Příspěvky uživatele

Naskládat sklenice na poličku není nic těžkého, ale i tak si musí stoupnout na špičky. Nedokáže si představit, kdyby ještě neměla lodičky, to by si snad musela vzít stoličku a pak je tam naskládat. Jo to by byl trapas. Naštěstí je ho ale zbavená a proto se může s klidným svědomím otočit zpět. Podívá se na Niu a vidí jeho zaseknutý pohled. A ještě k tomu ho to ani nijak netankuje, že ho viděla. Ten kluk je zvláštní, ale je jako něco, co člověka tolik láká. Pochválí mu jméno. ,,I mě těsí" Usměje se na něj, dnes se to nejspíše obejde bez takových těch potřesení rukou a podobně, neodpustí si ale, nahne se přes bar a lípne mu pusu na tvář, někde na strniště. Pak se odtáhne a jakoby nic jde točit pivo. U toho mu stihne povykládat, jaký je tentokrát omyl, že tady je. ,,To sice můžu, ale až se to maličko vylidní" Rozhlédne se kolem, nebude to určitě trvat dlouho. Přihraje pivko před muže a jde se dál věnovat Niovi. To už se jí ptá, jestli má ráda vzrušení. Má? Nemá? Jistě, že má, neusedí na místě a nejraději by něco stále dělala. Na chvíli jí zalétnou myšlenky k Alexovi. Nejspíše by neměla, ale on si taky odešel jen tak s tou neznámou holkou, proč by ona jednou nemohla porušit pravidla? Proto kývne. ,,Doufám ale, že budeš kreativní, takových už bylo, co slibovali vzrůšo" Trochu ho popíchne a podívá se na hodinky. ,,Dej mi ještě pár minut ale" Usměje se, vezme si papírek s objednávkou, nalije pár požadovaných skleniček, vezme tác a jde je roznést po boxech. Nia jí má teď už jak na talíři a konečně jí vidí celou, neomezuje ho žádný bar.

No dobře, její ponaučení asi nepadlo na úrodnou půdu, pro ní ještě neznámý muž si to přebral po svojem. ,,Postav se do řady" Zavtípkuje a stejně jako on se pousměje. Tak dlouho s nikým nemluvila na rovinu, až je to dokonce i příjemné. Prozradí mu své jméno. Sleduje ho se skleničkou v ruce, jak po ní opakuje. Pak se lehce zasměje a trochu vyzývavě se k němu nakloní, lokty položí na bar ,,Máš správný odhad" Pronese, možná trochu s tajemným podtónem. Vypadá jako křehká dívka, blondýnka s modrýma očima, nevinnost sama. Možná dříve, jako člověk, alee teď? Teď už má do nevinnosti daleko. Na jeho pochvalu jen nadzvihne obočí. ,,Nestěžuji si" Odpoví mu, i když by na to ani nemusela a odlepí se od baru, vezme umyté skleničky a otočí se k němu zády, dává je do nejvyšších poliček, takže si musí i trochu stoupnout na špičky, ani ty vysoké podpatky jí moc nepomohly, jo je prostě prcek. Otočí se k němu opět, až potom, co jí prozradí své jméno. ,,Nia" Zopakuje po něm pro změnu ona a trochu zamyšleně si ho prohlédne. ,,Zajímavé jméno, ale jo, líbí se mi" Usměje se a přikývne na jednu z objednávek a začne točit pivo, mezitím otočí oči na Niu. ,,Původně jsem tu ani neměla být" Přizná mu. ,,Takže jen do té doby, než pomine ten největší nával. Pročpak, máš snad nějaký plán?" Slovo plán vysloví možná trochu laškovně, natočí pivko a hodí ho před jednoho muže, kterého obdaruje i úsměvem, pobere další špinavé skleničky a zamíří zpět za Niou.

