Bar

, 

Její nepříjemný pohled ho upřímně pobavil. Ale, jak jinak, to na sobě nedával znát. Stále ona kamenná maska. Poslouchal, jak vypráví a moc mu to nedávalo smysl. To se normální člověk může takhle snadno dozvědět o nadpřirozenu? Ale to snad ne. Vždyť většina žila v utajení a ten zbytek daleko od civilizace.
"Jak ses o tom mohla jen tak dozvědět?" zeptal se. To bylo dnes nejvíc slov, které vypustil za sebou z úst. "Co se s tvou sestrou stalo?" ptal se dál. Kdyby ho to opravdu nezajímalo, neptal by se a raděj by mlčel. Jako vždy. Jenže jeho to opravdu zajímalo a víc než dost.
"Nathaniel," představil se a nenamáhal se s natažením ruky. Nad jejím úsměvem jen lehounce pozvedl koutek, to bylo vše, co z něj mohla dostat. Dnes. "A ty jsi...?"
"Jak ses o tom mohla jen tak dozvědět?" zeptal se. To bylo dnes nejvíc slov, které vypustil za sebou z úst. "Co se s tvou sestrou stalo?" ptal se dál. Kdyby ho to opravdu nezajímalo, neptal by se a raděj by mlčel. Jako vždy. Jenže jeho to opravdu zajímalo a víc než dost.
"Nathaniel," představil se a nenamáhal se s natažením ruky. Nad jejím úsměvem jen lehounce pozvedl koutek, to bylo vše, co z něj mohla dostat. Dnes. "A ty jsi...?"
(29.12.2014 13:35)
odpověděl(a) 
//Nate -.-
, 

//Promiň, nějak jsem na tu hru zapomněla :D
Zachoval si kamennou tvář a propaloval ji pohledem. Sledoval ji, jak si sedá. Nehodlal to osvětlit a čekal, až jí to dojde samotné. "Delší," odpověděl po krátkém zamyšlení. Založil si ruce a opřel se o ně na stole. Vyčkával, až začne mluvit a lokl si whisky.
Zachoval si kamennou tvář a propaloval ji pohledem. Sledoval ji, jak si sedá. Nehodlal to osvětlit a čekal, až jí to dojde samotné. "Delší," odpověděl po krátkém zamyšlení. Založil si ruce a opřel se o ně na stole. Vyčkával, až začne mluvit a lokl si whisky.
, 

Okamžitě si příchozí všiml, ale zdálo se, že ona si jeho špičáků už všimla taky. Sakra... Ale podle pachu to byla člověčice. Povytáhl nad jejím civěním obočí a to už se mu zatáhly i špičáky. Sledoval ji, jak si bere svou sklenici a jde k němu. "Nepovídej," zavrčel tiše, když řekla, že by je tu tak neměl ukazovat. Jakoby to sám nevěděl. Jak ví o upírech? Nakonec však přikývl na souhlas, že si smí přisednout. "Posluž si," zamumlal. Teprve teď si ji pořádně prohlédl. "Vysvětlíš to?" zeptal se tiše a dál to nerozváděl. Však ona bude vědět, že myslí to, jak ví, co znamenají tesáky a vůbec všechno tohle. Její poznámku totiž předtím slyšel.
, 

Přišel do baru a ihned zamířil k jednomu stolku víc vzadu, kde by měl větší soukromí. Nechal si nalít dobrou a kvalitní whisky a zamyšleně točil skleničkou, když už ji měl před sebou. Myslel na Bonnie. Na ty její úžasné kudrnaté vlasy, hluboké černé oči... A nevědomky skouzl k představám její krve. Ochutnal ji a nejen jednou. Špičkou jazyka si přejel po rtech. Nechtěně mu vylezly špičáky. Musel rychle myslet na něco jiného, aby se opět zatáhly, kdyby někdo přišel.

