Příspěvky uživatele

Z jeho strany to nejspíše byla chyba, které teď lituje, aspoň teda podvědomě, u ní to bylo vypočítané, přesně to chtěla, přesně to dostala, vlastně jako obvykle. Mrcha, jak vyšitá. Proto je teď hodně spokojená. ,,Najednou jsi nějak okřál" Vysměje se mu, líbí se jí, jak po ní štěká, to jen ukazuje, že se mu to vážně líbilo. I když to je přece jasné, stejně jako jí. Obléká se pomalu, aby si její tělo mohl vychutnat, u toho se na něj občas podívá, přece jen i on je dost slušný. ,,Ani ne, ale nemám ráda lidi bez jména. Nejspíš to bude něco hrozného, za co se stydíš." Vydedukuje, ale je jí jasné, proč jí ho nechce říct. Pak už se vydá až k němu a oznámí mu, že ví, že se mu to líbilo a že si to můžou někdy zopakovat, i když to se už asi rozhodně nestane. Nekomentuje to, no tím lépe. Vydá se od něj pryč, slyší jen jeho sbohem, tak se ve dveřích ještě otočí. ,,Nevidíme se naposledy. Proto na shledanou" Mrkne na něj a už výjde ven. Je jí jedno, že nemá ani spodní prádlo, nic. Vyběhne a zastaví se až u domu.

--> Dům Sofie

Jo stalo se to, nechal se unést a vlastně i ona musí uznat, že to nebylo vyloženě špatné a že se jí to líbilo. Moment oprava, hodně se jí to líbilo, ale nahlas to nepoví, to si prostě nemůže dovolit, takové věci vždy zůstávají jen v ní. Hned co je z něj dole, tak si jde pro svůj kabátek. Za tu dobu si nestihla ani vyzout boty, takže vypadá vážně sexy, vysoké podpatky, na noze její krásné tetování a její nahota. Na nahé tělo si obleče kabátek a pomalu si ho začne zapínat, u toho ho samozřejmě provokuje. ,,Třeba mě to vážně zajímá" Udělá na něj schválně dotčený výraz a pak se zeptá na jeho jméno, ani jí to nepřekvapuje, že jí ho nechce ani říct. ,,Fajn, budeš ten podivín s flanelkou" Pojmenuje si ho a jakmile je celá zaplá, tak zamíří přímo až k němu, rukou mu zajede přes krk až do vlasů a rty přilepí na jeho ucho. ,,Líbilo se ti to a hodně. Když budeš chtít, můžeme si to někdy zopakovat" Poškádlí ho a jemně kousne do lalůčku, než se odtáhne a zamíří ven z chatky.

Dovolí mu chvíli, aby byl pánem, ale opravdu jen na kratičký moment. Přece jen má svojí důstojnost ne? Proto po nějaké době, kdy si on hraje ho od sebe odstrčí. Jak jinak než na nějaké místo a tím je právě židlička. Jako šelma jde k němu, zbaví ho posledního kousku šatstva, co měl na sobě a konečně ho může polaskat rty a jazykem. Dohání ho k šílenství a líbí se jí to, dokonce se jí líbí i jak si hraje s jejíma vlasama a do toho brble nějaké hovadiny Norsky. Nerozumí tomu, ani nechce, prostě ho dostala. Když je to už na takové míře, že si přestane hrát i s vlasy, tak se konečně odtáhne a může se na něj posadit. Když to udělá, chytne se ho a začne se pohybovat, je to celé v její režii a že se snaží tak, aby udělala dobře hlavně sobě, ale ani on nepřijde z krátka. Přece jen muži to mají v tomhle ohledu jednodušší. Nechá se od něj laskat prstama a celé si to jede po svojem. Zrychlí na maximum a takhle to pokračuje ještě hodně minut, ne li desítek minut, však jsou upíři, ne? Když je ale pak po všem, opravdu slastně vydechne, udělali se společně, jaká to náhoda, ale když cítila, že bude ona a, že i on už je na krajíčku, tak vlastně ještě více zrychlila. Když je po všem, vstane a jde si pro kabát. ,,Neříkej, že se ti to nelíbilo brouku" Zasměje se, už přešla z vykání na tykání, no což. Na spodní prádlo kašle. ,,Když už jsme u toho, čí jméno si mám pamatovat?" Ne že by jí na tom záleželo.

