Příspěvky uživatele

Tomu se musí zasmát. ,,Co já vím, nerada bych krotila vlka ve svém domě" Řekne mu naoko výhružně, ale dá se říct, že by se ho stejně nebála, ani jako vlka, nějak by si s ním poradila. Ráda si vlkodlaky zkracuje jen na vlky, přece jen nebude zdlouhavě říkat vlkodlaci. Ohlédne se po něm, jak si sundává bundu a musí uznat, že ten chlap má sakra něco do sebe. Má šarm a pronikavé oči. Do háje. Ne, dnes budeš hodná holka!! haha. Když proč je to tak těžké, však o nic nejde, jen o to, že by si jako obvykle užila. Ale je to těžší díky tomu, že má už hlubší cit k Julovi. Dříve byla poblázněná, ale teď, když je s ním skoro pravidelně. Prekérní situace. Zase co si budeme povídat, je jaká je, proč by si měla něco odepírat? Taková ona není.
,,Moje krev ti asi chutnat nebude, ovšem jestli ty nabídneš mě, nebudu se zlobit" Zamrká na něj po cestě se skleničkama ke skříňce, kterou otevře a nechá ho vybrat. ,,Skvělá volba. Hodná nejsem, ale dnes udělám vyjímu" Střelí po něm pohledem s jemným úsměvem na rtech a oboum nalije více jak půlku. ,,Nabídla bych ti do toho led, ale Whiskey se má správě pít bez. Takže si jí můžeš vychutnat takhle" Jo kolik ona už se nacestovala, aby věděla, co a jak. A že o alkohol se zajímala. Whiskey se má podávat při pokojové teplotě, aby se mohla vychutnat její chuť. Led by jí jen zkazila. Podá mu skleničku a zkontroluje, kde by si sedla, jeho klín vypadá tak lákavě a tak neodolá a se skleničkou usadí své ctěné pozadí přímo do jeho klína. Chraň bůh na mě ještě jednou takhle naklonit hlavu!! Jak má být člověk hodný s něčím takovýmhle? Fuck.. ,,Na to nejlepší, co tě mohlo potkat. Mě" Opět sebevědomá věta, ostatně od ní se nedočká ničeho jiného. ,,Nebo tě napadá něco lepšího, na co by jsme si mohli připít?" Zeptá se ho a jednu ruku mu obmotá kolem krku, musí se přece držet, aby nespadla. Prsty mu zlehka zajede zezadu přes krk do vlasů a nespouští z něj oči. Ve druhé ruce má sklenku a čeká na přiťuknutí.

<<Bar

,,V tom případě už nás tu nic nedrží" Konstatuje po jeho slovech. Na barmana ani barmanku už se nedívá, vlastně pro ní neexistují, navíc ani neví, co spolu Dean a Mikel mají a nezajímá jí to, jde to mimo ni. Ono je docela jednoduchý život, když se člověk stará jen sám o sebe. Moc dobře už věděla, že se jí nechce nikam jinam do společnosti a tak se rozhodla, že ho vezme domů. Sice to tam pak po něm bude nejspíše dobře smrdět, ale což. ,,Dobře" Pokyne hlavou a nechá ho jít zaplatit. Jelikož má upíří sluch skvělý, tak slyší, že zaplatil i za ni. Nějak to neřeší, ani děkování se od ní asi nedočká, ale to mu musí být jasné. Po dopití drinku vstane a nechá si nasadit svůj kabátek, přes rameno si dá kabelku. Chytne se jeho rámě a svojí ladnou chůzí ho následuje ven, bez toho, aniž by se na někoho ohlédla. Jakmile jsou venku, tak ho má vést. ,,Vedle mě je každé místo nejlepší" Reaguje jak jinak, než sebevědomě.
Cestou se bavili tak, aby řeč nestála a oni nešli potichu. Musela uznat, že se jí Dean líbí, má něco v sobě a jako muž jí zaujal. Když se objeví u jejího domku, vytáhne z kabelky klíče a odemkne. Vejde jako první a rozsvítí, vyzuje se z podpatků a pověsí si kabátek. ,,Řekla bych jako doma, ale netuším jaký jsi a nechci to tady mít jak po výbuchu, takže jen, vítej" Rozhodí trochu pobaveně rukama. ,,Dal by sis ještě skleničku? Jestli ano, mám tady toho dost na výběr" Po pravé straně od chodby je kuchyně, po levé obyvák a vedle koupelna. Zamíří teda doprava rovnou do kuchyně, kde vezme dvě skleničky a pak projde do obyváku, kde má skříňku s alkoholem. Na první pohled to vypadá jako obyčejná skříňka, ale když se otevře, tak už se to dá poznat, k čemu je určená. Otevře jí a případně, jestli předtím řekl, že ano, tak ho nechá vybrat.