Spadl jí kámen ze srdce, ztratit peněženku, to by byl opravdu její smolný den. Komu by se to líbilo. Odloží si kabátek a zahudruje si v hlavě, že má mít volno a místo toho zase bude trčet v práci. Za chvíli tady bude více jak doma. Nad tou myšlenkou se musí pousmát. Jakmile vejde na plac, vlasy hodí do culíku, nějak ledabyle přiváže zástěru, zesílí malinko hudbu a splní první objednávku, která se jí zdá tak nějak nejmilejší. Načepuje pivko a postaví ho před muže, neodolá a sjede ho pohledem. Nebyla by to ona, kdyby hned neměla nějakou poznámku. Tentokrát je ale milá, nejspíše je to i tím, jak dobrou náladu má. Při jeho odpovědi nadzvihne obočí a úsměv se jí trochu protáhne. ,,Úkolem barmanek není dělat někomu společnost, ale starat se o jejich potřeby" Poučí ho s lehkým zajiskřením v očích. Nad jeho další otázkou jen na chvíli zapřemýšlí, ale což, spoustu lidí jí tady zná jménem, může i on. ,,Charlotte" Představí se mu a na chvíli se ztratí v jeho očích, než odloží umytou skleničku a vezme si další. ,,Tvé jméno mi snad nebudeš tajit" Usměje se a dále se stará o bar. Vždy v tom nejlepším pořadí, bere z baru špinavé skleničky, které jí sem stíhá kolegyně házet, vezme je, umyje, utře a dá do poličky, jde jí to od ruky, taky to nedělá chvíli, ale už dost let.

Vypálí z domu, kam jinam než do baru. Kdyby nebyla taková zapomnětlivá, tak by tam ani nemusela, ale bez peněženky se asi těžko pohne. Může za to určitě to, jak byla nervózní ze všech okolností. Kráčí městem na vysokých podpatcích a krátkých šatech, na tom má ještě kabátek, který ale nemá zapnutý, bůhví proč je jí takové vedro. https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/8e/04/e4/8e04e4b926430fb8e2cc2fec95cafdd1.jpg .Jakmile se pak objeví před vstupem do baru, vezme za kliku a vejde dovnitř. Každý její krok jde slyšet, umí skvěle chodit na podpatcích. Sebevědomou chůzí přejde až k baru, kde se pozdraví s další barmankou, chvíli si s ní pokecá, řekne jí, proč se tady zastavila, i když se jí nechce moc veřejně říkat, že je takové pako, že si zapomněla peněženku, ale což. Chvíli si vyslechne, kolik tam má lidí a že by potřebovala pomoct. Jen díky tomu, že je Lott tak hodná duše, no možná i kvůli tomu, že u baru sedí docela sympatický týpek, tak teda souhlasí, že jí vypomůže, ale opravdu jen chvíli. Zapadne do šatny, kde si zkontroluje, jestli jí tam opravdu zůstala peněženka, s potěšením zjistí, že ano. Vysleče si kabát, který si pověsí, vezme si zástěru a gumičku a jde na plac. Cestou si dělá culík a když je u baru, trochu zesílí hudbu, tak jak to má ve zvyku. Jako první pošle druhou barmanku starat se o ostatní boxy a sama teda donese pivo neznámému muži. Položí ho před něj a sjede ho pohledem. ,,Co takhle sám?" Pousměje se a vezme si pár skleniček, které začne umývat, stojí ale stále před ním a vnímá ho.

Hned jakmile předá Alexovi oblečení zajde za Bondem, kterého podrbe za ušima. ,,Neboj, za chvíli půjdeš ven" Řekne mu a malý začne nadšeně skákat. Zasměje se a ještě jednou ho podrbe za ušima, než se narovná. Měla by Alexovi koupit aspoň nějakou maličkost. Jo to by šlo, nezůstane přece sama doma. Proto zamíří nahoru do pokoje, stále má na sobě jen tu jeho košili. Vezme si kabelku a prohrabe si jí. To jsem blázen, kam jsem jí dala?? Brble si pro sebe a ani za boha nemůže najít peněženku. Pak se plácne do čela. Já jsem jí nechala v baru.. Pomyslí si a povzdechne, takže její první zastávka bude bar. No nedá se. Vysleče si Alexovu košili a schová jí do skříně, obleče si krajkové spodní prádlo a na to si hodí šaty. Tentokrát taky krajkové. Před zrcadlem si upraví vlasy i make up a pak už i s kabelkou zamíří dolů. ,,Zlato musím si něco zařídit, ozvu se ti hned jak to bude možné" Usměje se a políbí ho na tvář. Neodolá a pak ho políbí i důkladně. Vezme si nakonec kabát a na nohy obuje vražedně vysoké boty. Ještě mobil a je hotová, mávne mu a zamíří ven.

