Bar
"Díky za upozornění.." Broukne a tu skvrnu si prstem setře a olízne. Očividně ji netrápí, že barmanovi muselo dojít, co na těch záchodcích dělali. Na tohle si prostě už zvykla, vzhledem ke svému povolání. Lidé jí často opovrhovali, ale to ji časem přestalo trápit. Ona sama věděla, že to byl jenom prostředek jak se dostat dál ve svém pátrání a naopak blíže k potřebným informacím, takže nějaké výčitky svědomí taky neměla. Navíc tak bylo jednodušší si držet lidi od těla, takže ji tahle poloha vyhovovala. Není to tak, že by jí to bylo úplně volné, jasně, zamrzí to, ale napichovat na větev a cpát se česnek kvůli toho nebude. Takže i tenhle barman je jí totálně volnej, ať si myslí co chce. Možná tohle dělala na veřejnosti, ale tenhle bar je skoro vylidněný, navíc si svou oběť odvedla na záchodky, nenechali po sobě žádný svinčík a ještě toho chlápka donutila nechat tady velké dýško, ona měla svědomí čisté. Jenže ji to tady pomalu ale jistě přestávala bavit. Ve sklenici jí toho už moc nezbývalo, bohužel ještě nebyla v takovém stavu, v jakém si původně přála skončit, rozhodně však nehodlala tady tomu chlapci přidělávat vrásky tím, že by tady vysedávala a proto poměrně rychle vyzunkla to víno a vytáhla si peněženku. Na baru nechala částku, která tak akorát pokrývala její útratu a dýško a začala se zvedat.
"Pěkný zbytek večera přeji.." Broukne směrem k barmanovi a vytratí se z baru někam pryč.
"Pěkný zbytek večera přeji.." Broukne směrem k barmanovi a vytratí se z baru někam pryč.
Všímal si své práce nebo se o to alespoň snažil, protože očima pořád těkal k záchodkům a čekal, co se stane. Inu, něco se stalo a upírka nakonec v naprostém klidu vyšla, vzala si svou sklenku a vracela se k baru. Jenže se ještě vrátila k onomu opilci, který za stolem vytuhnul, probudila ho a asi ho donutila odejít, podle toho, že odešel. Podíval se s pozdviženým obočím směrem k upírce, lehce poklepat na svůj vlastní ret a řekl: „Máte tam malou skvrnku.“ Podle toho také nějak určil, co se tam dělo.
Došel ke stolu pro peníze a rovnou i vzal prázdnou sklenici, kterou zpátky u bary odložil do dřezu. Kousal se do rtu, aby neřekl nějakou poznámku ohledně chlastání krve, protože někdo chlastal krev, on zase lovil zvířata. Každej měl své mouchy, ale on to alespoň nedělal na veřejnosti.
Došel ke stolu pro peníze a rovnou i vzal prázdnou sklenici, kterou zpátky u bary odložil do dřezu. Kousal se do rtu, aby neřekl nějakou poznámku ohledně chlastání krve, protože někdo chlastal krev, on zase lovil zvířata. Každej měl své mouchy, ale on to alespoň nedělal na veřejnosti.
Byla to docela rychlovka. Než se ten opilý chlapík nadál, už se sama hryzala do zápěstí a dala mu trochu napít, opravdu jenom trochu, tak aby se jeho ranky zacelily a zahladili tím stopy. Potom vyšla z kabinky, čekala, že opilec půjde za ní, jenže on se k tomu nějak neměl, takže ho tam nechala, ať si tam vyjeveně stojí třeba hodinu. Pomalým krokem se vydala zpátky do baru, na rtech měla spokojený úsměv, až by si jeden mohl myslet, že ji zřejmě ten opilec dobře.. uspokojil. A taky že ano, jenom né tím způsobem, jakým si to zřejmě budou někteří vykládat. Ani se nepodívala do zrcadla, když odcházela, takže si nevšimla té kapky krve, co jí zůstala u koutku a spokojeně si vzala svou sklenku vína a vyrazila opět ke svému místu u baru. Opilec se mezitím za ní vypotácel, očividně ještě pořád mimo z té menší ztráty krve, ale když viděla jak se trmácí ke svému stolu a jak usedl zpět na židli, kde rovnou vytuhl, protočila oči a napila se, až se kapka otiskla na okraj sklenky a zanechala tak červenou skvrnku. Opět se zvedla ze své židle a pomalým krokem došla až k tomu chlákovi, do kterého jemně kopla, tak aby se probudil. Chvíli na něj mluvila a nevypadalo to, jako kdyby snad ani nevnímal, že něco říká, ale potom vytáhl šrajtofli a položil několik bankovek na stůl a následně se odporoučel. Spokojeně se usmála a došla opět k baru.
