Příspěvky uživatele

"Ale měl by ses teda vyspat, jestli někam jdeš," řeknu starostlivě a dívám se na něj. Pousměju se a stisknu jeho ruce spokojeně. "Caeles Thomas Conrat," zopakuji po něm a převaluji to jméno na jazyku. Pak se zasměji, když řekne, že kdyby měl ještě s na konci příjmení, oběsil by se. "Ale ," nakrčím nosánek a zakřením se. Pustím jeho ruce nedobrovolně a napiji se kávy, kterou mám ve vysoké, průhledné sklenici. "Ve filmech. Filmaři, spisovatelé a další o tom nice nevědí. Já ani spát nepotřebuji, ale je to... projev lidskosti," pokrčím rameny s mírným úsměvem a koukám mu do očí. "Jo, to by sedělo, pošahaný romány," zasměju se. Ochutnám kousek tiramisu a spokojeně zamlaskám, ne moc nahlas, abych nevypadala jako prasátko. I když stejně vypadám, protože v koutku pusy mi zbyl drobek a já si toho nevšimla. "Ale v knihách se nemění na netopýry," mrknu na něj spiklenecky. "Ale třeba vlkodlaci jsou tam sexy. Viděl jsi Taylora Lautnera, jak ho hrál? Mm," olíznu si spodní ret. Samozřejmě, že ho jen škádlím, ale tvářím se naprosto vážně, jediný sval v mém těle nedává znát, že by to byla jen sranda. "A nebo třeba ten, co hrál Erica, Justin Chon," řeknu zasněně. Stále si z něj dělám srandu, Eric se mi vůbec nelíbil, ale proč si z našeho drahého navycválaného vlčka nevystřelit? Ještě když tak moc žárlí...

3% poprosím místo do vytrvalosti do rychlosti, pak do obchůdku napíšu:)

"Jako B negativní, druh krve," zasměju se a prohrábnu mu vlasy. Pak se začnu šíleně smát, když řekne, jak by prováděl. "Jo tak ty bys rád povolení na mou podprsenku joo? A co když ti ho nedám?" ušklíbnu se nevinně. "A žádnou rakev doma nemám, vypadám snad, že se chystám umřít ty pako?" cvrnknu ho do nosu. Seskočím z jeho náruče a vejdu. "Teď je to na tebe asi dost rychlé, ale zvykneš si... časem," dodám s úsměvem a u pultu nám objednám zákusky. "A ještě tedy jeden bílý čaj," doobjednám. Rovnou zaplatím a jdeme ke stolku, který Cal vybral. "Asi budeš chtít jít spát, že? Potřebuješ zítra něco?" zeptám se a sednu si na židli, kterou vysunul. Prohrábnu si vlásky, upravím si je, aby mi nepadaly do tváře, a podívám se na Cala, spíše zvědavě zkoumám jeho oči. Stále mají zlatavou barvu a jsou stejně krásné jako obvykle. "Jistě, tady to vypadá útulně," přikývnu a nasypu si do kávy jeden cukr z těch dvou, co byly na podtalířku přiložené. Zamíchám si ho lžičkou a olíznu si spodní ret, když se podívám na zákusek. Nebo za to mohl Cales? Těžko říct. "Ty máš druhé jméno Thomas?" zeptám se, když si vzpomenu, že ho tak Vianne na té oldies party tak oslovila. Usrknu si trochu kávy a zobnu si malinového dortíku.

<<Taneční sál

"Nestojí a chápu to," ušklíbnu se a kouknu k východu. "Neříkej mi pořád princezna, budu se pořád červenat," zakřením se a mířím ven. "Taky mám své pudy a nejradši bych z něj udělala krmení pro holuby, ale nechci problémy a nejspíš by mi nechutnal... fujky, B-," ošiju se a pak se zasměju. Zamíříme k cukrárně. "Jahody s čoko..." chci se podivit, ale on si mě vyhoupne do náruče, a tak zaječím a začnu se smát. "...čokoládou," dořeknu se smíchem a dám si ruce kolem jeho krku. "Půjdeš rovně, pak zabočíš..." Nadiktuji mu celou cestu až k cukrárně a spokojeně si položím hlavu na jeho rameno. Zadívám se do jeho očí, které změnily barvu na krásně žlutou. Pohladím ho ve vlasech. "Já? Moc nejím lidské jídlo, jen občas si dám něco sladkého nebo kafe," pokrčím rameny. Od té doby, co jsem jiná, mi lidské jídlo vůbec nechutná, s výjimkou pár sladkostí. "Ale když už, tak třeba rakvičku se šlehačkou..." Začnu se smát, protože mi dojde, jak moc ironické to je. "Kromě toho ještě.. eh to..." Nemůžu si vzpomenout, jak se to jmenuje. "Jooo, tiramisu," ušklíbnu se. Seskočím na zem, protože jsme u dveří do cukrárny. Jedním ladním pohybem si otevřu dveře a zamířím rovnou k pultu. "Jednou jahody s čokoládou. Co si dáš k pití? A pro mě prosím ten malinový zákusek a jedno..." Chtěla jsem si objednat latté, ale pak bych nespala. Nakonec se ale rozhodnu, že si ho stejně objednám, protože unavená nejsem a ještě spát nechci. "...Latté. S oříškovou příchutí," dodám s úsměvem moc pěkné holčině za pultem. "A ty Cale?" otočím se k němu.