Mrknutí na něj udělalo dojem a za chvíli už se musel smát tomu co řekla ohledně zkrásnění. "No ano, to zní logicky, 100 let promrhat tím jak ze sebe udělat krásku, když to máš dané od přírody a ten čas můžeš využít na lepší, zábavnější a záživnější věci" řekne ji s povytaženým obočím jako by se ptal.. no nemám pravdu ? A pak se pousměje . "Dobrá tedy nechám se a uvidíme co se mnou vyvedeš" řekne ji naprosto vážně i když ví, že ikdyby to zkusil tak to dlouho nevydrží a měl by to od kontrolou zase on. "Ale ty to máš těžké s tou princeznou. Připomínáš jednu sexy žhavou princeznu, tak proč tě tak neoslovit že ?" zeptá se ji a na její poslední slova neodpověděl jen se usmál, zaplatil, nechal ji jít před ním a jak vycházeli z baru tak ji nenápadně pohladil po zadečku a pak se nechal vést a společně odcházeli k ní.
, 

"Hořkosladká a věř mi, že bude stát za to," ujistila ho a mnohoslibně mrkla. Povytáhla obočí v hraném výrazu nad jeho smíchem. "Nechápu, čemu se směješ. Pilovala jsem je přes sto let, tak je jasné, že se umím zkrásnět," prohlásila naprosto vážně, ale pak už se začala smát taky. "Jen se nech, nebudeš litovat," dodala pak ještě a uchechtla se, když řekl, že sám sebe by jako pronce nepopsal. "Stejně jako bych já sebe nenazvala princeznou," odpověděla, načež zaujatě poslouchala jeho další slova. "Uvidíme, uvidíme," potutelně se usmála. Sice chvíli protestovala, když chtěl zaplatit i za ni, ale nakonec se podvolila a vyšla ven, aby ho dovedla k sobě.

"Jen doufám, že ta má odměna bude pekelně sladká a že bude stát za to" řekne ji pobaveně. Poslouchá její historku ohledně ježibaby a nemůže si odpustit smích. "No Krásko jestli ty si ježibaba, tak tě musím pochválit za velmi dobře provedené kouzla ohledně vzhledu. A jestli mě chce taková kráska zneužit tak já se klidně nechám podrobit tvou mocí." řekne tajemně a pak se pousměje. Nad princem se taky musí pousmát. "Já bych zrovna sebe jako prince moc nepopsal. " uculí se na ni. "Nevím, jestli se to hodí takhle říkat - zda mi to dnes půjde nezapomínej, že ve mě je zvíře." pousměje se a mávne na obsluhu. Poté zaplatí za oba dva a čeká na ni aby mu ukázala směr kudy se k ní jde.
, 

Široce se usmála. "Pak doufej, že se ti to podaří. Mohl bys za to dostat odměnu," odvětila pobaveně. Takže tomu nepůjde odolat? Jen dobře. Navíc pokud mu to v posteli půjde stejně dobře nebo lépe jako s lichotkami, tak se má na co těšit. "Dobrá tedy, ale jak si můžeš být jistý, že nejsem zlá ježibaba a můj dům není třeba chaloupka na kuří nožce?" Teď žertovala a popichovala ho. "Máš venku zaparkovaného bílého koně, princi?" dobírala si ho a dopila svoji whisky. "Ale klidně mě tam můžeš občas přepadnout... Když ti to dnes půjde," dodala s úsměvem a vstala, aby zaplatila a mohli jít.

Podle jejího šibalského úsměvu poznal, že jeho dvojsmyslnou narážku vzala dobře a pobaveně se pousmál když mu jeho narážky vrátila také narážkou. "Tomu nepůjde odolat, takže si můžeš být jistá, že to opravdu zkusím " řekne ji zpět. Byl rád, že jeho narážky, nabídky brala jak tak brala a oplácela mu to. Byl to pro něj signál, že se dílo daří a že se soustředí na něco jiného než na to s čím tu přišla. " Spíš bych byl radši kdyby si mi ukázala svoje království Princezno. Třeba bych tě tam občas mohl přepadávat." řekl ji se záhadným úsměvem a myslel to vážně. Byl by rád kdyby ji viděl častěji než jen jednu noc.
, 

Musela se zasmát, jelikož si uvědomila dvojsmysl v tom, co řekl. Ale byla ráda, že to řekl. Ani nevěděla proč. Navíc si tím, že o sobě otevřeně řekl, že je taky pitomec, získal plus. Navíc u toho ten jeho tajuplný úsměv... Šibalsky mu úsměv oplatila. "Můžeš to zkusit," odpověděla mu poněkud mnohoznačně. Už bylo na něm, jak si to vyloží. Zazdálo se jí, že ho svou nabídkou trochu překvapila. Ale zároveň ho to zjevně potěšilo. "To je na tobě, jestli chceš vědět, kde bydlím, anebo mi ukázat, kde bydlíš ty," odvětila a pokrčila rameny, přičemž se svůdně pousmála.

