Bar
Pokrčila jsem rameny. „Jsem si řekla, že už mám studování plné zuby. Nebo až tak asi ne, ale už jsem studovala, tak hrozně dlouho, že nic jiného neznám. Asi se vrátím k něčemu, co jsem dřív dělala, i když zatím nevím, co." Povzdechla jsem si a hodila do sebe další skleničku. Chvíli jsem jen tak přemýšlela a pak dodala i tu druhou stránku věci. „Jenže zatím nemám kam jít bydlet. Mohla bych jít zatím do hotelu, ale je tu jeden problém. Ten problém se jmenuje Levi. Múj pes. Toho tam vzít nemohu." S vděčným úsměvem si vezmu od něj cigaretu a zapálím si ji o svíčku, která hoří na pultu. Chvíli si ji jen tak vyvažuji v ruce a až pak si z ní utáhnu. Chvíli si ji jen tak vychutnávám, než vydechnu kouř. Tak dlouho jsem neměla cigaretu. Docela se mi po tom stýskalo. A ne jen po tom. Dneska jsem tu plánovala sbalit nějakýho kluka, který o tom, co jsem nemá ani ponětí. No. Možná se potom dočkám.
K rudovlasému jenom pokývnul hlavou na rozloučenou, sebral peníze, uklidil po něm a vrhnul se na další práci, která se vždycky najde. Protože bar je docela vyhledávaný místo, pokud to není zaplivaná díra. Byl však zvyklý slýchat "dobrý den" a prosté ahoj ho naprosto vyvedlo z míry. Když však zjistil, že se jedná pouze o Danielle, uklidnil se a po přikývnutí na pozdrav jí šel nalít whiskey, kterou chtěla.
Sklenku položil před ní a rázem se zamračil. „Nenávidim tě. A vína taky nenávidim... Řekni si, jaký chceš nebo ti naleju hroznovej džus s kapkou vodky a budu to vydávat za víno,“ oebznámil ji a upil své vody. Z vín měl vážně už depku. Ale nakoenc se nad tím lehce usmál, než si Danielle prohlédnul. „Nejsem odborník a módu taky nežeru, ale rudý fleky jsou v kurzu?“ zeptal se opatrně, ale vlastně stejně hrubě jako toho rudovlasého na kousnutí. Ale byl prostě zvědavý a znuděný.
Sklenku položil před ní a rázem se zamračil. „Nenávidim tě. A vína taky nenávidim... Řekni si, jaký chceš nebo ti naleju hroznovej džus s kapkou vodky a budu to vydávat za víno,“ oebznámil ji a upil své vody. Z vín měl vážně už depku. Ale nakoenc se nad tím lehce usmál, než si Danielle prohlédnul. „Nejsem odborník a módu taky nežeru, ale rudý fleky jsou v kurzu?“ zeptal se opatrně, ale vlastně stejně hrubě jako toho rudovlasého na kousnutí. Ale byl prostě zvědavý a znuděný.
"Ty už nebudeš studovat?" řeknu překvapeně a napiju se. "No výborně. A proč? tebe bych na semináři potřeboval," ušklíbnu se. Vypadám, že si dělám srandu, ale já to myslím vážně. Kopnu do sebe zbytek skleničky a nevěřícně zavrtím hlavou, když mi Dia ukradne cigaretu. "Moje," vypláznu na ni jazyk a nabídnu jí z krabičky, svoji í seberu. Nemám rád, když mi to někdo bere od pusy, jak se říká. "Já? Chlastám, jako typicky," pokrčím rameny a zápěstím si promnu jedno oko. Od téhle mé části mě drží jen jedna osoba... a ta tu není, takže mi nic nebrání to udělat. Co oči nevidí, to srdce nebolí, ne? I když je to dost debilní a bylo to mnohokrát použito proti mě, stejně mě to teď nezajímá. Teď mě vlastně nezajímá nic. Děvky, chlast a cíga, to je všechno, o co se dneska večer chci a hodlám starat. Rozhlédnu se a prohlížím si nějaký holky kolem, která z nich by za to stála. I když tady asi moc nepořídím, měl jsem jít do bordelu.
