Příspěvky uživatele

Spolupracovala jako poslušná holčička, přišlo jí, že je to teď tak nejlepší a že jí tím méně ublíží, i když právě chtěla okusit naopak to nejvíce, ale zase se tak nějak bála a možná i proto ho jen a jen poslouchala. Díky tomu se dočkala odměny v podobě orgasmu, komu by se sakra tohle nelíbilo? Stihla mu ještě málem rozdrtit jeho hlavu, ale úspěšně jí její stehna odtáhnul. Pak už cítila jeho dech a jeho úsměv na svých rtech, musela mu říct a dokázat, jak moc se jí to líbilo, bůhví proč to musí vždy slyšet, ale udělala mu tu radost. Pak už jí přetočil, až se lekla, na jejím zadku se ocitla jeho ruka a jo, jí to vzrušovalo. Nakonec dostala další plácanec ale jen proto, že k němu nebyla upřímná, což hned rychle napravila. Jeho ruce pálily, což byl zvláštní pocit, ale vůbec ne nepříjemný, vnímala jen jeho doteky a ano, líbílo se jí to a to moc. Pak už si sundal vše co se dalo a konečně do ní vniknul, začala vzdychat nahlas a hodně si to užívat, byl to neskutečný pocit, konečně byl zase v ní. Cítila i jeho ruce, které už nebyly tak hrozné, ale bylo to celé neskutečně příjemné. ,,Anoo" Vydechla vzrušeně a div, že nekřičela slastí, je tak dokonalý a tohle jí zruší naprosto, i když se nejspíše nedokáže udělat hned takhle za sebou, ale i tak se jí to moc líbí, nepotřebuje hned vrcholit, chce, aby toho vrcholu dosáhnul její milý a proto k němu co nejvíce přiráží, je to potvora, chce, aby byl co nejdříve, to jejich provokování je stálé a prostě to k nim úplně nejvíce patří.

Ona si to zasloužila, vše co přišlo, za to všechno. Vlastně až moc, možná to tak cítil i Alex, možná cítil i trochu pocit viny, i když to asi ne, Alex tohle nikdy necítil. Ale pro ní tohle vše bylo něco dokonalého. Byla hodná a poslušná, asi vlastně skoro poprvé v jejich vztahu, určitě kdyby taková byla i na hřbitově, nedopadlo by to, jak to dopadlo. Ale takhle byla hodná, vše plnila, zůstala přivázaná a nechtěla se z toho mermomocí dostat a jen si užívala ten nával slasti, co jí proudil celým jejím tělem. Snažila se to ovládat, snažila se oddálit ten nastupující orgasmus, ale copak to šlo, když jí nedal ani minutu oddych? Aspoň chvilku se snažila vzdorovat, to by ani nebyla ona, ovšem pak to prostě pustila a užívala si jen ten opojný pocit a že to bylo dokonalé. Málem mu pak rozdrtila hlavu, ale to jí bylo tak nějak v téhle chvíli jedno, protože jen cítila to, co cítila a vnímala, jak se jí po celém těle rozbíhá to blaho. On se pak zvedl a přiblížil se k jejím rtům. Nakonec skončila na bříšku, stačila jen vyjeknout, když jí plácnul po zadku. Po chvíli dostala další ránu, až musela zalapat po dechu. ,,Tak fajn, jsem netrpělivá, sakra však to víš lépe jak kdokoliv jiný" Zavrčí na něj a vydechne, ten kluk jí dává fakt zabrat. Pak už se ho zeptá, jestli se pomilujou. Jo prostě není Sof, aby řekla, jestli jí ošuká, ojede či podobně, na tohle si musí zvyknout. Ale stále jsou to jen slova, důležitější jsou činy. Jen poslouchala, vypadalo to, jako by si sundával oblečení, hned se cítila ještě více vzrušená. Když jí pak vyzdvihnul zadeček, sykla trochu bolestí, cítila jeho ruce, ale naštěstí díky magii ohně to nebylo zase tak hrozné, ale i tak to hodně pálilo a překvapilo jí to. Jakmile do ní prudce vnikl, to už se neubránila velmi velmi vzrušenému vydechnutí. Rovnou začala vzdychat a takhle to bude nejspíše dál. Vychází mu vstříc zadečkem a přiráží k němu.

