Bar
Hned potom, co se proměnila zpět na holku a ještě si stihla skočit do kouzelnické zahrady, nakonec zamířila domů, kde si hodila sprchu, bylo skvělé ze sebe spláchnout vše, co se na ní nachytalo za celé to dobrodružství. Pak už se celá utřela a oblékla do spodního prádla. Měla by se vrátit do práce, když z tama tak rychle utekla, ale koho by nepolekalo, kdyby se přeměnil v jiné pohlaví, no ne? Když má spodní prádlo v černé barvě, hodí na to černé průhledné triko a k tomu tmavé rifle, nahoru si dá riflovou bundu a jde do koupelny si rozčešat vlasy a lehce se namalovat.
Když je hotová, vezme si ještě kabelku, jako obvykle a zamíří do baru, cestou použila i upíří rychlost, aby tam byla co nejdříve, ale tak, aby jí nikdo neviděl, samozřejmě. Když je před barem, otevře a vejde, zamíří do šaten, kde si dá věci do skřínky a opásá se přes boky zástěrou, pověsí si riflovou bundu a jde na plac, kde se pozdraví s kolegyní a začne umývat skleničky.
Když je hotová, vezme si ještě kabelku, jako obvykle a zamíří do baru, cestou použila i upíří rychlost, aby tam byla co nejdříve, ale tak, aby jí nikdo neviděl, samozřejmě. Když je před barem, otevře a vejde, zamíří do šaten, kde si dá věci do skřínky a opásá se přes boky zástěrou, pověsí si riflovou bundu a jde na plac, kde se pozdraví s kolegyní a začne umývat skleničky.
Strčila jsme do tebe ramenem a ozve se ti žebro.
"Vypadni odsud Alexandře!" A kdybych mohla, vytasím na tebe své tesáky, abych tě zahnala, ale mám šátek.
Poté stojím přede dveřmi baru a ujišťuju se, že za tebou ven nikdo nevyběhne a pokud půjdou okny, tak že se ubráníš.
Ksakru, tohle je fakt zlý. A skousnu si spodní ret. Poté se v baru seběhne nemilá rvačka, kterou tak nějak ustojím, ale cítím, že to je to poslední, co dnes a v dalších nadcházejících hodinách svedu. Rvačku ukončil až výstřel z brokovnice majitele baru, který mě vyhodil. Vzala jsem si bundu, hodila jí přes rameno a vyšla ven.
Mohl jsi mě spatřit pocákanou krví, šátek jsem měla na jedné straně natržený a pod očima se mi rýsovali unavené modré kruhy. Nohy se mi třásli, snažila jsem se to vydržet, ale když jsem k tobě došla, nohy se mi podlomili, začala mě bolet hlava a já pomalu ztratila vědomí.
"Vypadni odsud Alexandře!" A kdybych mohla, vytasím na tebe své tesáky, abych tě zahnala, ale mám šátek.
Poté stojím přede dveřmi baru a ujišťuju se, že za tebou ven nikdo nevyběhne a pokud půjdou okny, tak že se ubráníš.
Ksakru, tohle je fakt zlý. A skousnu si spodní ret. Poté se v baru seběhne nemilá rvačka, kterou tak nějak ustojím, ale cítím, že to je to poslední, co dnes a v dalších nadcházejících hodinách svedu. Rvačku ukončil až výstřel z brokovnice majitele baru, který mě vyhodil. Vzala jsem si bundu, hodila jí přes rameno a vyšla ven.
Mohl jsi mě spatřit pocákanou krví, šátek jsem měla na jedné straně natržený a pod očima se mi rýsovali unavené modré kruhy. Nohy se mi třásli, snažila jsem se to vydržet, ale když jsem k tobě došla, nohy se mi podlomili, začala mě bolet hlava a já pomalu ztratila vědomí.
