Příspěvky uživatele

Celou dobu tak nějak přemýšlí, co se dělo tady, když nebyla doma. Ale ani ona nemá čisté svědomí. Jistě, nic neudělala. Nebo ano? Nechovala se moc jako hodná přítelkyně, vysedávala na klíně někoho jiného, dokonce se do něj zakousnula a pak přišla i o šaty. To není moc vhodné chování. Jakmile pak přišla dolů, na sobě měla jen spodní prádlo a jeho košili, která jí tolik slušela. Každé ženě sluší mužské košile, to je prostě dané. Zamířila ke gauči, na který si lehla společně s Bondem. Tahle idylka ale nevydržela moc dlouho, protože Bond se rozvrčel na křeslo. Nechápala co s tím má, ale ona sama cítila, že je něco špatně, že se tu až moc drží pach nějaké.. ženské? Ano, byl to ženský pach, to stoprocentně. Ale však Alex jí říkal, že měl ženskou návštěvu, tak čemu se diví. Zavolala si Bonda k sobě a on poslušně přišel a lehnul si tak nějak před ní. S mírným úsměvem ho začla hladit a její pohled zvedla ke svému příteli. Jako by ho hypnotizovala, aby za ní přišel. Díky bohu jako by jí vyslyšel, tak se odlepil od linky a zamířil k ní. Potřebovala ho u sebe jako sůl. Když si s ní sedl, tak si sedla i ona a obejmula ho společně s dekou, takže ho i tak nějak přikryla, bradu si dala na jeho rameno a jemně ho políbila na tvář. ,,Nechci řvát, už ne. Jen mi prosím řekni pravdu. Co se tady dělo?" Zeptá se ho upřímně a obejme ho rukama. Na vteřinu aspoň, než se odtáhne a zadívá se mu do očí. Chce a potřebuje vše vědět.

Věděla, že bude doma muset všechno vysvětlovat a že se nejspíše pohádají, ale nakonec se chytli naprosto kvůli něčemu jinému. Je to zvláštní pocit. Proč jen se musí hádat? To díky bohu neví ještě o té Sofii, to by byla jiná rošáda. Třeba se to ale nikdy nedozví. Jo kdo ví. Nechal jí v klidu jít nahoru, což využila po svém. Hodila si sprchu a strávila tam docela dlouho dobu. Pak se oblékla do spodního prádla, natřela se celá tělovým mlékem a v pokoji na sebe hodila Alexovu košili. Vůbec nepřemýšlela o tom, že by ho tím mohla provokovat, prostě je to příjemné. Pak už bosýma nohama zamířila dolů po schodech. Ťapkala tiše, našlapovala lehce a ladně. Sprcha jí docela probrala a je to vlastně dlouho co už si dala tu trávu, takže z ní vyprchala. Což poznal i pejsek. Jakmile si lehla na gauč a přikryla se dekou, tak se u ní miláček objevil. Spokojeně se usmála a nechala ho si lehnout k ní. Zapla si televizi a navolila tam HBO, zrovna začal jet nějaký romantický film, ale to jí bylo jedno, stejně to vlastně celou dobu má jako kulisu. Ani by netušila, jak moc je z toho všeho unavená. Dá si jednu ruku pod sebe a lehne si na ní svou hlavou. Dívá se jen před sebe a druhou rukou hladí Bonda. Zvedne oči a setká se s Alexovým pohledem. Nemá ráda, když se hádají a chyběl jí, bože jak moc. Je smutná hlavně z toho, že prostě potřebuje jeho doteky. Udělala si na něm svojí závislost a on se od ní drží dál. Což je vlastně zvláštní, protože po ní vždy vyjel. A teď?? Drží se zpět. Stále musí ale čichat. Něco jí tady smrdí a tolik to jde z křesla. I Bond to vycítil a seskočil, přidřepl si před křeslo a začal vrčet. ,,Bonde, miláčku, pojď zpět" Promluví na něj měkce a sleduje jeho rozhodování jestli zůstat vrčet na křeslo a nebo jít zpět k ní. Nakonec jde před ní, před gauč a lehne si tak nějak u její hlavy, dá si pod svojí hlavičku packu a odpočívá. Lott nechá spadnout ruku dolů a hladí ho po uších, oči zvedne k Alexovi. Potřebuje ho u sebe a čeká jen, kdy se odlepí od té linky a zamíří konečně za ní.

