Příspěvky uživatele

Sienna

Jakmile se stavila domů, rozhodla se, že nebude sedět jen tak na zadku doma, proč by taky? Na party by se dala skvěle najít nějaká oběť, ať už z jakéhokoliv pohledu. Kdo dnes bude středem její pozornosti a ukojí její hrátky? To je celá ona, nevydrží někdy dělat něco jen tak. A tak si na sebe dá doma šaty, které nemají kilometrový výstřih, ale i přes to jsou krásně svůdné. Na nohy vysoké podpatky, jak jinak. Z lehka se namaluje a vlasy nechá splývat, tentokrát rovné. K sálu se nechá hodit taxíkem. Jakmile vystoupí, zahájí svou klasickou sebevědomou chůzi. Koupí si lístek na místě, nechá si dát pásek a zamíří rovnou do sálu, kde se to hemží lidmi. Nikomu nevěnuje ani pohled. Nikomu, až na svůdnou ženu stojící na balkonku. Je zvláštní, číší jí neskutečná vášeň a síla. Zamíří si to chůzí přímo k ní. Jako k magnetu. Tohle se jí snad ještě nestalo. Ale zase prr, stále je to Sof, která myslí na sebe a když ne na sebe, tak ještě jednou na sebe, jojo. Pomalu přistoupí zezadu k ženě a rty přemístí k jejímu uchu. ,,Doufám, že jste nečekala moc dlouho" Přejde na hru, že čeká rozhodně na ní a to už si stoupne hned vedle ní a stejně jako ona se opře o zábradlí a přemístí na ní pohled. Je nádherná a je až skoro děsivé, jak moc si jsou podobné. Svůj pohled pak přemístí dolů na lidi. ,,Ta přehnaná touha zalíbit se každému. Lidi jsou tak strašně naivní" Pronese tiše a nespouští zrak ze všech, co se snaží tancovat a všemožně svádět. Nikdo nechápe, že tohle není město, kde jsou jen lidé a že by si měli dávat pozor. Každý touží po dobrodružství a pak je už příliš pozdě. U toho si jen tak mimoděk vzpomene na Lucille. Ona jediná jí jako člověk zůstala v hlavě. Dlouho už ale člověkem nebude.

,,O stěhování mi ani nemluv. Spíše mě mrzí ztracená práce" Povzdychne si, tohle jí prostě štve. Mohla dále dělat to, co jí baví, ale copak by mohla, když nestárne? Ne každý to pochopí a to je pak těžko. A tady navíc nemůže zabíjet, když jí někdo naštve a ukočírovat se je někdy tak těžké. Mrzí jí to ale. Svou práci modelky milovala. Bohužel už ani nedoufá v to, že by se po mole ještě prošla a to jí opravdu štve. Když se vrátí na zem, alias začne vnímat opět Juliena, mluví právě o tom. ,,Je to dávno." Pronese možná trochu více chladněji, než by měla, ale je v ní to zklamání.
Zmíní se i o nevěstinci, kde by mohla perfektně pracovat a možná toho opravdu využije. Ale Jul by asi nebyl nadšený, ovšem to, že mu kývna na to, že by spolu mohli být, neznamená, že by se snad změnila. Možná trochu ubere, ale to je tak vše. Stále to bude ta samá Sofia, jako do teď. Perverzní, úchylná, zlá, sobecká a sebevědomá mrcha. Když promluví on, tak se musí jen zasmát. ,,Takže vadí ti si tady užívat, ale své ruce by jsi používal. Zrovna tebe si tam nedokážu představit" Sladce se na něj usměje, Jul je opravdu ten poslední člověk (upír), kterého si tam dokáže představit. Po nějaké chvilce, co si skočí pro pití a jedno mu dá spolu zamíří ke gauči, na který si sedne. Vrací se k věcem, co se stali a mluví s ním, provokuje ho a zkouší. ,,Lžeš" Řekne pouze. Viděla to. Sice ne celou dobu, ale ano, líbilo se mu to a i když to nepřizná nahlas, tak ona to ví.
Nedokáže se moc daleko držet a tak se k němu zase a opět přibližuje. Dotkne se rty i jeho krku a jemně ho zkousne. Nevadí jí, že mlčí a nebo vadí? Vlastně o tom ani nepřemýšlí, ale což, ona si ho nějak rozpovídá a nebo budou prostě mlčet, co je na tom špatného? Zavelí, že to chce sprchu a odtáhne se od něj. Vstane a provokativně nechá spadnout košili na zem. To už se ale otočí a zamíří kam jinam, než do koupelny. Její chůze je vypočítaná na efekt a že jí to jde. Hned co přijde do koupelny, jde rovnou ke sprchovému koutu. Pustí vodu a vejde dovnitř, spokojeně vydechne, když začnou kapky dopadat na její tělo. Vezme si sprchový gel s vůní manga a začne si natírat své tělo, kousek po kousku. Mezitím svůj pohled otočí směrem k Julovi a jemně se usměje. Moment.. jemně? Achjo.
Po nějaké chvilce, co se vysprchují je toho ale na ní moc. Až moc přítomnosti Jula a ovlivňuje se tím její hlava. A proto se rozhodne chvíli upustit. ,,Někam si skočím. Můžeš tady na mě buď počkat a nebo si mě pak najít. Nebo si najdu já tebe" Řekne tajemně a nahá zamíří do pokoje, kde si dá spodní prádlo a na to šaty.
Namaluje se, oční linka, červené rty. Vezme kabelku a ještě si dá opravdu vysoké botky. Dá Julovi pusu na tvář a vydá se pryč.