Jakmile se mě zeptal, jestli už chci jít, neváhala jsem a seskočila z židle. Jenže to se neukázalo jako dobrý tah. Podlomili se mi kolen a do břicha mi vystřelila tupá, ale žíravá bolest. Stihla jsem se jen zachytit o opěradlo barové židle, abych sebou nesekla úplně. Takhle jsem klečela na jednom koleni.
Pohled mi okamžitě padl na návštěvníky baru, kteří se pro sebe začali temné usmívat. Bylo tam až moc lidí, kteří se mě chtěli zbavit.
"Bež," šeptla jsem k tobě, aniž bych se na tebe podívala. "Dělej utíkej." Ale to už jsem stála na nohou před tebou a odrážela první útok upíra, kterého jsem odrazila kopancem do břicha.
Pohled mi okamžitě padl na návštěvníky baru, kteří se pro sebe začali temné usmívat. Bylo tam až moc lidí, kteří se mě chtěli zbavit.
"Bež," šeptla jsem k tobě, aniž bych se na tebe podívala. "Dělej utíkej." Ale to už jsem stála na nohou před tebou a odrážela první útok upíra, kterého jsem odrazila kopancem do břicha.
Chvíli mi trvalo, než jsem odpověděla. Jen jsem tam seděla a pevně zatínala ruku v pěst a koukala do prázdna. Pak se sevření povolilo a já se podívala na tebe.
"Tyhle je uzemnit lehké. Obyčejní opilí upíři. S vlkodlakem je to horší, ale jo. Kdo jen trochu dělá humbuk nebo nedej bože poruší pravidla, ucítí můj hněv. Myslela jsem to vážně." A sledovala jsem tě zase tím ledovým pohledem.
Asi se budu muset zpakovat..
"Tyhle je uzemnit lehké. Obyčejní opilí upíři. S vlkodlakem je to horší, ale jo. Kdo jen trochu dělá humbuk nebo nedej bože poruší pravidla, ucítí můj hněv. Myslela jsem to vážně." A sledovala jsem tě zase tím ledovým pohledem.
Asi se budu muset zpakovat..
Smála jsem se pobaveně.
"No a co by jsi chtěl za jméno? Eragon?" Stále jsem se smála, "nestěžuj si prosim tě".
V okamžiku, kdy jsem však zaslechla ránu a naštvané dva mužské hlasy jsem zpozorněla a podívala se po lokále. Dva chlapy se do sebe zrovna chtěli pustit, když jsem ladně přistála mezi nimi, chytla je za paže a roztočila s nimi tak, že do sebe narazili. Oba dva jsem spražila zlým pohledem a oni hned pochopili. Pak jsem si jen oprášila ruce a došla zpátky k tobě.
Uff, je mi zle..
"No a co by jsi chtěl za jméno? Eragon?" Stále jsem se smála, "nestěžuj si prosim tě".
V okamžiku, kdy jsem však zaslechla ránu a naštvané dva mužské hlasy jsem zpozorněla a podívala se po lokále. Dva chlapy se do sebe zrovna chtěli pustit, když jsem ladně přistála mezi nimi, chytla je za paže a roztočila s nimi tak, že do sebe narazili. Oba dva jsem spražila zlým pohledem a oni hned pochopili. Pak jsem si jen oprášila ruce a došla zpátky k tobě.
Uff, je mi zle..
"To mě velice těší" usmála jsme se a jen tekutinu ve své skleničce přelévala ze strany na stranu. Už to stejně asi pít nebudu.
Se zájem sem však pohlédla zpátky na tebe. "Neobvyklé?" Povytáhla jsem obočí a dívala se ti do očí, "mě to nepřijde neobvyklé."
Se zájem sem však pohlédla zpátky na tebe. "Neobvyklé?" Povytáhla jsem obočí a dívala se ti do očí, "mě to nepřijde neobvyklé."
Pozvedla jsem obočí, když mi potvrdil, to, že krutost někdy vzrušuje.
"Ale ale, ty teda budeš oříšek", řekla jsem spíše zaujatě, než výsměšně. Potí jsem se posadila zase bokem, abych se mohla ořít a ulevit tak zádům. Lidskou krev jsem neměla roky a teď si to začínalo vybírat svou daň, vážně se budu muset stavit pro pytlík..
