali. Skvěle se doplňují, oba sebe překvapují, hledají tajemství a naopak objevují u druhého i to, jak se chová při různých situacích. Dnes se choval Alex až moc dobře, proto se podle toho i Lott zařídila. Polibky zasypávala celé jeho tělo, než se dostala až dolů, k jeho rozkroku, jestli si myslel, že ví, co udělá, tak se prostě šeredně pletl, protože dnes chtěla být paní ona a ukázat mu, jak ho dokáže taky ovládnout a udělat mu dobře. Když byla u jeho stehna, nemilosrdně se do něj zakousla a začala pít krev, ale ne tak, aby se napila, ale tak, aby mu způsobila co nejvíce slasti. Viděla, jak se mu to líbí, slyšela jeho vzdechy a jemné škubání těla. Když pak cítila, že vzdychá více, odtáhla se, schovala špičáky a vzala si jeho kamaráda do pusy, přisála se a chvíli si ještě hrála, než bylo dílo dokonáno a Alex se udělal. Měla by mu to vysvětlit? V žádném případě. Tiše se zvedla a zamířila do koupelny, kde si vypláchnula pusu, dala si přes sebe přehoz, schovala svíčky na své místo a zamířila dolů za Bondem, chvíli se s ním mazlila, než ho naposledy pohladila a šla opět nahoru, cestou vzala ještě skleničky a bourbon. V pokoji si pak sedne zpět k Alexovi, nalije jim sklenky, flašku odloží a sklenku podá Alexovi, svůj obsah vyklopí do sebe a nevinně zamrká. Pak se jí zeptá, čím si to zasloužil, nad touhle otázkou se musí opravdu zamyslet. Čím si to vlastně zasloužil? ,,Hlavně tím, že jsi dokonalý přítel, který mě dělá tolik šťastnou a dnešek.. byl prostě dokonalý a stále je" Položí sklenku na stůj a nahne se k němu, aby ho něžně políbila. ,,Vlastně už si bez tebe nedokážu představit život a klidně budu každý den vymýšlet podobné věci, jen aby ses se mnou nenudil" Pousměje se poměrně smutně, má strach, že o něj příjde a on to musí vidět, že je nervozní, dá si pramen vlasů za ucho a uhne pohledem.

Každý den je jiný, i když se bála, že to tak nebude, tak to je. Nechybí tomu vzrušení, dokonce i bolest, překvapení a všechno dohromady. Ale hlavně radost, tenhle den nejvíce. Jak už jsou v posteli, tak se mu snaží udělat ještě jedno překvapení, ale předtím si ho hýčká polibky, není ani jedno místečko, které by nepolíbila, jeho tělo zná do detailů, až si při tom vzpomene na začátky, kdy se s ním nechtěla ani vyspat, jen, aby ho zaujala a nejspíše to bylo to, co potřebovala, protože je pravdou, že i kvůli tomu si zapamatoval její jméno a pak už to šlo dále. A teď? Je z nich pár. Díky němu je Lott opravdu šťastnou ženou.Dostane se až k jeho stehnu, do kterého se zakousne. Prstama se drží jeho kůže a zoubkama nasává jeho krev. Užívá si to, protože slyší jeho vzdechy, líbí se mu to a proto je více než spokojená. Dál ho saje a jen poslouchá tu rajskou hudbu, jeho kamarád se probudí a tak se spokojeně pousměje a dál saje, pak už se odtáhne, když slyší, že jeho vzdechy přibývají a přisaje se k jeho kamarádovi, strčí si ho co nejhlouběji, pak vyjede zpět, jazykem podráždí jeho špičku a pak se k němu rty silně přisaje a to je asi konečná, v tom se jí udělá do pusy, ždímá z něj i poslední kapku a pak už se jen pro sebe usměje. Tiše vstane a tak jak je nahá zamíří jako první do koupelny, kde si vypláchne pusu, vezme si z věšáku župan, který si dá přes ramena a zabalí se do něj. Schová svíčky a ještě zamíří dolů, aby pohladila Bonda, který se uložil na sedačce. Pak ještě zamíří zpět do koupelny, kde vezme bourbon a sklenky, přemístí se s tím do pokoje, kde si sedne, nalije dvě sklenky a jednu mu podá, stále se nevinně usmívá, jakoby nic a čeká, co na to řekne. Pozdvihne sklenku a pak jí rovnou vypije. Je rozcuchaná, červená a tak rozkošná.

