Příspěvky uživatele

Na chvíli jsem úplně vypnul, přestal jsem ji vnímat a podařilo se mi usnout. Bingo! Bohužel ne nadlouho, nato jsem měl až moc lehké spaní a ona dělala až příliš hluku. Možná bych ji měl vážně radši probudit pomyslel jsem si, ale dřív než jsem to mohl udělat, tak se probudila sama od sebe. Oddechl jsem si a přestal to řešit, jelikož jsem nevěděl, jak teď vypadá, jak se cítí. No očividně to nebyl jen tak nějaký špatný sen, vzhledem k tomu, že vstala a šla ke dveřím, tudíž se potřebovala projít. Pozoroval jsem ji a ani nečekal, že by se zastavila a ještě se ozvala. Nejspíš to prostě beru ze svého pohledu. Nad její otázkou jsem se musel pousmál, i když ona to nejspíš neviděla. "Ne, leda, že by tohle byl jen trochu deprimující sen" odvětil jsem šeptem a čekal, co řekne a kam vlastně jde.

Když se zase přesně podle mého očekávání odtáhla, už jsem měl na jazyku nějaká slova, jak bych si ji mohl dobírat, ale nakonec jsem neřekl vůbec nic a radši zůstal zticha. Pak už to ani nemělo smysl. Já jsem zůstal pořád v té samé poloze, neboť jsem věděl, že stejně ještě jen tak neusnu tak nemá smysl se někam přetáčet. Lott měla očividně větší štěstí než já a po chvíli se jí podařilo usnout. I když to asi není zas až tak závidění hodný spánek. Já jsem měl nějaké sny jen ojediněle, takže jsem to moc nemohl posoudit. Uvažoval jsem, jestli jí nemám probudit, jestli to není nějaká noční můra, ale na druhou stranu, pokud je to jen nějaký obyčejný sen, tak to nemá smysl...ať je to jak chce pořád je to jen sen a já rozhodně nejsem žádný zachránce, takže jsem nic nedělal.

Uvažoval jsem, jak dlouho tady asi tak budu takhle bez pohnutí ležet. Už v době, kdy jsem byl ještě člověk se mi nikdy příliš nedařilo usnout, nikdy jsem nebyl ten typ člověka, co se vrátí unaven do postele a po chvíli už spí. U mě byly probdělé noci na denním pořádku už tenkrát a od doby, co jsem upír, jsem jen málokdy navštívil postel za účelem odpočinku. Jestli hned nezměním téma svých myšlenek, tak se asi brzo zblázním prolétlo mi hlavou. Brzy nato jsem zaregistroval pohyb a uvažoval jestli nemám radši dělat, že už spím. Zatím jsem se tohoto plánu držel a čekal, co bude dělat. Když přitiskne své rty na ty mé, věnuju jí onen polibek. No polibek, spíš by se to dalo tak trochu přirovnat puse na dobrou noc.

Zpozoroval jsem její reakci a vůbec se jí nedivil, jistě to nebyla odpověď, kterou si přála slyšet, ale já se zkrátka jen tak nezměním. Dál už jsem slovně neodpovídal, tohle vážně nebyl zrovna můj šálek kávy, jen jsem se upřímně usmál. Možná ten úsměv tak trochu vyjadřoval i to, že i já jsem vlastně rád, že tu jsem...a možná taky ne, možná už zase jenom moc přemýšlím.
Souhlasně jsem s úsměvem přikývl a sledoval ji. Jakmile zhasla světlo, my si lehli a po chvíli oba ztichli, byl to jak signál pro spuštění veškerých mých myšlenkových pochodů. Dobře, možná to nebyl úplně nejlepší nápad, co jako budu dělat teď? Zírat do stropu a přemýšlet nad tím, jaký dělám neustále kraviny? uvažoval jsem.

