Příspěvky uživatele

<--Park
Podržel její ruku v té svojí o něco déle, až se jí na rtech usídlil takový.. no možná trochu zákeřný úsměv, co sakra trochu hodně! Vzpamatuj se Sof řve na ní podvědomí a vydá se po jeho boku ulicí k jejímu domu. Její chůze je udělaná přímo na efekt, podpatky klapají o zem a jí se vrací její sebejistota a namyšlenost, tak jak je to vlastně celou tu dobu. ,,Proč jsi zdrhnul z kavárny?" Obrátí na něj svůj pohled. ,,To už tě ta tvá blondýnka nebavila?" Ano, mrcha Sof na scéně, ještě mohla říct kuře, ale to by s ní asi k ní domů ani nedošel a to si nelajzla, i když by to mohlo být zajímavé. Však už poznala, jaký je naštvaný Julien a že to sakra stálo za to. Jakmile příjdou k jejímu domečku, který je tak krásně zarostený, na efekt samozřejmě, tak přistoupí až ke dveřím, odemče a vpustí ho dovnitř jako prvního. Do dveří by měl vždy vstupovat první muž, kdyby se za nimi cokoliv ukrývalo, ano tohle si ještě dobře pamatuje. Vejde hned po něm a jako první se začne vyzouvat z těch lodiček, i když má chuť chodit v nich klidně po celém baráku, ale dnes ne, dnes chce dát nohám odpočinout.

Kdyby jí chybělo sebevědomí, tak by si k němu ani nesedla a prostě by se s ním ani nebavila, ale přesně to ona dělá. Jakmile si vedle něj sedne, má chuť do něj jen rýt, jak jinak taky. Ovšem po chvíli se to jako lusknutím prstů změní. Ten pohled. Je to asi jeden jediný normální pohled, který si vyměnili. Nesmí si tohle už dovolit, proto i cukne pohledem. Co to s ní sakra je?? Za to může ten prokletý Alex, určitě! Zdrží se komentáře, že ona je ta nejlepší, samozřejmě. Když se začne zvedat, tak si to vše rozmyslí a rychle ho chytne za ruku a nevypadá moc, že by tu ruku chtěla dát pryč. Tváří se jak anděl a je pravdou, že musí vypadat kouzelně.

Sleduje ho a od její tváře se odráží slunce. Nenechá se překecat a vytáhne jí na nohy, tohle už taky nekomentuje, musí dělat vše, aby jí dostával? Tím, jak je drsný a tím, jak se od ní nenechá zastrašit a prostě si dělá to své? ,,Škoda" Řekne a trochu jí zajiskří v očích. Ruku nechává stále v té jeho, schválně, kdy si toho všimne. Jo tohle je dokonalá taktika a zabírá více, než kdyby si hrála na mrchu. Pomalu se s ním rozejde směrem ke svému domu.

,,Cokoliv se týká mě není zbytečné" Pronese bez mrknutí ona a ani mu nějak neodpoví na to zlato ani na nebe, možná právě proto, že čeká nějakou poznámku, ale takovou radost mu rozhodně neudělá. Sedne si k němu, neohroženě, jak jinak. Dělá si vždy co chce a teď to prostě nebude jiné. V jedné chvíli se setkají pohledy, až je to divné, takový zvláštní pocit, zbaběle ucukne pohledem, to je asi poprvé v životě a on to naštěstí nekomentuje nějak nahlas. ,,Nikdo neříkal, že je to se mnou jednoduché" Řekne mu to, co on vlastně už tuší a nebo ví. Dala mu vybrat, kam půjdou a on si vybral její byteček, no možná dobře, bude mít své útočiště, to se vždy hodí. ,,To je milé, v tom případě jdeme ke mě" Rozhodne neohroženě, ona by se rozhodně jen tak nenechala. Jakmile vstane, tak ho jemně chytne za ruku. ,,Co ten západ??" Řekne a stále ho drží za ruku, ale ne nepříjemně ba právě naopak. U toho se tváří až andělsky. A jak pěkně jí to jde chovat se mile. Sakra, ještě jí to zůstane, ale ona si tak ráda hraje a takhle se k němu chce dostat.

