Příspěvky uživatele
< návrat zpět
Jen jsem se souhlasně pousmál a vešel zpět do domu. "Jistě, přece tě tu nenechám takhle...ještě bys mi tu svými mokrými vlasy udělala vnitřní bazén" usmál jsem se a vedl jí do koupelny, kde jsem jí podal jeden bílý ručník. Nejdřív jsem se nějak osušil a pak se snažil co nejvíc vysušit i své vlasy, které jsem si následně ještě prohrábl rukou, aby získali lepší tvar. No lepší to teď nebude pomyslel jsem si, když jsem viděl výsledek v zrcadle.
,,No vlastně jsem ani nevěděl, co bych od tebe mohl čekat" odvětil jsem, spíš jsem se bál toho, že se mi to nebude líbit, ale když to vezmu kolem a kolem, tak jsem mohl dopadnout ještě mnohem hůř. Za její nepatrné pomoci jsem se vyhoupl ven z bazénu. Přece jí nebudu přání v pomáhání, když se sama nabízí.
,,No to věřím" ušklíbl jsem se a zvedl se k odchodu.
,,Už zase ty léta praxe...ale tentokrát je to asi víc na místě" uznal jsem a lokty se opřel o okraj bazénu, ale tak abych se díval na ni. Čekal jsem, co nakonec vymyslela.
,,Masáž?? To jako vážně? trochu překvapeně jsem se na ni podíval. Pak jsem se nad tím zamyslel a dodal,, No tak fajn..stejně nemám na výběr" možná dokonce trochu vítězně jsem se na ni usmál.
Ani jsem neměl žádnou taktiku, prostě jsem jen plaval co možná nejrychleji. Asi tak v poslední třetině celkové délky bazénu kolem mě proplavala. Snažil jsem se jí dohnat a hned poté, co se ona vynořila u cíle jsem tam doplaval také. Ani nevím, proč jsem tentokrát potlačit veškeré nutkání jakkoli podvádět.,, Ale musíš uznat, že to bylo těsně.." pousmál jsem se poté, co už jsem si byl jistý, že nebudu mluvit tak hrozně zazadýchaně.
Sledoval jsem ji, jak urputně přemýšlí a na okamžik trochu znejistěl.,, Tak fajn.." usmál jsem se. Teď už jsem přece couvnout nemohl. Přesunul jsem se vedle ní a chvíli váhal nad odstartováním. Nakonec jsem to odstartoval klasicky 3, 2, 1..teď a vystřelil dopředu. Alespoň jsem se nechtěl vzdát bez boje.
"Byl to tvůj nápad tak si stanov podmínky jaký chceš" pousmál jsem se. Tentokrát jsem celkem riskoval, protože upřímně je možná i víc než 50% šance, že Lott vyhraje. Ona vypadala jako opravdový vodní živel, což já rozhodně nebyl. Na druhou stranu, já se nikdy nevzdával a navíc by to mohlo být zajímavý. "Ty mě těma svýma přípravama normálně začínáš děsit" zasmál jsem se, trochu mi připomněla profesionální závodníky.
Ani jsem nad tou výzvou nemusel přemýšlet. "No tak fajn" významně jsem se usmál a nasadil takový výraz hráče. "Nemám se čeho bát..hlavně pokud o nic nezávodíme" usmál jsem se. Měl jsem rád výzvy, tak i sázky a všeobecně jakékoli hazardní hry, takže jsme ani neměl důvod nesouhlasit.
Zasmál jsem se. "No právě a to si přece nemůžu dovolit" podotkl jsem a naklonil se k ní. "Zkazilo by mi to reputaci" šeptl jsem jí do ucha a zase se vzdálil na své původní místo.
Pobaveně jsem se usmál, tuhle reakci jsem čekal, ale zároveň se tomu nijak nehodlal bránit. Koneckonců vždyť to by bylo uhohý, takže i já jsem schytal plný příval vody. Potřásl jsem hlavou a zadíval se na ni.
Pousmál jsem se a doplaval k ní. "Tím si nemůžu být tak jistý, bloncky bývají ukecaný" popíchl jsem ji a vzhledem k tomu, že mi její poloha momentálně vyhovovala, neboť se nemohla ani bránit rukama, lehce jsem na ni stříkl vodu. Možná by mi to vážně občas pomohlo, ale to by znamenalo vrátit se ke svému bývalému já a tak se dokážu chovat jen výjimečně v přítomnosti opravdových přátel.
"Téměř správně, spíš si ho ještě neobjevila..což je teda dost udivující" odvětil jsem. Na chvíli jsem se k mému překvapení i já potopil, ale hned nato zase vyplaval. Zakašlal jsem, přece jen jsem to moc nečekal, a pak se musel zasmát.
"Jo to je možný, ale takový já prostě jsem..většinou" odvětil jsem. Dobře jsem věděl, že mi nenucený úsměv sluší mnohem víc, ale já si ty svoje poznámky prostě nemohl odpouštět. Ponořil jsem se do vody a volně začal plavat směrem k ní.
"Musim uznat, že už nejsou tak dokonalý, ale s tvým tvrzením souhlasit nemůžu" ohradil jsem se a tak nějak automaticky jsem si rukou prohrábl vlasy. "Moje osobní kouzlo není určováno jen vlasy víš" dodal jsem.
Neznatelně jsem se ušklíbl nad její marnou snahou. Tuhle "hru" jsem moc dobře znal a také že jsem se do ní zapojil, ale samozřejmě mnohem opatrněji, vážně jsem jí nechtěl utopit.
Pobaveně jsem se pousmál a vzápětí skočil taktéž šipkou do vody. Vyplaval jsem jen kousek od ní.
"To se mám bát vody ve vlastím bazénu?" ušklíbl jsem se. Voda byla fajn, přinesla mi potřebné osvěžení, které mi po tomto dni vážně přišlo vhod. Vlastně jsem ani nečekal, že se zrovna díky vodě budu moct tak odreagovat.
Chvíli jsem ji pozoroval a pak se obrátil k bazénu. Jak si sčesala vlasy do culíku připomněla mi tím jednu nemilou věc a sice, že poté už můj účes nebude vypadat tak bezchybně. „Jdeš nebo sis to snad rozmyslela..?“ ušklíbl jsem se na ni, když jsem zastavil na okraji bazénu. I když ještě letní sezóna nebyla, bazén byl udržovaný skvěle, přeci jen, jeden nikdy neví že.
Pousmál jsem se, vlastně to bylo dobře, pořád lepší hyperaktivní než líná. Někdo by možná mohl říct, že jsme blázni, když se v tomhle počasí jdeme koupat. Nebylo nějaký velký teplo, ale jakožto upírovi ještě s magií ohně mi to rozhodně nevadilo.
Chvíli mi trvalo, než jsem od ní dokázal odtrhnout pohled a sám si začal sundavat kalhoty. Okamžitě mě napadlo, že bych jí do tý vody prostě shodil, ale toto nutkání jsem prozatím potlačil a jen si ji s úsměvem prohlížel.
Na okamžik jsem lehce svraštil čelo. "Já a něčeho se štítit? Nepravděpodobné" sebevědomě jsem se pousmál a znovu si ji zamyšleně prohlédl. "Ty úplně hoříš nedočkavostí" ušklíbl jsem se.
"Račte mě následovat" pousmál jsem se a šel k bočnímu vchodu. Cestou jsem si sundal tričko a pohodil ho na sedačku venku na terase.