„Ježiši a to jsi to nemohla říct dřív“ zasmál jsem se, no ok, momentálně to moje zábavná část už asi taky vzdala. „Ach ták..“ dodal jsem, když jsem se dozvěděl pravdu a už to dál nijak nerozebíral. Chvíli jsem váhal, než jsem jí odpověděl ohledně toho úsměvu, respektive vybíral jsem způsob, jakým odpovědět. Nebylo to prvně, co jsem to slyšel a sám jsem to o sobě věděl, ale bůh ví proč mi to od ní přišlo nějaké až moc skutečné. Nakonec to ale stejně bylo jedno, protože jsem zvolil klasiku. „No jo už jsem to párkrát slyšel, tak na tom asi něco pravdy bude“ pokrčil jsem rameny. Nechtěl jsem se moc zaobírat nějakými upřímnými rozhovory s ní, už takhle je to celkem risk.
Možná trochu pobaveně jsem se na ni podíval. „Divné, jo to je celkem trefný, leč kdybych tu nechtěl být, tam tu asi nejsem ne?“ ujistil jsem ji.

„Tak to jsem si oddechl..mimochodem, to si běžně kupuješ pánská trička?“ zeptal jsem se a stále tak trochu nerozhodně a váhavě postával na kraji postele. Pobaveně jsem se usmál nad její další jakoby výzvou, než jsem odvětil prosté "Jo, asi bychom měli..". Pozoroval jsem její počínání, zatímco já stále ještě stál na svém místě, ale nakonec se taktéž mile usmál. "Fajn" rezignoval jsem, přešel na druhou stranu postele, odhrnul peřinu a uvelebil se do takového polosedu.

Notnou chvíli jsem pozoroval dění kolem sebe, než jsem se rozhodl zajít kam jinam než k baru. Jasně, byl to ples, takže bych asi spíš měl jít a oslovit první holku, co se mi přimotá do cesty a vzít ji na parket, ale zatím jsem se do tance nijak zvlášť nehrnul a už vůbec ne sám od sebe. Cestou jsem potkával spíš ty neznámé lidi než ty známé, i když skrz masky se to poznávalo hůř, takže jsem se orientoval spíš podle pachu. Šel jsem přímo ke kýženému místu, což znamenalo skrz všechny ty tančící lidi, kteří mi jen připomínali, že jdu úplně špatným směrem. Nakonec jsem se uvelebil u baru, objednal si sklenku bourbonu a opět začal pozorovat své okolí, jestli neuvidím někoho zajímavého. Všiml jsem si Lott tančící s nějakým individuem a nějaké dívky, co tam tančila tak nějak sama. Bože já jsem fakt gentleman.. pomyslel jsem si.

Na její další slova už jsem nijak zvlášť nereagoval, jen koutky úst se mi stočily v náznak úsměvu. Teď už vážně nemělo smysl to moc řešit, takže jsem se na sebe před odchodem letmo podíval do zrcadla a následoval ji zpět do pokoje. Chvíli jsem ji pozoroval, než jsem se vydal hledat své trenky. Když jsem je našel, odložil ručník a oblékl si je, podíval jsem se zpět na Charlotte, která mezitím ze skříně vyndala i jedno pánské triko, a musel se pousmát. „Koukám, že jsi vybavená“ konstatoval jsem a oblékl si ho.

Chvíli jsem ji téměř bez pohnutí pozoroval a oddechoval. Když se mě znovu zeptala, jak to bude s mým přenocováním, opět jsem začal dávat dohromady všechny pro a proti. Pořád jsem byl sice zastánce toho názoru, že to není úplně rozumný, ale na druhou stranu teď už je to asi celkem jedno. „Noo…tak fajn. Jestli to teda vůbec tak chceš“ řekl jsem a uvažoval, kolik je vlastně hodin. O maškarní už jsem taky něco slyšel, takže je možnost, že se tam opravdu potkáme. „Možná jo..“ pousmál jsem se. Chvíli jsem ještě stál pod sprchou, pak jsem vyšel a popadl druhý ručník. Osušil jsem si celé tělo včetně vlasů a omotal si ručník kolem pasu.