Koutkem oka tak neustále sledoval, co se snaží provést s oním opilcem. Mohlo mu to dojít, když cítil její pach, ale na to měl moc pomalé vedení. Sledoval pak, jak ho odvádí směrem k záchodkům, nad čímž povzdechl a v hlavě poděkoval za to, že tohle u něho nehrozí, pokud nebude tak nehorázně opilý, že by viděl už jenom hvězdičky před očima a nevěděl, kde má hlavu.
Napil se pět ze své skleničky, kterou vyprázdnil, takže ji také umyl, následně se zadíval na hodiny, protáhl rty do úzké linky a doufal, že tam vzadu nebudou moc dlouho, jelikož by je nerad vyrušoval... V tom. Ale nechtěl být v práci déle, než to bylo nutné. Bože, ať tam není bordel... Poslední dobou se ostatně takhle modlil docela často.
Napil se pět ze své skleničky, kterou vyprázdnil, takže ji také umyl, následně se zadíval na hodiny, protáhl rty do úzké linky a doufal, že tam vzadu nebudou moc dlouho, jelikož by je nerad vyrušoval... V tom. Ale nechtěl být v práci déle, než to bylo nutné. Bože, ať tam není bordel... Poslední dobou se ostatně takhle modlil docela často.
Opilec už měl vážně dost.. Pomalu už neuměl říct souvislou větu, dokonce zvládl i jednou trošku usnout, rychle se však probudil a zásobil jí dalšími slizkými poznámkami. Ještě že to co mu koluje v žilách není tak nechutné, jako to co mu vychází z úst. Už dlouho se nenapila lidské krve, vlastně byla zastáncem toho, že upíři by se neměli krmit lidskou krví, ale co si budeme povídat.. Lidská krev je prostě stokrát lepší než nějaká veverka. Navíc, člověka nemá v plánu vycucnout úplně, takže se potom nebude muset strat o to, kde svou oběť zahrabe a provádět celý ten její rituál. Nehledně na to, že by jí to zabralo poměrně dlouhou dobu. Ještě chvíli snáší tyhle jeho opilecké kecy, ačkoliv by vlastně vůbec nemusela, protože ten chlapík je už tak na mol, že si zítra nebude pamatovat vůbec nic a potom už se zvedne, jemně ho chytne za jeho velkou oslizlou tlapu a odvede si ho směrem k záchodkům. Byla to taková její.. Taktika. Vyhlédla si osamělého opilce, chvíli si s ním povídala, pak zmizela na záchody, nakrmila se, opilci potom dala trošku své krve aby se zhojily rány.. Ona byla dobře nakrmená, opilec si nic nepamatoval a všichni ostatní si mysleli, že s ním šla na záchody dělat.. Věci. A proč by jí to mělo vůbec vadit? Většinou pracovala v bordelech, takže pověst ku*vy už dávno měla.
Na chvíli se zase rozhostil klid. Využil to zase k tomu, aby se zbavil nečistých kousků skla a zároveň k tomu, aby doplnil alkohol, který předtím tak pracně vytahal ze sklepa. Nestačil si nevšimnout, že ta žena mezitím zmizela i se svou sklenicí vína k onomu opilci. Podíval se na láhev vína, poté na její věci, protáhl rty do úzké linky a šeptem si řekl: „A právě jsem povýšil na šatníka.“ Ale myslel to ironicky, protože on za odložené věci neručel, takže se raději pustil do toho mytí s tím, že občas zkontroloval bar a přemýšlel, co ta žena může tak u opilce chtít. Ostatně... Je to žena. Ty mají potřebu... Hm... Zaujmout? Jo. Nakonec nad tím však pokrčil rameny, odhrnul si vlasy a pustil se do dalšího mytí, utírání, uklízení, pinglování a prostě práce.