Kdyby jí někdo řekl, že bude dělat zrovna tohle, nevěřila by mu. Hlavně ne potom, co se vrátí domů tak nějak v náladě a najde doma přítele, který jí vlastně podvedl. Jak krásné, ale ona to překousla. Kde se to v ní sakra vzalo? Nejraději by si sama sobě nafackovala, i když by si tu facku zasloužil spíše Alex. Studený led skončil na jejím podbříšku a horký Alexův jazyk přímo mezi jejíma nohama. Jak tohle má vydržet? Je sakra dobrý a ví přesně co dělá. Nemá kam uniknout, i když se o to snaží, zařídí si tak maximálně to, že si jí chytne ještě pevněji a jazykem jí div hned neudolá. Ale to by nebyla ona, kdyby se nebránila a že se brání. Po nějaké chvilce to ale prostě nejde už vydržet, i když by ráda, ale nejde to a prostě to vzdá, její tělo je jí vděčné a jo, je to sakra dobrý pocit. Málem mu taky rozdrtí hlavu, ale to jí zamezí, takže se vlastně žádná katastrofa nekoná. Tak nějak nevidí, jak se zbavuje ledu, ale určitě by to byl pro ní jen fascinující pohled. Když je nad ní, tak zašeptá. Jistě, že se jí to líbilo, sakra co by mu měla říct? Musí mu to být jasné, po tom všem jak se chovala, jak se chovalo její tělo. Tak proč jen se ptá. Trochu se pousmál, cítila to a tak se i ona usmála. To už jí otočil na břicho a na jejím zadku se ocitl obtisk jeho ruky. Stihla jen trochu vyjeknout, ale spíše vzrušením. Pálilo to, ale byla to taková ta snesitelná bolest. ,,Nejsem netrpělivá" Ohradí se, i když to není tak nějak pravda. Jistě, že je netrpělivá, sakra ale co čeká?? ,,Pomiluješ se se mnou??" Zeptá se přece jen, chce aby se i jemu ulevilo. Tak nějak nenápadně trochu zvedne zadeček, spíše aby ho poškádlila, je zvědavá, jestli to zabere či ne.

Tohle je to nové, co chce poznat. Další stránku z Alexe, ale tím způsobem, že se ho nebude bát, ale že mu bude naopak důvěřovat a nechá ho se trochu vybít, aby mu bylo lépe. Vkládá do něj svojí důvěru, ale to už několik dní, měsíců. Má v ní poklad, stojí vždy při něm a odpouští mu věci, které by jiné ženy nejspíše nezvládly, ale třeba se plete. Teď už ale myslí jen na tu slast, která se jí dostává. Led na jejím podbříšku neskutečně studí a ona neví, jak ho ze sebe dostat. To ale není to nejhorší, pak už se ocitne Alexova hlava mezi jejíma nohama, chytne si jí a začne si jí jeho jazykem podmanovat. Jeslti si myslela, že s ním do teď zažila to nejvíc silné, pletla se. Tohle bylo stokrát silnější než cokoliv jiného. Nemohla se bránit, ruce přivázané, oči též a ona neviděla a jen vnímala, tentokrát jeho jazyk a jeho horké dlaně, které si jí držely, kdykoliv se chtěla odtáhnout. A že to potřebovala, aby nabrala sil, ale on jí nenechal a dále jí mučit tím jeho hbitým jazykem, až se bála, že se zalyká slastí. Chtěla to držet, tolik a snažila se, ale po několika minutách to prostě nešlo. Musela to dostat ven a taky, že se udělala. Bylo to silné, neskutečně, připadalo jí, jako by se snad roztrhla. V prvním popudu dává nohy k sobě, ale Alex si jí chytne za vnitřní stehna a dokáže jí udržet. Pak už jí konečně zbaví ledu, který už po pravdě nějak nevnímala. Naklonil se až k jejím rtům, teda aspon tak to cítila. ,,Strašně moc.. děkuju.. ale.. chtěl jsi mi ukázat bolest" Vydechne a připomene mu, jo ráda si hraje s ohněm a možná po tom tak trochu podvědomě touží.