Nemá už potřebu nějak komentovat, že Carl neumí tančit. Ona to umí, baví jí to a většinou je to nejlepší balící technika. A nebo dobré uvolnění. Jakmile se začnou bavit o truhlařině, jistě, že tu jeden truhlář je, zná ho až moc podrobně. ,,Tak trochu" Pronese naoko. Když mi na sebe dáš číslo, mohu mu ho předat a můžete se domluvit na případné spolupráci. Určitě bude rád za nějakého pomocníka" Nabídne mu a případně, jestli jí dá číslo, tak si ho uloží. ,,Dá se to tak říct" Pokrčí rameny, technicky tady opravdu odpočívá. Stejně by si ale měla najít nějakou práci, dost často se nudí a nemůže vyplňovat čas vraždami, takže by to chtělo novou zábavu. Každopádně to pořeší s Julem a třeba jí nějak poradí a společně na něco přijdou.
Když se u nich zastaví Dean, tak se rázem trochu změní, přece jen, ten vlkodlak jí zajímá od první chvíle, co přišla. ,,I tak by bylo krajně neslušné tě rušit, Deane" Tak ráda ho oslovuje, zní to opravdu dobře. Oboum pak oznámí, hned co si Dean přisedne, že půjde o dům dál, ještě si objedná jednu Whiskey. ,,Může být" Reaguje s pohledem upřeným do Deanových očí na konkrétní místo. Otočí pohled na Carla, až promluví. ,,I ty, Carle" Popřeje mu a pak už se věnuje Deanovi. ,,Půjdeme hned, nebo si chceš dát ještě drink?" Zeptá se ho a posune se kousek na sedačce, tudíž se "omylem" dotkne svojí dokonalou nožkou jeho stehna. Stále se mu dívá napřímo do očí a tentokrát neuhýbá. Může tak vidět její naprosto modré oči, které jakoby září, díky jejím tmavým vlasům, než své oči sklopí k drinku, skoro, jako by se styděla. Ale ona a stydět se? To dříve pokvetou kameny.