Je zabořená ve svých myšlenkách a nechápe, co se to děje. Domů přišla ještě vysmátá, ale s každým přibývajícím okamžikem její dobrá nálada vyprchává. Musí se na chvíli vydýchat a proto zamíří dolů. K lince a skříňce, ze které si vytáhne skleničku, kterou naplní studenou vodou. Jo trochu jí to pomůže, aby se zklidnila, ale to se za ní objeví Alex. Otočí se na něj a vnímá jeho řeči, ale ještě ne moc dobře, proto si to celé přebere podle sebe a třískne po něm skleničku. Zamíří vedle něj pryč. Tolik se na něho těšila. Těšila se domů, až ho konečně obejme a zase se jen hádají. Kam tohle všechno vede? V pokoji si vezme spodní prádlo a do sprchy už jde nahá. Nechá na sebe téct vodu a u toho se poumývá. Když se tak stane, výjde ven, utře se do velké osušky, kterou pak pověsí. Obleče si spodní prádlo a zůstane stát před zrcadlem. Sleduje svůj odraz. Ale jen chvíli, než se natáhne pro pomerančové tělové mléko. Trochu si ho vymáčkne do dlaně a začne si natírat své tělo. Kousek po kousku. Když je to komplet, tak zamíří do pokoje, kde otevře skříň a vytáhne jednu z Alexových bílých košilí. Obleče si jí na sebe, sahá jí lehce pod zadek. Pak si ještě vezme hřeben a před zrcadlem si rozčeše vlasy. Když už to má tak všechno, vezme si deku a zamíří dolů do obyváku. Alexe tak nějak ignoruje. Pololehne si na gauč, zakryje se dekou a pustí si televizi. Mezitím k ní doběhne Bond a skočí za ní na gauč. Je za jeho přítomnost ráda a proto si ho k sobě přivine a hladí ho po jeho srsti.

Vyměnili si párkrát místo, kdyby věděla o Sofii, tak by řekla, že to toho Alexe musí vyloženě bavit. Ale on stále odporoval. Nechápala to. Dělá něco špatně? To mu vůbec nechyběla? Opravdu tomu nerozumí a proto se odtáhne a jde dolů. Její slova jsou pravdivá, opravdu jí tímhle otevřel oči. Dole se napije vody, ale nečeká, že za ní příjde, ale stane se tak. Otočí se k němu a opět si vymění pár názorů, spíše mluví ale ona. Hodí po něm skleničku. Roztříští se kousek od jeho hlavy. Pak kolem něj prochází. Opravdu jí poslouchá a nezastaví jí. Za což je ráda. Zamíří nahoru, vezme si čisté spodní prádlo a zamíří do sprchy. Vysleče se a vleze dovnitř. Nechá na sebe dopadat kapky vody a mezi tím se míchají její slzy. Jsi jen slaboch Charlotte Řve na ní podvědomí a ona má sto chutí zařvat, že není. Ano, dala si trávu. Ale udělalo jí to dobře. Cítila se tak skvěle a byla usměvavá. Stačilo jen, aby se Alex nebránil a mohlo být vše ok. TeĎ to prostě nechápe, že to dělá kvůli ní. A mrzí jí to, připadá jí, jako by dělala něco špatně. Vezme sprchový gel a začne se umývat, kousek po kousku. Když se doumývá, tak odloží sprcháč a jen nechá téct vodu na její hlavu a tělo. V hlavě už má myšlenky, jak bude lepší mu neotravovat život. Ono to asi nebyl dobrý nápad, že se k němu jen tak přistěhovala. Nedělá to dobrotu.