<<Viannin domek
V tričku od krve zamířím od Vii rovnou do baru. Ani se nejdu převléct domů, nebo tak. Trevis mě zase vytočil, jako vždy. Dojdu do baru a posadím se k pultu. Kouknu na barmana za barem a zjistím, že je to vlastně Mikel. "Ahoj," pousměji se na něj. "Dej mi whiskey," řeknu a rozhlédnu se. Další dva lidi u baru mají to samé, ale co. "A nějaký víno, jaký mi doporučíš?" nakrčím čelo a bradu si podepřu rukou. Jsem naštvaná a zároveň smutná, protože Trevis měl zčásti pravdu a nechci Vianne ublížit tím, že jí budu muset nechat vybrat mezi náma. To se radši stáhnu a uzavřu do sebe, abych ji neotravovala. Jop, taková já jsem. Depkař level over 90000. A Mikel? Možná je to fajn kamarád, ale s ním si o tomhle moc nepokecám.
V tričku od krve zamířím od Vii rovnou do baru. Ani se nejdu převléct domů, nebo tak. Trevis mě zase vytočil, jako vždy. Dojdu do baru a posadím se k pultu. Kouknu na barmana za barem a zjistím, že je to vlastně Mikel. "Ahoj," pousměji se na něj. "Dej mi whiskey," řeknu a rozhlédnu se. Další dva lidi u baru mají to samé, ale co. "A nějaký víno, jaký mi doporučíš?" nakrčím čelo a bradu si podepřu rukou. Jsem naštvaná a zároveň smutná, protože Trevis měl zčásti pravdu a nechci Vianne ublížit tím, že jí budu muset nechat vybrat mezi náma. To se radši stáhnu a uzavřu do sebe, abych ji neotravovala. Jop, taková já jsem. Depkař level over 90000. A Mikel? Možná je to fajn kamarád, ale s ním si o tomhle moc nepokecám.
Rozhlédla jsem se po baru a zahlédla jsem jak se ke mně blíží Noel. Trochu jsem se na něj usmála a kývla mu na pozdrav, když k ní dorazil. „Čauko. No já tu zapíjím konec své studijní kariéry. Rozhodla jsem se, že s učením skončím a vrátím se k něcěmu, co jsem dělala předtím." Usmála jsem se na něj a sledovala ho, jak si zapálil cigaretu. Jemně jsem mu chytla ruku a vzala si z ní cigaretu. Potáhla jsem si z ní a zase mu ji nenápadně vrátila a dělala, jakože se nic nestalo. „A co ty tu vůbec děláš?" Zeptala jsem se ho naoplátku a zašmátrala v kapse od kraťasů, ano kraťasů, a vytáhla z ní nějaké peníze a natáhla je k barmanovi. Někdy si říkám, že za takového špatného počasí, bych si mohla vzít něco dlouhého, ale to bych to nebyla já, kdybych si nevzala jen tílko a šortky. Pokud nepočítám bundu a silonky.
<<pryč
Ledabylým krokem vejdu do baru a zaklapnu za sebou dveře. Nadechnu se toho hnusného pachu splácaných voňavek, cigaret, alkoholu a zvratků. Protočím oči a dojdu k baru. "Bourbon. Flašku," zamručím. Z kapsy vytáhnu cigarety a hned si jednu zapálím. Naliju si bourbon do skleničky a se záklonem to do sebe kopnu. Rozhlédnu se, ze známých lidí vidím jen Dianu. Mhh. Pokývnu jí hlavou a zašklebím se, když vidím, že má taky flašku whiskey. Přisednu si k ní a s sebou vezmu i své pití. "Čau. Co ty tady?" zeptám se ledabyle a potáhnu si z cigarety. Sleduju barmana, jak se míhá za barem. Naliju si další a napiju se. Na chvíli se zamyslím, dojde mi, že jsem zapomněl odevzdat ten papír řediteli, a tak ho nahmatám v kapse. Alespoň se mrknu, kdo tam bude všechno chodit.