Popravdě jí pivo nikdy moc nechutnalo, nepřišla mu na chuť. Když už si nedá tvrdé, tak aspoň víno. Ale neraději má krev, což se za alkohol nedá považovat, ale přesto to droga je. Droga, ke které se každý den ráda vrací. Mimoděk sjede na prchavý okamžik Carlovi na krk, ale tak, aby si toho nevšiml. Jak asi chutná? Dlouho se nezakousla do obyčejného člověka a sakra jí to chybí. ,,Není to špatné, hlavně pro lidi, co si chtějí zatančit. Což já osobně mám ráda" Opáčí mu na ten jeho nesmysl, že všichni chodí pravděpodobně sem. Ono spíše některým lidem je to jedno, hlavně, že mají co pít. Po tom, co si vysvělí tykání se dostanou k jeho práci. Jakmile pronese, že dělal truhlařinu, má chuť vyprsknout smíchy, ale má stále ten samý netečný výraz. To vážně? Budeš mě pronásledovat i tady, Juliene?! Ty parchante.. Řekne si pobaveně v hlavě. Její přítel též dělá do truhlařiny, není to zase tak obvyklé, proto jí to docela i pobavilo. ,,Už tu jednoho máme, ale mám dojem, že se tomu teď moc nevěnuje" Protože se raději věnuje mě.. Dva truhláři na jeden malý Shadowhill, proč ne. Jeho otázka jí ani trochu nezaskočí, vždy se z toho dá nějak vykecat. ,,Kdo říkal, že jsem tady na stálo? Shadowhill může být jen přechodná stanice. Věř, nebo nevěř někdy je ten modeling tak unavující, že by si měl dát člověk pauzu" V tomhle nelže, opravdu to nejsou jen párty a večírky, je to dřina, žádné soukromí a žádný volný čas. Ale zase nepopírá, že jí to opravdu chybí. Když se u jejich stolku ocitne Dean, tak k němu zvedne oči a věnuje úsměv jen pro něj. ,,Vypadalo to, že máš důležitou debatu, nechtěla jsem rušit" Zacvrliká skoro jako hodná holčička, bože, kdo by jí tohle mohl věřit? Popravdě..hodně lidí. Až jí to občas i překvapovalo. ,,Samozřejmě" Reaguje na jeho posazení a trochu se popošoupne, aby měl místo. Stále si ale nechává nohu přes nohu. ,,Akorát si dám pánové ještě jeden drink a půjdu o dům dál" Pronese k oboum a rovnou prázdnou skleničkou mávne na Charlotte, která to pochopí. Musí uznat, že není blbá, což si o ní myslela, ale jen kvůli tomu, že si snad myslela, že může změnit Alexe. Děvkař se nezmění a nebo možná jo, ale vnitřně to v něm vždy bude. Stejně jako v ní. Může Jula milovat sebevíce, ale když se naskytne příležitost, ráda si uletí někde jinde. Ovšem Jul do toho šel s tím vědomím, že nebude věrná. I když moc dobře ví, že mu to vadí, jen jí to neříká. Ale není blbá. Pronikavým pohledem se zaměří na Deana, je to něco jako příslib, že kdyby chtěl, může bar opustit s ní. Pohled ale po chvíli odvrátí, její pohledy jsou až moc vzácné na to, aby plýtvala. Když se před ní postaví sklenička, nekomentuje to nijak a rovnou jí chytne mezi prsty a napije se. Po Julově poznámce to už asi nikdy nebude pít na ex. Kolik věcí dokáže člověku zůstat v hlavě.

Carl nemůže vědět, jestli se Sof s Deanem třeba znají, ale ona mu to moc neosvětluje, není zapotřebí se o tom bavit. Kdyby chtěla, tak se může prostě hned zvednout a odejít, neřeší, jestli by tím někomu ublížila a nebo ne. To je u ní opravdu to poslední. Hledí jen na sebe. Při stisku ruky je ráda, že je tak vnímavý, má naprostou pravdu, pečuje o sebe každý den. Když odmítne cigaretu, dostanou se pak k pití. Oznámí mu, že pije Whiskey, název ani nezná, hlavně, že jí to chutná, objednává si to tady vždy, však barmanky nejlépe vědí, co je dobrého. ,,Nepiju pivo, tak netuším" Pokrčí rameny a na to jeho, že se třeba občas potkají se jen ze slušností usměje. Ale houby, žádná slušnost, jen se jí to nechce komentovat stylu, že možná a nebo, že doufá. ,,Spíše ještě noční klub a pak už toho tady moc není. Shadowhill není zase tak velký" Když se tak zamyslí, svým způsobem ani neví, jestli je tady ještě nějaký bar. Ví jen o tomhle. ,,V pořádku, nejsi jediný" Přejde to mávnutím ruky, nemá to sice ráda, ale co se dá dělat, bičovat ho tady za to nebude, kdyby ji ale potkal tak pred rokem, například, tak už by tady s ním ani neseděla. Chtě nechtě jí ten Julien opravdu mění a i když není nějak extra příjemná, aspoň není jako dříve a neznepřáteluje si lidi po jedné větě. Aby řeč nestála, tak se ho zeptá na práci. Moc se toho nedozví, ale stejně je jí to fuč. ,,A dříve jsi dělal? Než ses přestěhoval do Shadowhillu?" Jistě, že jí došlo, že není zdejší, není blbá. Když se jí zeptá napřímo, jestli je modelka, jsou jen dvě možnosti. Říct pravdu a nebo mlžit. Vybere si něco napůl. ,,Ano, jsem modelka" Jen se tomu už desítky let nevěnuji, protože jsem se stala upírkou a lidé ve městě nejsou natolik blbí, aby si nevšimli, že někdo nestárne.. Štve jí to, neskutečně moc, miluje tu práci, ale nemůže si dovolit, aby na ní přišli, že je upírem. Takže sice už není modelkou, ale nelže mu, byla jí. Vezme si pak skleničku a dopoje jí na jeden zátah, už tam toho moc nebylo.