--> Bar

Bylo na chvilinku po jejím a proto si to taky užívala, dostala to co chtěla a proto i byla spokojená. Šlo to na ní vlastně celou dobu vidět. Ovšem to jak jí trápí už není podle jejího plánu a proto mu to tak i řekne. Že by jí nějak poslechl nebo dal na ní, to se říct nedá, spíše pokračuje v té samé hře a stále přiráží táhlými pohyby, jen zrychluje. Tohle jí brzo odrovná. Aby odvedla myšlenky, všemožně ho hladí, pohrává si v jeho vlasech, zakloní mu hlavu a přes rty se dopracuje až na jeho krk, kde se do něj zakousne. Nedostane se jí odporu, proto se z něj trochu napije a pak už toho nechá. Musí se držet, jinak by se hned udělala a to ona nechce, pro jednou chce vyhrát a udělá proto vše. Drží se a Alex to vzdává. Neví, kde se to v něj vzalo, asi další změna, ale je za to ráda, konečně se cítí tak nějak výjmečně. Když teda nakonec cítí, že se udělal, hned po vítězném úsměvu ho odmění jednou poznámkou, naštěstí se neurazí. Po chvilince se pod ním konečně hroutí v orgasmu, je to božské, ostatně jako obvykle. Postavil jí na nohy, sebrala ze země šaty a s další poznámkou chtěla zdrhnout, ne nepodařilo se jí to. Chytil jí za ruku a přitáhl k sobě. Po jeho větě se podívá směrem jako on, na roztrhané kusy a musí se lehce usmát. Stejný úsměv věnuje i jemu, táák nevinný. ,,Ale no tak zlato, to bylo v zápalu vášně" pokrčí jemně rameny, nemůže jí za to vinit, prostě ho rychle chtěla a neovládala se. Nezalekne se ani jeho hlasu, ovšem možná v podvědomí i jo. Chce si to trochu odčinit, takže ho líbne na špičku nosu. ,,Přinesu ti nové, aby jsi mohl Nula nula sedmičku vzít konečně ven" Pohladí ho po tváři a pak už se mu vysmýkne a zamíří nahoru do pokoje i s šaty. Ty si pečlivě vyvěsí a sama si obleče jen jednu z jeho košilí, kterou si na pár knoflíku zapne. Pak už mu vybere šedý svetr, tmavé rifle a černé trenky http://www.contactmusic.com/pics/ln/20130815/150813_wir_sind_die_millers_premiere/kostja-ullmann-wir-sind-die-millers-premiere_3817791.jpg Se vším tím zamíří dolů, kde mu to dá celé do náruče. ,,Prosím" Usměje se, jako by jí to nedělalo žádnou starost a vlastně ani nedělá, ráda pro něj něco udělala, vždyť se o něj stará dost.

Každý den je nějak jiný a každým dnem se dostává blíže tomu, aby se Alex aspoň trochu změnil. I když ho nechce měnit úplně, ale stejně nemusí být až tak arogantní. Aspoň, že to v její přítomnosti trochu ovládá. Netušila, že jí poslechne a že se tak brzo dočká svého uspokojení, ale stalo se tak a on si jí vyzdvihl a rovnou do ní zajel. Tohle je to, co potřebovala a proto se proti němu začne svíjet a užívat si každý okamžik. Na oko mu nadá za to, že to dělá tak dobře, až je z toho celá mimo. Je spokojený, přesně to chtěla, stejně tak spokojená je i ona. Nemění na tom nic a stále do ní přiráží stejným způsobem, možná jen více rychle. Tentokrát chce zlobit ona, proto ho zatahá za vlasy a natrhne mu jeho ret. To jí ale nestačí a vyhledá jeho krk, do kterého se tak ráda zakousne. Pustí jeho vlasy a užívá si jen ten příval krve. Diví se, že na ní nezavrčel, nebo něco podobného, ale asi má spoustu starostí sám se sebou, stejně jako ona. Když se pak odtáhne, snaží se jen vnímat to, aby se neudělala dřív jak on. Tentokrát to chce, aby to bylo po jejím, ale nevěří, že se jí to povede. Ovšem Alex jí překvapil, nejspíše to vzdal, hned co cítila, že se do ní udělal. Vítězně se usmála a silněji do něj zatnula své prsty. ,,No tak, taky se chci udělat, lépe to neumíš?" Zavrčí na něj a nemá daleko od toho, aby se začala smát. Nebyli by to prostě oni, kdyby se stále neprovokovali. Její tělo celé hoří a ona chce dosáhnout toho krásného vrcholu a konečně se jí to po pár chvílích podaří, ale stejně to oddalovala co nejvíce. Když je po všem, zadýchaná se k němu ještě tiskne a pak se nechá postavit na nohy. Zadívá se mu do očí, schválně soucitně a poplácá ho po rameni. ,,Neboj, příště se ti to povede lépe" Řekne mu uklidňujícím hlasem, ohne se pro šaty a raději se vydá do koupelny, chce mu zdrhnout, pokud jí teda nechá.