Ani kdyby ji prosil by s ním nešla nakupovat, o tom si prostě může nechat zdát. O nakupování ale nechce přemýšlet, teď myslí na příjemnější věci, co myslí, ona je prožívá. Nohu má opřenou o jeho rameno a vnímá to, jak si s ní hraje. Jako kočka s myší. Jeho hbitý jazyk zkoumá každou její skulinku, až u toho opravdu slastně vzdychá. Může být rád, ne vždy je hlasitá, většinou to drží v sobě, aby tomu druhému ukázala, jaký je břídil a nedokáže uspokojit ženu. U něj to ale nedělá, vytrpěl si toho dost, tak může dostat aspoň tolik slasti. Pak si chce ale zase začít hrát ona a proto ho donutí vstát a švihne s ním do židličky. Šikovně ho zbaví trenek a vrhne se na něj rty, přimkne se k němu a saje ho, více a více. Líbí se jí, jak stále něco mele norsky. Prsty mu prozkoumává stehna a druhou rukou mu tiskne jeho kamaráda, ke kterému je stále přimknutá rty. Kouří ho dlouhými táhlými pohyby a u toho ho i saje. Sama je z toho vzrušená. Líbí se jí, jak už jí pak nedokáže ani hladit ve vlasech. Spokojeně se odtáhne a oblízne si rty. Pomalinku si na něj obkročmo sedne a nechá ho do ní vstoupit. Ona mu vlastně ani tak moc nedá na výběr. Chytne se opět jeho ramen a začne se na něm pohybovat. Pomalinku a pak rychle. Jako další se přimkne k jeho rtům.

Kdyby to byla normální holka, která by se starala o někoho jiného, než jen o sebe, tak by mu snad šla i pomoct koupit novou flanelku, ale takhle jí k tomu nikdo nedokope ani za mák, ne že by byla zdechlá, ale prostě se jí nechce. Vždy dělá jen to, co jí baví, nebo z čeho by mohla mít nějaký prospěch, ale hlavním je, že se stará jen a jen o sebe. Její podprsenka společně s kalhotkami se najednou válí někde pryč a ona je před ním nahá. Její dokonalé tělo má jako na talíři a může si ho užívat plnými doušky. Je celá hebká, do posledního kousku. Taky to za chvíli zkusí. Nastavila si ho tak, aby si kleknul a ona mu dala svou nohu na jeho rameno. Nic, co by nezvládnul. Rukama se ho přidržuje, aby nemusela stát pouze na jedné noze a užívá si jeho jazykové tornádo. Neúnavně jí provokuje, až se sama přistihne, že vzdychá vzrušením. Nechá ho chvíli, aby si hrál, mezitím drtí svýma rukama jeho ramena. Vše se ale bude odehrávat podle ní, proto ho od sebe v jedné sekundě odtáhne a donutí ho vstát, vášnivě ho políbí, cítí tak u toho sama sebe a je to tak zvrhlé, ale to je prostě celá ona. Pomalu s ním začne couvat, no dobře, není to pomalu, upíří rychlostí ho donutí sednout si na židličku, ta je naštěstí dost silná na to, aby to vydržela. Pak už jde všechno tak rychle, strhne mu jeho trenky, tak aby je ale neroztrhala, chudak by pak chodil nahý. Pak už se přisaje k jeho rozhodně nejlepšímu kámošovi a začne si s ním hrát. Nejdříve ho obemkne rty, pak olízne špičkou jazyka a nakonec mu začne táhlými pohyby dělat dobře. Když jí mohl provokovat on, může i ona. Do toho mu jezdí jednou rukou po stehnu, kde ho i mačká a druhou rukou si pomáhá.