-cítí se nadšeně

Radost z nových šatů. (Sice růžovou moc nemusím, ale nešly tam nechat)

Toto se líbí Sofia Romero

Nemusela čekat nějak extra dlouho a vlasatý muž si přesedl za ní. Proč jen se jí líbí tolik muži s delšími vlasy? Možná je to tím, že má jednoho takového doma a tak ráda si hraje právě s jeho vlasy. Oh ty máš doma muže?? Tak se podle toho chovej.. Její podvědomí jí už pěkně sere a proto na něj kašle. Bude si dělat, co jen chce, tak jak si to vždy dělala, ať se jde klidně vycpat. Když promluví, otočí na něj zrak. ,,I kdyby" Pokrčí rameny, jak říkala už výše, může si dělat co chce a bude si dělat co chce, to zahrnuje i mluvení s dalšími lidmi. Moc dobře ví, že si k sobě s Deanem ještě tenhle večer najdou cestu, do té doby si může trochu promluvit i s někým jiným. Bude se snažit být trochu příjemnější, než normálně, ale moc to nevidí. ,,Sofia" Představí se mu a stiskne si s ním ruku, její stisk je trochu jemnější, než ten jeho, sice je upír a během sekundy by mu tu ruku klidně rozdrtila, ale zase je dáma a tak ví, co se sluší a patří. Ovšem jako leklá ryba její ruka nepůsobí. Stále se na ní usmívá, ale ona má bohužel ten svůj povýšenecký a trochu ledový pohled. Zároveň i ale pronikavý a tajemný, na rtech má jen lehký úsměv, nic přehnaného. Když jí nabídne cigaretu, tak zavrtí hlavou. Budou jí smrdět vlasy od kouře, no bezva. ,,Nekouřím" Pronese jen, žádné ne, děkuji a podobně, to se od ní asi nikdy nedočká. Je to až moc ledová princezna. Když se jí pak zeptá, co pije, tak se podívá na svojí skleničku a rovnou si jí vezme do rukou, aby se napila. ,,Whiskey, mají tady nejlepší ve městě. Jeden velký klad tohoto baru" Ušklíbne se, barmani jsou o ničem, i barmanky, jediný, co stál za to byl Peter a ten už je kdoví kde. Ale jo, svým způsobem jí chybí, zažili si toho taky dost. A když už ona o někom řekne, že jí chybí, tak je to vážně někam na zapsání. Když se jí zeptá, jestli jí může tykat, tak snad poprvé se opravdu zasměje. ,,Zeptáte se po x slovech tykání?" Zavrtí nad tím hlavou, ale co si říkala, nesmí být moc nepříjemná, ale když ono jí to tak láká. ,,Ano, můžeš tykat" Přejde teda i ona rovnou do tykání. Normální člověk by se ho hned rovnou začal ptát, odkud je, či ať řekne něco o sobě. Sof tohle naprosto nezajímá, ale o něčem se mluvit musí, že? Vyhledá očima na chvíli Deana a ten je stále zaměstnaný, tak se vrátí pohledem ke Carlovi. ,,Čím se živíš Carle?" Zeptá se ho teda, aby řeč nestála a zaměří se jen na něj.