Ledabylým krokem vejdu do baru a zaklapnu za sebou dveře. Nadechnu se toho hnusného pachu splácaných voňavek, cigaret, alkoholu a zvratků. Protočím oči a dojdu k baru. "Bourbon. Flašku," zamručím. Z kapsy vytáhnu cigarety a hned si jednu zapálím. Naliju si bourbon do skleničky a se záklonem to do sebe kopnu. Rozhlédnu se, ze známých lidí vidím jen Dianu. Mhh. Pokývnu jí hlavou a zašklebím se, když vidím, že má taky flašku whiskey. Přisednu si k ní a s sebou vezmu i své pití. "Čau. Co ty tady?" zeptám se ledabyle a potáhnu si z cigarety. Sleduju barmana, jak se míhá za barem. Naliju si další a napiju se. Na chvíli se zamyslím, dojde mi, že jsem zapomněl odevzdat ten papír řediteli, a tak ho nahmatám v kapse. Alespoň se mrknu, kdo tam bude všechno chodit.
Vzala jsem si bundu, klíče a mobil. Po chvíli zápolení se zámkem jsem se konečně dostala ven. Už mám jen měsíc na vystěhování. Ale musím říct, že se docela těším, až přestanu studovat. Asi bych se mohla vrátit k něčemu, co jsem dělala dřív. Pokrčila jsem rameny a vysla ven z budovi.
Pršelo a bylo docela ošklivé počasí. Díky bohu bylo docela teplo. Řekla bych asi dvacet stupňů. Vyrazila jsem po chodníku s mnoha loužemi. O chvíli později jsem si nandala kapuci, takže jsem vlasy měla mokré a splihlé. Došla jsem až na místo, kde jsem v tu dobu chtěla být - bar.
Vešla jsem dovnitř a rázovala si to přímo k barmanovi. Sedla jsem si na židli, přehodila si bundu o pult a luskla na barmana. Jakmile přišel, tak jsem si ihned objednala. „Jednou whiski. Nebo počkej. Nech tu tu láhev." Jakmile sklenička přistála přede mnou, tak jsem ji do sebe hodila a nalila si další.
Pršelo a bylo docela ošklivé počasí. Díky bohu bylo docela teplo. Řekla bych asi dvacet stupňů. Vyrazila jsem po chodníku s mnoha loužemi. O chvíli později jsem si nandala kapuci, takže jsem vlasy měla mokré a splihlé. Došla jsem až na místo, kde jsem v tu dobu chtěla být - bar.
Vešla jsem dovnitř a rázovala si to přímo k barmanovi. Sedla jsem si na židli, přehodila si bundu o pult a luskla na barmana. Jakmile přišel, tak jsem si ihned objednala. „Jednou whiski. Nebo počkej. Nech tu tu láhev." Jakmile sklenička přistála přede mnou, tak jsem ji do sebe hodila a nalila si další.
,,Jestli je, tak tě upřímně lituji" Ušklíbne se. Ale co on tady má co říkat o upřímnosti a nebo lítosti? Dvě věci, které nenávidí. ,,Každý si může chválu přebrat po svojem" Pokrčí rameny, diví se, že je v její přítomnosti zatím tak v klidu. I když ty její vlasy, bože.. No, musí se s tím smířit. Naštěstí jí nechce do postele, ani nic podobného, bloncky prostě ne. Takže jí bere spíše jako .. jak se to říká, kamarádku? Ne, až takový vztah spolu nemají. Spíše rozptýlení na jednu noc.. Na jeden večer.. nebo ne?