Jestli je Julienovým plánem vydávat se za gaye, aby měl pokoj od holek, tak je to opravdu vynalézavý kluk a smekám před ním, ale to ona bohužel neví, takže je to pro ní prostě podivín závislý teď už na jeho roztrhlé flanelce. Nijak jí to netankuje, že mu něco zničila, však on se jí odvděčil. Zbaví jí podprsenky a ona nezahálí a stará se o jeho nejlepšího kamaráda, stále ale přes trenky. Ovšem jak se začne věnovat jejímu tělu, přestane ho hladit a jen se ho chytne. Hraje si s jejíma bradavkama, různě je uždibuje, saje, jde mu to pěkně, to se musí nechat, přivře oči a slastně vydechne, musí to být ale po jejím, jinak by to prostě nebyla ona, chytne mu jeho hlavu a směruje ho dolů, je jí jedno, že se chtěl ještě chvíli zdržet. Jakmile jí zbaví jejich kalhotek, spokojeně se usměje, dá mu hlavu ještě níže a jednu její nohu mu dá na jeho rameno, jen ať se pěkně činní. Vlastně ho tak donutí jí pustit, aby jí už nedržel na zemi, ale aby ona stála na jedné noze a on si mohl v klidu kleknout a mít tak příjemnější pozici.

Přimáčkne jí na stěnu takovým stylem, že to ani nečekala. Už se prostě bála, že to v něm není a že je to nejspíše opravdu gay, ale tímhle jí to naštěstí vše vyvrátil. Ztratí kontrolu sám nad sebou a konečně se ponoří do polibku, přesně tohle chtěla. Jako urvaná ze řetězu mu polibky opětuje, opravdu s velkou vervou, laškovně ho kousá do jazyka a saje jeho ret. Její ruka zkoumá jeho tělo, má jen jednu, ale i tak si poradí s jeho džínami, které jako by nic rozepne a nechá je padnout. Konečně se pak dotkne vytouženého místa, dělí jí od něj pouze a už jen jeho trenky. Zatím je proti němu dost oblečená, má na sobě spodní prádlo, ale Julien to rychle napravuje a to zrovna, když jí zbaví podprsenky. Naštěstí jí ji neroztrhl, té by bylo škoda. Po nějaké chvilce už necítí jeho ústa, ale to jí vůbec nevadí, putuje rtama po jejím krku a po pevných prsou. Jsou to tak trochu krvavé hrátky, jelikož ona je od ní zamazaná dokonale. Ruce už má obě volné, ale chce se nechat opečovávat jako princezna, proto mu je položí jednu na rameno a druhou do vlasů a silou ho donutí jít hlavou níže a níže. Ráda si určuje pravidla.

Není nic jednoduššího než ho donutit pít krev. Ovšem to by nebyl on, aby se stále nevzpírat. Protrhne si svůj dokonalý krk, bože jak moc se jí nechce, ale udělá to. V rychlosti mu přilepí rty do krve a čeká, že se zakousne. Ale on stále nic. Jak je možné, že je někdo až takový mezek? To opravdu nechápe, je to upír, měl by se přestat ovládat a ukázat, čím je. Přece jen přestane být pasivní a ukáže aspoň trochu odporu a to tím, že s ní třískne na protější stěnu. Konečně to přišlo, to to ale trvalo. Jemně na něj zavrčí, spíše jako by se jí to líbilo, než naopak. Rty má stále přilepené na jejím krku, proč se sakra nenapije? To ať jí nikdo neříká, že má někdo až takové sebeovládání, to prostě nejde, musí se napít. Když jí to ale přestane bavit, zkusí jinou možnost, odtáhne se od něj, neboli zajede mu do vlasů, odtáhne mu hlavu a jejími rty se přilepí na ty jeho. Rozhodně nic nedělá, měl by to vážně přestat dusit a konečně se jí ukázat. Ucítí, jak jí jednu ruku přitiskne k chatce a druhou jí zajede přímo mezi prsa, jako by se snad bál, že by se chtěla pohnout a on si jí potřebuje nějak udržet. A konečně to příjde, ucítí ten výpad a ucítí, jak jí začne líbat. Ano přesně tohle chtěla a to si taky užije. Rovnou mu začne polibky oplácet, její jazyk si hraje na bitvu s tím jeho, až jí to probíjí celým tělem. Není pasivní, za což je opravdu ráda. Ruku z jeho vlasů přesouvá po celém jeho těle, až se ocitne na jeho nejvnímavějším místě. Hlasitě vydechne, jistě, že se mu to líbí, ještě, aby se mu to nelíbilo. Vnímá jeho ruku, která pro změnu putuje po jejím těle, ale spíše se zaměří na jeho poklopec. Jednu ruku má stále uvězněnou v té jeho, takže musí používat jen tu druhou, ale ona je přece holka šikovná, jednoduše si poradí se zapínáním jeho džínů, až mu putují pěkně po bocích dolů, laškovně ho kousne do jazyka a následně se přisaje k jeho spodnímu rtu, než se vrátí zpět k jeho jazyku. Na jeho hlavním místě už jí nic nebrání a konečně ho polaská po celé délce, ale stále přes trenky, kdoví, jestli by to hned rozdýchal, kdyby se na něj rovnou vrhla.