,,Ne? Ale to je škoda. Představovala bych si tě jako vraha, který bude stát před mým domem a čekat, až výjdu a zabije mě" řekne naoko vyděšeným hlasem, ale hned se ušklíbne. No jasně, on a vrah, ale tak kdoví. Tesáček ale třeba rád zabíjí, to ona vědět nemůže. Ale rozhodně na to nějak extra nevypadá, i když by to dokázal, jakou má sílu, to už přece ví. Místo, aby se po jeho slovech naštvala, udělala opak a sedla si k němu. Tak ráda ho provokuje, nejen slovně, ale i jinak. Pronese svou jízlivou poznámku a pak očekává jeho pohled a taky, že ho zachytí. Kupodivu je v tom tak nějak.. něco více. Aspoň jí se to zdá, musí rychle uhnout pohledem a udržet si v sobě tu mrchu. Ovšem pro změnu jednou promluví tak nějak normálně a ještě ho pozve k sobě. ,,To ti slíbit nemůžu, ale můžeš to risknout" Ještě aby mu to mohla slíbit, vždyť ani předtím s ním nic nechtěla mít, protože jí tak lezl na nervy a stejně to nakonec dopadlo. ,,Ale jestli se budeš cítit lépe u tebe doma, nic tomu nenamítám" Pokrčí rameny, dává mu možnost, aby se rozhodl, sakra kde se to v ní bere? Ale což, ona se zase za chvíli vrátí ta mrcha, to by nebylo ono.

Neomylně pozná muže, který si to jen tak vysedává na lavečce. Kdyby ho přehlídla, to by přeci nebylo ono a proto si stoupne přímo před něj. ,,Třeba jsi mě předtím sledoval, víš kde bydlím a právě proto tady sedíš, protože víš, že tudy půjdu domů" Vysloví nahlas myšlenku, jo sebevědomí jí nechybí, i když tady nepochodí, ví, že to není pravda, Julien za ní nikdy nebude dolézat. Když řekne, aby uhnula, jen protočí očima a na drzo si sedne vedle něj, nohu dá opět o nohu a zadívá se stejným směrem jako on. ,,Jak romantické. Jsme jako pár, co se spolu budou dívat na západ slunce, není to krásné?" Řekne co nejvíce jízlivě a otočí na něj pohled. Tak nějak se na něj zadívá, ten muž jí něčím uhranul, neví přesně čím, ale je to tak. Nikdy by to nepřiznala nahlas, nikdy. Skončí se svojí jízlivostí a nasadí docela normální ton. ,,Co skočit ke mě na skleničku?" Zeptá se ho poměrně lidsky, čemuž nemusí ani uvěřit, ale tak taky bývala kdysi člověk, ovšem pak se vše změnilo a ona se k tomu prostě nechce vracet. Raději bude, když jí budou mít všichni za mrchu a nikdo se k ní nebude chtít dostat. Je to tak příjemnější a není to vůbec svazující, za což je vděčná.

<--Kavárna

To byl ale blbý nápad jít do kavárny. Co z toho měla? No jasně, dala si kávu a viděla Juliena v nové flanelce. Taky cítila ten známý pach toho vlkouše, který cítila i před Alexovým domem. V kavárně, kdyby byla člověk, tak by řekla, že to bylo až nepříjemné, jak na ní všichni civěli, ale jí to bylo jedno, je zvyklá, že se na ní lidi dívají, ať už si myslí co chtějí. Někteří jí nenávidí už jen kvůli jejímu vzhledu, další zase závidí a nebo se před ní plazí. Proč je ale tak chladná? Nikdo nezná její historii, dokonce ani Alex. Nikdo neví, co si prožila a proč taková je. Všichni už ví jen ten obal. Ona se ale rozhodně nebude chválit.. Co by měla jako dělat? Dojít za někým a říct ,,Čau, byla jsem znásilněná a donucená jít na potrat, pak jsem toho hajzla zabila a nakonec byla několik let ve vězení, polituješ mě a budeme kamarádi?" Ne, takhle by to opravdu nešlo. To je její život a to si nosí v sobě. Není se čemu divit, že se bojí někomu věřit a podobně. Stará se jen o sebe a takhle to prostě bude, ať jí klidně každý políbí zadek. Je jí to jedno.
Z kavárny se dostane poměrně brzo a zamíří rovnou domů, což znamená jít i přes park. Jde svou přímou a sebevědomou chůzí, jak taky jinak. Když míjí lavečku, na které je pro ní až moc známý člověk, tak se na chvíli zastaví a až hraně si povzdychne. ,,Já ti nevím, nepronásleduješ mě? To ti to jednou nestačilo a chceš znovu?" Rýpne si do něj a předstoupí rovnou před něho.