Jenom pokývne hlavinkou, nemá moc co by k tomu řekla.. Vyprávět o tom, jak muži nedokáží dělat více věcí na jednou, to by nebavilo ani jednoho z nich. Navíc to byl jenom kec. Na někoho to možná platí, ale ona sama znala spousty mužů, co to dokáží a naopak ženy, které to neumí.
Pohledem líně sklouzne k dvojici těch mužů. V hlavě se jí začne rodit myšlenka.. Nechá ji ovšem zatím jenom vyset v mysli a pozoruje počínání jak barmana tak těch dvou. Chytrý muž. Pomyslí si, když vyprovází pohledem jednoho z té dvojce, který se chytře rozhodl odejít.
Poznámku o tom, že barman nesnáší večerní služby, nepřeslechne, nijak ji však nekomentuje. Jenom se pobaveně zazubí a spolu se svou sklenicí vína se vydá k tomu opilci. Věci si nechá na své původní židli, takže zřejmě v plánu se ještě vrátit. Posadí se na židli naproti tomu muži, sklenici si odloží na stůl a ruce založí na prsou. Očividně si s opilcem povídá a podle jejího znechuceného výrazu a opilcova úšklebku si zřejmě vyslechla pár sexistických poznámek, ale nic to s ní nedělá, jenom tam tak sedí a občas něco prohodí, na tváři u toho má takový potutelný úsměv, jako kdyby snad měla něco za lubem.
Pohledem líně sklouzne k dvojici těch mužů. V hlavě se jí začne rodit myšlenka.. Nechá ji ovšem zatím jenom vyset v mysli a pozoruje počínání jak barmana tak těch dvou. Chytrý muž. Pomyslí si, když vyprovází pohledem jednoho z té dvojce, který se chytře rozhodl odejít.
Poznámku o tom, že barman nesnáší večerní služby, nepřeslechne, nijak ji však nekomentuje. Jenom se pobaveně zazubí a spolu se svou sklenicí vína se vydá k tomu opilci. Věci si nechá na své původní židli, takže zřejmě v plánu se ještě vrátit. Posadí se na židli naproti tomu muži, sklenici si odloží na stůl a ruce založí na prsou. Očividně si s opilcem povídá a podle jejího znechuceného výrazu a opilcova úšklebku si zřejmě vyslechla pár sexistických poznámek, ale nic to s ní nedělá, jenom tam tak sedí a občas něco prohodí, na tváři u toho má takový potutelný úsměv, jako kdyby snad měla něco za lubem.
Pro jistotu se ujistil, zda neulil trochu vína, který by musel utřít, ale zase tak blbě na tom nebyl. Poškrábal se zlehka na temeni hlavy, o kousek ustoupil od baru, opřel se zády o jednu skřínku a ruce založil protestně na hrudníku. „Jsem spíš neopatrnej a snažim se dělat víc věcí na jednou,“ pokrčil přitom zlehka rameny. Alespoň u něho platilo, že muži nemohou dělat více věcí najednou, protože se u toho nedokáží soustředit. V jeho případě nemohl koukat na jednu věc a přitom vykonávat druhou.
Stiskl zuby, rozhodil ruce a odebral se ke stolu dvou mužů, kteří na sebe povykovali se slovy, že se musí uklidnit nebo odejít, jelikož ruší ostatní zákazníky. Jeden zanadával, ten druhý raději zaplatil a odkráčel. Převzal peníze, vzal oba dva prázdné půl litry, ale s jedním se hned vrátil, protože si jeden aktér slovní přestřelky objednal další rundu, kterou mu dal, i když se mu do toho už nechtělo.
K baru se vrátil s tichými slovy pro sebe: „Nenávidím večerní služby...“
Stiskl zuby, rozhodil ruce a odebral se ke stolu dvou mužů, kteří na sebe povykovali se slovy, že se musí uklidnit nebo odejít, jelikož ruší ostatní zákazníky. Jeden zanadával, ten druhý raději zaplatil a odkráčel. Převzal peníze, vzal oba dva prázdné půl litry, ale s jedním se hned vrátil, protože si jeden aktér slovní přestřelky objednal další rundu, kterou mu dal, i když se mu do toho už nechtělo.