,,Nechte se překvapit" Reaguje i ona hbitě, taková prostě je. Na ní si jen tak nepřijde a rozhodně se od ní nedozví více, než ona bude chtít. Neříká vše o sobě a svých plánech na potkání. Ale líbí se jí, že dokázal reagovat. Když se jí představí, představí se i ona, na oplátku. Ne, že by mu hned tak chtěla utéct, ale je to žena, potřebuje se zkontrolovat. Omluví se a vstává ladně, všimla si, že se na ní Dean dívá a však jen ať se podívá, nemá se za co stydět, ba co více, ona to prostě umí nosit. Nakloní se k němu schválně a jeho odpověď jí potěší, ono ani nečekala nic jiného, na tohle je prostě zvyklá. Už jen přikývne a vydá se na toalety. Dean má pravdu, dělala modeling a chybí jí to, neskutečně moc. Na záchodcích si kontroluje svůj makeup. Co to děláš Sofie, máš přítele, chovej se už konečně tak! Jenže jak se má tak chovat, když to nikdy předtím neměla? Jistě, našlo se x chlapů, kteří jí milovali, uctívali. Ale které milovala ona? Nikoho. Až teď. Ale i když Juliena miluje, neumí být věrná, hlavně tohle je její styl zábavy. Flirtování a nechat se obdivovat od cizích mužů. Z kabelky si vytáhne rtěnku a přelízne si rty. Rudá rtěnka ladí k jejím tmavým vlasům a její modré oči jako by naprosto zářily. Se svým vzhledem je moc spokojená. Po chvilce se vrací do baru a Dean není na svém místě, díky svému nosánku si ho lehce najde, baví se s barmanem. Pousměje se a nechá je spolu, nebude se jim do toho plést, večer ještě nekončí a je si stoprocentně jistá, že on sám si jí najde. Vrátí se teda ke svému místu a vezme si svojí skleničku, kterou už pak automaticky vypije. Kývne na Lott a nechá si nalít ještě jednu. Pak už si skleničku vezme a odebere se sednout si do boxu, na baru už jí to nebaví. Očima se rozhlédne a všimne si muže, člověka. S těmi sice nebývá vždy taková zábava, ale stejně si musí ukrátit čekání na Deana a hlavně když už je po dlouhé době venku, tak se nechce nudit. Vyhledá teda očima Carla a pokud si jí všiml, tak nepatrně naznačila, že si může přisednout do boxu za ní. Mezitím dala ladně nohu přes nohu a upila z drinku, který pak položila na stolek.

Narozdíl od blond barmanky si jí teda nezařadila, ale bylo jí to naprosto jedno, nepotřebuje si pamatovat, kdo to je a nebo snad na ní mít nějaký názor. Je to ženská jako každá druhá a proto z ní hned nebude paf. Je jen pár ženských, které se Sof líbí, jako třeba Sienna. Charlotte není vyloženě špatná, ale na ní je až moc hodná a to se jí jak jinak, než nelíbí. Je pro ní ale jen jehla v kupce sena, naprosté nic, kterému nevěnuje už ani jeden pohled navíc. Raději se zaměří na muže, který sedí jen kousek od ní. Sice páchne jako vlkodlak, ale nebylo by to poprvé, co by s nějakým měla zkušenost. Zatím se jí žádný nezprotivil a nepokusil nějak ublížit, to by si teda mohl zkusit, dopadl by ještě hůř, než v jeho představách. Když dostane drink, tak ani nepoděkuje, už to bere jako samozřejmost. Rovnou vezme skleničku a přiloží si jí k plným rtům a zlehka se napije. V té chvíli už periférně vidí nějaký pohyb a to zrovna, když se vlček zvedne a zamíří k ní. Když se zeptá, jestli si smí přisednout, tak se mu konečně podívá do očí, do té doby ho ignorovala. Jo, ví jak na sebe upoutat pozornost. ,,Když myslíte, že je to správná volba" Pronese tajemně a možná by se jí i někdo zalekl, vlček snad ne, typuje ho sice na hodného hocha, ale třeba je v něm i něco více. Představí se jí a natáhne k ní ruku. Vloží mu tu svojí do jeho, aby jí na tu její mohl políbit, jak se sluší a patří, přece si s ním nebude třást rukou, to se na dámu nehodí. ,,Sofia" Pronese své jméno a ruku stáhne. ,,Když mě omluvíte" Jelikož už je na světě nějakou tu dobu, ví, co se sluší a patří a proto mluví jako dáma a v poslední době se tak i chová, i když má v zásobě dost peprných a zlých poznámek, ale to až časem třeba. Zvedne se a položí mu ruku na rameno, aby se mohla naklonit až k jeho uchu, tím pádem ucítí tu vůni dokonale zblízka. ,,Ne, že mi utečete, Deane" Moc dobře ví, jak upoutat muže, i jak flirtovat. Když se odtahuje, tak se na něj jen smyslně usměje a pak už mu opět nevěnuje pohled a chůzí modelky, kterou ona dokonale umí, když už se tím jednou živila, se odebere na toalety.