Tohle je něco neskutečného, možná dobře, že se tak vztekla a pak se dozvěděla, co se stalo. Nakonec to dopadlo dobře a pro ní až moc dobře. Konečně může po tom všem upustit páru a že má v sobě toho hodně. Bylo zvláštní důvěřovat nějakému člověku, od té doby, co se stalo se Sebastianem věřila jen Willovi. A teď Alexovi. I po tom, co udělal. Miluje ho a dává mu to patřičně najevo. Led byl pro ní strašný mučící nástroj, protože hořela touhou. Takže kdykoliv se na ní objevil, tak začal rychle tát. Když ho měla v bříšku, snažila se ho setřást, aspoň na chvilku, ale nešlo to, to se u ní objevily rty muže, bez kterého nemůže už existovat. Hned mu opětovala polibky, až na nějaký led zapomněla. On jí to ale rád připomněl, když jí ho posunul níže a to konkrétně na její podbříšek. To by nebylo to nejhorší, ale on se jí dotknul jazykem tam. Tam. Bože to byla slast. Div, že nezačala rovnou křičet, začala se pod ním ale kroutit a nejednou se mu chtěla vysmeknout. Chytil si jí pevně a ona neměla šanci se proti tomuhle bránit. A tak se snažila aspoň držet ten orgasmus, aby ho trochu vytrestala. Moc se jí to ale nedařilo. Kdyby slyšela jeho myšlenky, tak by ho asi jebla něčím po hlavě. Ona není potvora. Jen.. ho trápí. Drží se zuby nehty, vzdychá nahlas a div, že nevyrve triko z postele. On se ale nevzdává, proto to po nějaké době (ještě ho nechala se chvíli snažit) vzdá a nechá ho vyhrát. Začne sebou cukat v úlevném orgasmu a začne dávat silně nohy k sobě.

Teď už jen musela vnímat. K tomu jí stačil sluch. Jako upír ho měla rozhodně lepší než kdejaký člověk a nestěžovala si. Někam odešel, ale naštěstí se brzo vrátil. Ucítila na sobě něco hodně studeného a to kapku vody. Na ten popud si zkousla ret. Ledem jí obkroužil její rty, bylo to tak smyslné, špičkou jazyka si je pak obtáhla sama. Led se jí objevil na jejich bradavkách, chvěla se vzrušením a poznávala, že takhle je to prostě o nečem jiném, o mnoho více vnímá to vše, co s ní dělá. Když jí dá led do pupíku, tolik to studí, že se ho chce prostě nějak zbavit a tak sebou škube. Ale najde se lepší objekt, na který se soustředí, jeho rty. Vpije se do nich a chce z něj vyždímat i ten sebeposlednější polibek. Odtáhnul se na její vkus až moc rychle. Nespokojeně si zamručela a to už jí uzmul led z pupíku a putoval k podbříšku, kdy sebou začala cukat snad více. Ovšem když si jí pak chytnul a začal jí dráždit jazykem, to pro ní byla poslední kapka. Je to vlastně poprvé, co jí takhle uspokojuje a ona je z toho doslova hotová. Musela mu říct, že jí tímhle zabije, ano musel to vědět. Tak nějak se od něj pohnula, ne že by mu přímo chtěla utéct, ale bylo toho na ní po tom všem provokování prostě moc. Když se pak odtáhnul a podíval na ní, ona to vlastně nevěděla, takže jen natahovala uši a uslyšela jeho slova. Tiše zakňučela a zůstala ležet jako hodná holka. Vrátil se k předešlé činnosti a jí znovu přes rty unikl sten. Tohle bylo neskutečné. Vnímala jen jeho a jeho jazyk, tohle nedokáže vydržet. Už cítí první záchvěvy orgasmu, ale snaží se to zadržet, ne, nesmí vyhrát, ne tak jednoduše. Trochu se mu zavrtí, jak se snaží uniknout jeho jazyku, ale není jí to nic moc platné.