--> Kavárna

Když už, tak se o něm chce dozvědět co nejvíce a proto taky směřuje i svou otázku k práci. Navíc jí tak pěkně nahrál, takže, proč by se nezeptala? Když jí řekne, že je truhlář, tak se jen usměje. ,,Tvé ruce na to vypadají" Jo, je pravdou, že jsou hrubé a je to lepší, než takové ty jemné, co mají kluci, kteří jsou povolání syn. Jo, takové zbožňuje. Když se pak zeptá na práci jí, tak jen pokrčí rameny. ,,Bývala jsem modelka, v té době jsem si našetřila opravdu hodně peněz, které mi ještě zbyly. Ale tahle práce se nedá dělat stále, hlavně, když nestárneš" Lehce si povzdychne, jistě, že jí to chybí. Pak se na Jula podívá tak nějak tajemně. ,,Napadlo mě ale, že bych začala pracovat v místním nevěstinci, co ty na to?" Až moc nebezpečně se jí blýskne v očích. Nechá ho stát na místě a ona sama se vydá pro pití. Nezabere jí to moc dlouho, u toho se jí ještě ptá, jestli neruší. Je to opravdu vtipná otázka. Vrátí se k němu se skleničkami a jednu mu podá. Sedne si na gauč a začne pomalu upíjet a nahlas přemýšlí. Když reaguje zase trochu přehnaně, jen nadzvihne obočí. Asi se mu to vše taky nelíbilo. Nevinně se usměje. ,,Tohle jsem já.. a takové nápady mám věčně, nesnáším nudu a proto se snažím vymyslet něco, čím bych se zabavila. A že to byla zábava. A neříkej, že že se ti to nelíbilo" Řekne mu na přímo a dopije na jeden zátah sklenici, kterou položí na stolek, než se pak přitáhne pěkně k němu a svou nahou nohu mu přehodí přes jeho stehno, rukou mu přejede po jeho hrudi a zvedne k němu oči. ,,Ta krev.. a tak krásné kuřátko.. viděla jsem, jak tě to vzrušuje" Mluví tiše, ostatně, on to vše stejně uslyší. Rtama zajede na jeho krk, kde ho jemně políbí a následně zkousne kousek jeho kůže, ale neprotrhne mu ji. Odtáhne se jen proto, aby se mu mohla podívat do očí. ,,Chtělo by to sprchu" Řekne lišácky a tak nějak se od něj zvedne. Stoupne si přímo před něj a rozepne si ty dva knoflíky a s pohledem upřeným do jeho očí nechá košili spadnout na zem. Pak už se k němu otočí zády a chůzí modelky se vydá pěkně do koupelny.

Nejen ona, ale i on řekl své. Žena, dítě, práce.. Není teď vhodná doma takové věci řešit, ale slíbí si, že jednou, až budou naprosto v klidu, tak to vše vyřeší. Jako by ona někdy chtěla mlvuit, to je mi ale utrpení. Bude se ale muset naučit mluvit o svých problémech, do teď to byly jen její problémy, od teď už jsou to ale i jeho. Chtěl to? Má to mít. Ona se hádat znovu nebude a když jí chce příjmout takovu, jaká je, tak vlastně proč ne, je za to jen ráda. Nemusí se nijak krotit a bude mít jistotu, že toho chlapa bude mít u sebe.
Když si ho zastavila a nenechala ho zdrhnout, obejmul jí jako pravý muž. Spokojeně vydechla. Líbí se jí, že v její přítomnosti neumí být jako skála, i když se o to snaží, ale ona nabourává jeho osobnost a vlastně i on její, to si jen tak nechce přiznat, ale je to tak, bohužel. Když se na ní poprvé snad upřímně usměje, ocení to taky úsměvem, než se ho začne vyptávat. Před tím si samozřejmě lehce zapne košili, přece tu nebude pobíhat nahá, i když ten pohled na ní za to přece stojí. Když promluví, že měl jít do práce, trochu zvědavě na něj pohlédne. ,,Do práce? Čím se živíš Juliene?" Zeptá se ho zvědavě. Když pak souhlasí s drinkem, tak jen přikývne a zamíří do kuchyně. Když jí vyruší jeho další slova, jen se k němu na sekundu otočí. ,,Vypadá to, že by jsi rušil?" Prohlásí se smíchem, přece jen, na tohle se ptá opravdu hodně pozdě. Když už je v kuchyni, vezme si do rukou dvě skleničky a z lednice vytáhne vychlazený alkohol, tentokrát bourbon. Nalije do obou skleniček a zamíří za Julem, aby mu mohla jednu dát. Když mu předá, sama si to namíří na gauč, kde si sedne. Je jí jedno, že je polonahá. Napije se drinku a svůj pohled přesune k němu. ,,Nechápu, že jsi tohle vše pro mě udělal.. když.. se ti to očividně příčilo" Vypadne z ní. Je těžké se v něm vyznat.