Udělá proti ní výpad, kdy ona opět vyzkouší, jak pevná je zem. Každý by už se na něj vykašlal, nebo mu přinejmenším nadal, nebo něco podobného, ale ona ne. Chce se pobavit a opravdu jí tohle vše baví, ta situace, kdy ho sleduje, jak se ovládá, jak se z toho všeho musí vždy vydýchat. Je to mrcha a taky se tak bude chovat. Roztrhne si krk a donutí ho v její krvi smočit rty. Drží si hrdinně, až na chvíli napadne, jestli je to vůbec upír a jestli vážně není gay. Ale tyhle myšlenky zažene hned, co s ní třískne na protější stěnu. No konečně, miluje, když s ní někdo nezachází jako v bavlnce, skvělé, že jsou oba upíři a můžou si tak vše vychutnat. Stále z ní ale nepije, snaží se ukázat, jak je lepší než všichni ti ostatní upíři, kteří se přestávají ovládat. Zkusí teda něco jiného, silným zataháním mu oddělá hlavu z jejího krku a přilepí si jí k sobě na rty. Nechává ho vydechnout a rozhodnout se, jestli to udělá, nebo ne. Ucítí jeho ruku na své, přimáčkne jí, spokojeně zamrmle a druhou má stále v jeho vlasech a silně ho tiskne. Nehodlá ho jen tak pustit. Ale on se pohne. Konečně, jaké sladké vítězství. Tentokrát už nebude pasivní. Vrhne se na jeho rty stejně hladově, jako on na její. Jazykem se snaží bojovat s tím jeho, líbí se jí, jak se v polibku mísí chuť její krve, měl by si toho vážit, obvykle jí tak neplýtvá. Rukou z jeho vlasů putuje přes krk, na rameno, na jeho pevnou hruď, kde si polaská prsty jeho pevné břicho a nic jí nezastaví, jede až dolů na jeho rozkrok, kde v rukách zmáčkne jeho chválu.

Chabý pokus přinutit jí, aby ho nechala být. Nepovolí, bude ho dále provokovat, minutu po minutě, aby ukázal slabost a podlehnul. Je to mrcha, která získá vše co chce a bude se snažit klidně do krve (což je za pár chvil vlastně pravda) , jen aby si prosadila svou. Ví, že je v Julienovi zvíře a touží ho probudit. Zkouší to ještě vlastně přijatelně, pouze palcem mu přejíždí po rtu. Chce, aby ochutnal krev, který upír by tohle nechtěl? Proto mu to tady servíruje a on nic. Udělá tu největší blbost, že jí zase odporoučí k zemi. Ho to musí vyloženě bavit. Tak tohle už ale přehnal a ona mu dá co proto. Jakmile je zase na nohách, rovnou si protrhne svůj krk. Tak a pij! Dobře mířeným pohybem ruky mu přitáhne hlavu k jejímu krčku. Drží se, vlastně ho na jednu stranu i obdivuje. Ale ne na dlouho. Ucítí ruce na svém pasu a to už se ocitne na protější zdi, spokojeně vydechne a zajede mu rukou do vlasů, když nechce pít, tak nevadí, zkusí teda něco jiného. Silně ho za vlasy zatahá a tím ho odtáhne od jejího krku, musí ho to trochu bolet, ale nic extra. Nebude už čekat, nikam by se nepohli a proto si přilepí jeho rty na své. Ale nezačne ho líbat, čeká, až to udělá on. Až se tomu všemu poddá. Tomu, že má na rtech její krev, že jí stále teče i z toho rtíku trochu krev. Pokouší ho a už se prostě musí chytit, musí!

