Příspěvky uživatele

Sama nechápe, kde se to v ní vše bere, ale je to prostě tak. Už to není ta hodná Lott, ta dravost upíra se s v ní rychle probouzí a ona neví, jak to ovládat. Možná byla blbost se celou dobu tak neskutečně ovládat. Co kdyby vlastně byla jako Alex a neřešila to? Neřešila, komu ublíží a nebo ne. Jo to by mohla být zábava. Proč by vlastně měla být hodná, když má u sebe muže, který po tom všem vlastně ani netouží? No tak fajn, člověk se může změnit a krev jí do toho pěkně pomáhá. Hned co se po jeho slovech od něj odtáhne, nepřijde žádné omlouvání, neudělá to, tentokrát už je opravdu jiná a místo toho ho začne líbat. Je teď tolik jiná, sebevědomá Lott. Když se od něj odtáhne, tak je proto, aby mohla rty následovat po jeho hrudi, kde slízává jeho dokonalou krev. Dobré je, že je teď díky tomu silnější, ale stačí pár minut a Alex na tom nebude jinak. Když slízne všechnu tu krev, tak se vrátí polibky k němu. Zbaví se jejich kraťásků, zvláštním způsobem, roztrhne je na cucky. Teď byl Alex jen v jejích rukou a ona mu chytla jeho ruce a pěkně mu je dala u polibků nahoru. Její polibky zesílily. Chytla jeho ruce jednou rukou a bylo jí jasné, že kdyby chtěl, tak se prostě odtáhne, ale doufá v to, že je vysílený natolik, že by to vlastně ani nedokázal. Volnou rukou se natáhne k šuplíku a zaštrachá tam, nenajde bohužel to, co potřebovala a tak se odtáhne od jeho rtů, na chvíli ho pustí a skloní se vedle postele k Bondovi, no co, potřebuje něco, rychlým pohybem mu oddělá obojek a pak ho pobídne, aby šel pryč a ten odkráčí, jen se usměje a vrátí se ke svému příteli, kterému přiváže ruce k čelu postele. ,,Doufám, že se náramně bavíte Rodriguezi" Zašeptá mu tiše do rtů a to už ho znovu políbí. Zavrtí se na jeho rozkroku svým a prsty mu přejíždí po hrudi. Nehtama se mu do ní zadře a jede pomalu od vrchu dolů.

Ani neví, co se v ní zlomilo. Nejspíše jsou to všechny ty myšlenky, co se jí honí hlavou a proto, když je do něj zakousnutá, nedokáže se prostě odtáhnout. Jeho krev je tak lahodná a ona jí nemá stále dost. Hltá plnými doušky, až už je dost sytá, ale ne a ne se odtáhnout. Myslí na všechny ty hrozné věci, co se jí staly a proto se ani nejde odtáhnout. Cítí jeho ruku, která stoupá k jejímu krku a ještě více její tlak zesílí. Ale on jí neodtrhne, jen vysloví její jméno. To jméno je jako nějaký spouštěč, to, jak to řekl, teď se prostě musí odtáhnout. Bojuje sama se sebou a je zděšená, protože se jí tohle ještě nestalo. Vlastně jo, stalo, ale to jí na tom člověku nezáleželo a ona se dokázala odtáhnout, ale na Alexovi jí záleží a přesto je to tak těžké. Po nějaké chvíli se jí to povede a ona se odtáhne. Olízne si krev a místo toho, aby na něj vrhala lítostné pohledy, tak právě naopak, jako by se v ní opravdu probudila nějaká šelma. To upíří já. Tiše, ale důrazně zavrčela a vrhla se na jeho rty, aby je mohla začít líbat. Vložila se neskutečně do jejich polibku, tak jako nikdy, dravě, vášnivě a tak jinak. Po jemnosti a něžnosti nebyly ani památky. A ona chtěla více. Rukama mu jela z vlasů, přes krk na hruď. Jak přejížděla rukou přes jeho krk, vzala i krev, která mu stále vytékala a prsty mu jí roztírala po jeho hrudi. Když se odtrhla od jeho rtů, tak jen proto, aby jazykem slízala tu cestičku až někde k jeho podbříšku, kde ho jemně kousla, ale tentokrát neprotrhla kůži. Pomalu se polibky vracela nahoru ke krku, kde olízla zbytek krve a hojící se ránu a vrátila se zpět k jeho rtům. Polibky byly opět vášnivé a ona jedním trhnutím roztrhla své kraťasy a zbytky odhodila na zem.