Důvěra se získává hodně těžko, ale z nějakého důvodu ho ona k němu má. I po tom všem. Kdyby neměla, nemohla by s ním být, ale miluje ho a je to její přítel, tudíž udělá skoro vše, aby si ho udržela a tentokrát se mu celá oddá. Je to pro ní těžké, nikdy na tohle nebyla, ale nějak jí to nevadí, možná v ní zůstalo ještě trochu trávy, která jí nedovolí normálně myslet a nebo prostě tolik touží po Alexovi, že je jí tohle všechno jedno. Jakmile už měla ruce přivázané a na očích škrabošku, byla donucená vše vnímat jen sluchem a svým tělem. Nedotknul se jí ale, jen pak na prsu, dostala i polibek na prso a pak odešel. Měla co dělat, aby tohle vše přežila, dýchala zrychleně, i když nemusí dýchat vůbec a celá tam ležela roztoužená. Kde sakra šel? Naštěstí se po chvíli vrátil, ale že by se jí dotkl? To ne! Syčák. Místo toho ucítila na svém rtu něco pekelně studeného, až zalapala po dechu, tiše zakňourala a ještě se stihla i kousnout do rtu. Pak už ucítila led na svých rtech, vzrušeně vydechla a pootevřela ještě více rty. On se mezitím přemístil k jejím bradavkám, bylo to tak intenzivní, že div nekřičela slastí. ,,Bože Alexi" Zavrčela a led se jí na chvíli ocitnul v jejím pupíku. Chtěla ho dostat pryč, tak sebou trochu ošila, ale stále tam zůstal. To už se jeho rty ocitly na jejich a toužila toho patřičně využít. Jeho byly tak krásně studené, až to bylo vzrušující. Vpila se do jeho rtů a hrála si s jeho jazykem, než se od ní znovu odtáhnul, jen nespokojeně zamručela a očekávala, co bude dalšího. Led jí studil, ale byla ho na vteřinu zbavena, než se jí ocitl na podbříšku, trochu sebou cukla, vnímala to až moc. Pak už si jí chytil za boky a inkasovala polibek přímo tam. Znovu vypnula hruď a když se na ní vrhnul jazykem, tak silně zavzdychala. ,,Za...Zabiješ mě tímhle" Zavzdychala a silně se chytla toho trika, za které byla přivázaná, chtěla mu utéct, takže se trochu posunula na posteli, ale nebylo moc úniku, spíše si jen takhle zařídí, že si jí chytí stylem, že se mu nevysmekne.

Netušila ani trochu, co plánuje, ale byla ochotná se tomu oddat a věřit mu. Ono ani nic jiného nešlo. Ovšem věřit člověku, který jí právě podvedl? Jo, je to blázen, ale to ona prostě je. Mu věří bezmezně, až je jí z toho zle, protože jen takhle se jí může nejvíce ublížit. Jakmile dopadla do peřin, byla zbavená oblečení a mohla si tak užívat jeho doteky. Kousal jí, sál jí a přiváděl k šílenství přes bradavky. Líbilo se jí to, až moc, byla z toho neskutečně vzrušená. Když se pak odtáhnul, jen ho sledovala a za nedlouho už měla přivázané ruce k posteli. Páni páni, tohle je něco. Když pak vylovil ještě škrabošku, odsouhlasila mu to, ovšem k tomuhle člověk opravdu potřebuje důvěru v toho druhého. A to ona má. Ocitne se teda ve tmě a zbývá jí jediné, jen vnímat, co dělá. Skoro jí pohladí, ale nestane se tak, začne sebou trochu šít, její tělo se chvěje a ona vystrčí hruď kupředu. Když slyšela, že odešel, tak se jen bezmocně ošila a čekala, kdy se vrátí. Natahovala uši a vnímala. Za nějakou chvilku slyšela kroky. Ani nedutala, jak moc byla napnutá a vzrušená. To už byl konečně nad ní, vnímala jeho prsty na jejím boku a očekávala aspoň polibek, nebo něco takového. Ale dočkala se jen něčeho studeného na jejích rtech. ,,Aaaach" Ujede jí a silně si zkousne ret. Tolik potřebuje, aby se jí dotýkal a on jí místo toho takhle dráždí. Její celé tělo hoří touhou a div, že se z toho všeho neudělá, ale snaží se udržet. ,,Prosím.." Zašeptá tiše, opravdu skoro neslyšitelně. Možná je to to, co chce slyšet.