,,Nenávidím, když se někdo vnucuje" Ohrne ret a už se o něj nezajímá, užila si a to jí pro tentokrát stačí. A proto se od něj vydá pryč, jen ve svém župánku s rozcuchanými vlasy. Jakmile příjde dolů do kuchyně, nalije jeden panák a po chvíli druhý. Svou sklenku si vezme a vyskočí na linku. Začne popíjet a přemýšlet o životě, ani si vlastně nevšimla, že přišel Peter, až když na sebe upozornil tím, že promluvil. Na jeho dík mu ani nic neodpovídala, neumí říkat prosím, děkuju, ani nic podobného. Jen k němu s ne moc velkým zájmem zvedne oči. Hned jak promluví, tak je ve vteřině u něj a silně ho chytne pod krkem. ,,Neříkej mi, co mám dělat a co ne, nenávidím to" Zavrčí a pustí ho, po jeho další větě si jen odfrkne. ,,Dveře víš kde jsou" Řekne mu jak jinak než chladně. Vezme si zbytek drinku a zamíří od něj pryč a to konkrétně do svého pokoje. Vyprovodit ho už ani nepůjde, nezajímá jí. Neví proč, ale její nálada klesla na bod mrazu a opravdu za to můžou ty vzpomínky a ten prokletý Alex!!

Sledovala ho, možná trochu hladově. Jo dala by si krev, ale nebude ho vycucávat, bude to prostě hodná holka. Ona a hodná? Jo, dobrý vtip. Celá se uvolnila a oblékla si na sebe župánek. Cítila se tak pohodlněji. Dala mu najevo, že by se měl sebrat a odejít. Když však promluví, že by si dal něco na svlažení rtů, tak se na něj ušklíbne. ,,Nemám na tebe náladu Petere" Pronese a nafrněnou chůzí zamíří kolem něj pryč, dokonce se mu ale přizná, že to bylo dobré. Otevře a zamíří do kuchyně, kde si ona nalije sleničku Whiskey. Po nějaké chvíli nalije i druhou a nechá jí stát na lince. Se svou sklenkou si vyskočí na linku a popíjí. Co jí tenhle život vlastně přináší? Je takhle spokojená? Stále jí vrtá v hlavě Alex, že odolal kvůli jedné ženě. Vždyť ona by za tohle taky něco dala. Ne moment, špatné myšlenky, fuj, pryč. Mimoděk jí myšlenky vrátí i za Julienem, neznámém muži, který jí ani neřekl své jméno. Věří, že ho už nikdy neuvidí, ale byl to příjemný večer. A tak si sedí na lince a popíjí nerušeně, ani neví, jestli tam Peter ještě je nebo ne, nějak ho přestala vnímat, ponořená do svých myšlenek.