Jen ať si na ní zkusí řvát, ona mu to vrátí dvakrát tolik, protože opravdu nemá ráda, když na ní někdo řve. A to se on musí odnaučit, nebo to nedopadne dobře a jediná konverzace mezi něma bude ta, že na sebe budou řvát. Ale že by jí něco takového bavilo? Jo, občas je to dobré, na takové rozptýlení, ale pořád? Nechá se unést a zařve na něj vše, co se jí stalo. Nemá tam sice podrobnosti, ale ty hlavní věci ano. V duchu si ale nadává. Tohle prostě neměl nikdo vědět! Ani Julien. Musí si jen povzdychnout, ale vidí v jejím obličeji, že jí znepokojuje, že se nechala unést. Zařekne se, že dokud se jí na to jen tak nezeptá, tak neřekne ani slovo. A ještě se mu dokáže přiznat, že má strach. Je tohle normální? Ano, má strach z nových věcí a děsí jí to. Ještě, aby ne, vždyť tohle nikdy nezažila. Vždy jen drsné zacházení bez citů. Ale tohle ne. Proto je z toho celá zvláštně napnutá. Když se jí ještě vyzná s láskou, to už je naprostý konec. Chvíli v hlavě přemýšlí, jak jen si to k ní může dovolit a hned druhá věc je, že je vlastně možná i ráda. Chová se jako mrcha, ale stejně se do ní někdo dokáže zamilovat? Zvláštní. Nenechá ho odejít, to si myslí, že vždy něco řekne a jen zbaběle uteče? No tak to ne. Touží ochutnat jeho rty a taky, že to udělá. Musí si ale stoupnout na špičky, protože je to mohutný velký chlap a ona i přes to, že je vysoká, je proti němu mrňavá. Když ho začne líbat, rukama ho obejme, takže si tak musí pustit svou košili, která se mimoděk rozevře. Když ale polibek skončí a on si jí přitáhne na hruď, tak se tomu nebrání. Tiše vydechne a nechá se sevřít a hladit po zádech. Když se pak odtáhne, tak jen proto, aby se ho mohla zeptat a on jí odpoví jednoduše, ale takovým odzbrojujícím způsobem, že se na to opravdu nedá co říct. Cítí k němu něco, to ano, ale on si bude muset pěkně dlouho počkat, než tyhle slova uslyší právě z jejích úst. Když pak pronese, že je občas naprosto nesnesitelný magor, tak se jen pousměje. ,,Každý to v sobě má" Řekne upřímně a pod skořápkou Juliena se rozhodně něco skrývá. Proč jinak by se furt tak držel? Má ale dlouho na to, aby se o něm vše dozvěděla a budou muset mluvit. Ne stále jen něco rozbíjet a nadávat si, ale prostě mluvit. Odtáhne se od něj, aby si mohla zapnout ze dva knoflíčky na košili a zvedne k němu oči.
,,Myslím, že krve už jsme měli dost. Tak co si dát jen tak drink? Pokud se teda chceš zdržet.. Nebo.. už musíš jít??" Zvedne k němu tázavě oči a znovu si obejme pažema ruce.

