Nathaniel Bonneli -

(vzkazy posílejte na jméno: Nathaniel-Bonneli)

FACECLAIM: Ben Barnes
BYDLENÍ: DOMEK
Další charakter: Maxwell

JMÉNO, PŘÍJMENÍ:

Nathaniel Bonneli

POHLAVÍ:

Muž

DATUM NAROZENÍ:

1.11.1882 (Proměněn byl, když mu bylo 31 let)

ZAMĚSTNÁNÍ:

nezaměstnaný

PARTNERKA:

nemá, jen sovu "matku" s níž se ovšem dlouho neviděl

RODINA:

Biologická matka - Nathaniel ji nikdy nepoznal a ani jeho otec o ní nikdy nemluvil. Kdysi dávno ještě za lidského života v ranných letech dospívání se mu doneslo, že šlo nejspíš o nějakou prostitutku, která donesla Nathanielovu otci dítě v košíku coby otci a pak se vytratila. Potvrzené však nikdy nic neměl a ani již nemá šanci se cokoliv o této osobě dozvědět - fakticky ho to už ani nezajímá.

Biologický otec Ben O´Farell - otce Nathaniela vychoval a nebo se o to alespoň velmi důsledně snažil. Od útlého věku jej chtěl vést k víře v Boha a hodnotám křesťanství. Dětství Nathaniela nebyla žádná procházka růžovou zahradou bez ohledu na někdy až zoufalé snahy jeho otce. Protloukali se těžce a nebylo nijak nepochopitelné vzhledem k po měrům, ve kterých žili, že neměl Ben O´Farell dost prostředků, aby Nathanielovi zajistil alespoň základní vzdělání. Po zjistění, jaký brutální násilník a ochlasta se z jeho syna stal, jej zaputil, zřekl se jej, prohlásil jej za syna pekel a vyhnal na ulici. Jen pár týdnů poté jej zabili lapkové na rozcestí cest v lesích nedaleko původního Nathanielova rodiště.

Upíří matka Karaina Bonneli - velmi stará upírka s věkem nad 600 let, která si Nathaniela vybrala mezi ostatními lidmi coby svého potomka a jistý materiál z něhož se pokusila vytvořit ideál upíra podle své představy. Nathaniela nejprve zajala, dlouho věznila, systematicky učila milovat násilí a bolest a jakmile jí docela podlehl (jak v ideologii tak jako ženě a vězniteli), proměnila jej. Své snahy ovšem přehnala a místo ideálu upíra z něj stvořila cosi, z čeho začala mít postupem času sama strach. Proto Nathanielovi namluvila, že se na nějakou dobu jejich cesty rozejdou, aby se naučil žít jako upír sám. Ve skutečnosti jej však opustila, protože jej nedokázala sama zabít, ale na druhou stranu již s ním ani zůstat nezvládala.

RASA:

upír

ZAJÍMAVOSTI:

Největší zajímavostí Nathaniela je jeho fascinace v bolesti jak své, tak obětí. Naprosto podléhá vlivu svojí stvořitelky, jíž považuje za dokonalou ženu a až bohyni. Neustále si s něčím v rukou pohrává velmi omalým pohybem rukou, kde si cíleně pěstí dlouhé nehty zabroušené do špičky, jimiž občas trýzní svoje oběti. Skrývá je pod černými koženými rukavicemi. Celkově u něj převládá spíš temný styl oděvu a to proto, že se to líbí především jeho matce Kaiře. I velmi krátce rostoucí vous nosí čistě pro její přání stejně jako rozpuštění hnědé vlasy sahající mu až k lopatkám. Na krku nosí malý kožený váček visící na stejně tak koženém řemínku s trochou hlíny z místa svého zrodu. Je posedlý hřbitovy, hlubokými lesy a výškami na střechách, kde dokáže pozorovat měsíc celé hodiny.

VÝŠKA:

Vysoký

TĚLESNÁ STAVBA:

Štíhlý, osvalený

POVAHA:

Nathaniel by se dal nazvat spíš dílem, než obyčejnou byť upíří bytostí. Jeho já bylo cíleně vybráno k tomu, aby se jej matka pokusila změnit jeho stvořitelka v něco, co považovala za ideál upíra. Již samotný základ jeho povahy je šílenec vyžívající se v násilí. Nicméně dlouholetým působením Kairy se z něj stalo něco daleko horšího. Pod příjemným a téměř nikdy neutuchajícím úsměvem se v něm skrývá hluboká facinace utrpením a křikem obětí. Dokáže se chovat velmi dvorně, příjemně, vést dlouhé diskuze, dvořit se, ale to je všechno jenom divadýlko zakrývající jeho skutečné já. Čas od času se vyžívá i ve své vlastní bolesti, pokud mu je poskytována s láskou a jemně především od své matky, se kterou má ovšem velmi volný vztah založený čistě na vzájemné náklonnosti bez potřeby druhého jakkoliv vlastnit. Nedokáže si odpustit marnotratnost a radosti z drahých a luxusních předmětů vlastně jakéhokoliv druhu. Často si s něčím pohrává v rukou a vlastně neustále šeptá. Občas mluví sám se sebou a působí, jako by v něm byly dvě osobnosti, které jsou ovšem jedna zvrácenější než druhá. Občas se v něm mihne krůpěj lidskosti, ale za tu je zvyklý se spíš stydět. Převládá agrese, touha po zábavě, neustálý hlad a potřeba společnosti, kdy svou oběť často nejdřív poznává, získává si její důvěru a pak si s ní hraje všemožným způsobem, než ji lapí a pak někde zabije. Zvířecí krev mu příliš nechutná, ale je nucen v této době po ní sahat až nepříjemně často. Přeci jenom nyní není tak snadné zbavit se těla a nezanechat žádné stopy. Proto si zase tak často žádnou oběť nenachází a je to pro něj opravdu svátek, pokud k něčemu takovému dojde – případně vyhledává takové, které nemusí zabít a stanou se něčím jako jeho pravidelnými dárci s jistými výhodami. Celkově působí klidným dojmem, dokud se nerozčílí. Pak se jeho chování stane nekontrolovatelným až výbušným. Stvůru v sobě nemá potřebu kdo ví jak ovládat. Naopak ji považuje za dar o matky, jehož si cenní a váží do dnešních dní.