Odpovídal jí, jak se mu zachtělo a i když její smysly byly otupělé, přece jen v sobě našla kousek, aby aspoň něco vnímala. Neprošlo mu to zase tak jednoduše, jak si myslel. ,,Já ti nemám co vysvětlit, prostě jsou roztrhané, ale nedělala jsem nic nekalého" Řekne mu a ocitne se s ním u zdi, je v ní touha, touha po jeho osobě a dává to pěkně najevo. Dávala do toho opravdu hodně, ale mu se to ne a ne líbit. Po přetočení se od ní odtáhnul, nechápala to ani v nejmenším, proto si ho opět otočila a vyjela po něm, teď už i s doteky, ale i to zarazil. Ne tohle už se jí nelíbilo ani v nejmenším. ,,Vnímám až moc dobře, neboj, otevřel jsi mi oči" Řekne mu docela i chladně a jen zavrtí hlavou, než odejde dolů. Zamíří do kuchyně, kde si nalije studenou čistou vodu, aby se pořádně napila, potřebuje se dostat z tohohle stavu. Je otočená čelem k lince, ale když příjde, tak se k němu otočí a zadkem se opře o linku. V ruce drží stále sklenku a dopije celý obsah. ,,Nenechám si ublížit" Zavrtí hlavou, o tomhle už se bavili, měl by se to naučit ovládat a měl by to zkoušet. Vše na ní začne doléhat a jí to snad ještě více rozesmutní. Připadá si tolik nechtěná. Opět po něm hodí tentokrát ne flašku, ale sklenku, ta se roztříští kousek od jeho hlavy, na zdi. ,,Jsi pitomec a nevím na co si to hraješ, předtím by jsi každou ojel a když máš ženskou doma, tak jí ani nechceš. Nech mě na pokoji Alexi a nechoď za mnou." Udržuje slzy, ano jedny emoce jsou, že se člověk stále směje a nedokáže to zastavit, ale pak se to zlomí a příjde strašná depka, což přišla i teď. Odlepí se od linky a chce se prodrat kolem něj nahoru do pokoje.

Nač řešit šaty, když můžou řešit jiné věci, že? Musí se na něj chvíli mračit, protože jí nejde do hlavy, že měl ženskou návštěvu. ,,No a co s tím uděláš? Že by jsi mi to aspoň vysvětlil?" Zeptá se ho a nakrčí u toho trochu nos. Raději už to moc nechce řešit a tak ho znovu začne líbat. Ty jeho polibky, je to pro ní prostě slast. Miluje jeho polibky, stejně jako celou jeho osobu. Je to něco neskutečného, i když má otupělé smysly, její city k němu se prostě nezměnily. Nebránila mu vůbec v ničem, mohl by si s ní dělat prakticky cokoliv, ale on přece jen nechce. Odtáhne se od ní a řekne, aby přestala. Nechápavě ho sleduje, jistě, že se jí to nelíbí, které ženě by se to líbilo. Otočí si ho a přirazí ke stěně, převezme iniciativu, prokousne si ret a začne ho opět líbat. Dokonce se s rukou vydá na průzkum, až dorazí do kýženého místa. Líbá ho opravdu vášnivě a proto jí překvapí, když chytí její ruku a vyjede na ní. To už ho sleduje opravdu hodně nechápavě. Dívá se, jak o ní poodešel a jak mluví, je to pro ní jako studená sprcha. ,,Jak jako ještě ty? Můžeš mi do háje vysvětlit, o co jde??" Jo teď se to její usměvavé já změnilo o sto šedesát stupnů a on je v háji. ,,Já tady vlastně ani nemusím být. Raději si půjdu užívat někam pryč, když ani vlastní přítel netouží po mém těle a po mě. Chtěla jsem ti ukázat, jak moc se mi stýskalo, ale tobě je to úplně u zadku" Zavrčí na něj prozměnu ona a tak jak je, vůbec se neobléká, zamíří dolů, pryč od něj.

