Příspěvky uživatele
< návrat zpět
"Myslíte si snad, že já vypadám jako jedna z těch co jste teď popisoval?" pozvedne obočí a ušklíbne se. Poté se napije. Pak se k němu nepatrně přiblíží. "Ve všech směrech jsem dokonalá " poví mu šeptem, nepatrně na něj mrkne a zase se oddálí. Chápala jeho narážky a tak proč tu hru nemohou hrát oba, že ano. Když pak pronese jak by jej měla oslovoval musí se pousmát. "Nemohu tě Nathanieli nazývat božský, jelikož nevím zda takový opravdu jsi" odvětí mu krátce a povýšeně. "A jsem Lyra" řekla mu teď už bez jakýchkoli velkých promluv okolo.
Pouze mu přikývla když jí pověděl, že je poctěn. Když se jí pak optá zda tu na někoho čeká odpoví mu na otázku otázkou. "Myslíte, že kdybych tu opravdu na někoho čekala a dokonce na žárlivého partnera, že bych se tu s vámi jen tak vybavovala a tím riskovala případnou hádku ?" pozvedne obočí , je celkem zvědavá co jí na to odpoví. Poté zavrtí hlavou a sladce se pousměje. "Mě přeceňovat nejde, já už jsem hold prostě úžasná" řekne egoisticky a dokonce i naprosto vážně, že by možná jen její nejbližší poznal, že to nemyslí vážně. "Myslíte, že si nějaký cizí hezounek zaslouží znát mé jméno ?" optá se ho a malinko ji cuknou koutky.
Nevypadalo, že by její prohlášení muže nějak odradilo a že by se měl na odchodu spíš ho to ještě víc přilákalo. "Nedělám to moc často, ale omluva je přijata." poví mu a krátce se pousměje. Když se pak zeptal na tu kategorii, tak zahrála velice překvapenou. "To snad není už od pohledu jasné ?" pozvedne překvapeně obočí a snaží se to hrát velice vážně. Ale musela uznat, že takové pobavení ji právě teď bodlo. A tak proč si s tím upírem takto trochu nepohrát že.
Přátele za barem měli moc práce a zrovna když seděla potichu k ní někdo promluvil. Otočila se za hlasem a pozvedla jedno obočí. Spatřila celkem pohledného muže. "Nemůžete přece tušit jestli můj doprovod nemá ještě dorazit, třeba tu vůbec nesedím sama" řekne mu a malinko se pousměje. "Krásné dívky možné, ale dokonalé dívky si vystačí klidně i samy" poví ironicky, ale snaží se aby to tam moc nevyznělo.
Doufala, že když dojde do Baru nebude se tak moc nudit jako doposud. Když vešla dovnitř a ohlédla okolí zjistila, že tu moc lidí není. Vlastně nikdo známý. Až na obsluhu. Na své kolegy se usmála a přisedla si na stoličku k baru. Nechala si natočit svijany a povídala si s nimi co nového v práci, v životě a tak dál. Nicméně nebyla jediná v baru tak i občas tam seděla sama a potichu.
Dorazí domů. Když vchází dovnitř nikdo ji nevítá. Je překvapená. Ale co to ? že by ta malá ochránkyně spala? zeptala se sama sebe a šla se podívat na pohovku. Tam však Lilly nebyla. Pozvedla obočí a chvíli uvažovala kde by ta malá potvůrka tedy mohla být. Pak se rozhodla kouknout do ložnice. No samozřejmě že tam byla. "Jo tak v posteli mi budeš chrupkat jo ?" zeptá se jí potichu aby ji neprobudila a usmála se. Lilly na to reagovala jen malým škubnutím ucha nic víc. Lyra se rozhodla to nechat být a tak se sebrala a šla si dát sprchu. Po svém výkonu na cvičišti ji potřebovala. Byla vyčerpaná a zpocená. Během 15 minut už byla venku a pobíhala po bytě téměř nahá. Za chvíli už pobíhá po bytě oblečená a připravená opět vyrazit ven, v bytě se nudit nechce. Dojde ještě za Lilly políbí ji a pak si bere tašku a odchází ven.
Přijde ji jakoby nad sledováním toho vodopádu strávila hodiny, nebo možná celou věčnost. Pak i teplota podle ní celkem dost klesla a proto se rozhodla, že se buď to půjde podívat nějak jinam nebo uvidí jestli nepůjde ověřit svůj domov, kde by už v tuto chvíli mohla být celkem velká spoušť. Ale rozhodla se své fence věřit a vydala se na nějakou chvilku ještě jinam.
"Je to zvláštní viděla jsem hodně upírů, ale ty mi na svůj věk nepřipadáš vůbec jak bych to řekla... no že ti je prostě tolik" řekne pomalu neví jak a ztratí se v tom.