Ohledně ní už to nechce dále řešit, stejně by oba říkali to své a ona prostě jen chtěla přirovnání a tak řekla jí. Musí jí v tom pochopit a nemít jí to za zlé. Už o ní ale nebude mluvit. Nemá proč.
Když si oba přiznají, že se nechtějí měnit, je to, jako by z ní něco spadlo. Popravdě by se ona rozhodně nechtěla měnit. Aspoň ne celá. Když byla člověkem, byla až moc zranitelná a jak to dopadlo? Jen jí bylo ublíženo a ona si to ve svém upířím životě kompenzovala a ubližovala ostatním a dělalo jí to dobře. Do teď jí to dělá dobře, je dost zvrhlá na takové věci. Proto jí vadí, že se v tomhle městě nesmí zabíjet, ale což. Když na ní zařve, že se neprosil o to být upírem, tak se musí lehce zasmát, líbí se jí, jak reaguje a jak na ní zvyšuje hlas. Jde tak vidět, že není zase tak bezbranný a ona by nějakého hodného muže prostě nesnesla. ,,Upíři se neptají, oni konají. Nevím, jak ses jím stal, ale jsem za to ráda, jinak by jsme se nepoznali, tak se uklidni" Řekne mu lehce uklidňujícím tónem, než začne mluvit o ženě, dítěti a podobně, to už ale nevydrží ona a začne řvát. ,,Já jsem si to zase pro změnu vybrala!! Chtěla jsem utéct od toho hnusného lidského života, od těch zrůd, co mě donutili vzít si dítě. Od pohledu muže, který mě znásilnil a od té chvíle, kdy jsem ho zabila! A hlavně z toho podělaného vězení" Vychrlí to tak rychle, že si vlastně ani neuvědomí, že mu to vše řekla. Snaží se trochu uklidnit, tak to je pecka, teď o ní Julien asi jako první člověk ví naprosto vše. Podívá se mu do očí tím stylem, že doufá, že se jí za to nevysměje nebo něco podobného, ale on není ten typ člověka, upíra. Kdyby se opravdu stal nějaký zázrak a oni byli spolu, měli by se na co těšit, protože sehrát se je opravdu těžké, kor pro ně dva. Ale zase by to bylo zajímavé. Ona a vztah? Jo, je to naprosto vtipné a Julien by si jí nemohl být nikdy na sto procent jistý. Když začne mluvit o tom balíčku a on se jí zeptá, jestli chce ten jeho, má čas na trochu uvažování, jo asi pár sekund. ,,Bojím se toho." Ano, i taková hrdinka jako Sof má z něčeho strach. Ale je to něco nového, co chce vyzkoušet a proto jen nepatrně přikývne.
To už jí ale vyzná lásku a vydá se opět pryč. Na tomhle budou muset zapracovat! To by si vlastně ani nepočkal na její reakci? Pche. Dostane se před něj, jak jinak. A to už na něj zavrčí. Přece by fakt jen tak neodešel. Pomalu se k němu natáhne a políbí ho na rty. Neboli ho umlčí, nemá čas na nic reagovat. Když pak polibek skončí, tak si jí přitiskne na hruď. Co to je?? Objímání?? A jak se to dělá?? No dobře, rukama ho silně obejme a hlavu si nechá na jeho hrudi a na chvíli si dovolí zavřít oči a nechat ho, aby jí hladil po vlasech. ,,Chci, aby jsi plně věděl, do čeho jdeš. Je možné, že mi to někdy ujede, nebo ne někdy, ale prostě se s někým vyspím, nebo někomu ublížím. Chceš tohle trpět? Nechci pak přijít domů a jen poslouchat výčitky, na to já nejsem. Takže buď ber, ale neber, ale já jsem taková a budu taková. Můžu ti nabídnou sebe a budu ti patřit více jako komukoliv jinému, ale budu si užívat. Nechci být jako každá jiná hodná holka, chci si žít svůj život a chci tě v něm. Hodláš tohle vše příjmou?" Odtáhne se, aby mu viděla o očí, ale jen nepatrně, stále se ho drží.

Když řekne, aby jí do toho netahala, tak jen přihmouří oči. ,,Bylo to pouze přirovnání k hodným holkám. Zvolila jsem ji, protože vím, že jí znáš" Pokrčí poměrně s nezájmem rameny. Stejně tak mohla říct kohokoliv jiného, ale opravdu to bylo jen pro to srovnání, takže je to vlastně i docela nepodstatné. To už si ale dupne, aby se jí nesnažil měnit, dostane se jí stejné odpovědi a ona se ušklíbne. ,,Vyhrožuješ mi?? Nemůžu za to, že se z tebe snažím udělat to co jsi!! Jsi sakra upír, nejsi žádný zajíček, který má sklopit uši a utéct někam do kouta! Jsme predátoři, musíš příjmou to, kým jsi. Já chci pro tebe jen to nejlepší, nechci, aby ses denně trápil tím, že se musíš tak neskutečně ovládat. Nechci mnoho, když chci, aby ses se mnou neovládal, nebo snad ano?" Vydechne jedním dechem, no spíše to zavrčí. Je to jednoduché, prostě k sobě chce chlapa, který by byl stejný jako ona, no dobře, aspoň podobný. To musela sakra poznat hodného upíra? Zrovna ona?? Bože, za co jí trestáš!!
Stejně jako si on myslí, že se vesmír točí kolem něj, tak to samé si myslí i ona o ní. Jsou si tolik podobní a vlastně o tom ani neví. Což je docela vtipné. Každý má ty své problémy schované uvnitř a moc spolu nemluví a když ano, tak se stejně jen hádají a takhle to pak dopadá.
Pak už na něj vyjede s tím, že je přesným opakem toho, co on potřebuje. Snaží se jí přesvědčit, že je právě tím, co on potřebuje, jen na to zavrtí hlavou. ,,Snažíš se mi tady namluvit, ať tě neměním a najednou jsem něco, co právě že potřebuješ?? To ale vůbec nedává smysl Juliene!" Rozhodí rukama, než položí kytku a obleče si aspoň tu jeho košili, když už nic. On si mezitím dá to svoje spodní prádlo a džíny, takže jsou si trochu vyrovnaní, hned to bude lepší hádka, když nejsou nazí a tak zranitelní.
Pohlédne na něj trochu utrápeně. ,,Jenže tohle jsem já, celý tenhle balíček. Nemůžeš mít jen kousek ze mě, když už tak celou. A stále budu v sobě mít to, že jsem mrcha. Nedokážu se změnit a hlavně ne úplně a hned." Vydechne tiše, je to pravda, nikdo se nedokáže úplně od základu měnit a ona je mrcha, která si chce prostě užívat, i přes to, že má Juliena ráda. To už jí ale řekne, že jí miluje. Tak tohle je gól. První miluji tě, co vlastně slyšela. Teda takové to upřímné. Ti, co jí to řekli, než je zabila se nepočítají. To už se ale otáčí na podpatku, musí nad tím prokroutit očima. To jí bude stále zdrhat??? Upíří rychlostí se opět dostane před něj tak, že chudák do ní musí nejspíše opět vrazit, pokud byl nakročený. ,,Neopovažuj se teď odejít" Zavrčí tiše, než si stoupne lehce na špičky a políbí ho. Krátce, poměrně docela něžně s lehkou vášnivostí. Než se ale odtáhne a podívá se mu do očí. Když je tu ta upřímnost ,,Juliene dostal ses mi pod kůži.. asi jako jediný.. Ale nechtěj po mě tohle vše hned.. Já ti můžu nabídnout sebe, ale nikdy ti nemůžu nabídnout tu jistotu, že ti budu na sto procent věrná. Ta mrcha je stále ve mě a třeba se dá časem vypudit, ale ne hned.. a pokud ti to za to stojí, tak budu tvá. Jen s tím pocitem, že můžu kdykoliv ujet.. Je to na tobě" Zadívá se mu do očí.