I kdyby jí to chtěl nějak nakrásno vymluvit, tak nemá šanci, stejně si pořád pojede to svoje, chce mu pomoct za každou cenu, i kdyby jí to mělo stát život a že se to jednou může stát. No jasně, děsí jí to, ale on je pro ní přednější. I když o co se tady vlastně snaží? Chce naučit upíra, jak se ovládat? Je to blbost, asi by vážně měla přestat. Dostane hlavně chuť i na jeho krev a tak se s ním přetočí, díky bohu jí s tím pomůže, má velice chápavého přítele, té myšlence se i pousměje. Jeho ruce se ocitly na jejím zadku, tím pádem tiše vzdychla. Miluje jeho doteky a nemůže se jich ani za boha nabažit. Zakousne se mu do jeho krku a ucítí tu lahodnou krev. Tiše zamručí a začne pít. Líbí se jí, jak se dotýká jejího těla. Ona mu prozměnu zaboří ruce do jeho vlasů a trochu stiskne. Její tlak zesílí a ona začne pít trochu více hltavěji. V hlavě má spoustu myšlenek a zrovna, když se chce odtáhnout, tak jí jdou na mysl ty zlé.. Nebo ani ne tak zlé, ale to, co se všechno stalo, její rodiče, znásilnění, to na hřbitově.. To, jak jde z Alexe vždy cítit ženská! A místo, aby se odtáhla, tak je to naprosto naopak a ona začne pít ještě více, ruce v jeho vlasech silně stiskne, takže ho to už musí i bolet. Dál z něj pije a neví, jak přestat, prostě to nejde, jako by se v ní nějak projevila agresivita. Sama sebe nechápe, ale nejde to. Nemůže se odtáhnout a v hlavě jí jede jen to vše špatné. Díky tomu, že má v sobě jeho krev se cítí i silnější. Nikdy se u ní tyhle sklony neprojevovaly, možná ze začátku. Nebude to spíše ona, kdo bude potřebovat pomoct?

I kdyby jí v tom co dělá chtěl zabránit, neměl by prakticky jak. Když si něco usmyslí, nejde od toho. Navíc, je to její svobodná vůle a když to tak chce, tak to tak i bude. Měl by za to být spíše rád, že s ním tohle všechno podstupuje, ale vypadá to, že ho to spíše znepokojuje. Tak, či onak, vyprovokuje ho a ví moc dobře, že jí neodolá. Když se konečně zakousne, přijde ten kýžený pocit i jí a ona spokojeně vydechne, uvolní se a začne si to užívat. Její stisk sice povoluje, ale není to nic hrozného, nebude mu tady omdlívat, ani nic podobného. Když pak přestane, musí ho hned políbit, chce cítit jeho rty na svých a svou krev. Díky tomu se jí tak nějak i trochu vrací její síla. Líbí se jí, jak je jemný, ale ví, že si na to nesmí zvykat, protože je to jen výjmečně. Když jí pak zbaví tílka, nechá se znovu políbit a polibek prohloubí, než se od něj odtáhne a zeptá se ho, jestli si chce hrát. Překvapivě kladná odpověď, no dobře, zase tak překvapivé to není. Rty se posune na jeho krk, kde si začne hrát a jemně mu zkousávat kůži. Má chuť se do něj zakousnout, ale je hodná holka a jen ho líbá, ale něžné polibky to nejsou, jsou vášnivé. Přesune se z krku na jeho bradu, tvář, rty, které jen zlehka políbí, než se odtáhne. Olízne si rty a s pohledem upřeným do jeho očí se s ním rychle otočí tak, aby na něm seděla obkročmo a už se s tím nijak nepárá, prostě ho kousne do krku. Díky své krvi dostala trochu více síly, i když jí i to přetočení dalo zabrat. Když se mu zakousne do krku, cítí, jak se teplá krev rozlévá jejím tělem a jen spokojeně vydechne. Celá se mu zakroutí v jeho klínu a její tlak zesílí.

