Z hlavy nějak vytěsnil poslední setkání, až na podstatnou informaci, že je jeho sestřička vlkodlak. Možná to bylo také tím, že se toho dne podělalo ještě hodně věcí a kupodivu další lycánství v rodině bylo to nejmenší, co se stalo. Třeba je tak šťastnější... Nemusí být jako já, řekl si krátce, semknul rty do úzké linky a šel Karin obsloužit. Přisunul k ní džus, který chtěla, krátce si povzdechl a zakorutil hlavou, že nevadí, že si ho nevšimla.
„Hele,“ řekl o něco vážněji, aby upoutal její pozornost. Nic dalšího však neříkal, jenom čekal, udělal si krátkou dramatickou pauzu, aby dal svým slovům váhu a mezitím si i představoval, co vlastně řekne, aby to nevyznělo špatně, urážlivě, ale by poukázalo na to, že z toho, co se minule dozvěděl, pro něho bylo poměrně bolestivé a nepříjemné už jenom kvůli tomu, že kdyby nebyla vlkodlakem, tak mohl být jedináčkem. Nebo také naopak, protože on byl taky málem mrtvý. A při nejhoršim by zemřeli oba dva a to by jedna matka nemohla snést dobře. „Minule jsem možná reagoval přehnaně, ale... Ten den nebyl zrovna z mých nejlepších obecně a upřímně... Zatímco tebe ta věc zachránila, mě zničila... Mám na to jiný pohled,“ odpověděl s pohledem do jedné police s vinnými sklenicemi. Nemohl mluvit z očí do očí. Nikdy to neuměl.

Tak nějak, když to tu začínalo ožívat, tak Ryed si vzpomene, že nenakrmil své čtyřnohé zlatíčka a tak se odebral domů, ale jako útěchu a vzpomínku na něj nám tu nechal dvě láhve, jako kdybych ještě nedopíjela svou skleničku. "Ahoj, vlku příště tomu, ale neutečeš máš rundu u mě!" houknu ještě, než mi zmizí zcela v davu lidí, jež v baru pobývali a nejen to, hlavně si užívali života.
Ale když svou pozornost otočím zpět ke Chrissovi, který konečně pustil mou ruku, tak jsem lehce našpulila rty, doufala jsem, že aspoň on tu zůstane, ale jak jsem si myslela upíreček se bojí být sám s vlkodlačicí v opilém a zhulenem stavu. Nu ještěže tak mu to myslí, má hodnoty a asi dobře ví, že to není sranda být s opilou vlčici nebo snad, už zažil nějakou horší? Na to bych se tedy moc rada podívala. "Nojo budu se s tím muset smířit, že upír se bojí ženských. Bojíš se snad, že bych tě někde nechala válet za barem co?" uchytnu se, ale není to myšleno však nijak zle a tak ho lehce poplácám po zádech. "Nu, ale i tak díky. Někdy si to musíme zopakovat." natož k němu přisunu svou vizitku, kterou používám v práci a někdy se přeci jen hodí.
Když se zvednul od stolu a mizel, stejně jako Ryed ještě houknu. "Ráda jsem vás poznala." řeknu se vší upřimností a zeširoka se usmívám, když opět tu spočinu sama, tak dopiji svou sklenku a nakonec se také vydám ven s baru.
Obléknu se do své mikiny,kabátu a omotám si okolo krku šálu a vydám se ven. Nu, ale daleko nedojdu, zatočí se mi hlava a já se musím posadit na patník, nebyl zrovna nejlepší nápad do sebe kopnou sklenici tvrdého alkoholu, hned tak ze začátku. Kdo by řekl, že vyjdu ze cviku tak rychle.
A tak nahmatám mobil v kapse, kde hledám v seznamu taxi. Carly- taxi a hned po tím stál Connor, jak jinak že. Jako naschvál se překlepu a bez povšimnutí si přiložím telefon k uchu.
"Ahoj.. To jsem já, mohl bys pro mě přijít před Bar? Co nejdřív? Díky." aniž bych počkala na odpověd, položím a promnu si unaveně spánky.