Během chvíle se objeví společně u stolu, hned je to zajímavější, mají u sebe drinky a můžou probírat své životy. Ještě, kdyby ho to tak zajímalo. Rád si s ní ale hraje, je to spíše takové vlčátko na pobavení a proto jí cvrnkne do nosu. Když ho chytne za zápěstí a a odtáhne ruku, tak se musí pobaveně ušklíbnout. Bolelo to, příjemné zjištění. ,,Máš takovou páru i v posteli?" Zeptá se jí jen tak mimoděk a jejímu dovětku, že se to v jeho případě nestane se upřímně zasměje. ,,Nikdy neříkej nikdy" Upozorní jí. Je až moc sebevědomý na to, aby si přiznal, že by s ním nějaká nechtěla chrápat. Ví o sobě moc dobře, že je pohledný, takže se líbí dost ženám. Jestli mezi ně patří i ona nebo ne, je mu naprosto ukradené. Její oslovení mu nevadí, což jí i řekne. ,,Jen vymýšlej, mě jen tak nevytočíš" Zasměje se.. Ale není to moc pravda.. dá se vytočit lehce, ale to by v sobě nesměl mít ty uklidňující prášky. Díky bohu za ně. ,,Mohlo to být horší" Pokrčí rameny, James není nic extra, ale také ne nic hrozného.
Sleduje ji, jak si prohrabuje vlasy a na chvíli jako by sevře ruku v pěst, naštěstí tak, že to ona nevidí. ,,Fajn, Aino" Přikývne, jako, že bere na srozumitelnou. Raději se jí zeptá ohledně tohohle místa a na pijavice. Na to se konečně chytne a zamručí, že je jich ve městě moc. Ach bože, proč!! ,,Naprosto stebou souhlasím" Řekne jí s vážnou tváří. Upíři jsou bestie, které se musí vyhubit. ,,No tak co pro to uděláme..?" Zeptá se jí na přímo a nalije oboum drink, aby si vzal ten svůj a pozdvihl ho a rovnou se i napil. Pak drink položí na stůl a přisune se více k Aině. Ruku jí dá zlehka na stehno. Ví, že se jí nemá dotýkat, ale baví ho jí provokovat. Navíc má třeba lepší náladu a neskončí opět s modřinami. Rty se přemístí k jejímu uchu. ,,Nepředpokládám, že by jsi byla nevinná.. Kolik jsi jich už zabila??" Zeptá se jí tiše, ale důrazně a pokud mu neodtáhla ruku, tak jí zlehka stiskl. Je to svůdník, ale vše jde stranou, když se jedná o zabíjení. Taková škoda, že se to tady ve městě nesmí. ,,Věděla jsi, že když upírům vyrveš špičák, už jim nenaroste?" Řekne jí lehce pobaveně. Dobře jim tak, potvorám.
Během chvíle se objeví společně u stolu, hned je to zajímavější, mají u sebe drinky a můžou probírat své životy. Ještě, kdyby ho to tak zajímalo. Rád si s ní ale hraje, je to spíše takové vlčátko na pobavení a proto jí cvrnkne do nosu. Když ho chytne za zápěstí a a odtáhne ruku, tak se musí pobaveně ušklíbnout. Bolelo to, příjemné zjištění. ,,Máš takovou páru i v posteli?" Zeptá se jí jen tak mimoděk a jejímu dovětku, že se to v jeho případě nestane se upřímně zasměje. ,,Nikdy neříkej nikdy" Upozorní jí. Je až moc sebevědomý na to, aby si přiznal, že by s ním nějaká nechtěla chrápat. Ví o sobě moc dobře, že je pohledný, takže se líbí dost ženám. Jestli mezi ně patří i ona nebo ne, je mu naprosto ukradené. Její oslovení mu nevadí, což jí i řekne. ,,Jen vymýšlej, mě jen tak nevytočíš" Zasměje se.. Ale není to moc pravda.. dá se vytočit lehce, ale to by v sobě nesměl mít ty uklidňující prášky. Díky bohu za ně. ,,Mohlo to být horší" Pokrčí rameny, James není nic extra, ale také ne nic hrozného.