<--Od Jula, přes svůj dům

Musela mu zdrhnout, potřebovala opět tu svojí volnost, která jí zase po tak dlouhé době chyběla. Na tohle si prostě musí zvyknout, jiná nebude, nebo alespoň ne hned. Domů se dostala poměrně rychle, jak jinak, než upíří rychlostí, když to bylo večer a nikde nikdo. Den pak strávila procházkou po lese, posilováním doma, nakonec si udělala den pro sebe a cítila se opravdu dobře. Když pak byl večer, dostala chuť na drink a jelikož opravdu dlouho nikde nebyla, tak se musela vydat kam jinam, než do baru. Do nočního klubu se jí moc nechtělo, přeřvaná hudba je teď to poslední, co ona potřebuje. Ale sklenku? Tu si dá ráda. Ne, že by neměla doma, ale v baru je to vždy něco jiného, samozřejmě. Když už se teda rozhodne pro bar, musí se sebou něco udělat. A tak si vybere jedny z šatů, konkrétně černé, upnuté, pod které se dá dát jen podprsenka bez ramínek. Má je ráda a prakticky je ještě neměla ani pořádně na sobě, tak je musí vyvětrat. Ještě si udělá vlasy, namaluje se, rudá rtěnka nesmí chybět, navoní se, dá si šperky, do kabelky pak nejdůležitější věci, na nohy vysoké podpatky a už se může vydat ven. Cestou si stopne taxík a nechá se zavést přímo až do baru, kde vejde jako královna, svojí sebevědomou chůzí a nosánkem nahoru. Sedne si někam na kraj baru, ode všech. Cítí tady nějaké vlky, upírku, člověka. Rozhodně si jí museli všichni všimnout a je jí to naprosto jedno, je nad nima, ostatně jako vždy. Když si jí barmanka všimne, tak si rovnou objedná. ,,Jednu Whiskey, prosím" No páni, slovo prosím z jejích úst je až neskutečné, ale tak co, proč by projednou nemohla být trochu milejší, kor na barmanku, která jí pachem neskutečně někoho připomíná, ale nemůže jí zařadit a tak to raději neřeší. Když už teda má chvíli, tak se rozhlédne po baru a všimne si vlka s obvázanou rukou. Musí teda uznat, že nevypadá vůbec špatně a je to dlouho, co se nebavila s nikým cizím a tak se na něj chvíli pronikavě dívá, než odvrátí zrak. Ona sama za nikým nechodí, není to její styl.

Prožijí spolu dloooouhou noc, kterou jak už Jul krásně vysvětlil si náramně užili. Když je po všem a oba usnou, což je sice na upíry zajímavé, ale proč by i oni nemohli být vyčerpaní? Kór po takovém výkonu a ještě po nějakém tom úplňku. Stát se může vše. Sof ale nespí dlouho, nějak není zvyklá spát. Ovšem usnula v jeho obejmutí, což je pro ní taky nezvyk a trochu jí to rozhodilo. Tudíž, když se probudila, tak se rychle odtáhla. Chvíli se na Jula dívala, jak spí, přišlo jí to roztomilé. Ale občas je toho na ní příliš, nemůže se změnit ze dne na den a i když dělá nějaké pokroky, jen tak s nějakým chlapem dlouho neusínala. Proto není divu, že se pak nenápadně zvedne z postele a hledá své svršky, no spíše jen šaty, spodní prádlo jí bylo nemilosrdně roztrháno. A tak se obleče do šatů, pomalinku dá ještě Julovi polibek na tvář tak, aby se nevzbudil a jde si najít papír a tužku, což se jí podaří vzápětí. Pak už vezme tužku a napíše mu vzkaz.

Brzy se uvidíme, drahý. -S

Nechá papírek položený na viditelném místě a pomalu se vykrade ven a pak rovnou domů. Je to krásné, ale všeho je moc, potřebuje si tak maximálně hodit sprchu a vrátit v sobě tu mrchu, kterou byla. Nebude se měnit, i když v jeho přítomnosti bude i milá. V jiné ne.