Ani neví proč ho zdržuje, ale nechce ho nechat odejít jen tak, ne po tom, co předtím odešel a po tom, co jí donesl kytku. Mohl se vymlouvat jak chtěl, ale stál před jejím domem, pro koho by asi jiného byla? Pro sousedku? Jeho košili i kytku dřímala v rukách a předstoupila přímo před Jula. Nenechá ho jen tak odejít, to ať si prostě nemyslí. Ujistí ho o tom, že je ta kytka její. Je majetnická a tak to dává najevo. Ale toho už si každý, kdo jí zná musel všimnout a komu se to nelíbí, tak ho ve svém životě nechce a vlastně ani nepotřebuje. Je to samostatná jednotka a vždy jí byla. Obviní ho s utíkáním a jeho slova jí donutí se lehce ušklíbnout. ,,Já tě odháním? Tak promiň, že nejsem jako ta tvoje Jade a nebo ostatní. Že si tady před tebe zbožně nekleknu a neuctívám tě a nebo že prostě nejsem hodná! Jsem takováhle a tak si buď zvykni a nebo jdi" Ukáže rukou k východu a propaluje ho pohledem. ,,Nesnaž se mě měnit Juliene" Lehce zavrčí, než ale on řekne tu další větu a tím vezme on vítr z plachet jí. Zasekne se a jen vydechne. Teď by asi nebylo dobré opět pronést tu větu, že city jsou pro slabochy. To už by ho určitě nikdy neviděla, nezvládnul by to. Ale co má říct? Je to Sof, sakra! Ne žádná hodná holčička, která si zaslouží lásku. Proč je to pro ní tak těžké? Nedokáže přijmout, že by mohla patřit jednomu muži a že by jako ostatní ženy cukříkovala a podobně. Tohle pro ní prostě není. Zadívá se mu do očí a pustí. ,,Ty mě máš vážně rád? A proč zrovna mě? Když jsem přesným opakem toho, co ty potřebuješ?" Zeptá se ho narovinu a pomalu položí kytici vedle sebe na stolek a sama si obleče jeho košili, nechce tam najednou stát jen tak. Nezapíná jí, ale zahalí se do ní a rukama si obejme paže. ,,Juliene já ti nemůžu dát to co ostatní ženy." Řekne mu projednou upřímně. Jul pro ní hodně znamená, asi nejvíc zatím ze všech chlapů a možná proto mu nechce ubližovat.

Stejně se celou dobu divila, že to jde až moc jednoduše a že takhle poslouchá. Ono to k němu vůbec nesedělo, ale asi krev a dvě ženy pro upíra dělají své. Že by jí to mrzelo? Ale vůbec ne. Spíše je jen překvapená a jí překvapit? To už stojí za to. Stojí za Luc a přikáže opět Julovi, aby jí naplnil. Když se pak odtáhne se slovy, jestli se nezbláznila, tak na něj přihmouří oči a mimoděk stiskne Luc trochu více krk. ,,Zbláznila??" Zavrčí tiše a to už Jul vypění a ona pouští Luc. Zvedne se a předběhne Juliena a vezme jeho košili ze země. Jen se ohlédne, když Luc opouští její dům, však ona si jí najde, až bude chtít, nebo to bude naopak? Kdoví. To už se ale obrátí na Jula a zvedne tu kytici první, zrovna určitě v tu chvíli co se i on pro ní chtěl sklonit. ,,Jestli si pamatuji dobře, ta je pro mě, tak se ani neopovažuj na ní sahat" Řekne mu odměřeně a zvedne si jí, přivoní si k ní a až pak na něj obrátí zrak a udělá krok před něj. ,,Utečeš? Ty vlastně rád utíkáš, že?" Upře na něj své oči a natočí hlavu trochu na stranu. To jako opět uteče? Vážně? Zlehka si olízne rty, na kterých zůstalo něco málo z té sakra sexy ženské. Co si myslí?? I pro ní je tohle celé nové a diví se sama sobě, že je vlastně na jednu stranu ráda, že se to nestalo a on se s ní nevychrápal. Ty jsi fakt marná Sof.. No jo, měla by najet na svůj mód ubližovat každému a ojet půlku města. To je celá Sof, ale má jí v sobě ještě?