Sleduje ji, jak si prohrabuje vlasy a na chvíli jako by sevře ruku v pěst, naštěstí tak, že to ona nevidí. ,,Fajn, Aino" Přikývne, jako, že bere na srozumitelnou. Raději se jí zeptá ohledně tohohle místa a na pijavice. Na to se konečně chytne a zamručí, že je jich ve městě moc. Ach bože, proč!! ,,Naprosto stebou souhlasím" Řekne jí s vážnou tváří. Upíři jsou bestie, které se musí vyhubit. ,,No tak co pro to uděláme..?" Zeptá se jí na přímo a nalije oboum drink, aby si vzal ten svůj a pozdvihl ho a rovnou se i napil. Pak drink položí na stůl a přisune se více k Aině. Ruku jí dá zlehka na stehno. Ví, že se jí nemá dotýkat, ale baví ho jí provokovat. Navíc má třeba lepší náladu a neskončí opět s modřinami. Rty se přemístí k jejímu uchu. ,,Nepředpokládám, že by jsi byla nevinná.. Kolik jsi jich už zabila??" Zeptá se jí tiše, ale důrazně a pokud mu neodtáhla ruku, tak jí zlehka stiskl. Je to svůdník, ale vše jde stranou, když se jedná o zabíjení. Taková škoda, že se to tady ve městě nesmí. ,,Věděla jsi, že když upírům vyrveš špičák, už jim nenaroste?" Řekne jí lehce pobaveně. Dobře jim tak, potvorám.
"Ne nechci takže raději půjdeme ke mně" Zasmála se nad tím a koukal se na ni. "Jo přesun" zasmál se. Když z něho slezla, slezl z barové židle a zaplatil za oba. Vyšel s ní ven. I když pršelo nevadilo mu to. "Tak mě následuj" zasmál se. Nechtěl se vlečet, jít pomalu a kecat o blbostech. Pak by ji chut přešla a jeho taky. Upíří rychlostí se přemístil ke svému baráku až k hlavním dveřím. Doufal že ho stíhala co se upírství týče.
-> Trevisův dům. Napiš rovnou tam :)
-> Trevisův dům. Napiš rovnou tam :)
Tak nějak navrhne, že se půjde k němu domů. Na chviličku zaváhám, ale jen na sekundu. Pousměji se, prohrábnu mu vlasy a nakonec kývnu. „Noo,” protáhne a zasměje se. „Pokud nechceš mít u mě doma přítomnost protivné hydry, asi i ano. Takže přesun?“ usmála se a ještě mu nehty přejela po zádech, načež se odtáhla. Nějak moc se jí nechtělo, potom si ale obleče koženou bundu a odhrne si blonďatý pramen vlasů, který jí spadal do čela. Mezitím vyčkávala na Trevise, jelikož neměla nejmenší tušení, kde jeho barák stojí.
Pohlédla ven, kde na zem dopadaly velké dešťové kapky. Do tak hnusného počasí se jí nechtělo ani trošku, tak se jen poušklíbne a hluboce zadoufá, že Trevisův dům je co nejblíže.
Pohlédla ven, kde na zem dopadaly velké dešťové kapky. Do tak hnusného počasí se jí nechtělo ani trošku, tak se jen poušklíbne a hluboce zadoufá, že Trevisův dům je co nejblíže.
Jednou rukou ji držel za bok, druhou ji držel za krčkem hezky u svých rtů a hladově ji líbal. Pousmál se když cítil její ruku na svém těle. Když mu zaryla nehty do zad, trochu se prohl v zádech a pomalu se od ní odtáhl jakmile slyšel své jméno. "Copak?" zasmál se a koukal se ji do očí pobaveně. "Nechceš ukázat můj dům?" zeptal se ji pobaveně. Ono to ani nejde brát jako dům. Spíš vila, dokonce někdo mu i řekl, že to vypadá jak palác, což je kravina. Každý to viděl jinak. On to viděl jako obyčejný barák. Naklonil hlavu lehce na hlavu a čekal jak se rozhodne. Bylo mu jedno jestli tady dělají divadélko pro druhé nebo ne. Tohle mu bylo totálně jedno. Nikdy to neřešil, stejně tak jako když si o něm lidi říkají a nebo mají s ním problém.