Gauč pro ně právě přestavoval nedostačující místo, jako ona by si tam vystačila, ale Alex má nejspíše naprosto odlišné plány a proto je pro něj gauč prostě malý. Snaží se ho ve všem poslouchat a tak poslušně zacupitá za ním až k místu, kde stojí. Dá si jí před sebe a provokuje jí, mezitím ona vypne vše v hlavě a vnímá tak už jen všechnu tu slast, kterou dostává. Jakmile si jí vyzdvihne, upíří rychlostí se dostanou do pokoje a ona skončí v peřinách. Jestli si myslela, že těch pár kusů látek na ní zůstane, tak se mýlila. Hned jí toho všeho zbaví. Nemá už ani tendence dávat přes sebe ruce. Její tělo se mu líbí, jde to na něm vidět a ten pohled už viděla nejednou. Proto se nestydí. Snaží se vnímat všechny ty kousance a ano, dělá jí to dobře. Sama sebe nechápe a neví, kde se to v ní vzalo a změnilo, ale možná je to i tím, že na tom hřbitově tomu prostě nedala šanci, vzpírala se a pak to nepříjemně bolelo. Teď jí to ale přináší neskutečnou slast. Když jí pak ukápne pár kapek krve, tak se dočká krvavé pusy, při které zavrní. Nezbývá jí nic jiného, než sledovat, jak si vysléká triko. Když se tak stalo, chvíli se kochala na jeho hrudi, než promluvil a ona mu ochotně natáhla ruce. Svázal jí je a dal nad hlavu. Tohle bylo neskutečně vzrušující. Teď už se nesoustředí na nic, protože cítí jen příval té slasti. Když nemůže hýbat s rukama, tak mu aspoň přejede stehnem po jeho nemalém rozkroku. Užívala si jeho polibky a z dálky slyšela, jak se pro něco natahuje. Když se pak odtáhnul, mohla se podívat na škrabošku a překvapeně nadzvihla obočí. Tahle hra nabírá neskutečně vzrušující směr. Při jeho pohledu stylu věř mi jen pokýve jemně hlavou a pak už dostane škrabošku na oči. O to více teď bude používat sluch. Snažila se vnímat, co dělá a vypadalo to, jako by jí chtěl pohladit po tváři a neudělal to. Celá se toužebně propnula, zakňučela a vystrčila nahoru prsa. Bradavky měla ztvrdlé vzrušením a kdyby jí sáhl mezi nohy, tak najde nejspíše povodeň. No dobře, ne doslova, ale víte jak to myslím. Ležela tam nahá, obnažená, v očekávání, co bude dál. Plně odevzdaná svému příteli se zjištěním, že se jí začíná bolest líbit. Úplně nová Lott, která se jí začíná líbit. Její sebevědomí narůstá zpět a jde to vidět.

Nemá šanci se dozvědět, co se jí odehrává v její hlavě a proto si to může v klidu myslet dál. A proto si to i myslí. Chce, aby se z ní stala lepší žena, taková, která mu bude dobrá a on jí prostě neopustí a nebude mít potřebu být s nějakou jinou. Zatím se jí to daří a on je vyloženě nadšený. Už jen to, jak vstane a ťapká za ním. Je zvědavá a tak se ptá. Dostane kartáč a proto už se nebude ptát a bude to všechno jen přijímat. Obejmul jí zezadu a začal se vyptávat na její strach. Jak má na to ale odpovídat, když se potřebuje a chce soustředit jen na ty jeho doteky? Přece jen mu něco smysluplného odpoví a už se dále může věnovat jen jeho dotekům, po kterých je krásně vlhká a nejraději by se s ním vyspala hned tady na místě. Otočí si jí a tak může vidět její pohled. Nechá se od něj vyzdvihnout a velice ochotně kolem něj obmotá své nožky. Konečně jí políbí a ona mu hned polibky patřičně vrací. Jsou takové, jako snad nikdy. Neví, kdy naposledy byla takhle vzrušená. Když jí pak hodí na postel, naštěstí dopadne do měkkého. Po nějaké chvilce už skončí nahá a jeho ruce ve svých. Ochotně mu nastaví svou hruď a do syta si užívá jeho sání, líbání a kousání jejich bradavek. Je z toho naprosto hotová, úplně jiný pocit než na hřbitově. Nebrání se, ba právě naopak chce více a více. Vždy když jí kousne, tak vzdychne slastí. Při dalším kousnutí, když už je to do krve jde nahoru pánví. Je to takový instinkt. Když se konečně vyšplhal svými rty k jejím, ochotně ho políbila a vpila se do jeho rtů, silně ho kousla a dál líbala, než se odtáhnul a začal si sundávat triko. Na sucho polkla, má doma toho nejvíce sexy muže. Jakmile začal triko trhat, trochu nechápavě vytřeštila oči, ale ne, nesmí používat hlavu a mozek, proto při jeho rozkazu dá před sebe poslušně ruce a když jí je zaváže nad hlavu, tak vzrušeně vydechne. Její oči vyhledají ty jeho a když si ukradne další její polibek, hned mu ho opětuje. Byl to naprosto zvláštní pocit. Nechtěla dnes používat své upírské schopnosti a proto se z toho jen tak nedostane. Ta bezmoc, byla úplně v jeho moci a tak moc se jí to líbilo a vzrušovalo jí to. Vyhledala jeho pohled a mírně zvedla stehno, aby mu po celé délce přejela po jeho rozkroku, který byl snad k prasknutí.