,,Ano přesně tak, hnusná propocená flanelka, pod kterou se neskrývá zas až takový poklad, jak jsem čekala" Rýpne si a znovu a znovu a znovu, tohle jí prostě nikdy nedokáže přestat bavit. Je pravdou, že je Julien jako mezek a tím více ho chce získat. Jestli se někdy takhle nadřela? Ale vůbec, jí muži skáčou do postele sami. Snaží se jí to nějak oplatit, ale jí je naprosto buřt, jestli skončí bez svých šatů, doma jich má opravdu hodně. Přibližuje se pak k němu, i když si to nepřeje. Tím více jí to popohání. Jakmile je u něj, zkusí to nejjednodušší, nalákat ho na krev. Zkousne si spodní ret do krve, ale ani to nepomáhá, dívá se jinam. Použije teda své prsty a palcem mu přetře krev na jeho ret. Otevřel oči, pokrok. Navíc zařval. No konečně, to to trvalo!! Spokojeně se zasměje, ale to už dostane opět výpad, který neočekává. Díky jeho síle a zručnosti se poroučí na zem. Ten muž je nepoučitelný. Zařve upírsky i ona, chvíli se rozdýchá, než je opět na nohou a znovu ho silně přirazí. Chce ho políbit, ale neudělá to první, to musí on. Ale musí ho ještě nějak popíchnout, ale jak? Ne, už se s tím prostě nebude srát, nehtem si protrhne svůj krk, upíří rychlostí ho chytne za krk a hlavu a přitáhne si ho k ráně, pěkně mu namočí rty v její krvi. Tak a braň se Pomyslí si, ale chce, aby to vzdal a začal spolupracovat. No tak, jen se napij, přestaň se ovládat!

Netušila, že se bude až takhle činit a že skončí na zemi. Kde je doprdele to jeho gentlemanství? Pff. Pomalu vstane, ale se vší elegancí. Tohle mu vrátí se vším všudy a taky, že se jí to povede. Roztrhá mu jeho nejoblíbenější flanelku a ani na vteřinu jí to nebolí. ,,Určitě to ale není hnusná, propocená flanelka" Řekne co nejvíce znechuceně to jde a na vteřinu odvrátí zrak, než jí roztrhne šaty. To neměl dělat, řítí se do průšvihu a ona toho jen tak nenechá. Když to začal, dokončí to za něj. Roztrhá si šaty a nechá je padnout na zem. Ukáže mu svou dokonalou postavu, za kterou se rozhodně nestydí. Teď si jde hrát dále. Pár kroky se dostane až k němu a rukou už zkoumá jeho nahou hruď. Neodpustí si slastně trochu zamručet. ,,To už jste říkal" Připomene mu pobaveně a prokousne si ret, použila k tomu svůj špičák, vida, jak se právě hodil. Julien odvrátil zrak, ale no tak! Druhou rukou si prstem přejede po svém rtu, až setře trochu krve, pak natáhne ruku k jeho rtu a jemně mu přejede palcem po spodním a tím ho umaže od krve. No tak, nebraň se!!! Zařve na něj podvědomě, ale stále se tváří chladně a nadřazeně, ale je žhavá, i když je studená. Touží potom, aby se přestal ovládat. A chce, aby to udělal, aby se konečně nebránil.

Jakmile už jsou uvnitř chatky, je to jiný pocit než být v nočním klubu, kde se vlastně musela neustále hlídat. Tady je to jedno, může si vlastně dělat cokoliv, co bude chtít a nikdo jí při tom neuvidí. Navíc má sebou chlapa, s kterým si chce ještě pohrát. Je to pravý gentleman a pomůže jí z kabátu, za což mu rozhodně nepoděkuje, bere to jako samozřejmost, kolik mužů už to tak udělalo. V jedné sekundě stojí zpříma a ve druhé narazí Juliena na zeď chatky, div, že se nezatřese. Jestli jí nesrovnají se zemí oni dva, tak už opravdu nikdo. Ona se zubama pyšní, je ráda, za to, že je upír a tolik ráda toho zneužívá. Hodlá to udělat i teď, ale nečeká jeho výpad, proto skončí na chvíli mimo něj. Ovšem hned se postaví na nohy a jde těsně k němu, jeho flanelka letí rovnou na zem. ,,Mluvíte, jako by jste na sobě neměl nikdy nic jiného, je to hnusné" Vysměje se mu, zároveň se ho snaží i urazit a dostane se jí té nejlepší pomsty, kterou si vlastně otočí ve svůj vlastní prospěch. Zbaví se svých šatů a už se mu tady vystavuje, spodní prádlo jen zdůrazňuje její postavu, její bujaré poprsí a krásné boky společně se zadkem. ,,Co, že nemám?" Zeptá se a udělá první krok k němu, pak druhý a i třetí, až se zastaví těsně u něj. Zvedne ruku a prsty mu přejede po jeho nahé hrudi, u toho z něj nespouští oči. Silně se kousne do rtu, až si ho prokousne a začne jí z něj vytékat krev, pomalinku, ale jistě.