Caeles a Vianne

Podívám se na Vianne, když mluví s Calem. Ona se pak najednou otočí ke mě a hluboce se ukloní, samozřejmě ironicky. "Řekla jsem snad, že je to zle? Promiň, že jsem žádnou opravdovou rodinu neměla," řeknu ne moc příjemně a dopiju víno. Dala bych si další, ale nechce se mi chodit k tomu baru. Chtěla jsem ještě něco podotknout na adresu Vianne ve stylu blbý, že se víc věnuje mě než tobě, co?, ale nakonec si to odpustím. Podívám se na Cala, když Vianne zmizí. "Já to chápu, ale nemusela být tak nepříjemná," pokrčím rameny a pustím ho, hypnotizuji skleničku, která se houpe v mé ruce.
To, že se sem barman zase dívá, tak nějak vycítím, jakoby mě propichoval pohledem. Caelovi se zvýší tep a můj nos to dost podráždí. "Uklidni se," šeptnu a položím mu ruku na rameno. "Proč se tak rozčiluješ? Nemá to cenu, jen bys měl problémy," konejším ho, protože tuším, na co myslí. Položí si ruce na mé boky a nakloní se ke mě. V tu chvíli jsem docela nervózní a nevím, co čekat. On si ale jen přivoní k mým vlasům, které voní po růžích. Vydechnu, možná trochu zklamaně a rukou mu projedu vlasy. "Vždyť já tebe taky," odpovím s úsměvem.
Odtáhnu se a kouknu mu do očí. "Měli bychom jít, stejně to za chvíli bude končit a nemá cenu se tu rozčilovat. Kam chceš jít?" zeptám se a chytím ho za ruku. Zamířím k východu. Když vyjdeme na ulici, náramky na rukou změní barvu z bílé na černou. Kouknu na Cala a usměju se. Pak pomalým krokem jdu někam. "Co takhle cukrárna? Co máš rád, jaké sladkosti?" Čekám na odpověď. Inu, pokud nic moc neměl, dám mu pár věcí ochutnat.

>>Cukrárna

Caeles a Vianne

Podívám se na Vianne pohledem alá are you freakin' kiddin' me?, když mi začne vyhrožovat. "Neubližuju ostatním a Calovi už vůbec ne," nakrčím čelo. Chápu, že nechce, aby se bráchovi něco stalo, ale snad nemusí být tak hnusná, ne? Cal pak řekne, že bydlení je součástí té naší... hry. Když Vianne odběhne, tak Caela obejmu a on na mou otázku jen pokrčí rameny. "Nevadí mi, jen je příliš paranoidní," šeptnu a pousměju se. Zase se odtáhnu a kouknu na Viv. Kývnutím potvrdím, že u mě bydlí. "Nehodlám mu ublížit," pokrčím rameny a napiju se vína, stále se opírám o jeho rameno. V ruce si pohrávám se sklenkou tak dobrého vína a sleduji je. Cael se ke mě pak nakloní a zuby mi přejede po krku. Vydechnu a volnou ruku zaháknu za jeho krk, mírně se zakloním. Využiju toho jako divadýlka pro barmana, aby si sakra uvědomil, že mě má nechat, protože jeho prostě nebudu a ani nechci. "Ještě chvíli takhle vydrž, ať to ten barman vidí," pošeptám mu tiše. Barman je člověk, takže by to nejspíš neslyšel, ani kdybych to řekla nahlas, ale tohle bylo určené jen Caelovi. Rukama mu prohrábnu vlasy a pousměju se, přivřu oči a zůstanu v téhle pozici, dokud mě zase nezvedne.