Směju se, "však uvidíš, jsem vytrvalá. A jen tak mě neodradíš"
"Ale ale, ty teda budeš oříšek", řekla jsem spíše zaujatě, než výsměšně. Potí jsem se posadila zase bokem, abych se mohla ořít a ulevit tak zádům. Lidskou krev jsem neměla roky a teď si to začínalo vybírat svou daň, vážně se budu muset stavit pro pytlík..
Směju se, "však uvidíš, jsem vytrvalá. A jen tak mě neodradíš"
Pokrčím rameny, "pokud by své rty smočili v tvé krvi, poznají můj hněv. Ale někoho to třeba vzrušuje a tak rád porušuje zákony. Co já vím."
Stále jsem byla tak klidná, až to bylo zvláštní, když mi před pád chvilkami žhnul v očích plamen naštvanosti a vypadalo to, že tě skoro zabiju. Ještě, že se umím tak dobře ovládat.
"Už jsem říkala, teď jsi můj pacient. Dokud nebudeš mít žebro v pořádku, budeme se vídat každý den" a smála jsem se.
Stále jsem byla tak klidná, až to bylo zvláštní, když mi před pád chvilkami žhnul v očích plamen naštvanosti a vypadalo to, že tě skoro zabiju. Ještě, že se umím tak dobře ovládat.
"Už jsem říkala, teď jsi můj pacient. Dokud nebudeš mít žebro v pořádku, budeme se vídat každý den" a smála jsem se.
"A proč by nebylo? Myslíš snad, že až odsud budeš chtít odejít, budu se ploužit za tebou a pak tě vysaju?" Smála jsem se pobaveně, velice pobaveně. Stejně jako nějací návštěvníci baru, kteří nás poslouchali.
"Já teda rozhodně ne, ale možná někdo z nich" a pokynula jsem hlavou za sebe, kde seděla skvadra chlapů. Urči byl alespoň jeden z nich upír.
"Aha, to je tady každý, protože chce. Jistě sis tu nevšiml nikoho, kdo nosí okovy na nohách a je tu držen násilím, že?"
"Já teda rozhodně ne, ale možná někdo z nich" a pokynula jsem hlavou za sebe, kde seděla skvadra chlapů. Urči byl alespoň jeden z nich upír.
"Aha, to je tady každý, protože chce. Jistě sis tu nevšiml nikoho, kdo nosí okovy na nohách a je tu držen násilím, že?"
"A s upírama špatné zkušenosti máš, chápu to dobře. Proto sis nedal pozor na jazyk.. předtím. A jestli si nedáš ještě někdy, zlomím i něco jiného, než jen žebro." Řekla jsme to tak přesvědčivě, že tomu musel věřit každý.
Chlad, který tě obklopoval najednou zmizel, i když ti stále byla ještě trochu zima. Přeci jenom jsi trochu vymrzl.
"Takže, proč jsi přišel do města?" A pozvedla jsem s touto otázkou obočí, Na tuto otázku jsem se ptala téměř všech, které jsem nově potkala.
Chlad, který tě obklopoval najednou zmizel, i když ti stále byla ještě trochu zima. Přeci jenom jsi trochu vymrzl.
"Takže, proč jsi přišel do města?" A pozvedla jsem s touto otázkou obočí, Na tuto otázku jsem se ptala téměř všech, které jsem nově potkala.
Zamračím se na tebe, "nemusim se nic snažit převracet. Tvůj názor je mi ukradený." Dodala jsem a vzpomněla jsi, za co jsem mu to vlastně to žebro zlomila. "Pokud mě tím však nenaštveš." Stále jsem se chladně mračila.
"Budu si na tebe dávat pozor, i když jsi člověk. Nelíbíš se mi. Tvé názory na upíry.. bůj ví, co si myslíš o vlcích. Ještě se tu kvůli tobě začnou vraždit navzájem." Mluvila jsem tak chladně a neodtrhla jsem pohled od tvých očí. Jako kdybych se ti dostávala pod kůži, stejně jako ten chlad. Začne ti být trochu zima.