Celou dobu jsem nedělal téměř nic, jen si vychutnával každičký její dotek. Zákonitě musí po každé akci přijít nějaké reakce a ta na sebe nenechala dlouho čekat. Opět jsem začal dýchat přerývaně, pln napětí a nedočkavosti a musel jsem uznat, že jí to šlo vážně dobře. Sice jsem pořád nechápal, kde se v ní vzalo tolik odhodlání a snahy, ale to tak nějak nebyla moje starost. Cítil jsem, že už zanedlouho budu a ona to jistě poznala taky, takže po chvíli jsem opravdu znovu vyvrcholil. Na okamžik jsem se cítil jako v sedmém nebi.

V jednom okamžiku jsem měl ještě vše pod kontrolou, měl jsem dalo by se říct tu trochu výhodnější pozici a v tom dalším už jsem stál natisknutý ke stěně já, zkrátka kouzlo upíří rychlosti. Nechal jsem ji při její činnosti a sám se věnoval jejím rtům alespoň do doby, než se s nimi vzdálila od těch mých. Když už klečela, tak nějak automaticky jsem ji pohladil po vlasech, no spíš tak, jak to vzhledem k tomu drdolu šlo. Neměl jsem důvod vzdorovat, proč taky, vždyť to bylo pomalu lepší než předtím, ale stejně jsem měl v hlavě otázku, jestli je to dobrý nápad.

Vycítil jsem z ní tu energii, ten chtíč a začal ji líbat stejně ne-li ještě s větší vášní, touhou a dychtivostí. Nohu jsem jí zvedl až skoro do úrovně mého pasu a znovu jí přejel po stehně, než má ruka znovu zakotvila v podkolenní jamce. Druhou rukou jsem ji hladil po bocích, občas přejel až prsům. Pomalu jsem nechápal ani sám sebe, místo toho, abych odsud co možná nejrychleji vypadnul, tak dělám pravý opak. Takhle se přece nechovám a navíc to pro mě vůbec není dobrý.

Najednou jsem stál přímo pod tím proudem vody což znamenalo, že moje vlasy jsou definitivně zničený, ale zatím jsem to neřešil, zatím to bylo v pohodě…respektive bude to v pohodě do doby, než se uvidím. Znovu jsem ji začal dravě líbat a ruce jí dal kolem pasu. Nakonec jsem udělal pár menších krůčků vpřed a donutil ji tak couvat, čímž jsem ji natlačil na stěnu. Jednou rukou jsem přejel přes zadek a stehno a mírně tuto nohu zvednul. Sakra co to zase dělám.. prolétlo mi hlavou, ale stejně jako všechny ty předchozí myšlenky i tuto jsem rychle odehnal.

Pozoroval jsem ji a nutno říct, že to byla opravdu pastva pro oči, takže jsem ani nedělal nic jinýho, na chvíli jsem ani nic jinýho nevnímal. Když sáhla pro sprchový gel po druhé a ze začátku trochu nejistě začala mýt mě, neprotestoval jsem. Její doteky byly příjemné a já na sobě zpozoroval mírnou změnu v dýchání, začal jsem dýchat neklidně, nejistě, jakoby s nějakým nejasným očekáváním. To lehké napětí, které mezi námi celou tu dobu je, bylo zřejmé.

Moc dlouho jsem neváhal, přece tam nebudu stát jak tvrdý Y, a vešel za ní, přičemž jsem za sebou zavřel dveře od sprchového koutu. Stál jsem jakoby z boku za ní a rukama se natáhl k tekoucí vodě, abych si mohl opláchnout obličej. Jako odpověď na její slova jsem měl okamžitě na jazyku něco ve stylu „Já vím“ vždyť já jsem přece skvělý, ale neřekl jsem to. „Taky se mi to líbilo“ řekl jsem s úsměvem místo toho.