Připadal si v téhle společnosti, jako kdyby právě trávil večer s někým, koho znal už několik let a ne s někým, koho teprve před několika minutami potkal. I pro něj bylo záhadou, jak se tak rychle dokázal s někým seznámit. Velkou zásluhu na tom mělo ovšem především to, že Ryed byl z poměrně stejného těsta, jako právě Christian. Alespoň jemu to tak připadalo a v tuhle chvíli, kdy spolu pili a hulili v baru, si nebyli tak odlišní, jak by tomu bylo za jiných okolností. Ani mu v tu chvíli nezáleželo tolik na tom, že kolem sebe měl dva vlkodlaky. Dokud nevznikají nějaké spory, tak neměl proč to nějak výrazně hrotit, řešit, dělat dusno. Vianne byla také příjemná společnost. Ženská se vždycky hodí a obzvlášť taková, která se s vámi opije, i když zrovna ona to nejspíše ani v úmyslu neměla. Byl si jistý, že by jí k tomu tak i tak donutil. Pokud šlo o alkohol a všechny ostatní špatnosti, se kterými byl on sám seznámený, byl dosti přesvědčivý a to i když měl přesvědčovat dívku, tak i muže. Ryed přesvědčovat nepotřeboval, ten se sám nabídl, že se opijí a na chvíli zapomenou na svět, ale právě s brunetkou vedle něj byl menší problém. Přeci jí nenechá, aby pak ty dva pozorovala ve stavu naprostého nevědomí a pak jim další dny vyprávěla o tom, co všechno dělali a jaká tajemství jí prozradili. A že by jich alespoň ze strany Chrise bylo opravdu požehnaně. To nehodlal riskovat, takže mu zbývalo pár řešení. Prvním bylo opít Vianne, druhým zmizet odtamtud a třetím neopíjet se. První řešení bylo to, které stavěl hned na první místo a snažil se o to, ale nevypadalo to, že by se nechala. Třetí řešení ihned vyloučil, takže mu zbylo to druhé, které pro něj bylo poměrně velkým utrpením z toho důvodu, že si našel tak skvělou společnost.
Dříve, než stihne Vianne povědět o tom, aby se mu nepokoušela vyhrožovat se svou magií, taka už je Ryed na nohou a začne povídat něco o psech. Zavrtí si nad tím pobaveně sovu blonďatou hlavičkou a zadívá se na něj s výrazem v obličeji "to myslíš vážně?". „No jasně, oni to totiž pár hodin nevydrží,“ poví ironicky a taktéž se od něj ozve hlasitý smích, za kterým už následuje jen mávnutí rukou a následně puštění ruky vlkodlačice. Pohlédne za Ryedem, jehož záda se už začínají ztrácet v okolním ruchu, až ho tam nakonec už ani necítí a slyší to, jak se zavírají dveře od baru, kterými Ryed odešel. Netrvá dlouho a na stole jim přistanou další láhve s alkoholem. „To je asi bolestné,“ zhodnotí a zasměje se. Položí si tak schválně ruku na srdce a zhluboka se nadechne. „No jo, Ryede, budeš mi chybět, ale můj žal neutišíš láhví whiskey. I když je to hodně dobrý začátek,“ poví jen tak do větru vzhledem k tomu, že už je ten tmavovlasý vlkodlak dávno pryč. Pohlédne na dívku vedle sebe. „Promiň, sám s holkama nepiju,“ mrkne na ní, popadne do jedné ruky svojí čepici, do druhé jednu z těch láhví a když vstává, ještě jí vlepí pusu na tvář. Hned se nad tím zasměje a na nic nečeká, rovnou odtamtud zamíří pryč, protože dnes už tu nemá co pohledávat. Předtím, než vyjde ze dveří si na hlavu natáhne čepici a pak už odtamtud zmizí.

→ nejspíše k sobě domů

Na chviličku, na malou chviličku jsem měl pocit že má mysl a já vypl. Zakroutím hlavou a vrátil se do reality. Dívám se na jointa ve své ruce, potáhnu si najednou ten zbyteček co mi zůstal a vypil i zbývající obsah ve sklenice. Usmívám se na ty dva. Až teď jsem zaregistroval co se to vlastně stalo, Via kousla slabě Chrisa, opožděně se tomu zasměji ale no, pak se zamračím když chce to samé udělat Chris Vie.
"Neměl bys jí tolik děsit...a žádné pití mé rasy." Povím tiše, ale slyšeli mě oba. Určitě. Tipnu zbytek jointu do popelníku a položím sklenku na stůl. Postavím se a jednu ještě neotevřenou láhev si vezmu. Podívám se na ty dva. Pak na Viu, pak CHrise. "Loučím se hrdličky, musím vás opustit. Vzpomněl jsem si, že jsem zapomněl mým třem psům doma dát vodu a granule." Ušklíbnu se a pokývnu na ně. Možná je blbý nápad je tu nechávat samé, ještě mě pak Mal zabije že jsem tu nechal tetu jejího syna s upírem, který si pak z ní dovolil pít. Zakroutím hlavou. Otočím se na patě a odejdu z baru, po cestě zaplatím celou útratu za sebe, Chrise a Viu. A trošku navíc, protože jsem jím koupil hned další dvě flašky whisky, jelikož jednu jsem jim vzal. Hned barman ty flašky šel odnest a já spokojene mohl odejít.