Nevěděla, jaký v hlavě svádí boj, aby jí neublížil a ještě začala provokovat, aby to udělal. Neví proč, neví, kde to v sobě bere, ale domluvili se na tréninku a tak s ním musí trénovat ne? Alespoň se tím ubezpečuje. Není to dobré, ví, že by od něj měla utéct, protože je to zabiják, ale ona nemůže, miluje ho. Když se do ní zakousne, čas se zastaví. Líbí se jí to, každému se líbí, když z něj někdo saje a jí se líbí hlavně to, že je to zrovna Alex. Prsty mu zatíná do jeho zad.. Její prsty ale každým jeho napitím povolují. Když se pak odtáhne, jako by ho pochválila a konečně si ho přitáhla k polibku, aby mohla cítit jeho rty a její krev. Byla ale slabší, ovšem ta krev trochu podporovala to, aby jí bylo lépe. Ale potřebovala by více a nebo nějaký čas, aby se dokonale zregenerovala. Ale i přes to si ho přitáhne do svého klína a tiše vzdychne. Je vždy tak krásně pevný. Jeho doteky byly příjemné a tak jemné, až to lechtalo a proto se neustále culila. To už jí ale začne promačkávat prsa. Trochu se začne prohýbat a více mu hruď vystavovat, než jí zbaví nátělníku. Když na sobě ucítila jeho rty, pousmála se a polibek mu hned opětovala, jak jinak. ,,Chceš si hrát??" Zeptala se ho tiše, když se odtáhla od jeho rtů, ale jen na takovou dálku, aby mu viděla do očí. Pohladila ho po tváři do jeho vlasů a jemně se pousmála. Viděla ještě na jeho rtech svojí krev a z krku jí stále lehce ztékala, ale rána už se zahojila. Přitáhla si ho blíže k sobě a rty se přesunula na jeho krk, kde mu laškovně zkousla kousek jeho kůže, ale neprokousla. Rukama ho mezitím hladila po jeho zádech, krku a vlasech.

Když si dala něco do hlavy, musela toho dosáhnout, děj se co děj. A dnes chtěla dosáhnout toho, aby se zase napil a odolal. Ráda s ním trénuje, i když jí jde u toho o život. Ale tentokrát to vše dokreslovala ještě hudba z toho hororu a křik. Snažila se ho vyprovokovat a dosáhla toho, během chvilky se do ní zakousnul. Celá se propnula a tiše vydechnula, líbilo se jí to a moc. Rukama mu drtila jeho ramena a zkousávala si silně ret. Nechala ho z ní pít, nijak se nebránila. Cítila, že se nechce zatím nijak odtahovat, ale jí už docházely síly, proto ho drtila prsty už méně a méně. Ale nevypadalo, že by to nějak vnímal. Ale stále i přes to vše mu věřila. Měla sto chutí zařvat jako ty holky v tom hororu, ale to by tomu moc nepomohlo, ještě by mu připomněla nějakou dávnou oběť a zabil by jí a co by jí to pak bylo platné? No jasně, že nic. Když se teda po pro ní nekonečné době odtáhnul, zadíval se jí starostlivě do oči a ona se na něj jen vyčerpaně pousmála, než si ho přitáhla k sobě.Cítila svojí krev a to jí ještě více nabudilo. Hrála si s jeho jazykem jako kočka s myší a prostupovalo jí to celým tělem. Jeho ruka zabloudila pod její triko. Toužebně vydechla a vypnula se směrem k němu. Choval se k ní krásně, až jí to překvapovalo. Neměl triko, takže mu jezdila po jeho zádech nehty a trochu ho i škrabkala. Tak jak jí to síla dovolovala. Poté už jela rukama níže, na jeho zadek, který stiskla v rukách. Více rozkročila nohy a zadkem si ho přitáhla klín na klín, aby se mohla otřít o jeho mužství. V té chvíli mu vsála jazyk mezi zuby a laškovně ho kousnula.

Vždy tam bude nějaké to riziko a nejen u něj, ale u kohokoliv, s kým se tady v tomhle městě potká. Každý jí vlastně může ublížit, i když je zákaz zabíjení. O ubližování tam není nic řečeno, takže to může udělat opravdu každý. Už nějakou dobu má v hlavě plán, jak ho odnaučit, aby nemyslel jen na ubližování a zabíjení. Neví, jak se jí to zatím daří, ale ona se nikdy nevzdává. A s Alexem to nevzdá, i kdyby to měli sebe více těžší. On jí za to stojí. Z dálky slyší hudbu a do toho má na sobě svého přítele, kterému nabízí svůj krk. Ale on odmítá. Takhle se prostě nikam nedostanou. A proto to vezme celé do svých rukou. Ještě slyšela jeho nedělej to, než chytla jeho vlasy a silně mu prokousla ret. Nechala si krev stékat po jejím krku a už jen čekala, kdy se do toho pustí. Netrvalo to dlouho a on slíznul její krev a během chvíle se do ní zakousnul. Celá se našponovala a vzdychla nahlas. Rukama mu zajela na záda a silně mu tiskla prsty do pokožky. ,,Alexi" Zašeptala a propnula se, pánev jí šla nahoru, takže se mu otřela o jeho klín. Po nějaké době jí začala opouštět síla, prsty se do něj zatínaly čímdál méně a ona přivírala oči. Tiše kňourala a vzdychala, ale stále mu věřila, že se dokáže odtáhnout. A taky to po nějaké chvíli udělal. Úlevně vydechla a zadívala se mu do očí. Pousmála se, než chytla jeho tvář do dlaní, v rychlosti si ho k sobě přitáhla a začala narážet rty na ty jeho. Jazykem se mu dostala do pusy a vyprovokovávala jeho jazyk. Celé tohle jí procházelo tělem a ona se pod tím jeho třásla. Možná i tím, že byla už docela bez sil, skoro jako hadrová panenka a ona byl naopak silný až dost. Teď by se možná hodil ten její test, který trénovali hned potom, co odešla Sofia. Učil jí, jak si má užívat bolest a jak se má naučit mu neodporovat a ve všem ho poslouchat.