Znejistěla, ale opravdu jen na prchavý okamžik, stále měla v hlavě to co se stalo, všechny slova a to není dobré. Ale musela si je vyhnat, chtěla vnímat i něco jiného, než jen, kdy jí někdo kritizuje a vysmívá se jí, jak na něco nestačí. Není to pravda, stačí mu, kdyby to tak nebylo, už dávno by byl s někým jiným.Vystavila mu svůj krk a neodolal, ještě aby jo. Škrábl jí zubem a hned si pochutnal na její krvi, nevadilo jí to, vůbec ne, ba právě naopak. Spokojeně se usmála a ve stejný okamžik do ní pronikl. Zavzdychala a pojala ho do sebe. Jeho táhlé pohyby jí ničili a taky mu to řekla, bylo to spíše upozornění, ale neměl by si to brát příliš vážně, ba právě naopak. Určitě z toho usoudil, jak moc dobrý je a taky, že je to pravda. Jenže ona si podepsala ortel, ne že by změnil styl, nespokojeně a zároveň opravdu hodně spokojeně zamručela a raději se soustředila na to, co chtěla udělat. Zatahala ho za vlasy a silně kousla do rtu, slízla mu kapky krve, které se draly až k jeho krku. Nemohla odolat a zakousla se do něj. Začala pít po malých douškách, jeho vlasy už pustila a raději se k němu co nejvíce přimkla. Do toho pití vzdychala slastí, byla na tom naprosto stejně jako on, nevydrží už dlouho, proto rychle odtáhne rty a hlavou se opře o zeď, má zavřené oči a jen vzdychá, ze rtu jí teče jeho krev a ona dokáže jen vnímat jeho a ty jeho přírazy. Snaží se to co nejvíce oddálit, chce jednou, aby i on to nezvládl a byl dříve, ale to by se musela snažit asi o hodně více. Každopádně to zkouší co nejvíce, prsty má zatnuté v jeho ramenech a nehodlá se vzdát, její vzdychání už nabralo na plné obrátky a chudák Bond už nejspíše ani u tohohle nemůže spát. Je to úžasné, jakou jí dokáže Alex způsobit slast. Je ráda, že ho neposlala na ten stromek hned a že to dopadlo, jak to dopadlo. A je to opravdu rychlovka, takže snad ani nic neprošvihnou. Dnes se ale prostě nedá, drží se zuby nehty a chce, aby to bylo on, kdo první podlehne.