Caeles a Vianne

Postřehla jsem už zdálky její otázku o tom, kde její bratr bydlí, ale nic jsem na to neříkala. Chvíli sice váhám, jestli jí říct to, že bydlí u mě, ale nakonec se rozhodnu, že pokud to neřekne on, budu mlčet. Není to přeci zas tak podstatné. Dojdu k nim a kývnu Caelovi na to, co řekl. "Jestli mě ale bude štvát, tak si z něj udělám večeři a nebo popustím vodítko," zabručím nespokojeně. Kouknu na Vianne, která na chvíli zmizí za jakýmsi klukem. Hned poznám, že je to člověk a evidentně se snažil nenápadně zmizet, což mu Vianne znemožnila. Zasměju se tomu. Ruku, ve které držím sklenku s vínem, dám na stranu a obejmu Caela. "Tak klid, stejně jediný, co bych z něj udělala by byla večeře pro nás oba," uchechtnu se. "Vianne má něco proti upírům?" kouknu mu do očí a zase se odtáhnu, když uslyším, že se Viv vrací. Přikývnu a pokrčím rameny. "Dalo by se to tak říct," ušklíbnu se a opřu si hlavu o jeho rameno, napiju se. "Ale vlastně se divím, žes mě na té louce neroztrhal," dodám pobaveně.

Caeles a Vianne

Otočím se k baru, takže i k barmanovi zády. Ten to ale nevzdá a nakloní se k mému uchu a říká dost oplzlé věci. Protočím oči a zvednu se, i se skleničkou dojdu k Vianne a Calovi. "Pardon, ale barman je dost nadrženej," ušklíbnu se a upiju ze skleničky. "Jsem Malia," představím se s úsměvem Vianne a natáhnu k ní ruku. "A jestli mě Cale toho barmana nezbavíš, tak ho asi zabiju, dost mě začíná štvát," řeknu a nakrčím čelo. Těsně předtím jsem se totiž otočila k baru a barman byl plně zaujat hypnotizováním mého pozadí s naprosto debilním výrazem. Napiju se ze skleničky vína a na chvíli se zamyslím. "Wow, jeho velice originální plán je opít mě a pak se se mnou vyspat," protočím oči. Jo, poslouchala jsem ho upířím sluchem, ale to jen proto, že se ho chci zbavit.

Caeles a Vianne

Jen co dojdu k baru a usrknu si vína, barman začne s těmi jeho řečičkami. Jen tam nezaujatě sedím a nereaguji na to. Ovšem když se otočím a uvidím, jak mu Vianne jednu vlepí, zamračím se. Nejdu tam, jen se na ně zaměří´m a poslouchám je, abych věděla, kdyby byl nějaký problém. Opřu se zády o bar a sleduju je, usměju se na Cala.

Caeles

"Nemusíš to odhadovat. Jsi její brácha, bude ráda, že tě vidí," pousměji se povzbudivě a pohladím ho po paži. "Děkuju," pohled sklopím do země a zčervenám, mám teď stejnou barvu jako ta růže zapuštěná v mých šatech. Rukou mu na zátylku prohrábnu vlasy. Pousměji se a podívám se na dívku, která k nám přišla. Opřu si hlavu o Calovo rameno, jsem teď už jen o kousíček nižší než on, protože mám podpatky. Usměji se, když zašeptá další slova. Přikývnu a pustím ho, aby svou sestru objal. Chvíli je s úsměvem sleduji a pak položím Calovi ruku na rameno. "Počkám u baru," řeknu s úsměvem a pomalým krokem tam vyrazím, chci jim chvíli nechat o samotě, aby si mohli popovídat. U baru si objednám víno. Kouknu kolem a spokojeně kývnu na barmana, když mi podá víno. Začne se mnou velice "nenápadně" flirtovat a já na něj jen tak koukám a přikyvuji.

Vejdu s Calem do dveří, koupíme si lístek a losy. Zamíříme na parket, kde začneme tancovat a u toho si i povídáme, já ještě poočku sleduji ženu na podiu, která předvádí různé druhy magie a tak. Docela zajímavé vystoupení. S úsměvem na to koukám a přemýšlím, jestli vážně existuje tolik magií, protože já vím jen o těch základních... Když show skončí, žena zmizí z podia a já se zase naplno věnuji Caelovi. Že mi přibyly dva diamanty si teď nevšimnu, ale to určitě později.