Byla připravená na vše, chtěla to zkusit, chtěla být ta poslušná holčička, prostě jeho přítelkyně, která mu nebude nijak odporovat a on pak bude šťastný a nebude mít potřebu si něco dokazovat s jinou ženskou. Ano, dávala si to vše za vinu a bolelo jí to, ale musela to ustát a teď bude sekat latinu a bude ta nejlepší holka, která se bude snažit mu udělat co nejvíce dobře a být poslušná. Jo to se jí odehrává v její hlavě. Když se k ní nahne, touží po tom, aby jí políbil, ale on to neudělá a vstane. V jejím obličeji může vyčíst to zklamání, už ho chtěla cítit na svých rtech a on to stále oddaluje. Proto pak jen poslušně vstala a zamířila za ním. Potřebovala se ho zeptat, kam to jdou, ale on jí napomennul, že by měla přestat už myslet hlavou. A tak teda tu hlavu uplně vypustí a bude vnímat jen jeho doteky. Když si jí teda postavil před něj, tak stojí a ani nedutá, jen čeká co vše bude. A že vnímá všechny jeho doteky. To jak jí oddělává vlasy, to jak jí dráždí přes tu zbytečnou látku. Zeptá se jí, jestli má strach a ona mu upřímně odpoví, že trochu, nemá cenu zapírat, jelikož to z ní musí cítit. Ale opravdu je to jiné, než na hřbitově, tam se bála a tady po tom.. touží? Nejspíše ano. Chvíli si užívá jeho doteky, než si jí k sobě otočí čelem. Zadívá se mu do jeho pronikavých oříškových očí a jemně se pousměje, to už jí ale chytí pod zadkem a ona mu obmotá nohy kolem boků. Když jí konečně začne líbat, vrhne se na něj hladově, jak vlk. Líbá ho s vášní a nedočkavostí. Přesunuli se do ložnice, což uvítala. Tam jí hodil na postel, až trochu vyjekla. Spíše v očekávání, co bude. Když jí pak zbavil všech látek, zachvěla se vzrušením. Propletl si s ní ruce, takže se mu ochotně oddala. Jeho rty se přesunuly na její bradavky a on si s nimi začal všemožně hrát. V tu chvíli, kdy úplně upustila od mysli a jen vnímala ty doteky musela uznat, že je to dokonalé. Každé to zkousnutí. Ono bolest a slast od sebe nemají daleko a ona na to začíná přicházet. Cítí jeho vzrušení a trochu sebou cukne při jednom zkousnutí a hodně silně zavzdychá, je to ale potěšující zjistit, že jí to neděsí, ale naopak strašně vzrušuje.

Ten kluk mel neskutecne štěstí, že má doma právě ji, protoze každý jiný člověk by ho už kopl do zadku. Ale to ona ne, nevzdává to s nim i přes to, že ji ublížil. A asi tim nejhorším způsobem, jakym se dá holka ublížit. Už jen ten pocit, že líbal jinou je neskutecne hrozny. Ale ono se nic jiného nedá dělat, než že mu odpustí. Proc? Protoze ho neskutecne miluje, i přesto, jaky je. Nebo právě proto jaky je? No kdoví. Každopádně ted už na to nechce myslet a proto, když jsou všechny knoflíčky rozepnute, tak už se mu může oddat. Ale zatím se jen chvěje. Když se ji dotkne a upozorní ji na to, tak se snaží vydychat a nemyslet na to. Daří se ji to skvěle a vlastně ho poslouchá na slovo. Musí byt určíte rad. Sama mu řekla, že mu věří a je to tak. Když se k ni naklání, tak už se tesi, že ji aspoň políbí, ale on necekane vstane. Rada by ted používala hlavu, protoze by snad po nem něco i svihla. Ale to ona ne, jako poslusna ovečka vstane a zamiri přímo za nim. Prahne po tom vědět, co s ni bude dělat a proto se zeptá, kam jdou. Napomene ji, no jasne, hlava. To už je ale před nim a cítí jeho ruku na svem pasu a druhou, jak odhrnuje vlasy. Když se ji zeptá, tak v te chvíli neví jestli má zalhat a nebo říct pravdu, ale on to určíte tusi. ,,Trochu.." odpoví mu popravdě. Není tam ten strach ze hřbitova, ale právě to vzrušení. Potřebuje ho a troufá se i říct, že bolest. Když jí přejíždí po krku, tak přivre oci a jemne zaknuci slasti. Jeho ruka do putuje dolů, kde ji začne dráždit přes kalhotky. Tohle dlouho nevydrží, na to je az moc vzrušena. Neví co bude dál, ale odevzdala se mu, naprosto. Muže to z ni cítit, že to není jako na hřbitove, ani trochu ne.