Nebyla by to ona, kdyby prostě nerozkazovala. Patří to k ní, všechno tohle. Jako by nic si zamíří pro Whiskey a neopomene Julovi pomoct do pozice, která by se líbila snad každému chlapovi a on rozhodně nebude jiný. Nebo si to aspoň myslí. Dnes jí neskutečně překvapil. To, že tohle vše kvůli ní podstoupil. Nečekala to, myslela si, že bude jak mezek a že uteče, nebo jí seřve, ale že se k ní přidá? Jo, ten muž u ní stoupá čím, dál více, až jí to děsí. Ale není čas o tom přemýšlet. Chce slyšet Luc opět vzdychat a chce i vidět, jak se prohýbá. Ta žena je neskutečně svůdná a proto se Sof líbí. Je jí jasné, že se nevidí naposledy, protože se o ní postará, vycvičí si jí, až přijde ten správný čas a je jí naprosto jedno, jestli to bude chtít a nebo ne. Proč by se jí totiž měla ptát? Sof si přece od té doby, co je upírem dělá vše tak, jak chce a nikdo jí nebude rozkazovat. Když se ladnou chůzí vydá do kuchyně, nalije si teda tu Whiskey a pěkně se napije. Je ráda, jak se o ní Luc stará, ale tohle si přece nemůže nechat ujít. Když dopije, zamíří zpět za nimi. Poklekne za Luc, aby se o ní mohla starat i ona. První jí trochu přidusí a když jí řekne, aby jí naplnila, jen se jí blýskne v očích. Chytí její ruce, aby si nemohla masírovat prsa, prostě jí to nedovolí a ona se nemá jak bránit proti její síle. I když jí Jul okatě ignoruje, alias ani jednou k ní nevzhlédne, i tak ví, že ho to musí stát hodně sil. Jen se usmívá a jemně si olízne ret. ,,Slyšel jsi Juliene? Naplň jí. Já bohužel i kdybych nakrásno chtěla, teď nějak nemám čím" Lehce se uchechtne, i když v ní to nějak vře.. Proč jen se cítí tak divně, když si představí, že spí Jul s Luc? Takové pocity nezná a jo, děsí jí to. Nedává to na sobě znát a jako by mu to zase přikáže. Prostě klasická Sof, bude někdy jiná? Teď si hlavně přeje, aby už bylo po všem a ona měla Jula pro sebe. Bože co to má za myšlenky? Na zastřelení fakt.. Její výraz se o něco více zpřísní a její ruce, které drží Luc stisknou víc, že si to vlastně ani neuvědomuje.

Nikdo by se u Sofii nedivil, kdyby pronesla, že takhle si užívá skoro každý večer. I když je pravdou, že si až takhle ve třech neužila už pěknou řádku let. Hlavně si vždy užívala s muži, které pak mohla zabít. Ale tady je ve městě, kde platí zákaz zabíjení, ale je tu s člověkem a s upírem, který se jí navrtal do hlavy. Cítí, jak Julienova chlouba ještě více roste, jestli to vůbec jde, ale cítí jí v sobě. Pohybuje se zadečkem proti němu a do toho pečuje o klín té krásné blondýnky. Když v ní nechá jen prsty, zakousne se do jejího stehna, chce jí přivést k šílenství a jí to nejspíše přivede taky, protože musí silně vzdychat, to co s ní dělá Julien je neskutečné. Sama nechápe, jak to stále drží. To už se ale Jul udělá a Luc nejspíše taky, pokořila je, oba a ona zatím odolává. To už se ale jejímu klínu začne věnovat Jul, nic nenamítá, líbí se jí to. Ona se odtáhne od jejího stehna a slastně si olízne rty od krve. To už si jí přitáhne Luc k polibku a tak jí hned polibky vášnivě opětuje. Vzrušuje jí představa, že takhle cítí jak svoje ženství, tak svojí krev. Rukama stejně jako ona zajede do jejích vlasů a zatahá jí, kousne jí laškovně do rtu a polibek hodně prohloubí, než jí dostane Jul a ona se udělá a její nohy se podlomí, ano, jinak by se to nedalo říct. Klekne si pěkně k Julovi a odtáhne se od rtů Luc a natočí hlavu tak, aby mohla políbit Juliena. Tiše mu zavrní do polibku. ,,Pohraj si s ní, chci aby na to nikdy nezapomněla" Zašeptá a odtáhne se, vrazí mu doslova jeho hlavu do jejího klína, stále má roztáhnuté nohy a zamíří k baru, aby si mohla nalít drink. Jde jako obvykle svou sebevědomou chůzí. U linky si nalije Whiskey, opře se o ni a sleduje to divadlo. Nechá Juliena, aby si jí podmaňoval a pak jí pustí, chudinku, pokud vůbec pak dokáže ustát na nohách. Vypije drink na jeden zátah a zamíří zpět za nimi. Postaví se za gauč a přiklekne si za Luc, chytne její ruce a zvrátí jí je dozadu a pevně je drží jednou rukou. Druhou jí zajede na její krk a začne jí lehce přidušovat, z tohohle se rozhodně udělá ještě jednou. Mezitím vyhledává oči Juliena a sleduje ho při práci.