Ať už se snaží jakkoliv, stejně si to vše přebere jako vtip. Což je skvělé, aspoň nemusí chudák zatím nic vysvětlovat, protože by jí tím maximálně ještě více pobavil. Raději ho políbí a to dost vášnivě, odtáhne se jen aby se mohla nadechnout a podívat se do těch krásně oříškových očí a přiznat mu, jak moc jí chyběl. Začal ale řešit její šaty, tak se nějak vykecala, i když úplně nesmyslně. Když on, tak ona taky. Začala se ptát na návštěvu. Zamračí se na něj. ,,Návštěva? Ženská? To se mi nechce líbit" Zavrtí hlavou a jak jinak, zasměje se tomu. Neměl jí přejíždět prstem po rtech, ale on to udělal a proto se už nemusela držet dál a taky, že se nedržela. Začala ho líbat a to tak, že nedočkavě, hltavě, měla ho přitáhnutého k sobě, než si jí chytl za ruce a sunul je nahoru. Jemně ho kousla do rtu a dále se starala o jeho jazyk, vyprovokovávala ho a hrála si s ním, než zamumlal přestaň, zmateně se na něj podívala. ,,Ale já nechci" Znovu vyhledala jeho rty, ale to už se od ní odtáhnul a řekl jí, ať se obleče. Zamračila se, teď místo smání přišla ta nepříjemná stránka, když chtěla, aby bylo něco po jejím a nevyvíjelo se to tolik. ,,Ne" Zavrčela prozměnu ona a když si asi v hlavě hrál se sebeovládáním či co, tak se s ním opět přetočila, surově ho přitlačila na zeď, zkousla si ret, aby jí tekla krev a začala ho líbat, její ruka putovala neomylně do kalhot a trenek rovnou na jeho kamaráda.

Oba teď řeší v hlavě něco jiného, on pokušení, ona touhu se smát. Ani jednomu to nejspíše nevychází. Měla by mu vysvětlit, proč vypadá, jak vypadá, ale nemůže najít tu správnou větu, proto se z toho snaží nějak vykecat, ovšem říct, že jsou šaty roztrhané není asi to nejlepší, ale přece to řekla. ,,Ano, taky mě to mrzí, byly mé oblíbené" Smutně se ušklíbne a pak už se zasměje, ten smutek jí v tomhle okamžiku nevydržel nějak dlouho. Raději ho políbila, ano, tohle jí chybělo a proto si to hned vynahradila. Odtáhla se ale, aby na něj dobře viděla. Musela se mu přiznat, že jí chyběl. On jí vlastně chybí stále, když s ním není. Myslela si, že už to nebude řešit, ale on se vrátil k původnímu tématu, takže to musela začít zase okecávat, což pro ní bylo složité, v tom rozpoložení, v jakém byla. Vymyslí si tu největší pitomost a ještě se tomu směje. ,,Že? Věděla jsem, že mě pochválíš" Usměje se na něj sladce, než si všimne toho pachu a začne to řešit. Dostane se jí ale stejné odpovědi, čemuž se začne smát. ,,Tohle se ale jen tak nestane. Ty jsi tu měl.. ženskou?" Začichá a opět se zasměje, je opravdu mimo. Přitáhne si ho k sobě za zadek a nevinně se na něj usmívá. Jakmile jí přejede palcem po rtech, toužebně zavrní a přitáhne si ho k polibku. Ona se nemusí držet zpátky, jí je to naprosto jedno, prostě si dělá co chce. A teď se s ním chce líbat a taky to dělá. Do polibku se vloží až až, líbá ho vášnivě a toužebně, jazykem dráždí ten jeho a tiše mu sténá do polibku.