Nějakým způsobem jí to vše vysvětlil. Ani sama neví, kde se v ní vzalo tolik pochopení, nebo tolik síly, aby to vůbec ustála a ani neřvala, ani nic podobného. Sama sebe vlastně nepoznává. Vždyť jí právě řekl, že jí podvedl. Sakra, podvedl! Ne, nesmí na to myslet, odolal a nevyspal se s ní. Je to jediná útěcha, kterou si bude v hlavě stále opakovat. Bolí jí to, ne že ne a jde to na ní vidět. Ale to co se jí odehrává v srdci je asi stokrát horší. Přece jen mu to všechno odpustí, nebo to aspoň tak vypadá, v nitru duše mu to stále neodpustila, ale to chce jen čas. Čas hojí všechny rány i sebevětší a tahle, že je opravdu velká. Pak už se začali tak nějak dohadovat o bolesti a o tom, že on to s ní vlastně myslí dobře. Ale ona je blázen, ona chce, touží, potřebuje jeho doteky. Které se zatím ne a ne dostavit. A tak si musí pomoct. A proto si začne pomalu rozepínat knoflíky na košili. ,,Věřím ti" Řekne prostě jen. Dvě slova, které tolik znamenají. Věří, že se pokusí a vynaloží vše, aby se jí to aspoň trochu líbilo. A ona už teď je z toho dost nervózní. Rozepla si i poslední knoflík a zůstala před ním sedět jen tak. Rukou jí přejel po stehnu až k boku, celou dobu ho upřeně sleduje a jo, celá se třese, až to ucítí. Když řekne, aby se uvolnila, tak se nadechne, na chvíli přivře oči, než je otevře a pousměje se. Jo, je to lepší. ,,Dobře. Nebudu používat hlavu" Řekne a pousměje se. Prostě vypne a bude si užívat vše, co on dělá s jejím tělem. Jakmile byl až u ní, chtěla ho políbit, tolik. Ale on se odtáhnul a vstal, podívá se na něj značně nespokojeně. Vykulí na něj oči. Na co je gauč nevyhovující? Do háje na co zase kývla? Na sucho polkne a posbírá své tělo z gauče. Pak už se nejistými kroky vydala přímo za ním, až ho došla. ,,Kam.. chceš jít??" Zeptala se ho tiše, když stála přímo za ním a rukou mu přejela po celé paži.

Už se tomu nedalo vyhnout, věděla to ona, věděl to i on a i ten pes. Bond tomu prostě dodal korunu, až jí to vlastně celé přišlo zábavné. Kdoví, jestli by se Alex odhodlal, kdyby se Bond nesnažil sníst to křeslo. Ale přece jen může být Bondovi teď vlastně i vděčná, protože se díky tomu k tomu Alex dokopal. Sedl si k ní, načež mu ona dala polibek na tvář a pak už jen poslouchala vše, co říkal. Zarývalo se jí to pod kůži a chtěla začít řvát a něco rozbíjet a dělat to nejlépe všechno zároveň. Ale udržela se, je to prostě holka šikovná. Jako první se omluvila ona. Měla to potřebu udělat, cítila se blbě, že Niovi seděla na klíně a pila z něj. Bylo jí to opravdu blbé a musela mu to říct. On jen přikývnul, za což byla ráda, nijak na ní nestartoval, ani jí to nevyčítal. To by byla první část. Ta druhá, šlo to z ní těžce, ale řekla mu, že se vlastně ani nediví, že se to všechno stalo. Po nějaké chvíli se svým proslovem skončila a šlo na ní vidět, jak moc jí to vzalo. Prostě opravdu zklamala jako žena. Ale ani přes to, co vše udělal na něj nezačala řvát, nebalila si věci a podobně. Možná má právě štěstí, že má jí. Ostatní by to nejspíše už dávno vzdaly, ale ona ne. ,,Tak mi to ale dokaž" Zašeptá a sleduje, jak nedokončil větu a začne si rozepínat knoflíčky na své, jeho košili. Při jeho dokončení věty se mu hluboce zadívá do očí. ,,Nauč mě, jak si to užít, tu bolest" Poprosí ho neobvykle a dále rozepíná knoflíčky, až je má rozepnuté všechny. Dívá se na něj a ani nedutá, bojí se pohnout a cokoliv udělat. Je vlastně docela i roztřesená, ale potřebuje už jeho doteky, ať už jsou jakékoliv. Potřebuje, aby se konečně nebála, že jí může zabít, ale aby si vlastně všechno tohle užívala. Chce se vyrovnat té druhé a ano, dokáže to. Jen jí musí ukázat jak.