Tohle přesně chtěla, takhle si dříve vždy užívala a co ve třech, ona jich měla třeba i x, za jednu noc a nevadilo jí to, všechno zvládala a ještě pak spokojeně vypila nějakou bytost, zabila a bylo dobře. Ale tady v Sh se musí krotit, zabíjení zakázáno, bože proč!
Hraje si společně s Luc s jeho chloubou, která už je pěkně naběhnutá. Pěkně se s ní střídá a po nějaké chvilce jí i políbí. Prostupuje jí vzrušení celým tělem. Pak už jí hodí na pohovku a ona sama se na ní vrhne. Roztáhne jí nohy tak moc, aby k ní měla ten nejlepší přístup. Začne jí pěkně znovu dělat dobře a zadek vyšpulí na Juliena. Ten dlouho na nic nečeká a konečně do ní vnikne, tiše zasténá.
Zkousne si na chvíli ret a oddálí se od Luc klína, než se hned vrhne na práci. Pěkně kmitá jazykem na klitorisu a prsty si pomůže, začne do ní silně přirážet a mezitím krotí své vzdechy díky Julienovi. On ještě použije své ruce a dostane se k jejímu klitorisu. Toužebně vydechne a celá sebou ještě zacuká. Začne se u Luc snažit více a pořádně jí dává zabrat. Líbí se jí i to, že se Luc stará sama o sebe. Z toho je prostě taky hotová. Dá si jasné předsevzetí, z téhle holky udělá upírku, i kdyby nechtěla! Ale ona třeba časem bude chtít. Měla by, doporučovala by jí to.Začne proti Julienovi přirážet, pěkně tvrdě a sténá do klína Luc. Její prsty jedou jako zběsilé a ona si užívá to, jak jí Jul naplňuje. Nechá v Luc prsty a znovu se zakousne do jejího stehna a začne sát krev. Pěkně procítěně a pomalu, u toho pohybuje prsty a vždy když je nejhlouběji, tak pořádně zakmitá, chce najít její bod g, aby si to užila a její prohýbání jí utvrzuje jen v tom, že to dělá dobře.

Ta žena je opravdu odvážná, nejenom, že nekřičí strachem, ona si to všechno ještě užívá. Ale vlastně se jí ani nediví, po tom, co s ní dělají. Kousnutí bolí jen první vteřinu, ale po nějaké chvilce se přemění na slast a proto se jí to líbí. Sama se stará o její klín a že si na tom dává záležet. Rukou vyhledá Julovo stehno, které silně zmáčkne. Když se Luc začne dobývat na jeho krále, možná lehounce zažárlí, takový ten pocit, že je Jul jen její a nesmí se ho nikdo dotýkat. Ale nechá ten pocit odeznít a sama pomůže dostat ho ze všeho oblečení, jak jinak než trháním. No co, tak to prostě jinak neumí. To už se ale dostane k jeho rtům a polibkům, to že má na sobě její krev je ještě více sexy. Nasměruje Luc její hlavu k jeho chloubě a nechá jí se činit. Samotnou jí to vzrušuje. Nechá si vše roztrhat a to má košili, kratásky a spodní prádlo, moc toho na ní k trhání není. Když se ale ocitne nahá, jsou nazí vlastně už všichni. Klekne si pěkně k Luc a pomůže jí, vsaje do úst jeho koule a pak se jazykem vrhne na jeho chloubu, zajede Luc zase rukou do vlasů a odtáhne jí od jeho kámoše, aby jí mohla vášnivě políbit, kousnout do rtu a vzít si trochu její krve. Pěkně jí vsaje ret mezi své a krásně jí saje, rukou jí mne její krásné prsa a druhou volnou se stará o klín jejího "miláčka" Když jí pak dolíbá, odtáhne a se a postaví, přejede Julovi po celé délce jeho hrudi až na jeho krk a přitáhne si ho zpět ke rtům. Luc pak hodí zpět na gauč, jako by to byla hračka. Je silnější, takže s tím nemůže chudák Luc nic dělat. Opět jí roztáhne nohy a vrhne se na její ženství a to tak, že vyšpulí zadek k Julovi, snad to pochopí, touží po něm a chce ho. Ona mezitím opečovává Luc, opět zapojí prstíky a odváží se jí protrhnout i jeden z jejich pysků, aby si slízla krev, to má za to, jak je drzá, po dnešku bude celá bolavá. Jak pohybuje dvouma prstama, třetím jí škádlí její druhý otvor a v nečekané chvíli do ní prostě zasune. Je tak celá zaplněná a do toho jí ničí jazykem, nemá kam útéct, podmaňuje si ji.