Pousmál se na jejím vyprávěním, že by ho i občas zabila. Ale má pravdu má to tak často každý. Zavzpomíná tak na svou minulost a z myšlenek na ni ho vytrhne Sienna s dotazem, zda on také. Pobaveně se usměje a pak přikývne. "No jistě. Já jsem taky pitomec,ale s výjimkou , že bych ti dělal jen dobře. Nikdy ne zle" řekne s tajuplným úsměvem a pak do sebe hrkne větší kousek whisky. A byl poté překvapen, když ona sama nabídla jestli se vytratí, ale byl přitom i mile potěšen. Líbil se mu její přístup proto ji odměnil sexy úsměvem. "A pozveš k sobě ty mě, nebo mám pozvat k sobě já tebe?" zeptá se jí hned, nemohl si pomoci a nemusel popírat, že mu Sienna přijde moc žhavá, až moc na upírku.
, 

Ušklíbla se. "Občas bych ho nejradši zabila, ale to asi každý toho druhého, když se s ním zná tak dlouho," pokrčila rameny a pousmála se. Naznačila tím, že se s tou jistou osobou zná opravdu velmi dlouho. A nejlepší by bylo, kdyby se nepoznali vůbec - pro oba. "I ty?" zeptala se provokativně a usmála se. Nemyslela to zle, jen ho chtěla trošku popíchnout a poškádlit. Ani ona to nechtěla řešit. A navíc s člověkem (respektive s vlkodlakem), kterého sotva zná. "Nápodobně," usmála se. "To přežije, možná," zasmála se spolu s ním. Napodobila ho se skleničkou a stejně jako on se i napila, přičemž mu pohled celou dobu oplácela. "Takže... Co se vytratit?" nadhodila pomalu a potutelně se pousmála.

On ji doopravdy poslouchal. "Docela v pohodě?" zeptá se jí s povytaženým obočím a celkem pobaveně. "No muži takoví pitomci bohužel jsou.. Nevybereš si" řekne a sám si není jistý jestli ji tím chtěl potěšit nebo snížit naděje v tom že si nevybere. Moc se mu nechce zabývat se vztahy a problémy s nimi, ale taky si bohužel nevybere. Tak se aspoň chce pokusit Sienn trochu potěšit a rozveselit. "No já doufám, že je" vlídně se na ni přitom usmál a v tom momentě mu donesli whisky. "Tak by ses tomu stromu měla asi i omluvit.. oon za tvé nesnáze chudák nemůže" zasměje se a chytí skleničku , kterou následně zvedne do výšky. "Velice rád" záhadně se na ni pousměje a pak se se stálým pohledem na ní napije whisky.
Dominick Harper odpověděl(a) (24.12.2014 21:30)
Dominick Harper odpověděl(a) (24.12.2014 21:36)
(24.12.2014 21:49)
odpověděl(a) 
//Ale né, vždyť ho Sien brání :P
, 

Souhlasně přikývla. Zdálo se, že ji doopravdy poslouchal. "Ano, ale u něj je to škoda. Vždycky byl docela v pohodě a bez much, troufám si říct," odpověděla s povzdechem a raději to znovu zapila. "No to já nevím," pokrčila se smíchem rameny. "Neumí si cenit toho, co má, a dojde mu to, až to ztratí..." zamumlala bezvýrazně. Nemyslela teď tím jen sebe, což bylo poznat. Sama to zažila s Archerem. Ne že by si ho necenila, ale podcenila samu sebe a svoje city k Daxovi. Teď už s tím ale hodlala skoncovat úplně. "Fajn. Ano, určitě to je zvláštní příležitost," přitakala s úsměvem a tentokrát do něho vložila i něco svůdnosti a koketnosti. Pobaveně se uchechtla. "Ne, to bys ho musel vidět," odvětila. Probořený kmen... Sice si odřela klouby, ale co, aspoň ze sebe dostala emoce. "Ano, bude," potvrdila. "Když mi s tím trošku pomůžeš..." dodala a oplatila mu šibalský úsměv.
, 

//Promiň, už to nestíhám, už se jde večeřet :/ :D
Dominick Harper odpověděl(a) (24.12.2014 16:52)