-->> Domů

// Máš sto bodů za pobavení :D

Rozhodně není blbá, takže se nemusí bát, že by něco takového nepobrala. Navíc, když jde o tohle, slova jdou mimo a přijdou skutky. A že jim to spolu jde až moc dobře. Upozorní ho, že jí nemá zničit šaty, ještě to tak. Ona ničit může, on ne. Takové je pravidlo, které si stanovila hned na začátku a zatím se to pěkně drží. Líbí se jí, jak poslouchá a tak jí začne přetahovat šaty přes hlavu. Ani se nehne a nechá se líbat na různých místech, až jí přetáhne šaty přes hlavu, tak jí zavrtí, aby se jí vlasy opět daly do nějaké normální formy. Myslela si, že se aspoň trochu pohne, ovšem to se jí vůbec nepovedlo. A tak zůstala přišpendlená u zdi a užívala si další doteky. Pod šaty měla spodní prádlo, sice titěrné, ale zároveň nádherné, ostatně jako obvykle. Když jí ho zničil, tak jen zavrčela na důraz, že se jí to rozhodně nelíbilo. Ale co, půjdou spolu nakupovat a aspoň mu udělá přehlídku a bude si moct vybrat, co se mu líbí. To by taky mohl být zajímavý výlet do obchoďáku, hned se jí ta představa líbí, teď to ještě uskutečnit. Nemá ani ponětí, že se venku děje něco hrozného, že byl vlastně úplněk, nebo stále je. Nevnímá to, vnímá jen Jula, jeho rty, jeho doteky a jeho nadvládu. Jak nečekané, docela jí to i jde se podřídit, ale nesmí si na to zvykat, taková ona není a nikdy nebude. Jen, když se jí bude chtít. A že teď se jí chce. Roztržené prádlo nekomentuje, ale na ty jeho slova se jen ďábelsky pousměje. To značí více jak tisíce slov. Na nic už pak nečeká a zbaví ho všeho oblečení, tentokrát netrhá, tím pádem jí na chvíli musí pustit, ale jen na pár chvil, než se nechá zase přišpendlit ke stěně. Jelikož už je to nějakou dobu, tak se na něj celý třese. Chce ho cítit co nejblíže. Přitáhne si ho za vousy a začne vášnivě líbat. Nehty mu přejíždí po ramenech až na záda a trochu přidává na síle, takže ho to možná může i trochu bolet, ale tohle je prostě ona, nikdy se s ním nebude mazlit a na to si prostě musí zvyknout. Nakonec mu obmotá ruce kolem krku a stejně tak i nohy kolem jeho pasu, aby si jí mohl chytnout pod zadečkem. Jelikož je naražená na zdi, tak to jde poměrně lehce.