>> byt

Musela jsem uznat, že nelituji dnešního setkání s Ryedem, nebýt jeho nejspíš bych do sebe kopla jednu skleničku a jako bezduše bych chvíli bloudila dokud bych nezvala všechnu odvahu a zavolat strýcovi, však když jsem si vzpomněla, že jsem mu vlastně chtěla zavolat nahmátnu mobil ve své kapse, ale pak ruku stáhnu zpět. *Ne ted ne, počká to. Ano, počká* pomyslím si jen a raději se myšlenkami a svou pozorností vrátím k těm dvou přeci jen jsem je chtěla mít trošku víc na očích, i když jsem se necítila ohroženě nevím, co od nich mohu čekat.
Nakonec se natáhnu po láhvi alkoholu, která stála na druhé straně stolu, no skoro, ale ku štěstí jsem na ní dosáhla a tak jsem si dolila svou prázdnou sklenici.
A když se tak stane pohlédnu na Ryeda. " Na šrot a povinně? V tom případě znám dobrý způsob, jak splnit tvé přání. Kdo vypije nejvíce panáků dostane další rundu zdarma.I když pochybuji, že někdo bude po tomto vidět další rundu." uchechtnu se tiše a nato ještě prohlásím. "A ráda se se s vámi vsadím, že vás přepiji a pokud ne platím." svou výzvu jsem myslela opravdu vážně a tak jsem si lehce promnula krk, zlý zlozvyk, ale co už.
Nu, ale v tom Chriss neváhal s odezvou na mé kousnutí do šíje a já se musela nad tím tiše zasmát. "Ale ono to umí vypísknout vylekaně. To je milé" usměji se nadšeně nad jeho reakcí, ale můj výraz ve tváři se změní náhle jakmile chopí mou ruku a jeho výraz ve tváři se změní a když přijde řeč na kousnutí nenápadně polknu, snažila jsem se ovládnout tu paniku, jež mi bubnovala v hrudi. Od té doby, co mě jako malou napadl skoro upír, tak jsem se nějak jejich kousnutí bála a nikdy jsem jim nedovolila se ze mě napít.
Ale nehodlala jsem mu ode krýt svou největší slabinu a tak "Kousni si a nechám ti přimrznout tesáky." sice jsem neuměla proměnit krev led, ale za to jsem věděla, že umím zmrazit předměty a to dost dobře. Nemohla jsem si to odpustit a tak jsem se široce usmála.
Stejně jako Chriss jsem se udiveně podíval na Ryeda a musela jsem se nad tím zašklebit. "Dát se dohromady? Souhlasím s Chrissem, jeho názor je moudrý." obvykle bych s tím nesouhlasila, ale tak nějak mi to nahrálo odsouhlasit, to že my dva nepřipadá v úvahu.
Jako Chriss je super, padl mi do noty, ale neměla jsem pocit, že by mezi námi přeběhla nějaká ta romantická jiskra, tedy aspoň z mé strany. Ale za to to mohl být super parťák na takové malé odvazy, kde se může člověk bezstarostně bavit.
A rozhodně jsem musela přiznat, že oni dva jsou zvláštní dvojka, ale za to super. Když jsem nad tím přemýšlela, dokázala jsem si ty dva představit spolu, Achjo kam jsem to zas svou fantazii došla někam, kam jsem nikdy neměla přijít.
Raději se napiji svého drinku a pohlédnu na ně. "Nu tak co, souhlasíte z mým nápadem? Nebo máte lepší?" a zvědavě jsem si je prohlížela natož se opět pohodlně a uvolněně usadím.

Když jsem si tak pěkně zapálil,hned jsem do úst vtáhl tu chuť a dým. Potáhl pořádně a následně vydechnl. Nic neříkám neokomentuji, nedávám zpětnou reakci. Ani Vie ani Chrisovi, v ruce alkohol a jonit. Takový pohodový den. Dívám se na ty dva, nadzvednu obočí. Ukážu na ty dva, z Chrise na Viu a z Vii zas na Chrise. Ušklíbnu se, protože to ukazuji rukou kde mám skleničku, která je prazdná. Proto jí položím a nadechnu se abych konečně mohl říct to chci.
"Víte, že by vám to slušelo? Kdyby jste se dali dokupy?" Poznamenám, přeci jen, Via sedí vedle Chrise který hned dal na opěradlo za ní ruku, všiml si i pár pohybu jako by si Chris hral s prameny vlasů od Vii. Ušklíbnu se zase. Pak se podívám na Viu, jen čistě na ní. "Dnes povinně každý odejde na šrot." Povím a ušklíbnu se. Stále necítím ale že by tráva nebo alkohol začal nějak učinkovat víc.Naliji si opatrně, ale neberu si sklenku první dokoukřím pomalu jointa.