On sám jí nemusí věřit ani ň, že s tím upírem nic neměla. Ale v jejím případě je to rozhodně věrohodnější než všechno, co udělal Alex. Lott nemá v povaze podvádět, aspoň ne vědomě a úmyslně. Je to hodná holka, i přes to, že je upír. Jakmile leží na gauči, Bond se jí nějak nezdá. Vrčí na ono místo, ze kterého jde strašný pach po ženské. Tohle jí trochu otevřelo oči, už v sobě nemá žádnou trávu. Zavolala si Bonda k sobě a on jí poslechnul. Chvíli ho hladila a očima si k sobě zavolala Alexe. Přišel a sednul si k ní, vděčně se usmála a hned si sedla a obejmula ho a políbila na tvář. Začal mluvit o tom, aby na něj řvala a prostě mluvila, ale to se jí nechtělo. Nechtěla už na něj řvát, ale to nevěděla, co příjde. Zeptala se ho na rovinu, co se tady dělo a taky nějak neočekávala odpověď, ale ona přišla. Trochu nechápavě svraštila obočí. ,,Co není, jak vypadá?" Zeptá se ho tiše a trochu se odtáhne, aby ho mohla sledovat. Ovšem Alex odvrátil pohled a to nevěstilo nic dobrého. Začal mluvit. Vše se jí odehrávalo v hlavě. Návštěva, to by ještě šlo.. Ženská, to jí bylo jasné.. Stejná jako já?? Tak to už je v háji. Jako by se jí zastavilo srdce, i když jí nebije. Bolí to, tolik. Nemusí ani mluvit dál a je jí to vlastně jasné, celé.Vysvětlil jí to. Nevyspal se s ní. Má mu to věřit? Spíše jde o to, že s ní vůbec něco měl. Dotýkal se jí.. Mimoděk si obejme ramena a zadívá se někde před sebe. Do očí se jí nahrnou slzy.
Zklamala jako žena. Muž, se kterým je půl roku jí podvedl. Cítí se neskutečně mizerně a neví co na to říct. Při jeho další větě, jestli mu to může odpustit se na něj zničeně podívá. Mu přímo do očí. Takže vlastně to, že jí teď odmítal dělal jen kvůli ní. Silně se kousne zevnitř do rtu, nějak jí došla všechna slova. Chce promluvit a proto pootevře ústa. ,,Já.. taky jsem se dnes nechovala nejlépe. Poprvé v životě jsem si dala trávu, blbla s mužem a dokonce se z něj i napila. Vůči tobě mi to bylo neskutečně blbé, ale udělala jsem to. I já bych se ti měla omluvit" Podívá se někam jinam. To její srdce, které nebije je neskutečně chápavé a velké a kolikrát i rozumné. Nakonec z toho obviní ještě sebe? Jaký blázen. Přece jen se k tomu ale vrátí a vrátí se i pohledem k Alexovi. ,,Co ti mám odpouštět? To, že ses choval jako Alex? Věděla jsem, do čeho jdu. Věděla jsem, že jsi děvkař, že budu vlastně první holka, se kterou budeš chodit. Co jsem mohla čekat? Že mě nikdy nepodvedeš? Že se přes noc lusknutím prstů změníš? Proto ti nemám moc co vyčítat." Dokončí a na chvíli zavře oči, utře si slzu a pak je i otevře. ,,Bolí to neskutečně, nebudu ti lhát. Ale strašně bolelo i vědomí, že mě už nechceš. Že ti nejsem dost dobrá. A ty jsi to vlastně dělal proto, aby jsi mi neublížil. Ale já.. Potřebuju tvé doteky, potřebuju cítit, že jsi stále můj Alex a nechceš žádnou jinou." Řekne tiše a odhodí někam tu deku a pomalu si začne nahoře rozepínat knoflíky košile. Rozepne si tak dva, tři, aby si udělala větší výstřih. Riskuje? Neskutečně. Ale on takový je a ona se od něj do takového zamilovala a je ochotná tohle všechno podstoupit. Myšlenky na Sebastiana jsou někde daleko pryč a třeba jí naučí mít tu bolest ráda.