K baru se vrátil s tichými slovy pro sebe: „Nenávidím večerní služby...“
Té komedii, kterou tam předváděli ti dva opilci co po sobě křičeli, vůbec nevěnovala pozornost. Pomalu si hloubala ve své mysli, tak jako to dělala už mockrát. Smutné je, že většinou jí stejně jako teď dělala společnost jenom cigareta a sklenka vína. Možná byla osaměla, seděla tady, sama, bez knihy, bez zápisníku, bez mobilu, který vlastně ani nevlastnila, jenom ona.. Tedy, bylo tady ještě pár opilců a ten barman, ale to je něco trošku jiného. Jí to ovšem takhle perfektně vyhovovalo. Naučila se užívat si vlastní přítomnost, vystačila si sama se sebou, vlastně nikoho nepotřebovala, to ovšem neznamená, že si přítomnost jiných lidí neužívala.
Sleduje počínání toho barmana, který tam kouká po těch dvou a u toho málem přelije sklenici, jenom nad tím s úsměvem zakroutí hlavou.
"V pohodě, alespoň nebudete muset tak brzo dolívat.." Jo, to se prostě stává.. Hlavu mu za to trhat nebude, však o co jde. Opatrně vezme sklenici a upije z ní, takže je hladina už v bezpečné výšce a nehrozí, že by se něco vylilo.
"Blbej den?" Věnuje mu mírný úsměv a znova upije.
Sleduje počínání toho barmana, který tam kouká po těch dvou a u toho málem přelije sklenici, jenom nad tím s úsměvem zakroutí hlavou.
"V pohodě, alespoň nebudete muset tak brzo dolívat.." Jo, to se prostě stává.. Hlavu mu za to trhat nebude, však o co jde. Opatrně vezme sklenici a upije z ní, takže je hladina už v bezpečné výšce a nehrozí, že by se něco vylilo.
"Blbej den?" Věnuje mu mírný úsměv a znova upije.
Vyskládal všechny půl litry na místo, ale než se stihl vrátit zpátky na svoje původní místo, tak musel na delší dobu spražit pohledem jistou dvojici přiopilých mužů, kteří postupně zvyšovali svůj hlas proti tomu druhému. Chvíli je pozoroval, čekal, dokud se neuklidí a až potom se vrátil k baru, od kterého okamžitě odešel, protože na něho někdo mávl. Obratem se odebral pro ty dva čisté půl litry, natočil do nich dvě piva, položil je před dva muže a až poté se konečně vrátil k baru na svoje původní místo, kde se zapřel o desku. Ale než vůbec dokázal přehodit váhu více na ruce než nohy, tak rázem šel k té ženě, které nalil opět víno, jak si poručila, přitom však po očku sledoval ty dva hlasitější. Ale protože naléval, tak nějak nevnímal, stihl však uhnout zrakem k vínu ve chvíli, kdy byla sklenka plná skoro až po okraj.
Zamračil se, stiskl rty, protáhl je do úzké linky a opatrně láhev položil. „Obvykle nejsem až tak moc roztěkanej barman,“ zamumlal a poukázal na sklenku. „Pardon,“ špitl.
Zamračil se, stiskl rty, protáhl je do úzké linky a opatrně láhev položil. „Obvykle nejsem až tak moc roztěkanej barman,“ zamumlal a poukázal na sklenku. „Pardon,“ špitl.
Nad poznámkou, že tomu moc neholduje se jenom pousměje, ale nijak ji nekomentuje. Namísto toho si vytáhne další cigaretu a opět si zapálí, nehledně na to, že tohle je její třetí cigarety v tak krátké době.. Prostě hulí jak fabrika a kdyby nebyla nesmrtelné, nejspíš by už měla plíce dávno prožrané rakovinou.
"Jo, né všechno co stáhnete z Wikipedie musí být nutně pravda.." Zamumle, vlastně tak nějak do prostoru, není to tak, že by ho sekýrovala, to vůbec. Jenom jí to prostě přijde úsměvné.. Což taky značí jemný úsměv, co si jí pohrává na rtech. Ona však ještě nemá v plánu nikam jít, takže si tam spokojeně sedí a usrkává svoje víno a když už je sklenice skoro prázdná, tak pokývne barmanovi na znamení, aby jí dolil. Potichu si začne broukat písničku, co právě hraje v rádiu a zjevně ponořená do svých myšlenek se zakouká na barovou desku, vypadá to spíš ale, jako kdyby se dívala skrz ní, prostě má nepřítomný pohled..