Byla zvyklá rozkazovat a ne plnit přání. Ale tak život je o tom zkoušet nové a nové věci. Ovšem jde jen o to, jak moc mu toho dovolí nebo ne. A jak moc se nechá unést. Tohle se jí ale líbí. Silně mu odtáhla ruku, možná i proto, aby mu dala najevo, kdo tady má jakou sílu a aby si prostě uvědomoval, že to ona je upír. Když chce, aby se svlékla, tak to taky udělá. Pomalu, jak jinak. Nejvíce si užívá, jak si svlékává ty kraťásky a nakonec na něj jen vyšpulí zadek. Když se pak zvedne, tak se na něj dívá vědoucně, ví přece moc dobře, že to prádlo je sexy, miluje spodní prádlo, ráda ho kombinuje a podobně, ještě i podvazky jsou její oblíbené. ,,To poznáš" Řekne mu s tajemným úsměvem, jak jinak. No dobře, dnes teda bude poslouchat. Ale nějak se do toho nedokáže dostat. Když k ní zamíří, nechá si zapnout obojek, i když na něj trochu vycení zoubky, prostě zvyk, možná uslyší i jemné zavrčení, to aby se zalekl. Když jí švihne, to už zavrčí více, ale vzrušením. Celá se napne a dívá se na něj hodně tajemně, v jedné sekundě by mohla být u něj a prostě ho vysát. A jo, možná i to se mu může líbit, to balancování na hraně života. Nechá se od něj táhnout. Příjde jí to sice trochu ponižující, ale jo, souhlasila, že bude poslouchat, tak to aspoň zkouší. Zastaví se na místě a zadívá se mu do očí. ,,Nic lepšího nesvedeš?" Rýpne si, to by prostě nebyla ona.

// a paaaaaak tajný

Je ráda, že se tak pěkně rozhlíží. Možná to bude jednodušší, než čekala. Tak nějak si totiž myslela, že uteče, až uvidí to vše. Že se zalekne o svůj život, protože, když se ona rozjede, tak to prostě stojí za to a musí se hodně ovládat, aby toho druhého nepřipravila o život. Vysvětlí mu, že si nechala jen zbytek, na jeho slovo škoda se jen pobaveně ušklíbne, jo vlastně je to škoda, měla toho mnohem, mnohem více. Ale i tak toho dost zůstalo a dá se s tím rozhodně něco udělat. Pak už si hraje s prstíky na jeho hrudi a odpoví mu na jeho otázečku. Dnes je nějak zvlášť krotká a hodná, možná za to může i to, co se stalo u Alexe. Je roztoužená. ,,Nedá" Zopakuje po něm, nebo spíše zavrčí. Pak jen překvapeně natočí hlavu na stranu a lehce se uchechtne. ,,Víš, s kým vůbec mluvíš?" Pronese tak nějak zamyšleně, vykládá jí o tom, že jí nechá si pohrát, bože jak moc je na omylu, on tu nemá co rozkazovat, ona si může dělat co chce. Když jí pak chytí pod krkem, toužebně se na něj podívá. Ano síla, to je to, co se jí líbí. Ovšem to jeho rozkazování? No jistě, ona chtěla vlastně být Sub. Dokáže to ale vůbec? Silně o tom začíná pochybovat. ,,Jistě" Procedí mezi zuby a oddělá mu jeho ruku, no ne moc jemně. Pak už si vysleče pomalinku sako, které hodí na zem. Upnuté triko letí hned za ním. Pak už se otočí k němu zády a pomalu si začne sundávat kraťásky, tak, že se předklání a u toho je stahuje, ukazuje mu tak svůj zadeček. Když se pak narovná, zůstane jen ve spodním PRÁDLE . ,,Zbytek mě ani nehne, abych si sundala sama" Řekne mu jak jinak než arogantně, to je taková její klasika. Ruce nechá podél těla a jen ho sleduje. Je zvědavá, co vše si dovolí. Je tady toho vlastně hodně. Stejně tak jako skříň, ve které je spoustu dalších, x různých hraček, dokonce i lan, které používala na upíry, aby oslábli a taky pouta, které naopak na vlkodlaky.