Pozorněji si ho pohlédne a opět povytáhne jedno obočí, přičemž se mírně ušklíbne. "Co Ty víš, jestli to tak není..." Poví mu velice vážně, a také se na něj tak zadívá. Až když ji pustí a ona se může vrátit do své původní vzdálenosti, která ji od něj dělila, tak se upřímně zasměje nad tím, co to vlastně říkal. "Škoda jen, že tohle má od chvály hodně daleko." S pokrčením ramen na něj naoko smutně pohlédne. Jak smutné. Chvíli ho sleduje a přemýšlí, jak by se konverzace s tímhle člově...- vlkodlakem, mohla vyvinout. Kdo ví. Třeba ji nasere ještě víc nebo se stane něco jiného, kdo ví. Každopádně lepší být tady v baru než sedět doma a rozčíleně rozbíjet skleničky. Nemá jich zase tolik, aby mohla roztřískat úplně všechno.
Nakonec za ním přeci jen přijde velice sebejistým krokem, přičemž nezapomene propálit ty, kolem kterých prochází, a usedne na gauč kousek od něj. V okamžiku, kdy se jeho prsty dotkli jejího nosu, ruka vystřelila a chytila tu jeho za zápěstí opravdu pevně, takže tam zůstane jistě pěkný obtisk ještě nějakou chvíli. "Nesáhneš na mě, dokud Ti to sama nedovolím." Zasyčí hrubě a potom ho sjede pohledem a dodá: "což se v Tvém případě nestane." A nezapomene ani na typický úšklebek. "Nebudu zkoušet nic, co sama nechci." Řekne s chladným pohledem a upije ze skleničky. Chvíli si alkohol převaluje v ústech, ale nakonec jej nechá sklouznout do krku. "Nevadí Ti to? V tom případě mi nedělá problém vymyslet něco, co už Ti vadit bude." Zareaguje na jeho slova o tom, že oslovení "Namyšlenec" mu nijak nevadí. "Ale máš pravdu, James zajímavý není..." Odpoví velice hrubě a nepřestává ho skenovat pohledem. Hodí si nohu přes nohu a prohrábne si schválně ještě vlasy. No kdyby věděla, že nemá rád blondýnky, dělá to furt. "Neříkej mi takhle trapně a dementně... radši Aino, když už." Zavrčí na něj s protočením panenek.
Ovšem když zaslechne onu otázku ohledně upírů a zaregistruje, jak se u toho zatvářil, velice významně se na něj podívala. Že by další jedinec, co nemá rád ty bestie? Jéé. "Až příliš moc..." Zamručela a nezapomněla u toho stisknout čelisti a pěstí bouchnout do gauče. "Chtělo by to deratizaci..." Nadhodila a nad tou větou se ušklíbla... Jo, vyčistit město od upírů by nebylo vůbec špatné.
Nakonec za ním přeci jen přijde velice sebejistým krokem, přičemž nezapomene propálit ty, kolem kterých prochází, a usedne na gauč kousek od něj. V okamžiku, kdy se jeho prsty dotkli jejího nosu, ruka vystřelila a chytila tu jeho za zápěstí opravdu pevně, takže tam zůstane jistě pěkný obtisk ještě nějakou chvíli. "Nesáhneš na mě, dokud Ti to sama nedovolím." Zasyčí hrubě a potom ho sjede pohledem a dodá: "což se v Tvém případě nestane." A nezapomene ani na typický úšklebek. "Nebudu zkoušet nic, co sama nechci." Řekne s chladným pohledem a upije ze skleničky. Chvíli si alkohol převaluje v ústech, ale nakonec jej nechá sklouznout do krku. "Nevadí Ti to? V tom případě mi nedělá problém vymyslet něco, co už Ti vadit bude." Zareaguje na jeho slova o tom, že oslovení "Namyšlenec" mu nijak nevadí. "Ale máš pravdu, James zajímavý není..." Odpoví velice hrubě a nepřestává ho skenovat pohledem. Hodí si nohu přes nohu a prohrábne si schválně ještě vlasy. No kdyby věděla, že nemá rád blondýnky, dělá to furt. "Neříkej mi takhle trapně a dementně... radši Aino, když už." Zavrčí na něj s protočením panenek.