Caeles

Podám mu losy a zakřením se. "Nemáš zač, princi," řeknu a jdu směrem parket. Do šatny ani nejdu, nepotřebuji si nic odložit. Začnu s ním tedy tancovat a na pomalou písničku se k němu přitisknu. Zavřu oči a poslouchám tu krásnou melodiii a slova, co mi brouká do ucha. Pohladím ho vzadu na hlavě ve vlasech. Po chvíli se odtáhnu a kouknu mu do očí. "Neměl bys tu mít sestru? Nebo není společenský typ?" zeptám se, protože ji neznám. Dál se mu rukama hrabu ve vlasech a pohupuju se dp rytmu hudby. Stále jsem u něj dost blízko. Rozhlédnu se, jestli neuvidím někoho známého, ale dav mi znemožní to zjistit, a tak to vzdám.

<<Maliin dům

Caeles

Koupení losů pro Mal (132, 82, 56, 4, 76) a pro Cala (129, 93, 87, 28, 116) - platí Malia

Vedu ho tedy městem směrem k sálu. S úsměvem jdu dovnitř. "Škoda že jsme přišli pozdě," pokrčím rameny a zaplatím vstup. Na ruku nám připnou pásky a já rovnou nakoupila losy pro nás oba. "Dárek," řeknu nevinně a táhnu ho na parket. Začnu tancovat a poočku sleduji ženu na podiu. "Docela fajn ne? Měl by být i ohňostroj pak," pousměju se a vrtím se do rytmu rychlé písničky, co zrovna hraje. Chvíli ho sleduju, pousměju se. "Taky to moc neumím, nic si z toho nedělej," zasměju se. Začne pomalá písnička, a tak ho obejmu kolem krku a pomalu přešlapuju.

Kriticky ho sjedu pohledem a tvářím se zamyšleně, když si oblek obleče. Přemýšlím, jestli by to nechtělo ještě něco jako doplněk nebo tak. Upravím mu šáteček v kapse a znovu ho sjedu pohledem. Poté se ale spokojeně usměju, už je to skvěle vyladěné. "Paráda, slazeno, sluší ti to" kývnu. "Děkuju moc," poděkuju, když řekne, že mi to sluší, a začervenám se. Dojdu do předsíně, kde ani nerozsvěcuji, oba máme dobrý zrak. Obuju si lodičky a on mezitím pro něco odběhne. Slyším jeho kroky, když se vrací, ale neotočím se. On mi řekne, ať zavřu oči, tak to udělám. Přitáhne si mě blíž a obmotá mi stonek jakési květiny, nejspíše růže, protože cítím vůni, okolo ramínka šatů. Ten svou magií poté připevní tak, aby neškrábal. Otevřu oči a podívám se do zrcadla. Prohlížím si tu růži spokojeně, on mě mezitím políbí na krk. "Děkuji moc," vydechnu a ruku natáhnu za sebe, pohladím ho ve vlasech. Přijmu jeho rámě, když mi ho nabízí, a vyjdu s ním ven. Zamknu a pak už vedle něj cupitám směrem na tu oldies party. "Těšíš se? Já docela jo, dlouho jsem nikde nebyla, jako tancovat," řeknu rychle. Jsem mírně nervózní a červenám se, ale jsem natěšená jak malý dítě.

>>Taneční sál

Svléknu si tepláky a tričko, co jsem měla na sobě, a zavolám na něj, netušila jsem, že přijde tak rychle. Šaty mám tedy oblečené jen napůl, na vrchní části těla mám jen podprsenku. "Moment," usměju se na něj a přetáhnu si šaty až nahoru, za krkem je zapnu. Pak se v nich roztomile zatočím. "Co myslíš?" uculím se spokojeně. Pak vezmu jeho oblečení a podám mu to. Ještě předtím si ale prohlédnu jeho tělo. "Tak si to zkus, mělo by ti to sedět," kývnu a otočím se k zrcadlu, kde začnu opravovat drobné nedokonalosti jako pramínky vlasů v obličeji nebo smítka nepořádku. Šaty si ještě trošku povytáhnu. "Můžeme vyrazit?" otočím se k němu, když je hotový. Nazuju si lodičky a do ruky vezmu malé psaníčko, které leželo na posteli. Zamířím ke dveřím, vezmu si klíče a čekám na něj.