Když ji potom ona řekne, že je to možná její nevlastní sestra, příkývne, nějaká ale moc vzdálená. Jinak není možná aby tomu tak asi bylo. Řekne si ve své kebulce.
A tu se začne April loučit. Přikývne ji na její slova ohledně koně a nepatrně se pousměje."V pořádku já to chápu, pa a měj se hezky" řekne jí a pak ji mávne na rozloučenou, sama ale ještě u vodopádu zůstává.
// nevadí , měj se :)
"To ani nemáš ponětí jak moc" řekne a uchechtne se. "Celá zuřím" zasměje se. A přemýšlí jestli má doma všechno v pořádku nebo jestli nemá doma něco rozbité jelikož tam nejsou dlouho a Lilly může být nervózní z toho a něco tam roztrhat.
"Zažalovat někoho, že jsem si přes 100 let myslela, že jsem jedinečná ? :D třeba je ta holka moje vzdálená příbuzná kdo ví. " řekne pobaveně a pokrčí rameny.
"Nikdo z nás není kopie" řekne s úšklebkem a tím ji navodí do reality.
Usměje se na ni když ji pochválí jméno.
Sledovala její kreace u vodopádu a přemýšlela co to vůbec dělá. Pak ji dojde, že se snaží opatrně odstoupit dál. Zatímco ona stále stále na stejném místě ve stejné pozici a rukama v kapsách.
Když pak od ní zaslechne , že se podobá její kamarádce z dětství, podiví se. Pozvedne obočí a pak se krátce uchechtne. "Vážně?" zeptá se nevěřícně a znovu se krátce uchechtne. "Já měla vždy za to, že jsem originál, ale to byl asi celý můj dlouhý život jeden velký omyl" řekne a zasměje se.
Když se jí dívka představí, přikývne jí a sleduje jí jak se blíží k vodopádu. Ji samotnou by ani nenapadlo se ho dotýkat. "Lyra" odpoví ji po chvilce a April ji zaskočí další otázkou. pozvedne nad ní obočí a chvíli musí zapřemýšlet. Není si upřímně řečeno jistá jak dlouho tu bude. "Už to i možná bude rok." řekne váhavě a nejistě a stále nad tím trochu dumá. Pak ji zasype dalšími otázkami. Trochu ji těmi otázkama připomíná kriminálku a výslech. "Jednou nebo dvakrát jsem tadyma v rychlosti proběhla a tak jsem si řekla, proč se tu jednou nepodívat pořádně že jo" řekla ji zcela upřímně a poté se pousmála.
Při poslechu stékající vody skrz ledy. Uslyší kroky blíží se k ní. Proto nebyla překvapená, nebo vyděšená když na ní cizí hlas promluvil. Okamžitě se za ním ohlédla a spatřila dívku. Podle pachu ihned poznala, že je na stejné "vlně" jako ona. Moc ji to nepřekvapovalo, spíš by se divila kdyby v tuto dobu nějaký obyčejný smrtelník vydal na procházku se kochat vodopádem. Na dívku se nepatrně pousměje a poté přikývne. Ahoj, ano máš pravdu, dokonalé místo na urovnání myšlenek. " Přitaká bez toho aby jí napadlo se představit nebo něco podobného.
// omlouvam se za psani, jsem na mobilu :)
Prijde k jezeru, cela zababusena a ruce v kapsach. Vodopad je jen kousek od ni. Sleduje ho v mesicni zari. Kouskama je zamrzly a kousky volnych mist pres ty zamrzle steka voda. Musela si pripustit ze to byla vazne zajimava podivana. A tak tam jen stala nechala sve myslenky volne plynout a sledovala jak voda tece.
Nakonec si rekla ze, se teda jeste projde. Proto se teple oblekla. Udelala v obliceji ze sebe cloveka. Koukla na Lilly a rekla si ze ji necha spat pak si vezme klice, mobil necha doma a jde k vodopadu.
Vzbudila se uprostřed noci před svým domem na gauč a v klíně jí spala Lilly. no jistě musela jsem usnout. Pak vzala knižku a vybitý mobil se sluchátky a pak Lilly do druhé ruky, která se tím probudila a nahodila pohled "jak si dovoluješ mě probouzet". Lyra se uchechtla pohladila ji po hlavě a vevnitř položila na gauč."Promiň mi zlato, ale nemůžeme přece spát venku." Řekla ji a usmála se. Mezitím si Lilly zívla a opět se uvelebila a schoulela se do klubíčka. Lyra si šla napíchnout mobil na nabíječku a šla si dát sprchu. Sprcha ji probrala a po ní si už nepřipadala vůbec ospalá. Proto se v ručníku a turbanu usedila v obýváku a koukala na televizi. Přemýšlela co by mohla dělat a taky co asi dělá Johnatan. Ale přišlo ji blbé ho otravovat tak pozdě večer, proto jen sledovala televizi a zkoušela co jí za zábavu napadne.