Každý se prohluboval do svých myšlenek. Opravdu nevěděla, proč mu věří, možná to bylo i tím, jak do něj byla zamilovaná a že jí pomohl ve všem, co potřebovala. Když byla nejvíce zranitelná, nepotopil jí, ale ba právě naopak, opravdu jí pomáhal a byl v tom s ní. A pak spolu začali i chodit. Proč by mu neměla věřit? No jasně, je to zabiják, ale kdyby chtěl, tak už jí zabil dávno. Navíc ví, co riskuje, když s tím podniká ten trénink, ale ona mu věří. A ví, že to spolu překonají. A když ne, tak je to prostě osud. Ale musel by se opravdu hodně snažit, aby jí zabil. Všechno to dokreslovala hudba z hororu. Bylo to celé takové.. napnuté, ale zase zároveň nechápe, proč jí to neskutečně vzrušovalo. Políbila ho a on jí to oplácel, ještě aby ne. Polibek prohloubila, než ho donutila se dostat nad ní. Jestli si myslel, že s ním bude spát a nebo něco podobného, tak se pletl, protože ona s ním chtěla trénovat. Nastavila se mu, nohou mu jezdila v klíně a krk natočila na stranu, aby měl skvělý přístup. Dělala, jako že dýchá, i když by nemusela, ale ta hudba, ten zvuk, ten křik. Děsilo jí to? Popravdě maličko. Neprokousnul jí ale kůži, což se divila. Dále se mu nastavovala, než se od ní odtáhnul a řekl, že nemůže. Zadívala se mu do očí a olízla si rty. Chytla mu jeho tváře. ,,sem tady pro tebe Alexi. Zvládneme to spolu, tohle vše! Mysli na to, že o mě nechceš přijít. Miluju tě" Zašeptá než mu prostě nekopromisně vjede rukou do vlasů a silně ho zatahá, chytne jeho spodní ret mezi své zuby, nechá si vyrůst špičáky a silně ho kousne. Chce ho vyprovokovat a ví, že nemá rád, když se k němu chová hrubě a nebo si dovoluje. A že teď si dovolila hodně. Ale nevadí jí to, prostě potřebuje, aby se naučil ovládat. Odtáhne se, jen aby jí jeho krev stékala z jejího rtu na bradu, až pomalu jedna kapička zamířila do jejího výstřihu.

,,Já mám jen skvělé nápady" Potvrdí mu s vážnou tváří. Když byli kompletní, film začal jet a ona se na něj soustředila. Vlastně se docela vžila do děje. Tyhle filmy jí baví, ale pak se vždy bojí. Je divné být upírem a bát se? Možná je to opravdu tím, že je upírem jen krátce. Až moc si na rozdíl od Alexe vzpomíná na svůj lidský život a to, jak se bála tmy. Ale to už je snad za ní, tmy už se opravdu nebojí, úspěch! I přes to, že ví, že má vedle sebe muže, který zabíjí, dokáže tady s ním být. A proč on ano a Sebastian ne? Odehnala ho za to, že je zrůda, ale přitom tu taky leží s vrahem. Nesmí na tohle myslet, nebo jí snad vybouchne hlava. Připomene mu trénink a neunikne jí jeho provokativní usmátí. Hravý Alex, tak jak ho miluje. Dokáže si vůbec představit ještě život bez něj? Vlastně ani ne. To je asi to nehorší. Když se lekne, přitáhne si jí k sobě ještě blíže. Ještě na sebe zanadává, že jen ona se může leknout hororu. Dá mu ruku na tvář a film už pak vnímá spíše okrajově, než k němu vzhlédne a řekne docela dost upřímnou větu. Vyzná se mu a když řekne, že jí taky miluje, tak se pousměje a hned na to ho políbí. Procítěně, vroucně. Od polibku se jí nechce, ale co to mluvili o tréninku? No jasně. Rukou mu zajede do vlasů a jemně ho odtáhne od svých rtů. Lehne si a trochou síly ho donutí si lehnout nad ní. Hlavu mu pak nasměruje na její krk a zavře u toho oči. Hlavu nakloní na stranu, aby měl co nejvíce prostoru a tiše vydechne. Nohu, stehno mu vklíní mezi jeho nohy a tiše vydechne.