Opravdu mu byla vděčná, že její šaty zůstaly v původním stavu, jelikož je měla vážně ráda. A kdyby jí je snad roztrhal, tak by roztrhala ona jeho. Ovšem ona si to prostě nemohla odpustit a je jí jasné, že na ní Alex nebude zas tak naštvaný a nebo v to alespoň doufá. A kdyby jo, tak mu prostě koupí nový svetr a rifle, to není nic tak těžkého. Přestane se zaobírat oblečením, jelikož skoční opět přišpendlená na stěně. Znejistí, když si vzpomene na slova Sebastiana, ale hodně rychle si je vyžene z hlavy. Raději ji zakloní a hned jak se jeho špičák dotkne jejího krku, tak slastně zamručí. Miluje to, miluje, když mu může dopřát slast jen díky její krvi. Jakmile pak ochutná její krev, konečně se nad ní slituje, chytne si jí, vyzdvihne a ponoří se do ní, jako by jí spustil na něj. Je to krásný pocit plnosti a prosto jemně zavrčí vzrušením a slastně vydechne ano. Začne se pohybovat a těmi táhlými pohyby jí dovádí k šílenství. ,,Zastřelím tě" Zavrčí, no spíše zabrble opravdu tiše, jako by výhružně, ovšem mu to musí připadat určitě vtipné. Vyhledá jeho rty, aby je s ním mohla spojit. Willa cítí jen tak z dálky a možná to ani nějak extra nevnímá, ví moc dobře, že je stále někde venku a že na ní dává pozor, ale právě má toho všeho plné kecky a proto jen vnímá tu slast, která se jí dostává od jejího Alexe. Tiše sténá a prsty mu zatíná do ramen. Občas s nimi vyjede po krku do vlasů, za které silně zatáhne, v té stejné sekundě mu protrhne silně ret. Krev mu steče ze rtu na bradu a pak k jeho krku, jazykem mu jí slízne a přisaje se k jeho krku, líbá ho, uždibuje a v jedné sekundě si nechá narůst své špičáky, které do něj zaboří. Ruce z jeho vlasů přemístí na jeho ramena, silně se ho chytne a začne malými doušky pít.

Je tak málo času a přitom tolik. Proč by měli slavit nějaké Vánoce přesně v čas, kdy to má být? Můžou to oslavit kterýkoliv jiný den, jde přece o to, že budou spolu, což jsou. To je asi to nejdůležitější. Je to jako s Valentýnem. Lidé by si měli dokazovat častěji, než jednou za rok, že se milují. Stejně tak jako ty Vánoce. Kdykoliv můžete dát člověku jen tak nějaký dárek pro radost. Proč se to dělá jen v jeden den, protože to někdo řekl? Určil? Tohle už jde ale mimo ní a skončí nalepená na zdi. Že by to byla příjemná poloha, to se říct nedá, ale je to vzrušující, o tom žádná. Hlavně, když má nad ní Alex opět převahu. Ovšem na chvíli si jí získá ona sama a to, když nedává pozor a přetočí si ho. Nehledí pro jednou na jeho oblečení a prostě ho z něj serve. On naštěstí udělá přesný opak a za to je opravdu ráda, ty šaty prostě miluje. Jakmile jsou oba nazí, skončí opět na stěně. Brrr to studí.. Proběhne jí hlavou a při líbání jí jen tak mimoděk napadnou slova Sebastiana. Myslím že ten tvůj Don Juan právě odešel s nějakou fakt pěknou kočičkou ...asi nejsi tak dobrá v posteli jak si myslíš... opět jí to jede v hlavě, až na chvilinku znejistí, co když jí má vážně jen kvůli sexu a co když mu přestane být opravdu dobrá? Jak jen může vědět, že s tou slečnou nic neměl? Jistě, věří mu, ale když člověk chce, dokáže toho druhého dobře nahlodat. Naštěstí nemá tolik času o tom přemýšlet, hned co ucítí krev na svém rtu, zakloní hlavu a jeho rty se objeví na jejím krku. Trochu jejího odporu bylo marné, ale což, zkusila to. Jakmile jí protrhne i krk, tak slastně zamručí, donutí jí obmotat kolem něj nohy, což taky udělá a pak je v jedné sekundě v ní. ,,Ano.." Tiše zasténá a přimkne se k němu celým svým tělem, je to božský milenec, který jí prostě rozpaluje k nepříčetnosti. Pokaždé jí něčím překvapí. Jistě, chtěla, aby to byla rychlovka, ale nečekala, že jí takhle poslechne, přece jen je to Alex, který si rád dělá co chce. Silně stiskne víčka k sobě, drží se ho a svíjí se proti němu, snaží se mít v hlavě jen jeho, opravdu se snaží.. Ale má tam i toho Sebastiana. To, jak zval Casey domů a ona to přijala. Teď jsou určitě u něj a dělají.. nejspíše to samé co oni. Proč jen jí to štve? Že by přece jen žárlila i po tolika letech? Ne to není možné, však je to vše pryč. Určitě je to jen kvůli tomu, jaký má strach o Casey. Určitě...