Jako upíři nemusí spát, což je dobré a proto si aspoň můžou užívat každou chvíli v životě a že je nekonečno dlouhá doba, to se ví. Zatím se spolu ale nenudí ani minutu, což je sice zvláštní, ale je to tak. Bála se toho, celého vztahu a přitom je to čím dál tím lepší. V posteli jen tak neuleží a prostě ho zalehne, peřinu nechá na nich. Líbá ho na krku a mezitím se stihnou i bavit. Je v ní spoustu pocitů, hlavně už se ho zase nebojí. Hřbitov je někde daleko uvnitř ní, ale opravdu daleko, vystřídaly to pocity z dnešního dne, koupě psa, to jak je milý, romantická koupel, prostě vše. Takové dny by si nechala líbit klidně stále. Líbá ho snad na každý milimetr jeho těla, její rty putují po jeho hrudi, laškovně ho kousne do bradavky, dál ho líbá dolů, jazykem v jeho pupíku ho trochu pošimrá a jde níže. Už už to vypadá, že by si ho vzala do pusy, chce dát Alexovi i takový pocit, ale omyl. Tohle rozhodně neudělá. Políbí ho na vnitřní stranu stehna, ještě si to trochu přichystá a pak už se zakousne. Prsty mu zatne do vnější strany stehen a drží ho. Saje z něj malinko, vzrušivě a nemůže si nevšimnout, jak moc se mu to líbí, jak vzdychá a jak je jeho kamarád čile k světu. A pije dál, nenechá ho si oddychnout ani nic podobného, prostě dál pije a pije, až už slyší, že vzdychá ještě více a jeho kamarád je snad k prasknutí. V té chvíli přestane pít a rovnou si jeho kamaráda vezme do pusy, přisaje se k němu a strčí si ho co nejhlouběji.

Musela se podivit, to prostě nešlo jinak. Ještě přemýšlela, že by se zeptala "Kdo jsi a co jsi udělal s mým přítelem" , ale to nakonec vypustila, protože je pravdou, že je za tenhle stav moc ráda a vlastně by chtěla, aby to tak zůstalo. Ale můžou za to okolnosti, dnešek byl vážně výjmečný den a i ona se cítí spokojeně. Než se naděje, tak si na něj sedne obkročmo a políbí ho na krk. U toho mu oznámí, že jako její přítel by jí mohl teda doprovodit domů, cestou můžou ještě něco podniknout, co? To ještě vymyslí. Nečekala kladnou odpověď, proto je ještě více překvapená. Ten chlap je dnes opravdu samé překvapení. Teď jí ta otázka, kde zmizel její chlap svrběla na jazyku ještě více, ale neřekla to, byla totiž hodně zaměstnaná líbáním jeho těla. Polibky se věnovala jeho krku, pak níže jeho prsům, až na jeho břicho, políbila snad každý milimetr jeho kůže, jazykem si s ním hrála a mířila stále níž. Jako muž si určitě musí domyslet, co chce udělat, ale omyl. Lottie je samé překvapení a vymyslí si něco lepšího, snad možná dovolí se i říct vzrušujícího. Když se pak záměrně vyhne jeho rozkroku, rty přilepí na vnitřní stehno. Ještě ho tam jemně olízne jazykem a pak už si nechá vyrůst špičáky, které zasune do jeho kůže. Tentokrát nemá ani hlad, takže z něj vlastně nechce ani pít, chce mu dopřát co největší slast. To, že to dělá dobře jí prozradí jeho hlasité zasténání. Spokojeně se usměje a dále mu pije jeho krev, ale opravdu po malinkatých doušcích, takže mu vůbec nebere energii. Ruce si zapře o vnější stranu jeho stehen, no spíše jeho boků a trápí ho dále a bude ho trápit až do konce. Ono je těžké udržet si doma takového chlapa, po kterém touží mnoho žen. Musíte ho překvapovat každou minutu, aby neměl chuť utíkat za jinou.

Párkrát zamrká, aby vstřebala všechny tyhle nové myšlenky, je to vůbec on? Nevyměnil ho někdo a teď si ze mě dělá jen srandu? Každopádně to tak vypadá, i když to tak asi není. Ono celý ten den byl dokonalý a hlavní zásluhu na tom má určitě koupení nula nula sedmičky. Nikdy ho neviděla tak šťastného a i když to nikdy nepřizná, určitě byl jeho sen pořídit si pejska. Nechala se jak princezna odnést do pokoje, kde jí položil do postele a ještě něžně políbil, to už jí uniklo slovo páni. ,,Docela jo" Potvrdí mu s úsměvem a sleduje, jak si k ní lehá na bok, udělá to samé a začne vypočítávat, co by mohli dělat. Nenechá ho moc ani odpovědět a už se s peřinou překulí na něj. Obkročmo, rty přilepí na jeho krk a vášnivě ho líbá, otírá se o něj rozkrokem. ,,Ještě.. aby jsi odmítnul" Zabrble a s úsměvem se polibky sune níže na jeho hruď, kde ho líbá, pak na břicho, jazykem mu jemně zajede do pupíku, aby ho polechtala a pak ještě níže, jeho kamarádovi se naprosto vyhne a míří polibky níže, až na jeho stehno, kde ho políbí, nechá si narůst špičáky a těsně u jeho rozkroku se zakousne do jeho stehna. Musí to být pro něj hodně vzrušující a přinášet mu to velkou slast, pomalinku začne pít jeho krev, ale jen po malých doušcích.