,,Tak to nejsi sama" Zabrblala znechuceně, cítila se naprosto stejně, nevraždí, věčně bez nálady, jo, jen s těma chlapama to má jinak, ale tím zatím Sienn nemusí vůbec, ale vůbec zatěžovat. Ani se nediví, že je jí to líto, i jí to bylo, ale teď našla smysl v Julienovi. Je to zvláštní, ale někdy stačí opravdu jeden člověk, aby se vám změnil celý život. A ne, že by kvůli němu úplně zkrotla, stále to bude mrcha, na kterou si člověk musí dávat pozor, ale přece jen i přes to všechno je jiná. Začala si totiž vážit i jiného člověka, než jen sebe. ,,Na chlapy se vždy musí najít čas, neříkej mi Sienn, že někdo jako ty nemá v obzoru nějakou "oběť"." Mrkne na ní, v tomhle to bylo jednoduché, stačilo si jen někoho vyhlédnout a do hodiny byl ten člověk její, do druhé buď u ní, nebo u něj, ale vždy dostala to, co chtěla. Takové holky, jako jsou ony, nejsou zvyklé na odmítnutí. ,,Máš pravdu, to nás ještě více naštve" Koho by nařizování nenaštvalo? Není ten typ, co by sklopil uši a vše udělal a to Sienn moc dobře ví. Pak se musí ale zasmát. ,,Mám jiné plány, neboj a klan to není" A zase nějak extra velké plány to taky nejsou, ale chce si čas od času prostě takhle odjet a někoho zabít. ,,Mohly by jsme takto jezdit častěji" Podotokne ještě, Sienn je jedna z mála ženských kamarádek, co vlastně má a chce si jí udržet, kde by našla člověka tak dokonale podobného jí. Pak už přišel čas zeptat se na muže. Přikyvuje a dává jí to smysl, ostatně jim nikdy nebyl nikdo zas až tak dobrý. V tom momentu se zadívá chvíli jinam, aby si vlastně uvědomila, co se v ní zlomilo, nebo snad kdy? Mimoděk si vezme skleničku a upije ze své Whiskey, aby jí zase postavila na bar. Když pak Sienn promluví, tak se na ní trochu nepřítomně podívá. ,,Hm?.." Reaguje, než si uvědomí, na co se vlastně ptala. ,,Nevím, samotné mi to přijde vtipné. Našla jsem muže, se kterým můžu být sama sebou. Můžu si dělat co chci, ale na druhou stranu vím, že by mu to ublížilo." Střelí po ní pohledem a zasměje se. ,,Já vím, co by mi mělo být po tom, že mu to ublíží. Ale na druhou stranu. Nevím, tolik se mi zadral pod kůži, až to není možné." Zavrtí nad tím hlavou. ,,Sienn, jelikož jsme si opravdu podobné, můžu se tě zeptat narovinu. Myslíš si, že jsem blbá? Znám tyhle reakce, nevěřila jsem nikdy na to, že bych snad mohla být s jedním člověkem. Ale co když mi jeden člověk může dát vše, co potřebuji? Není to žádný ukňouraný chlap, který by se mi plazil u nohou, někdy bych ho nejraději zabila, ale na druhou stranu mě přitahuje jako nikdo jiný." Svěří se jí s něčím, co by asi nikdy jindy neřekla jen tak narovinu. Nejspíše slabá chvilka.

<<--Divadlo

Ona s tím rozhodně takový problém neměla jako Jul. Jistě, byla tam nějaká ta touha, ale přece nepoběží domů. Šla jako dáma a tak trochu za ním i vlála. Kam asi tak pospíchá, ha.. Nojo, kam asi. Bylo to jasné hned, když mu sáhla na stehno, ale taky co mohla čekat. Uvnitř ní už to taky vře, ale nedává to moc najevo, jen ať si nemyslí. Navíc, je s ní natolik dlouho aby věděl, co asi tak je v její hlavě a jak se cítí. O Anniken v jeho hlavě stále neví, ale je jí to jedno, není tady, za to Sof je a stává se pomalu ale jistě normální přítelkyní, která ani nemá potřebu utíkat někam jinam. Za to by se měla pochválit, no, kdyby na to byla samozřejmě hrdá. Sama nikdy neměla moc změny ráda, takže ještě tomu musí dát čas, aby si na to všechno zvykla. Během chvíle se ocitnou u dveří a Jul odemče a dá jí přednost. Vejde dovnitř a hned, co rozsvítí se může podívat po okolí. Něco je tu jinak.. Stačí jí proběhnout v hlavě, než se na ní Jul vrhne, no říct vášnivě by bylo asi slabé slovo. Stihne jen pootevřít ústa a automaticky ustupovat dozadu. Táhne jí ke zdi, je jí to moc dobře jasné. Jediné co dokáže je, že mu do polibku zabrble. To už se ale do toho vloží i ona, polibky mu začne dravě vracet a její ruce najdou kravatu, aby mu jí mohly sundat. Přes ramena mu převleče sako a v jedné vteřině chytne košili, kterou mu bez sebemenších výčitek roztrhne, až slyší knoflíky, které cinkají o vše kolem, kde dopadají. No co, neměl na ní začít tak vášnivě, pokud snad chtěl, aby tahle košile vydržela. ,,Chran..tě..pánbůh...mi..zničit..šaty" Obtížně se snaží mu domluvit, aby nedělal blbosti, stále přes polibek, kdyby chtěla mluvit normálně, tak by se musela odtáhnout, ale to je to poslední, co by právě teď chtěla. Chce si užívat jen ho, svého přítele. Páni, jak už není těžké říct slovo přítel.