,,Něco na tom bude, to je jako ty ozubená kolečka, že" Lehce pobaveně se pousměje, než jsou v pokoji. ,,No právě, ty jsi totiž ten nejvíce skromný muž, kterého znám. Proto ti neuškodí, když ti budu připomínat, jak moc skvělý jsi a co je na tobě dokonalého. Není to ani tak těžké, dokonalý jsi celý, takže můžu každý den vypíchnout něco jiného" Usměje se sladce a spokojeně zavrní, když se objeví u ní. ,,Taky si myslím, hlavně, když je má v ruce tak aktivní člověk, jako jsem já" Přizná si se smíchem. Lott a pánvička, to není prostě dobrá kombinace. Ono Lott a cokoliv jiného, čím by si mohla ublížit je už na pováženou. Na jeho že jo se jí ještě více rozšíří úsměv. To už jsou kompletní i s jejich krásným čtyřnohým pejskem, který poslušně leží u postele. Když Alex pustí Ghoula, musí uznat, že nečekala zrovna tenhle horor, ale vlastně proč ne. Sleduje ho tak nějak zamyšleně. Ona nikdy nikoho nezabila a Alex ano. Ví to a i přesto s ním tady leží. I přes to, že málem jednou skoro zabil i jí. Pamatuje si na ten večer na hřbitově a jako by to bylo včera a přitom už uplynulo tolik času. Je to strašně zvláštní, vždyť oni jsou spolu už tak dlouho. Podnikli spolu tolik věcí a jeden se učí od druhého. Během přemýšlení jí myšlenky zalétnou i za rodinou a tak promluví i nahlas. Mezitím se dívá i na svého přítele a nerada ho ruší, ale tak nějak doufá, že v něm má tu pravou oporu. ,,Ráda stebou budu trénovat. Což mi připomíná i tvůj trénink" Mrkne na něj a zrovna se podívá na televizi, když je tam lekačka, až vyjekne. Tomu se musí zasmát. ,,Jsem pako, bojím se hororů. Achjo, jsem asi ten nejhorší upír" Zavrtí nad tím pobaveně hlavou, než zvážní a pohladí ho po tváři. ,,Jsi pro mě opravdu důležitý..Teď jsi mou rodinou ty. Prosím, neděs se toho termínu jen.. chci, aby jsi věděl, že ti důvěřuji a miluji tě. Tak, jako jsem milovala své rodiče" Trochu smutně se pousměje, ale už je to lepší. Dokáže snášet myšlenky na rodiče a dokonce o tom už i mluvit, aniž by se rozbrečela. Pomalu se nahne k jeho rtům a jemně ho políbí ještě s otevřenýma očima, než je zavře a do polibku se vloží více vroucně.

,,Máš pravdu, jsem nejhodnější upír" Povzdychne si a nakloní k němu hlavu. ,,Nejhodnější se sešel se zlým, není to pěkné?" Jemně se pousměje, nemyslí to špatně, ale pamatuje si vše, co jí vlastně Alex řekl a stejně tak i ona k němu byla ve všem upřímná. Příšery už teda vypustí z hlavy, má pravdu, není příšera a nebude jí. Snad, možná.. Během chvilky se pak objeví oba v pokoji, Lott v posteli a Alex se převléká. ,,V tom případě je to v pořádku. Jen ti to připomínám, aby jsi na to nezapomněl" Pokýve vážně hlavou, než zamíří k ní. Musí se na něj opravdu ušklíbnout,,Přestaň mě štvát zlato, než si skočím pro pánvičku" Řekne mu pobaveně, pak by před ním stála jako Locika a řvala na něj něco stylu ,,To povídej pánvičce.. A pak se se svojí šikovností stejně jako Locika s tou pánví bouchne do hlavy. Jen při té představě se musí prostě smát. Zavolá Bonda a ten se uvelebí vedle nich. ,,Neboj, nebudu si stěžovat, spíše je úspěch, že něco vybereš ty" Řekne mu pobaveně a tak nějak si do něj rýpne i ona. Během chvilky pustí Alex televizi a zapne tam ani něco prvního, co ho napadne. Takže Ghoul, vlastně proč ne. Ukrajinský horor o kanibalismu, super. Ponoří se teda do filmu a vnímá příběh Andreje Čikatila. Spáchal nejméně 5O brutálních vražd a své oběti částečně snědl. Měla by se bát? Nebojí, ale je pravdou, že jí možná lehce přeběhne mráz po zádech, když ví, že je to podle skutečné události. Ví, že by se jako upír neměla bát, ale tak co má dělat no. To už se ale přitulí více k Alexovi a zvedne k němu hlavu. ,,Chci to vše překonat.. Nechci v sobě mít stále ten blok a když slyším slovo rodina a rodiče, tak se nechci třást" Řekne mu upřímně, ale neví, jak to udělat. Proč jen je to tak těžké a nedá se to jen tak hodit za hlavu.