Ovšem když zaslechne onu otázku ohledně upírů a zaregistruje, jak se u toho zatvářil, velice významně se na něj podívala. Že by další jedinec, co nemá rád ty bestie? Jéé. "Až příliš moc..." Zamručela a nezapomněla u toho stisknout čelisti a pěstí bouchnout do gauče. "Chtělo by to deratizaci..." Nadhodila a nad tou větou se ušklíbla... Jo, vyčistit město od upírů by nebylo vůbec špatné.
Ihned se toho chytil a ona cítila jeho ruce na svých bocích. Vzrušeně se pod jeho dotyky za chvěla a přizná si, že se jí to sakra líbí. Trevis vypadal, že už je docela zkušený a ona byla nakonec ráda, že nejde do postele s žádným nezkušeným panicem. Nad myšlenkama se jen lehounce pousměje.
Hned co jí začne hladově líbat, i ona svůj polibek zintenzivní a vášnivě se ještě víc natiskne k jeho tělu. Jednou rukou mu přejede po hrudi až pěkne dolů a do polibku se pousměje. Druhou rukou ho pohladí po zádech a zasténá chtíčem. Trochu mu zaryje nehty do zad. „Trevisi...“ zakňučí tiše a doufá, že to pochopí. Asi by se měli přesunout, než se neudrží. Už teď se na ně barman obezřetně díval a jí všechny ty zraky vadili. Tedy, nebyli sice jediní.
Hned co jí začne hladově líbat, i ona svůj polibek zintenzivní a vášnivě se ještě víc natiskne k jeho tělu. Jednou rukou mu přejede po hrudi až pěkne dolů a do polibku se pousměje. Druhou rukou ho pohladí po zádech a zasténá chtíčem. Trochu mu zaryje nehty do zad. „Trevisi...“ zakňučí tiše a doufá, že to pochopí. Asi by se měli přesunout, než se neudrží. Už teď se na ně barman obezřetně díval a jí všechny ty zraky vadili. Tedy, nebyli sice jediní.
"Taky nic takového neříkám" zasmál se. Nic neřekl o tom, že chodí s každým na potkání do postele. Pokud to bylo mířeno na něho bylo mu to jedno, tyhle řeči on neřeší, proč by měl? Sledoval ji a věděl přesně, že přemýšlí co dělat. Ruku mu nedávala pryč, jen ji zastavila a nic víc. To už bylo pro něho menší vítězství a těmi slovy aby nebyla malá ji dorazil. Usmál se když viděl jak se zvedá a sedá si na něho obkročmo. Chytil ji za boky a úsměvem, s vítězným úsměvem se ji podíval do očí. Možná vypadá jak malá, ale teď se aspoň tak nechová. Stejně by ho zajímalo jestli už s někým spala nebo čeká na toho pravého. Takové holky moc nechápal. Bude to asi tím, že on nikdy netoužil po lásce, po vztahu. Tohle jde mimo něj. To už by se musela objevit holka, která to s kluky umí a dokáže nemožné. Taková však žádná není. Nebo aspoň takovou nepotkal. Snad ani nepotká, jemu tohle vyhovuje. Když hho políbila, jednu ruku přesunul z jejího boku, za její krček, přitáhl si ji tak blíž k sobě a držel si ji u sebe aby mu neutekla. Hladově ji začal líbat a cítil vítězné uspokojení.
Jeho upřený pohled jí kapku znervózňoval. Měla naprosto jasno o co se snaží, proto právě teď vedla hádku ve své hlavě. Chtěla, zároveň jí ale něco říkalo, že je to špatně. A teď jen, která strana zvítězí, že. Trochu se ošije a pohledem uhne na její stehno, kde měl Trevis položenou ruku a já tu svou na jeho. Nejspíše to bral všechno hrozně lehkovážně, ne jak já. „Alespoň nejdu do postele s každým, na první potkání.“ odseknena to tlumeným hlasem a trochu se zachvěje. Jeho slova jí ale vyburcovala. „Nejsem malá.“ uculí se a přece jen se v ní probudí ta bad girl, která to chtěla. Zvedne se, obkročmo si na něj sedne a na chvíli se mu zahledí do oříškových očí. Věděla, že se potom stejně budou muset přesunout, že. Jednou rukou mu zajede do vlasů a potom už se jen nakloní a políbí ho.