//Sorry, za čekání a asi malý post, za chyby a ták...mobil :X //

Všiml si, že už si o něčem povídali ještě předtím, ne se sem on sám vrátil. Žádná slova ovšem nebyla směřována jeho směrem, proto se rozhodl se do toho neplést. Nejspíše by ani pořádně nepochopil, o co tu vlastně šlo. Pochytil jméno Mal a Thomas. Nikoho pod tím jménem neznal. Alespoň tedy ne někoho, koho by potkal zde, takže by byla hodně malá pravděpodobnost, že by se jejich rozhovor týkal někoho, koho by Christian znal. Nijak na jejich slova nereagoval a zkrátka dělal, že to neslyší. Byla to jen jejich věc a on se nechtěl zaplétat do něčeho, do čeho mu vůbec nic nebylo. Tak to bylo nejlepší. Měl svých vlastních problémů dost, i když... Právě v tuhle chvíli by se za ten problém dal považovat pouze zapalovač, který nejdříve nemohl najít v kapsách svých kalhot nebo mírné pokárání sebe samého z toho důvodu, že na sebe doma jen hodil svetr a zmizel. Pro nějakou procházku po venku se to mohlo zdát jako skvěle zvolené oblečení, ale pro tuhle chvíli nebylo. Začínalo mu být totiž poměrně teplo, z toho důvodu měl vyhrnuté rukávy a tak nějak záviděl Ryedovi, že on tu sedí jen v tílku. Jeho tělo se totiž pomalu ale jistě začínalo zahřívat tak, div neměl červené tváře, i když to u něj nehrozilo. Navíc to nebylo tak hrozné, jak se možná zdálo. Jen jeho procházka na parket, alkohol a ještě lidská krev pomohla jeho tělo alespoň trochu přivést k životu. Čímž je myšleno samozřejmě to, že nevypadal jako nějaká chodící mrtvola, ale jeho tvář tak stihla nabrat poněkud lidský odstín a jasně modré oči se mu leskly, což z jedné části zapříčinil i alkohol. Nebo to vše bylo z toho, v jakém světle se právě nacházel a v jaké byl náladě. To bylo možná o něco pravděpodobnější.
Jakmile se vedle něj posadila vlkodlačice, široce se usmál a svou paži natáhl tak, aby ji měl položenou na opěradle sedačky, ale zároveň se tak mohlo zdát, že jí objímá kolem ramen. Ve druhé ruce zase naopak držel jointa a občas se mu v dlani objevila i sklenička s whiskey, ze které pil častěji, než kdyby před sebou měl skleničku krve. Tu by si totiž vychutnával a šetřil by si jí. Whiskey bylo plno. Ryed za jeho nepřítomnosti stihl obstarat i další láhev, takže o alkohol opravdu nebyla v tomhle případě nouze. Christian na chvíli svůj pohled stočil k Vianne, která seděla vedle něj a ani mu nepřipadala nijak napjatá, jak by se dalo v jeho přítomnosti očekávat. Když si vzpomněl na dívku ze včerejší noci, tak tohle bylo něco hodně jiného a na jednu stranu byl i rád, že sem Ryed nepřitáhl někoho, kdo by se zkrátka do jejich společnosti nehodil. Mezi prsty ruky, kterou má za její hlavou, promne konečky jejích hnědých vlasů. Dlouhé vlasy se mu líbily a proto si nemohl odpustit se jich dotknout, když byly jeho ruce tak blízko. „Pouze se ujišťuji, že tebe ještě kousnout nemohu,“ poví s tichým pobavením v hlase a pak koukne přes stůl na Ryeda, když konečně odtrhne pohled od dívky vedle sebe. „Něco jako holce?“ zopakuje po něm a neodpustí si krátký smích. „Nepochlubil ses, že už plánuješ svatbu,“ poví ironicky obzvlášť z toho důvodu, že mu nepřipadal moc jistý tím, že to je jeho holka. Nebo tomu zkrátka opilý a už skoro zhulený Chris nerozuměl a Ryed mu tak akorát dal záminku, kterou si s něj mohl po zbytek večera utahovat. No jo, nejdříve přemýšlej, co povíš tomuhle blonďákovi, když už ho zveš na chlastačku. Na chvíli svou pozornost věnuje zase tomu zázraku, který držel mezi palcem a ukazováčkem. Párkrát znovu potáhne a spokojeně vydechne kouř.