Je pravdou, že záruka tam není a nikdy nebude, ale není to problém jen u nich ve vztahu, u žádného člověka nebude nikdy sto procentní záruka, že vám bude oddaný a věrný. Vždy se najdou překážky a je jen na těch dvou, jak se k nim postaví. Jestli společně, nebo každý zvlášť a pak se ten vztah rozpadne. Z jejích myšlenek jí vyruší až hlas Alexe. ,,Tak bystrého přátele jo??" Řekne pobaveně a uculí se na ně, až se jí udělají ty roztomilé ďolíčky. Než trochu zvážní. ,,Je to hloupé. Jsou to jen sny holky, která ve mě byla předtím. Teď už jsem jen příšera" Ušklíbne se, než vyjde z vody a během chvilky se osuší, natře a rovnou zamíří do pokoje, kde se taky obleče a lehne si do postele. Když se Alex objeví v pokoji, s úsměvem si ho prohlédne. ,,Pane Rodriguez, víte, že máte naprosto famózní zadek?" Řekne s lehce našpulenou pusou a už vidí ty jeho myšlenky. "Můj zadek je dokonalý" , "Ano, já vím, jsem nejlepší a jen zadek není má jediná kvalita, mám jich více" . Při těch myšlenkách musí krotit smích, takže se jen tak potutelně usmívá. Když se pak obleče a lehne si k ní, jen pokrčí rameny. ,,Vůbec mě nic nenapadá. Ale když už, tak asi nějaký horor, nebo něco takového, hlavně ne romantiku" Dnes na ní opravdu nemá náladu. Slabě pak zapíská a jako na zavolanou k ní přiběhne jejich čtyřnohý mazlíček. ,,Broučku, lehni si tady" Ukáže mu na místo vedle postele a Bond se tam s radostí zabydlí a pěkně si lehne. Ťapky před sebe, bradu na ně a podřímkává. Lott mezitím svůj pohled otočí na Alexe. ,,Já jsem ležela první, takže je na tobě něco pustit" Uculí se a otočí se na bok, aby mu rukou mohla přejíždět po jeho hrudi. Pěkně jede prstem po prstě, aby se dotkla každého milimetru jeho kůže.