,,To po tobě nikdo nechce" Zavrčí na ní, protože ne, opravdu to po ní nikdo nechce. Byla drzá, připomínala si sama sebe, jen trochu v té mírnější verzi. Protože, když se naštve Sof, tak u ní nikdo nechce být, protože je opravdu zlá. Takže může jen Luc doufat, že jí nijak nenaštve. Hned, co se do toho všeho zapojí i Julien, jen se spokojeně usmívá. Ano, dostane vždy to, co chce a dostane to i u Juliena, i když jí to něco bude stát, ale za tohle to prostě stojí. Vnímá, jak z ní pije a je to moc, nesmí jí přece zabít a tak ho varuje, aby pil pomaleji. Nerozkazuje mu, spíše radí. No dobře, rozkazuje mu a dělá jí to sakra dobře! Sama se ocitne mezi stehnama Luc, pěkně si dá jednu její nohu na rameno a vrhne se na její klín. Pěkně jazykem. Rukou stiskne Julovi stehno, ale poté už potřebuje obě ruce. Jednou zajede Luc pod zadeček a pěkně si ho chytne a ještě více si jí k sobě přitáhne. Jazykem jí pěkně obkrouží její klitoris, než ho celý vsaje do úst. Pak už začne kmitat rychle jazykem, než do toho zapojí i prsty. Jeden, druhý, třetí a u toho zůstane a pěkně co nejhlouběji a vždy, když je vevnitř, ještě s nimi začne kmitat. Prsty nechá v ní a dráždí jí, ale rty zajede na její stehno, kde jí políbí, než si nechá narůst špičáky a prostě se jí tam zakousne. Skoro vůbec nesaje, jen tak z lehka, aby jí to co nejvíce vzrušovalo. Když cítí, jak moc je roztoužená, vytáhne prsty a zuby z jejího stehna, to už ale touží i po Julienovi a tak si ho upíří rychlostí přitáhne k sobě, jeho hlavu, odtrhne ho od pití a políbí ho, neskutečně vášnivě. Rukou zašmátrá na jeho poklopci stejně jako Luc, ale Sof se s tím nesere a prostě mu kalhoty serve. To už se ho může dotknout po celé jeho délce a zatím co líbá vášnivě Jula, chytne Luc silně za vlasy a trhnutím jí donutí si kleknout na zem a to přímo k Julovému rozkroku. Však ona si poradí.

Zadívá se mu do očí. ,,Vím moc dobře, kolik toho po tobě chci Juliene" Vydechne, ale neustupuje, chce to a tak to i dostane. Aspoň si to teda myslí, že. A jestli to má být obchod? Jistě, že to má být obchod. Nějak jí nedochází, co mu vlastně slíbila. Ona se pak má chovat jak? Co mu bude muset slíbit, udělat? Už teď má z toho husinu. Tak nějak tajně doufá, že se mu to zalíbí natolik, že bude chtít být zlý a být takový, jaká je ona. To by se jí líbilo a pak by s ním klidně asi i byla. Ale kdoví, jak se tohle všechno bude vyvíjet dále. To už se ale vydá za tou ženštinou, aby si mohla stoupnout za ní. ,,Takže Luc. Já jsem Sofia a ten fešák je Julien" Představí je rovnou oba a zvedne k Julovi oči. To už si ale začne s kráskou hrát. Krásně jí odpovídá a ona má opravdu čím dál větší touhu z ní udělat upírku, ale drží se. Jedna její ruka se jí ocitla ve vlasech a druhá v jejím výstřihu. Ještě jí varuje, že to štípne a to už se do ní zakousne. Jen na chvilinku, než se odtáhne a zadívá na Jula. To už i ona cítí, jak ta krev teče pěkně do jejího výstřihu. Vidí její vyčítavý pohled, ale na ní si nepříjde, dělá si co chce a ani její oči jí prostě nepřemluví. Ale to už si Julien sundává košili, spokojeně se usměje a nechá ho, aby se rozeběhl k nim a zakousnul se do Luc. Spokojeně se usměje a olízne si rty. Nechá ho pít a mezitím serve z Lucille její šaty. Chce to nechat zajít ještě dál a proto jen tiše zamlaská. ,,Pij pomaleji, nebo jí zabiješ" Upozorní Juliena a to už je z druhé strany gauče a přitáhne si k sobě rozkrok blondýnky. Jednu nohu jí přišpendlí na gauč a druhou si dá na své rameno. Ve vteřině z ní serve její kalhotky a hladově se vrhne na její klín. Chce, aby si to holčička co nejvíce užila. A jak se o ní začne pěkně starat ústy a jazykem, rukou vyhledá Julienovo stehno, ruku, nebo prostě první na co stáhne a silně to zmáčkne, taky hodně vzrušeně.