Není nad to, když má chlap více štěstí jak rozumu. Jo a v tomhle případě to platilo dvojnásobně. Nebýt Lott v takovém stavu, tak je prostě v háji. Ale on snad nad ním je anděl strážný, nebo prostě nechápe, proč se mu vždy všechno to špatné vyhne. Má opravdu štěstí a kde kdo by mu to mohl závidět. Když se po prvotních slovech dostane do domu, jako první se s ní uvítá Bond. Za to je vděčná, tulí se k němu, jako k plyšákovi, až chudák nula nula sedmička ani neví, vo co go. Jo holt to schytal první. Hned potom, co dostane tak milion pusinek se Lottinka rozhodne přemístit do pokoje, vlastně je zvláštní, že při své hyperaktivitě nenarazila do zdi, ale světe div se, za chvíli je nahoře. Stojí u otevřené skříně a přistiženě sebou cukne, když uslyší Alexův hlas. Místo pozdravu se jí zeptá, jestli náhodou neodcházela v šatech. Je tak mimo, že dokonce přeslechne to lásko, bože kdyby byla v normálním stavu tak asi skáče metr vysoko. Reaguje na tom po svojem, ono slova to se tak prostě stalo zní hrozně, ale na její stav je to ještě dobré. ,,Zapomenou? Ale né, ony byly roztrhané" Zasměje se tomu, skoro jako nejlepšímu vtípku a raději ho přirazí ke zdi. Nic horšího by snad ani nemohla říct, ale to je ona, teď rozhodně nepřemýšlí, než něco řekne. V sekundě ho začne líbat, bože jak jí ty jeho rty a polibky chyběly. Po nějaké chvilce se přece jen odtáhne a zadívá se mu do očí. Svěří se mu, že jí chyběl, dostane se jí stejné odpovědi, takže to ocení jen upřímným úsměvem. Ani se vteřinku nenadála a skončila u zdi ona, skoro až toužebně vydechla a podívala se mu do očí. Nad jeho otázkou musí chvíli zapřemýšlet, i když je to těžké, to poslední co by jí teď šlo je přemýšlet. ,,No to víš, řekla jsem si, že by i ostatní měli vidět tu krásu, co máš ty doma" Zasměje se, větší blbost opravdu nemohla vymyslet, ale co jsme od ní v tomhle stavu mohli čekat. Trochu se ušklíbne a začichá. ,,Spíše mi vysvětli ty, proč tady cítím někoho jiného. Měl jsi návštěvu?" Zeptá se ho a pochybovačně nadzvihne obočí, než se zasměje. ,,Že ty sis tu vzal nějakou oběť a bavil se beze mě!!" Řekne až zklamaně a jednu ruku mu obmotá kolem krku, druhou jede na jeho záda a zadek, ten stiskne a silou si ho k sobě přitáhne, takže se jí rozkrokem otře o její.

Smála se už cestou k domu, tohle je prostě neskutečné, ona jako upír se nemůže opít, ale drogy na ní působí, kdo by to byl řekl, že? Nejhorší je, že má uplně otupělé smysly a tak to bude mít Alex o mnoho jednodušší. Toho Willa tam cítí, ne že ne. Ovšem on je často sleduje,takže je možné, že se třeba jen stavil, nebo podobně. Zamíří až ke dveřím, kde začne silně klepat se slovy.. no docela mimo. Ale to je prostě ona. Když pak otevře, vyřítí se na ní pejsek, proto se s ním hned začne vítat. Je strašně ráda, že ho vidí, chundeláče jednoho. Pak už v upíří rychlosti, aby si jí Alex nevšiml vystoupá nahoru a hned se začne přehrabovat ve skříni, to už ale na ní promluví a tak se lekne a otočí se na něj. ,,Zlato" Usměje se na něj a kriticky si prohlédne své oblečení. No spíše jen spodní prádlo. ,,To se tak prostě stalo" Zasměje se a v upíří rychlosti je u něj a narazí ho na stěnu. Rty se přitiskne na jeho a vášnivě ho políbí, než se odtáhne a nevinně se usměje. ,,Chyběl jsi mi" Zasměje se, tak nějak se snaží zakecat, proč je jen ve spodním prádle a on se naštěstí neptá.