Vedla si ho za ruku nahoru, tolik sebevědomě a jo dalo by se říct i nadrženě, vždyť je to taky kus chlapa. Stačí se podívat jen do jeho očí. Dlouho se jí nestalo, že by byla až takhle zblblá, vlastně možná ani nikdy. Když vešli dovnitř, zavřela za sebou a pronesla, aby se porozhlédnul. Pomalu se přemístí ke svíčkám, které zapálí. Při jeho slovech se zasměje. ,,Od té doby co jsem tady. Ale dříve jsem toho měla o hodně více, tohle už je jen zbytek. Nechala jsem si ty, co nebyly tolik od krve" Pokrčí rameny a pronese to tak, jako by to byla normální běžná věc. Pak už se vydá krokem k němu. Cítila z něj, jak mu buší srdce. Vzrušením? Strachem? Kdoví jestli už něco podobného dělal. Když stojí u ní a pohladí jí po krku, stále se na něj upřeně dívá, bez úsměvu. Po jeho otázce se poměrně zamyšleně ušklíbne. ,,Miluji být dominou, ovšem ten druhý moc dlouho nevydrží.. pokud je člověk" Pronese upřímně a prstama mu ťapká po jeho hrudi. ,,Proto se mi líbí více ta druhá možnost. Sub. Věř mi, že toho vydržím hodně" Zavrčí, ví, že to muži milujou a ona zas miluje, když má nad ní někdo nadvládu i když to nebývá často a většinou se to nikomu moc nepodaří a jí to přestane třeba hned po chvilce bavit.Třeba bude vyjímka a zaujme jí a bude se k němu vracet.

Popravdě, kdyby jí nechal čekat, nejspíše by se jí už nikdy nedočkal. Nikdy na nikoho nečekala a nehodlá to nijak měnit a ne rozhodně kvůli mužům, prostě kvůli nikomu. Jakmile se teda střetnou, zahákne se do něj. ,,Jistě" Řekne pyšně, její tetování je teď tak nějak její dominantou, je opravdu sexy a ona to ví. Chytne se ho teda a zamíří až k ní. Po cestě se mu chtě nechtě představí, nemusí jí znát jen jako tajemnou, co mu nabila zobák. Peter hm.. to jméno by se mohlo dobře vzdychat.. Jakmile je u ní doma, odemkne a nechá ho vejít. Zavře za sebou, vyzuje a pověsí kabát. Zůstane tak jen v tom svém sexy oblečku. Pošeptá mu do ouška pár slov a pak už si ho toužebně vezme za ruku a zamíří nahoru. Jde krok po kroku. Jakmile se dostanou do pokoje pro hosty, otevře dveře a nechá ho vejít dovnitř (Pro představu, jen ne ve sklepě, ale prostě v pokoji luxusně zařízené POKOJ , plus je uvnitř velká postel). Zavře za ním, založí ruce na prsou a nechá ho, aby se rozhlédnul. ,,Klidně si to tady celé projdi" Pokyne rukou a sama zamíří zapálit pár svíček, aby to dodalo atmosféru.

<--Posilovna

I když je to odvaz a vždy byla, nechce tady zůstávat. Co kdyby se neudržela a prostě ho zabila? Nepotřebuje zaplnit posilovnu krví, to si raději užije doma. Jo vlastně ten debilní zákon. No nevadí, nikdo neříká, že ho nesmí pochroumat a to taky že chce. Vstane a zamíří do šaten a sprch, nachystá se celá, vlasy si rozčeše, vezme věci a zamíří ven. Nemusí čekat dlouho, vlastně se setkají spíše skoro hned. Prohlédne si ho a musí uznat, že je prostě sexy. Do háje a ty vousy. Jo asi je to opravdu nějaká její úchylka. Chytne se ho pod rukou a zamíří s ním cestou k sobě. ,,Mimochodem jsem Sofia" Přestaví se mu, do háje to má na ní až takový vliv? Jen tak nikomu své jméno neříká. Ale on se s ní dobrovolně porval, nechal si vyždímat rtík a ještě s ní teď neohroženě kráčí k jejímu domu, i když ví, že je to upírka. Je to prostě frajer. Pak už příjdou k jejímu domu. Vytáhne z kabelky klíče, odemče a vpustí ho do svého hnízdečka. Ohodí kabelku na zem a vysleče si kabát, který si pověsí. Jde na ní vidět, že je roztoužená a neukojená. Nakloní se k jeho uchu. ,,V pokoji pro hosty mám hračky." Zavrní, vezme ho za ruku a pomalu kráčí ke schodům a nahoru. Dává si setsakramentský pozor, aby šla krok před ním a on viděl její skvostné pozadí.