"Jo, né všechno co stáhnete z Wikipedie musí být nutně pravda.." Zamumle, vlastně tak nějak do prostoru, není to tak, že by ho sekýrovala, to vůbec. Jenom jí to prostě přijde úsměvné.. Což taky značí jemný úsměv, co si jí pohrává na rtech. Ona však ještě nemá v plánu nikam jít, takže si tam spokojeně sedí a usrkává svoje víno a když už je sklenice skoro prázdná, tak pokývne barmanovi na znamení, aby jí dolil. Potichu si začne broukat písničku, co právě hraje v rádiu a zjevně ponořená do svých myšlenek se zakouká na barovou desku, vypadá to spíš ale, jako kdyby se dívala skrz ní, prostě má nepřítomný pohled..
„Já tomu moc nehoduju... I když je taky pravda, že nejsem zrovna vybíravý,“ pokrčil zlehka rameny, když jeden čistý půl litr položil na barový pult a sebral další. Nehodlal je uklízet po jednom, na to zase chuť a čas neměl.
Prstem poukázal lehce na světlo. V baru nebylo zrovna nějak výrazné, takže stejně nešlo nic vidět. „Ten tady máme, ale docela dost nepřesnej, jak jsem zjistil. A stejně houby vidim,“ dopověděl, odložil další skleničku a opět si protáhl záda. To neustálé stání ho unavovalo, ale zase ho těšil fakt, že už tak dlouho zase stát nebude muset, že za nějakou tu chvíli vyhodí zbývající klímbající opilce, uklidí, zavře bar a zmizí zase na několik hodin do své postele, z které minimálně deset hodin nevyleze, protože prostě nemusí.
Z žízně vzal jednu sklenku a nalil si do ní z kohotku vodu, protože nic jiného v podstatě ani nemohl, jestli za to nechtěl sám platit. Odložil ji následně na bar a vrhnul se na uklízení těch půl litrů.
Prstem poukázal lehce na světlo. V baru nebylo zrovna nějak výrazné, takže stejně nešlo nic vidět. „Ten tady máme, ale docela dost nepřesnej, jak jsem zjistil. A stejně houby vidim,“ dopověděl, odložil další skleničku a opět si protáhl záda. To neustálé stání ho unavovalo, ale zase ho těšil fakt, že už tak dlouho zase stát nebude muset, že za nějakou tu chvíli vyhodí zbývající klímbající opilce, uklidí, zavře bar a zmizí zase na několik hodin do své postele, z které minimálně deset hodin nevyleze, protože prostě nemusí.
Z žízně vzal jednu sklenku a nalil si do ní z kohotku vodu, protože nic jiného v podstatě ani nemohl, jestli za to nechtěl sám platit. Odložil ji následně na bar a vrhnul se na uklízení těch půl litrů.
Jo, očividně mají všichni ostatní něco lepšího na práci, než vysedávat v baru. To ji ovšem vůbec netrápí, vlastně jí to až nad míru vyhovuje a čím méně lidí, tím lépe, obvzláště když má v plánu se potichounku sama opít, na nějaké opilecké hádky určitě náladu nemá.
"To já se třeba vůbec nevyznám v pivu. Na víno tedy taky nejsem expert, ale dobré víno jakš takš poznám." Zakroutí nad tím pobaveně hlavou a napije se.
"Tak si zkuste vytisknout, nebo napsat nějaký přehled.. Nalepíte z boku na skřínku, budete tam mít vypsané, které je polosuché, které je suché a tak. Dělá to tak spousta barmanů, nemůžou přeci všichni znát všechno." Jo, to byla pravda.. Navíc by většinou všude měl být více než jeden barman, tak tomu bohužel dneska není, ale kdyby byl, tak by byla velká šance, že on by vína znal a tak by mohl tady chlapci pomoct. A vždyť je to vlastně jedno, víno se tu pít dalo, břečka to nebyla a pokud někdo chce exkluzivní zážitek co se vína týče, ať si zajde do vinného sklepa a né do místního baru. Típne nedopalek do popelníku a znova upije toho vína, mezitím co kouká po tom, kdo jí ho nalil a mírně se usmívá.
"To já se třeba vůbec nevyznám v pivu. Na víno tedy taky nejsem expert, ale dobré víno jakš takš poznám." Zakroutí nad tím pobaveně hlavou a napije se.