Co by taky jiného mohla čekat. Kdyby řekla, že jí to překvapilo, tak by lhala. I když možná na jednu stranu jí to stále překvapuje. Je ale ráda na jednu stranu, že ho stále přitahuje, je to lepší, než kdyby si někde sehnal nějakou jinou ženskou a podváděl jí či podobně. Za to by rozhodně nebyla ráda. Ale taky by měl být zodpovědný. Přece jen Vánoce jsou za dveřmi a je potřeba toho tolik stihnout. Ale kdy to tak má člověk stihnout? Den by měl být nafukovací, aby se vůbec něco stihlo. Neměli by to dělat, ale on si prostě nedá pokoj a narazí jí na stěnu. Neodpustí si poznámku, jestli taky myslí někdy na něco jiného, odpověď dostane jeho úsměv, to jí naprosto stačí k tomu, aby věděla, že většinu času ne. Když jí to potvrdil si slovně, tentokrát se pousmála ona. Ještě to komentoval, jako že je to asi špatný nápad, má pravdu, je to hodně blbý nápad, ale kdo by mu do háje odolal? Nabaží se ho vůbec někdy? Reaguje tedy, že to není zase tak špatný nápad. Nejspíše ho tím docela dost překvapí, ale tohle je prostě ona, bude ho překvapovat stále. Nevnímal, proto ho stihla otočit a narazit na stěnu. Svetr, kalhoty, vše šlo dolů a ne tím správným způsobem, ale prostě to roztrhala. Jediné co mu nechala byly trenky, aby se necítil až tak obnažený, ovšem ví, že jemu je to stejně tak nějak jedno, i kdyby je hned roztrhala na cucky. Ovšem, když jí sundal šaty a rovnou i spodní prádlo, nemohla zůstat pozadu ani ona a tak ho nakonec zbavila i trenek, to už se s ní ale pak otočí zpět a ona skončí zády na chladivé stěně. Její stehno jde díky jeho ruce nahoru a na rtu ucítí kapky své vlastní krve, tohle jí vzrušuje, políbí ho vášnivě, kdy si pohrává s jeho rty a jeho jazykem. Prostupuje jí vzrušení celým tělem. Je to zase zvláštně jiné, takové vášnivější, dravější, jiné než ty něžné a podobně. Trochu více zabere a chce se s ním opět protočit, ale jelikož Alex už vnímá, tak se jí to nějak nepodaří, proto jen vydechne, no jako kdyby zavrčí, odtáhne se od jeho rtů a zakloní hlavu. Užívá si ten pocit, že jsou na sobě tělo na tělo, ruce má na jeho ramenech a touží po něm. Ukázala odpor, tak jako to udělala na hřbitově, ale kdoví, jak se tohle bude vyvíjet, je to jen v jeho režii.

Jakmile už cítila jeho tělo na svém, věděla moc dobře, na co myslí, je to přece Alex. Ale teď chtěla navrhnout něco jiného, aspoň ta pro změnu, proto se k němu otočila čelem a zasypala ho dalšíma nápadama. Ten poslední řekla spíše v žertu, ale právě toho se držel nejvíce. Ono se ani není čemu divit, i ona cítila, jaká je mezi nimi chemie, což je zvláštní po takové době co jsou spolu, hlavně, když byl Alex zvyklý spát s nějakou ženskou jen jednou a pak jí odkopnout, nebo se k tomu třeba i vrátit, ale nakonec si stejně najít nějakou jinou a nezůstávat pořád u té jedné a samé. Ale tady je to úplně o něčem jiném, nejspíš jí vážně miluje. Jo možná je to tím. Ale ona na tom není o moc lépe. Vlastně je na tom určitě ještě hůř než on, vždy byla více citlivější a ani v tomhle případě to není jinak. Tak přece jen ho znovu políbí, aspoň to bude takový odchodový polibek. Když se teda pak odtáhne, řekne mu, co by mohl udělat, jelikož už do Vánoc opravdu nezbývá moc času. Jenže Alex to asi cítí jinak. ,,No zítra už bude pozdě" Zareaguje ještě s docela chladnou hlavou, ale tak nějak cítí ten tlak, který jde z jeho těla a nutí jí jít pozadu až ke stěně, na kterou jí narazí. Nadzvihne překvapeně obočí. ,,Alexi Rodriguezi, myslíš ty i na něco jiného?" Vydechne, protože právě na tom není o nic líp. Když se pak zeptá, jestli je to špatný nápad, tak jen zavrtí hlavou. ,,Myslím, že to není nejhorší nápad, ale varuju tě, bude to rychlovka" Řekne mu se zavrčením a v sekundě, kdy nedává pozor, se s ním otočí ona, silně ho přirazí na stěnu a prostě z něj začne servávat oblečení, on to pak bude mít jednoduší, Lott má na sobě jen šaty. Takže jde dolů svetr, jeho kalhoty...