Z parčíku se vydá kam jinam, než domů. Ve stavu jakém? Usměvavém, nevědomém a do háje ve spodním prádle, ale to už je jen taková maličkost. Která jí vlastně ani nedochází. To že se na ní ženy dívají jak na magora a muži naopak slintají, to už raději taky nekomentuje. Celou cestu vlaje, spíše jako by létá, hopská si. Když už z dálky uvidí dům, tak se jen zastaví a zasměje. ,,Domove, sladký domove, jak jen jsi mi chyběl" Zapěje, bůhví proč se jí chce dnes tolik zpívat. Ale to je ona. Už když se blíží k domu, tak cítí jen nějaké divné pachy, především od krve. Ale nějak to neřeší, stále se usmívá. Ono pach krve je vesměs obvyklé, co cítí, oba s Alexem jsou upíři, takže na tom není nic špatného, nejspíše jen někomu ublížil, nebo se netrefil do pusy a ukáplo mu při pití pár kapek. Jo tomu se musí zasmát, je to vtipná představa a proto se směje. Alex už musí z dálky poznat její smích. Je prostě nezaměnitelný. Pomalýma krůčkama příjde až k domu a silně zaklepe. ,,Děťátka kůzlátka, otevřete svá vrátka" Zasměje se, proč na ní to brko působí jak na lidi alkohol? Možná proto, že alkohol na ní vůbec nepůsobí, jak vtipné. Možná ani kvůli tomu všemu si nevšimla Willa, ale cítila ho tady a to je důležité. Až se z toho všeho dostane, tak bude zkoumat, co tady dělal. Teď se ale potřebuje dostat domů. Stiskne kliku a světe div se, ono je otevřené. A tak vstoupí. Odloží kabelku na botník a přiběhne k ní Bond. ,,Miláčku ahooj, tolik jsi mi chyběl" Přidřepne si a nechá si olizovat tvář. ,,Dával jsi pozor na páníčka??" Mluví s ním, jakoby nic. ,,A kde ho vůbec máš??" Zeptá se a vstane, trochu zavrávorá a chytne se zdi. Neměl by jí vidět takhle a proto volí útěk, upíří rychlostí do pokoje a doufá, že jí nějak nepřistihne.

Její šaty se jí líbí, jestli s tím má problém, tak je to pouze jeho problém a ne její. A jí je to teď rozhodně šumák. Je spokojená a stále se usmívá, tenhle stav je naprosto úžasný. Krajky jsou u ní na denním pořádku, ne šaty, ale spodní prádlo, bez toho by prostě nevyšla. Ona a krajky, jo kdo jí zná, tak moc dobře ví. ,,Ale mohla" Řekne mu a trochu pozdvihne nosánek, jo opravdu by mohla být anděl, vždyť je tolik hodná. Pak už teda uzná, že by jí tam mohl hodit, ale bez šatů. Začne se mu dobývat pod jeho triko, už jen ten dotek na jeho kůži je v tomhle stavu hodně uspokojující. Jakmile jí postaví na zem, trochu nadzvihne ruce, aby jí mohl vysléct šaty, ale on jí je roztrhne! ,,Nevím, jestli by nebylo lepší je namočit" Řekne trochu smutně, když už vidí, že se válí na zemi, cáry. Jo bála se je namočit a teď je nemá vůbec. Nejhorší je, že se na něj nedokáže ani zlobit, protože se jí chce smát. A tak se směje. Ruce svěsí dolů a chytne si je někde v úrovni kalhotek a sleduje ho, jako malá holka. Vidí jeho pohledy a byl by blázen, kdyby se mu nelíbila. Při jeho další větě se na něj zazubí. ,,Ty si myslíš, že tvé triko přežije??" Zeptá se ho tajemně a když si jí přitáhne a drží za bedra, ona mu položí ruce na jeho hruď. Je to, jako by ho od sebe chtěla odstrčit, ale není to tak, pouze jen zkoumá dotekem jeho tělo. ,,Kdyby jsme se prali, neměl by jsi šanci" Upozorní ho a jak tak drží to jeho triko, má opravdu chuť mu ho roztrhnout, ovšem přijít domů jen ve spodním prádle? Jo to by nebylo dobré. Proto mu rukama jede dolů a zajede přímo pod triko. Pak už mu ho sune nahoru a převleče mu ho přes hlavu. (Pokud se brání, tak mu ho prostě roztrhne!:D). Jeho zavrtávání do její hlavy či co to bylo jí bylo příjemné. Možná je to jen tímhle stavem, ale stále se usmívá a pak už si ho přitáhne zpět k sobě, rtama sjede na jeho krk a jazykem přejede po rance, kde byla před chvílí zakousnutá. ,,Jdem na to?" Zeptá se hned jak se odtáhne od rány a modrýma očima se mu zadívá do jeho, jak jinak než s jemným úsměvem. Pak jí ale něco trkne do hlavy. Co to tady sakra dělá, když má doma chlapa? Ne, tohle musí skončit, i přes to, že je tak zkouřená, Nia jí přitahuje a kdyby to tak pokračovalo dál, tak už by se neovládala. ,,Promiň já.. Musím už jít" Zabrble a odtáhne se od něj. Z lavečky si vezme svojí kabelku, ze které vytáhne papírek, na který načmárá telefonní číslo a dá mu ho. ,,Klidně se mi pak ozvi, budu ráda. A děkuji za vše, tohle byl super den" Řekne mu upřímně, takhle jí nebylo opravdu dlouho. Pak už se vydá domů, ani si neuvědomuje, že je vlastně jen ve spodním prádle.