"Tak si zkuste vytisknout, nebo napsat nějaký přehled.. Nalepíte z boku na skřínku, budete tam mít vypsané, které je polosuché, které je suché a tak. Dělá to tak spousta barmanů, nemůžou přeci všichni znát všechno." Jo, to byla pravda.. Navíc by většinou všude měl být více než jeden barman, tak tomu bohužel dneska není, ale kdyby byl, tak by byla velká šance, že on by vína znal a tak by mohl tady chlapci pomoct. A vždyť je to vlastně jedno, víno se tu pít dalo, břečka to nebyla a pokud někdo chce exkluzivní zážitek co se vína týče, ať si zajde do vinného sklepa a né do místního baru. Típne nedopalek do popelníku a znova upije toho vína, mezitím co kouká po tom, kdo jí ho nalil a mírně se usmívá.
Většina barman obvykle jenom sklenice omyla a rázem je hodila někam odkapat, ale on to bral jako zábavu mezitím, co čeká na další objednávky nebo problémy, co příjdou – a ty přicházely. Rozhlédl se tedy občas po baru, ale vypadalo to na ten klidnější večer, nechtěl však nic zakřiknout. Omyl poslední sklenici ve chvíli, kdy zaslechl větu, kterou by ani ve snu nečekal. Tiše se zasmál, zvedl hlavu, ještě vlhkou rukou odhrnul prokletý pramen vlasů a s pobaveným úsměvem odpověděl: „Ne, já jsem pivař. O víně jsem četl jednu knihu, takže znám teorii, kde to bylo sklizeno, jak to asi chutná, něco bych možná řekl i o vinici, ale jak to chutná doopravdy? Absolutně nemám ponětí,“ přiznal se zakroucením hlavy. Asi by barman neměl tyhle věci přiznávat, ale pokud vybral správně, tak si neměla na co stěžovat, ne? Možná jo, ale neměl v popisu práce být odborníkem na všechen alkohol, měl ho pouze rozlévat. Mokré ruce si otřel do útěrky, která ležela vedle něho a jinou zase začal otírat sklenice, aby je mohl uklidit.
Jeho zmatků, či rozpaků si vůbec nevšímala, spokojeně si kouřila svoji cigaretku a se zájmem si prohlížela bar a všechno kolem. No, nejhorší pajzl to teda není, to se musí uznat..
"Děkuji.." Broukne spokojeně a rovnou po sklenici sáhne. Ona by vlastně vypila i ten největší patok co by tu měli, uměla poznat dobré víno, ovšem, vůbec jí nevadilo pít to špatné. Ono ve výsledku je obojí vlastně to samé, akorát z jednoho vás bolí více hlava než z toho druhého.. Rovnou se tedy napije a s potěšením zjistí, že zrovna dneska měla štěstí a víno je fajn. Její pozornost však upoutá ten barman.. Takže ho svými bystrými očky sleduje, ani se nesnaží to skrývat.. Jak sbírá sklenky a jak je následně myje. Jo, už když přišla, tak měla něco málo v krvi, ovšem, její upíří nátura jí to dost ztěžuje, to opití se do němoty a tak jí to chvíli zřejmě bude trvat. To že je tu ten barman, to je jen výhodou, alespoň má na co koukat.
"Fajn víno. Vyznáte se?" Zeptá se barmana když už stojí u toho dřezu a umývá ty sklenice.
"Děkuji.." Broukne spokojeně a rovnou po sklenici sáhne. Ona by vlastně vypila i ten největší patok co by tu měli, uměla poznat dobré víno, ovšem, vůbec jí nevadilo pít to špatné. Ono ve výsledku je obojí vlastně to samé, akorát z jednoho vás bolí více hlava než z toho druhého.. Rovnou se tedy napije a s potěšením zjistí, že zrovna dneska měla štěstí a víno je fajn. Její pozornost však upoutá ten barman.. Takže ho svými bystrými očky sleduje, ani se nesnaží to skrývat.. Jak sbírá sklenky a jak je následně myje. Jo, už když přišla, tak měla něco málo v krvi, ovšem, její upíří nátura jí to dost ztěžuje, to opití se do němoty a tak jí to chvíli zřejmě bude trvat. To že je tu ten barman, to je jen výhodou, alespoň má na co koukat.
"Fajn víno. Vyznáte se?" Zeptá se barmana když už stojí u toho dřezu a umývá ty sklenice.