Přivolá ho do obýváku svým zděšeným křikem, no dobře, jen ho chtěla poškádlit a taky se tak povedlo. Chvíli oba hladili Bonda, než se zrovna Lott přemístila k rádiu a zapla tam hudbu. Mezitím se stihl k ní přiblížit i Alex, za což byla jen ráda. Ucítila jeho ruku na pase a jeho rty u jejího ucha. Stihla se k němu i otočit. Opět se v ní ukázala ta akčnost a začala vymýšlet, co všechno by mohli dělat. Ovšem je tu i další věc, potřebuje nakoupit ještě nějaké dárky, takže to bude znamenat nenápadně poslat Alexe někde pryč a ona pak může v klidu nakupovat. Ještě mezitím se políbili. Bylo to příjemné a chvíli si pohrávala s myšlenkou, že by se na něj znovu vrhla a prostě nechala dárky a podobně mimo. Ovšem to nešlo. Proto se od polibku odtáhla a ještě se řešily hry. Je jasné, že by ho porazila, protože má v sobě dravost, kterou dává ráda napovrch, takže by se jen tak nevzdala. ,,Ráda tě zozptyluju" Zavrní a znovu ho políbí. Když se pak odtáhne, trochu jí zajiskří v očích. "Myslíš zlato, že bych tě o něco mohla poprosit? Zašel by jsi vyvenčit Bonda a skočil pro stromek? Já bych mezitím skočila do obchoďáku na nějaké jídlo a podobně, aby jsme si tady udělali tu správnou Vánoční atmosféru" Usměje se na něj tak nevinně a rozkošně, že snad ani nemůže říct ne. Je to ale samozřejmě na něm, pokud nebude souhlasit, tak se bude muset zařídit nějak jinak. V hlavě už má zase tisíc myšlenek, co by mu tak mohla koupit, ale ani jedno jí nepřipadá dokonalé přímo, pro něj. Co by tak chtěl stoletý upír? Jo bude to těžké něco vybrat, ale ona se nevzdá jen tak lehce.