-->Domů

// Taky zasahnu, nevidím důvod, proc by nemohl chytit kulku? Je to upír, ti mají rychlejší reakce a to tak, že hodně. Já si myslím že to zase tak nesmyslne není a nejde jen o to, že jde o Alexe, napsala bych to takhle ke každému, jen me to zarazilo :)

Zamračí se na něj, na to jeho bla bla bla bude za chvíli opravdu alergická, ale v téhle chvíli je jí to naprosto jedno, je zkouřená a spokojená. Jo není to vůbec špatný život. Přijde jí, že může vše a nic není zakázané. Drží se jeho pevného těla, konkrétně jeho ramenou. Zkusí to teda jinak a začne ho přemlouvat, ať jí pustí na zem kvůli šatům. Už po jeho prvním pohledu ví, že to je opravdu chabá výmluva. ,,Ale tyhle se mi líbí" Zaprotestuje stejně přece jen a ukradne si pro sebe jeho čepici. Jo je sexy i bez ní. Pak zavalí, opět nějakou strašnou hovadinu. Zadívá se na něj, jako pakošek, prostě nechápavě. ,,Hele kdo říká, že nejsem anděl" Zamrká na něj. ,,Pegas ne, koníčky ne" Zavrtí vzpurně hlavou. A upír je, to prostě nemusí komentovat, že. Podívá se na fontánku a pak zpět na něj. ,,Zbav mě aspoň těch šatů sakra" Zasměje se. ,,A i sebe, protože jdeš se mnou" Řekne mu rozkazovacím tonem a s úsměvem na rtech, čepku mu vrátí na hlavu a začne se mu dobývat pod triko.

,,Mám i jiné přednosti, než jen zadek" Zachmuří se na něj a na chvíli to vypadá, že se možná i urazí, ale to by to nebyla ona, není urážlivá. A i kdyby, muselo by to být rozhodně něco více, než jen taková blbost. Usmyslel si, že jí odnese do fontánky, no tak to ne! Začne se mu cukat a řekne něco jako varování. ,,Ale tohle není to létání v pravém slova smyslu" Brble jedno přes druhé a směje se u toho, tohle se jí líbí, ta bezprostřednost, kterou získala díky brčku. Takhle by se asi jen tak nechovala, je jí to všechno jedno a stále se jen směje. ,,Jsi velice milý pomocník" Zasměje se opět a nějak se u ní ocitne jeho ucho. Ano slyšel dobře, chce postavit na nohy, ale on to vše překroutí. ,,Neee, takhle to nebylo!!" Upozorní ho nespokojeně, když úplně překope její větu. Její cukání jí není nic moc platné, je to chlap a má svaly a sílu, no bezva. ,,Zničíš mi šaty" Udělá smutný obličej, ale moc dlouho jí to jako vždy nevydrží a spíše se začne smát. Za trest mu sebere čepici, stejně chtěla vidět, co pod ní vlastně má. Natáhne ruku tak, aby na ní nemohl dosáhnout a nevinně se na něj culí. ,,Křídla jsou můj dávný sen, zkouším létat každý den" Zapěje nějakou blbost, co jí právě napadne, proč jen má na ní ta tráva takový dopadek?!? Se pak bude stydět!