Společnými silami, ovšem každý sám se dostali k chatce. Pro ní byla známá, on u ní bude nejspíše poprvé, ale to rozhodně nehodlá řešit, je jí to jedno. Vkročí neohroženě dovnitř, i když smrtelníci by se nejspíše báli. Jako první si začne rozepínat kabát, cítí přítomnost Juliena, ale ani se na něj nepodívá. On se ale neostýchá a pomůže jí z kabátu, jak milé, ani za boha by se nesnížila tolik, aby mu snad poděkovala. Pak jí napadne něco lepšího, pohrát si s ním. Přirazí ho v sekundě upíří rychlostí ke stěně malé chatky a se zavrčením na něj cenní své zoubky. ,,A v tom je ten vtip" Ušklíbne se a dočká se kopnutí, nebolí to, spíše jí to pobaví. Hned jak se vydrápe na nohy, tak se ho zeptá pobaveně, jestli nebudou dělat něco jiného. To už je ale u něj a na jeho protesty nehledí a prostě mu roztrhne jeho flanelku, jak dlouho to chtěla udělat. Jeho zavrčení jí vykouzlí na tváři spokojený úsměv. ,,Stejně byla hnusná, udělala jsem dobrý skutek." Řekne pyšně. Jakmile pak on chytne její šaty a trochu jí je zdeformuje, ne že by jí to vadilo. Spokojeně se postaví a ruce založí na hrudi. ,,To je vše? Nebudete pokračovat?" Vyzve ho, ale udělá to za něj. Chytne si zbytek svých šatů a prostě si je roztrhne, až před ním zůstane stát jen ve spodním prádle. https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/cd/83/2a/cd832a754941492c33a4c07640ec7c97.jpg .Sleduje ho se svým upřeným pohledem a je zvědavá na to, jak bude dotyčný reagovat.

Běžet lesem je opravdu vždy oddechové, i když máte v patách velkého chlapa, který vás naštěstí nehoní, ale spíše běží přímo za vámi. Schovat se v chatce je další věc a pobavit se je ještě další. Začne si pomalinku rozepínat své knoflíky, ignorujíc, že tam je někdo ještě s ní. Ale Julien se připomene a pomůže jí z kabátku. Och jak galantní. Dostane za to jen ušklebek, snad si nemyslel, že by někdo jako ona poděkovala? Neděkuje, už ze zásady, nemá proč. To slovo snad ani nezná. Nepamatuje si vlastně, kdy ho řekla naposledy. To už jí ale nebaví postávání na místě a překvapí Juliena svým výpadem, přirazí ho na kraj chatky. Jestli jí nezboří oni dva, tak už prostě nikdo. Neodolá, aby na něj nevycenila špičáky, je jedna z těch, co to milují, celou tuhle upíří podstatu, užívá si jí. ,,Připadá vám, že by mi to nějak trhalo žíly??" Procedí mezi zuby a než se naděje, jeho noha se jí zaboří do břicha. Auč.. Letí kousek, než spadne na zem. Opravdu pobaveně se zasměje. ,,Když jsme u toho, zničil jste mi mé bílé šaty, které stály rozhodně více než nějaká blbá flanelka" Řekne povýšenecky a ladně se vyhoupne na nohy. ,,To se tu opravdu budeme rvát?" Založí si ruce na prsou. ,,Znám lepší způsoby s přebytečnou energií" Ve vteřině je u něj, chytne jeho flanelovou košili a prostě mu jí roztrhne. Nemá jí kopat. ,,Bože" Nahodí utrápený výraz. ,,To mě opravdu mrzí" Dopoví už s úsměvem.