Že by se konečně změnil? Taková slova od něj ještě neslyšela a je pravdou, že jí i trochu děsí. Kde je záruka, že jim může věřit? Když se před ním bude producírovat ženská a nebo ho rovnou třeba začne líbat, nemá prostě šanci a nevydrží to. Je to přeci Alex a nikdo se nemůže od základů změnit. Má to i přes to všechno risknout? Jo, to je otázka za milion. I když je pravdou, že i ona se změnila, ale za to může její upíří podstata, jinak by byla stále hodná. Ovšem ona je hodná, jen občas.. jí něco v hlavě říká, ať toho, z koho pije zabije. A to není asi moc dobré. Ale takový našeptávač má nejspíše každý upír, ona rozhodně nebude vyjímkou. Vyslechne si vše, co jí řekne a pak mu odpoví i ona. Když příjde ta otázka, co vidí na svatbě, tak se pěkně rozpovídá a vlastně mu řekne vše upřímně. Jistě, že je pěkná, ale je něco úplně jiného se pak namalovat na tak zvláštní den, udělat si vlasy a podobně. Nehledě na ty šaty, krásné, bílé princeznovské šaty, sen každé holky. Ohledně stresu z organizace, to muži nikdy nepochopí, ale každá ženská má v sobě generála, který chce aspoň jednu pořádnou věc zorganizovat. A vezme si muže, kterého miluje, bude to mít i písemně a přece jen to bude mít nějakou tu váhu. Musí pak zavtípkovat i o jeho jméně, tak nezklame a vrátí mu to. ,,Nevěděla jsem, že jsem tak průhledná" Udělá na oko smutný výraz, než se na něj zadívá, nebolí zvrátí hlavu natolik, aby ho viděla. ,,Neřeš to Alexi, byla to jen hloupá připomínka" Pousměje se, protože vlastně ani nedoufá, že by si jí někdy chtěl vzít. Po rozhodnutí, že budou doma ho políbí, než vyjde ven z vany, nechá ho tam a mezitím se začne utírat. Když se utře, začne se natírat mlékem. Když má nohu trochu nahoru, nezapomene se podívat na Alexe, který jí hltá pohledem, jemně se na něj usměje a dál se celá natírá, bříško, prsa, záda, kam dosáhne, zadek. Pak už si umyje ruce a jako normální člověk zamíří do pokoje, protože utíkat upíří rychlostí, je schopná si zase nabít kebuli. Dá si kalhotky a na to kratasky a k tomu nátělník.
Pak už si skočí do postele a do ruk vezme ovladač (Pokud doted neměl v pokoji televizi, už má :D) Začne si lupat stanicema. ,,Zlato, kde tě mám? Nech ty vlasy a pojď za mnou" Zavolá na něj pobaveně a mezitím se zachumle do peřin.

To to bylo až tak vidět? No dobře, asi jen blázen by věřil, že to zrovna Lott myslí aspoň na půl vážně. Kdyby jí to čistě náhodně odkýval, tak by byl prostě konec, to by nezvládla. Při představě, že by s ním chodila a vědomě jí podváděl, už jen při té představě se celá oklepe, brr. Když se jí vyzná ohledně toho všeho, ani ona nemůže zůstat pozadu, ještě, když se jí zeptá na Sebastiana. Myslí to vše upřímně a prostě bude Seb navždy v jejím srdci, nemůže si ho jen tak odpárat a vlastně popravdě ani nechce, protože po tom, co se teď stalo ví, že je to zase ten hodný Seb a toho prostě zbožňovala. Snad nemusí mít o Casey starost. Vlastně jim to i přeje. A když říkal, že to ví a že jí to nevadí. Nezabil by jí, ví to. Jen jí děsí představa, že jí jednoho dne přemění a Claire se při tom asi zblázní. Ale to už je celé na nich, nebude se jim do toho plést. ,,Nemáš být za co vděčný, to je samozřejmost" Pousměje se a hned mu polibek opětuje, ono by to ani jinak nešlo, navíc, když je tak jemný a procítěný. Vloží se do něj a ukazuje mu celou svou lásku. Nemusí se bát, patří mu celá. Během chvíle pak přemění svou polohu a přetočí se, lehne si zády na Alexe a proplete si s ním prsty. Na vteřinku zavtípkuje ohledně svatby a on jí pak položí otázku, proč je pro ní svatba tak důležitá. Jen se pousměje. ,,Alexi ty vůbec netušíš, jak po tom každá žena touží. V ten jeden den, kdy ze sebe může udělat krásnou, dát si princeznovské šaty, vše kolem zařídit a potkat se se spoustou lidí. A hlavně, že si vezme člověka, kterého miluje. Já vím, že je to třeba pro tebe jen blbé papírování a zátěž, ale já po tom toužím a to se asi nikdy nezmění. Toužím napsat sliby a před bohem vše odpřísáhnout, i přes to, že jsem upír. Proč by měl mít upír menší nárok na svatbu než ostatní?" Zamyslí se, než se trochu uchechtne. ,,Vlastně jsi mě teď odhalil, celou dobu mi jde jen o tvé příjmení, pfuu" Našpulí lehce rty a zasměje se. Pak už se ho zeptá, jestli by nakonec nechtěl někam jít a on, že si dají raději ten film. Moment Alex nechce nikam chodit? Wow. Ale je spokojená, taky si chce odpočinout. ,,Takže film" Usměje se a natočí tak, aby ho políbila. Pak už se od něj odtáhne a pomalu vstane. Vyjde ven a začne se sušit, pěkně kousek těla po kousku. Jakmile je usušená, osušku pověsí a vezme si tělové mléko. Nadzvihne trochu jednu nohu a začne jí natírat a tak putuje stále nahoru a nevynechá ani kousek její kůže.