Příchod domů znamenal zbavení se bot, lodiček, ve kterých byla celý večer. Nemusela by je nosit, ale líbí se jí, jak na ní vypadají a k šatům se opravdu hodily, tak proč ne. Jako první zamíří do obyváku, hned potom, co nabádá Alexe, že si někdy může zkusit. Při té představě se musí zasmát. Jo tak to se nikdy nestane. Opravdu hodně vyděšeně pronese, jestli to už viděl. Chce mu dát pocit, že Bond zničil snad přinejmenším celý obyvák a její ton je opravdu věrohodný. Nevydrží to ale a za chvíli se prostě začne smát. Mezitím přejde k nula nula sedmičce a začne ho hladit. Když se pak přiřítí i jeho páníček, tak se usměje a jen ho láskyplně sleduje. To jak hladí malého, je to opravdu rozkošné a vlastně i ten jeho pohled. Miluje ho, i přes to všechno. Vlastně stačí jen jeden pohled a ví, proč se do něj zamilovala. A není to opravdu jen tím, jak vypadá, ale i tím, že v sobě má něco, co z něj chce dostat napovrch. Není to takový ten hajzlík, nebo jako jo, prezentuje se tak, ale ona v něm vidí něco více. A ten pocit, když se pak chová jinak a to hlavně kvůli ní je k nezaplacení a stojí opravdu za všechnu tu námahu. Přemístí se pak k rádiu, kde pustí píseň. Když se pak objeví za ní, jemně vyjekne a zaposlouchá se do jeho hlasu. Když jí políbí na ucho, tak se trochu zachvěje. Začne mu říkat nápady, co všechno by mohli dělat, je toho opravdu spoustu, co ona by mohla vymyslet. Dokonce jí napadne i PlayStation, má ho ráda, tak proč ne. Nejvíce vždy zbožňovala Crashe, ale to on určitě už nezná, ale spokojí se i s autama, Need for speed a nebo třeba měla ráda ještě GTA, jo na tom si ujížděla. Není prostě jako normální holka, kterou zajímají jen šminky a móda, i když na to tak vypadá. Zvládá toho prostě více. Může za to hlavně ta její akčnost. Jakmile se k němu otočí, tak ho trochu poškádlí a políbí, vášnivě. V zápětí se odtáhne se slovy, že tohle dělají často. ,,To máš pravdu" Zavrní a rukama si hraje s jeho vlasy zezadu a jemně ho hladí i po krku, jede vždy dolů a pak zase nahoru a podobně. Pak když se začne ptát, jestli se vážně ptala na PS, tak mu potvrdí, že ano kývnutím hlavy. ,,Stejně bych tě rozdrtila, třeba v autech" Řekne provokativně a lepí se na něj celým svým tělem. Cítí jeho horké tělo, přes ty látky co mají na sobě a v téhle chvíli má chuť z něj prostě všechno servat. Možná jí to jde vidět i na očích, ta její touha. Byla tam a vždy bude, když je v jeho přítomnosti, na tom se prostě nic nezmění.

Oba dva si mysleli své, ona ale byla přesvědčená, že se přes ní prostě dostal a proto ho už teď nezajímá, co dělá a podobně. Ale to by se mohli dohadovat do nekonečna a stejně by měl každý z nich svůj názor, od kterého by se neodpoutal. Lepší téma je rozhodně Vánoce. ,,Tak vidíš, neboj taky tomu přijdeš na chuť" Řekne mu s takovým nadšením, které dokáže vynaložit jen ona. Je to vesměs neunavitelná a dobrodružná ženská, je těžké jí jen tak zabavit. Cestou domů si od něj držela lehce odstup, jen aby si uvědomil, že by se měl příště chovat lépe, i když je pravdou, že se na něj nezlobí, aspoň ne tolik. Možná je to i tím, že si konečně promluvila s Willem, takže je více v klidu. Vyzula si botky a pronesla větu, jak je ráda, že je bez nich. ,,Někdy si je můžeš zkusit" Poškádlí ho a zamíří do obyváku zkontrolovat Bonda. Jako první zděšeně vykřikne a nechá ho chvilku v tom, než se začne smát, aby pochopil, že je to vše jenom sranda. Její prsty se probírají v jeho kožichu a hladí ho a škrabká. Je to tak nádherný pes a ona je opravdu spokojená, že ho mají. Když se po chvilince ukáže Alex, otočí na něj svůj pohled, sleduje, jak si sedá k Bondovi a stále se na něj usmívá. Pak už pustí Bonda a zamíří k rádiu, aby aspoň potichu něco pustila. Když hraje jedna neznámá píseň, tak si zrovna začne potichu.. Just follow me all over the world And life will never treat you the same again.. tiše si brouká, než se u ní objeví Alex, až tiše vyjekne, úplně stejně jako na hřbitově, nečekala to. ,,No já nevím jak ty, ale já bych určitě něco dělala" Poví hned akčně. ,,Třeba by jsme mohli jít běhat a nebo třeba jen tak posilovat, joo to by mohla být sranda" Zasměje se a otočí se k němu, ruce kolem jeho krku. ,,Nebo nemáš třeba playstation, nebo co já vím, třeba by jsme mohli dělat i.." Nedopoví a raději ho vášnivě políbí, opravdu hodně, ale schválně se hned odtáhne.. ,,Máš pravdu, tohle děláme často, to ne" Zabrble a lišácky se usměje.