Když se nad tím tak zamyslí, má pravdu. Jsou to nudné věci, které poslouchá jen ona. Ale což, přišla si sem užít a ne odejít z prázdnou, ale jak to tak vypadá, není jí přáno. Když od ní vstane, jen otráveně protočí očima, jo není ráda, že něco nejde podle ní. Pomalu vstane a přemístí se do křesla. ,,Co tady ještě dělám? Bavím se" Zasměje se, protože z něj jde cítit maličká nervozita. ,,Nechápu co bych ti měla komplikovat" Řekne zamyšleně, i když je jí to prostě celé jasné. Protáhne se, namotá pár vlasů na prst a pak už se začne věnovat dalšímu plánu. Přímo před ním se začne uspokojovat. Ruka na prso, druhá do rozkroku, oči přivřené slastí a jemné výdechy. Když se pak ocitne za ní, jen se spokojeně usměje, přitáhne si ho k sobě a s potěšením zjišťuje, že jí začne polibky oplácet. Ruku si dá do klína a užívá si tu chvilku, než se od ní odtáhne, teď už se jí nechce ani otráveně obracet oči, protože tohle už je prostě trapné. ,,Opravdu ses změnil" Pronese jakoby zamyšleně a sleduje, jak sbírá oblečení. Je ho škoda, byl to vždy kluk se kterým se dalo skvěle pobavit. Nechala ho odejít do koupelny a sama vstala. Jako první se začne shánět po svých svršcích. Když je teda všechny najde, obleče si spodní prádlo, na to ty minišaty, vezme si z věšáku kabát, do kterého se zahalí a kabelku, z které vytáhne rtěnku. Ještě se před zrcadlem upraví a pak mu rtěnkou napíše velkými písmeny na zcadlo vzkaz. ,,Stýskalo se mi po tvých polibcích" Spokojeně se usměje a otevře dveře, něco ale spadne dolů. Mikina? Zvedne jí a málem se poblije, fuj nějaký vlkodlak. Hodí mikinu do domu, jako by se jí štítila, ještě se lehce ošije a zamíří pryč.

--> Prostě pryč :D :)

Podívala se na něj hodně pochybovačně, opravdu tomu nemůže věřit ani on sám ne? Je to blbost, je prostě takový a vesměs se na něm nic nezměnilo. Párkrát si ale změnili pozice, ostatně jako vždy. Vzájemně si začali dělat dobře, ale nějak extra to ani jednomu nevydrželo, oba nejspíše mají tu zásadu, raději přijímat, než dávat. Proto ani jeden z nich většinou neustoupí. Když se s ní opět přetočí, skončí na zádech. Je vzrušená a cítí to i z něj. Ono by to bylo divné, kdyby nebyl, po tom všem. Ovšem on přestane a odtáhne se. ,,Ale je to nudné. Chceš být nudný muž?" Zeptá se ho jakoby zamyšleně, nikdo nechce být nudný, hlavně ne oni dva. Pak už se sebere a zvedne své krásné tělo nahoru. Že by odešla?? To by prostě nebyla ona. Zamíří teda ke křeslu, kde si sedne a dá nohu přes nohu. Hraje si s vlasy a celou dobu ho upřeně sleduje. ,,Fanynky?? Ale broučku, tady nejde vůbec o tebe" Usměje se na něj sladce, prostě by chtěla vidět ten její výraz. Kdoví jaký mezi sebou mají vztah. ,,Navíc já jsem zpříjemnění, ne otrava" Upozorní ho a zvolí další postup, začne si dělat dobře. Jednu ruku na prsu, druhou mezi nohama. Alex zamíří k ní, tohle se jí prostě daří. Zašeptá jí a tomu se musí pousmát. Ani mu na to neodpoví a dá ruku za sebe, natočí hlavu a silou si ho k sobě přitáhne a začne ho líbat, hodně vášnivě, chytne mu ruku a zajede si s ní do svého rozkroku. Vše se stane v sekundě, takže nemůže protestovat, ovšem až se vzpamatuje, tak samozřejmě může.