"Budu si na tebe dávat pozor, i když jsi člověk. Nelíbíš se mi. Tvé názory na upíry.. bůj ví, co si myslíš o vlcích. Ještě se tu kvůli tobě začnou vraždit navzájem." Mluvila jsem tak chladně a neodtrhla jsem pohled od tvých očí. Jako kdybych se ti dostávala pod kůži, stejně jako ten chlad. Začne ti být trochu zima.
Pokrčím rameny. Je to takový uvítací ceremoniál" dělám si z něj legraci a zasměju se. Znovu se svým obvyklým způsobem napiju. Měla jsem štěstí, že vedle mě je člověk a ne upír, měla bych co dělat abych před ním tvář skryla.
"Jen když se chovají jako idioti." Dodala jsem a v klidu na tebe koukala. Bar se vrátil zase do svého normálního šumu a už na nás tolik lidí nekoukalo.
"Jen když se chovají jako idioti." Dodala jsem a v klidu na tebe koukala. Bar se vrátil zase do svého normálního šumu a už na nás tolik lidí nekoukalo.
Koutek se mi zvedl v úsměv a vrásky kolem očí to nasvědčovali.
"Arria Reisser." Jakmile jsem to řekla, musela mu jistě naskočit starostovo jméno, jelikož se starostou se jistě při příjezdu viděl.
"Žejo, taky s mi to líbí." A zasmála sem se nahlas.
"Arria Reisser." Jakmile jsem to řekla, musela mu jistě naskočit starostovo jméno, jelikož se starostou se jistě při příjezdu viděl.
"Žejo, taky s mi to líbí." A zasmála sem se nahlas.
Zasměju se nahlas, "věřil bys, že já taky nemám ráda hádanky, skoro vždy neuhádnu správně". Odfrkla jsem si a sledovala tě pohledem, bar jsem dál stále ignorovala a jen se na tebe dívala.
"Noo, přihořívá' a zablýskne se mi v očích. Když se mě zeptáš na jméno, najednou mi nedělá problém odpovědět.
"Arria. Ale představit by ses měl nejdřív ty." Znovu jsem odfrkla a otočila jsem se na tebe celým tělem, ne jen bokem.
"Noo, přihořívá' a zablýskne se mi v očích. Když se mě zeptáš na jméno, najednou mi nedělá problém odpovědět.
"Arria. Ale představit by ses měl nejdřív ty." Znovu jsem odfrkla a otočila jsem se na tebe celým tělem, ne jen bokem.
Dívala jsem se na tebe jako na někoho, koho znám roky, což bylo dost neobvyklé. Ty lidi, co si tam něco šeptají absolutně ignoruju.
Míchám ve skleničce tekutinu brčkem, ale ještě jsem se nenapila. "Kdo jsem?" A pozvedla jsem obočí. Barem se ozval smích, zlým pohledem jsem všechny spražila a zase bylo ticho.
"Zkus hádat." A opatrně jsem si na druhé straně od tebe odkryla masku, abych pod ní strčila brzy. Pohyb to byl však tak rychlí, že jsi ho jako člověk skoro nezaznamenal. Normálně bych to neudělala, ale nechci riskovat, že se na mě vrhneš a pokusíš se mi sundat masku před celým barem.
Míchám ve skleničce tekutinu brčkem, ale ještě jsem se nenapila. "Kdo jsem?" A pozvedla jsem obočí. Barem se ozval smích, zlým pohledem jsem všechny spražila a zase bylo ticho.
"Zkus hádat." A opatrně jsem si na druhé straně od tebe odkryla masku, abych pod ní strčila brzy. Pohyb to byl však tak rychlí, že jsi ho jako člověk skoro nezaznamenal. Normálně bych to neudělala, ale nechci riskovat, že se na mě vrhneš a pokusíš se mi sundat masku před celým barem.