Bylo to opravdu těžké nabízet muži, kterého milujete volný vztah. Její srdce div nepuklo a vlastně celou dobu co mluvila se jen modlila, aby to nepřijal. A přitom ho znala a věděla moc dobře, že zrovna on je ten typ, který po tom skočí jak hladový po hambáči a nebo žíznivý po vodě. Viděla v hlavě jen to nejhorší, jak jí to odkývá a spokojeně si bude chrápat s jinýma holkama. Má to ale své plus, i ona by si mohla užívat. Tak jako si užila teď, ale popravdě má z toho jen výčitky a ta slast odeplula někde do neznáma. Bohužel. Kdyby byla volná, tak by si to určitě užívala, ale její srdce a celé její tělo si získal právě Alex. Proč zrovna on? O tom přemýšlela už taky hodněkrát. Je na něm něco výjmečného? Jistě, že je. První den, co ho viděla jí neskutečně zaujal. Klasický děvkař, který má ženskou opravdu jen do postele a slovo láska četl maximálně někde na letáku nebo v novinách. A možná i proto to pro ní byla výzva. Ze začátku si chtěla jen pohrát, svést ho a nakonec mu nedát. Ukázat se, jako jiná holka. Povedlo se jí to, než se do toho všeho ale pak chytila, když ho viděla podruhé a to už byl konec. Vyspala se s ním a věděla, že to není jen tak. Okouzlil jí, dostal se jí pod kůži. Věděla, že ho musí mít a taky se jí to podařilo po několika měsíčním snažení. Ale nebyl její celkově. Stále v něm bylo něco, co ho táhlo k ostatním ženským a to jí mrzelo. Možná i proto se teď chovala tak, jak se chovala a nechala se unést. Ovšem když řekne, že nechce, tak zpozorní a upře na něj své uslzené oči. Dělá si z ní srandu a nebo opravdu nechce? Strašně si toho váží, protože opravdu volný vztah nechtěla a miluje ho. Šíleně. Miluje na něm každý kousek, jeho dokonalé vlasy, oříškové oči, úsměv, to jak mu vždy vyjede jeden koutek rtů, to jak mluví, jak zpívá, jeho krásný hlas, i to, jak dokáže hrát na kytaru, to jí prostě musí naučit. Nejen ale to, i jeho sebevědomou chůzi má ráda, jeho styl pro módu, tanec. A to jsou vesměs ty povrchové věci, ale ona miluje i to, jaký je uvnitř. I přes to vše se k němu dokázala dostat a probojovat a troufá si říct, že se o něm dozvěděla více, než kterákoliv předtím. Zkrátka podtrženo, sečteno, miluje ho, neskutečně. Když jí chytne její ruce a pohladí její tvář, poslouchá jeho slova a jako by jí mluvil z duše, akorát se to moc nehodí k jeho osobě, ale tím více jí překvapuje a tím více je ona na měkko. ,,Nebylo pro mě nic lepšího, než ti ukázat jak milovat a opravdu jsem za to ráda." Pousměje se a zvedne k němu oči. ,,Neomlouvej se, to bych měla já. Až příliš jsem na tebe tlačila a mrzí mě to. Taky mě mrzí, že jsem odešla s jiným mužem a pak skončila se Sebastianem. Přísahám, že už o něm neřeknu ani slovo, je to bývalý a tečka. Ty jsi ten, s kterým právě jsem a ty jsi má budoucnost." Řekne mu upřímně a nakloní se, aby ho mohla zlehka políbit. Pak už se přetočí a lehne si mu na hruď, zavře u toho oči. Tohle je to, o co se snažila od začátku. Kdyby věděla, že ho stačí podvést, tak už to udělá dávno. Ne dobře, to je pěkná blbost, ale ona si prostě myslela, že ani nežárlí a nic podobného a on přitom žárlí. Tohle zjištění je natolik uspokojující. Musí se prostě usmát. Je opravdu šťastná. Vyhledá jednu jeho ruku a proplete si s ním prsty. ,,To znamená, že si mě jednoho dne vezmeš?" Popíchne ho jemným hlasem, no jasně, je ženská a i když je upír, tak touží po svatbě jako každá jiná žena. Ale tohle je asi hodně silné kafe, to by podle ní Alex prostě nedokázal. Ale třeba se mýlí a on jí o tom přesvědčí. Byla by za to moc ráda. Po nějaké chvilce, co se čvachtají se protáhne. ,,Takže dáme ten film a nebo někam jen tak zajdeme?" Zeptá se ho a nakloní k němu ještě hlavu, jak na něm stále leží.