Optimista	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Pesimista	▬▬	Realista	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Snílek
Energický	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Líný	▬▬	Hodný	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Zlý
Společenský	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Samotář	▬▬	Chytrý	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Hloupý
Extrovert	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Introvert	▬▬	Upřímný	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Ulhaný
Skromný	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Chamtivý	▬▬	Ochotný	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Sobecký
Statečný	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Zbabělý	▬▬	Důvěřivý	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Nedůvěřivý
Ústupný	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Tvrdohlavý	▬▬	Sebejistý	▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬	Nejistý

ŽIVOTOPIS:

Nathaniel vyrůstal jenom s otcem ve velmi nuzných pomínkách. Matku nepoznal. S největší pravděpodobností se jej vzdala a odešla, což mu otec nikdy neřekl. Vlastně vůbec o jeho matce nemluvi a když, tak jenom velmi krátce a neochotně. Až do své smrti tudíž Nathanielovi neřekl, co se stalo, že s nimi matka nezůstala a vzhledem k tomu, že zemřel, tak už se to Nathaniel asi nikdy nedozví. Nathaniel měl šanci navštěvovat jenom několik tříd základní školy. Poté ji musel zanechat a pomáhat otci získávat živobytí. Nikdy mu to neodpustil, ačkoliv to nebyla ani tak moc otcova vina. Právě ze vzteku na celý svět, který byl pro něj plný bídy a občas i hladu, si začal čas od času vybíjet tyto svoje emoce na slabších jedincích – většinou na ženách, které navštěvoval všude možně po různých bordelech. Začal holdovat alkoholu a celkově nasedl na dráhu, která zajisté nemohla nijak dobře dopadnout. Jednou byl jeho otec svědkem – vší té krutosti, které se na možná lehké, ale i tak dívce dopouštěl. Tehdy jej otec proklel, označil za zplozence pekel a vyhnal z domu. Od té doby se Nathaniel protloukal jak se dalo. Živil se především drobnými krádežemi a pokračoval ve své vytyčené cestě, jejíž cíl byl jistě buď kriminál, bídný konec při nějaké hospodské rvačce a nebo odplata některého z pasáků, kterým občas zbil a zprznil prostitutku. Po několika letech Nathanielův otec zemřel. Našli jej v podkrovním bytě nad vetešnictvím až po několika týdnech, kdy se okolím začal rozlévat nesnesitelný puch, což se Nathaniel dozvěděl až po půl roce. Když nalezl listím zavátý neoznačený hrob na místním hřbitově, naprosto jej to zdrtilo. Rodné město Londýn posléze opustil a vydal se na cesty, kde bloumal stále dál a dál bez jakéhokoliv cíle. Jednou si jej všimla upírka jménem Kaira. Nathaniel samozřejmě neměl nikdy tušení, že něco takového jako nadpřirozeno, upíři a vlkodlaci existují. Sice se šířily nějaké řeči, občas příběh a nebo fáma, ale i tak to všechno považoval za výplody lidské fantazie. Upírka jej chvíli sledovala, jak jedná se ženami, jak je krutý, jak je plný nenávisti k celému světu a pak si pro něj prostě přišla do pajzlu, kde se zrovna zpíjel. Probral se až v jejím domě, kdesi ve sklepení, odkud se po příští dva roky nedostal. Kaira byla naprosto šílená a vyžívala se v trýznění obětí. Musel ji při tom sledovat, nicméně nikdy se přímo jeho nedotkla. Někdy jej nechala se ve společné kobce spřátelit s nějakým nešťastníkem a poté jej nutila sledovat vše možné hrůzy, které dotyčnému způsobovala. Nathaniel se jí nejdříve bál, pak ji velmi nenáviděl, ale postupně ji začal chápat, až se do jejích hrátek sám zapojil. Jednou se projevila jeho skutečná povaha maniaka v plné síle. Kaira byla tak potěšena faktem, že se v něm nespletla, že jej hned druhý den přijala za „syna“ a nazvala se jeho „matkou“. Poprvé po dvou letech jej vyvedla v noci ven z podzemí. Navrhla mu, že jej promění v upíra a podrobně odvyprávěla celou svou představu jejich překrásného společného života v duchu její krvavé filozofie. Dala mu den na rozmyšlenou, kdy jej nechala sedět na lavičce za domem. Nathaniel byl již tak zmanipulovaný a poblázněný do pro něj dokonalé ženy schopné nezměrných zvráceností, že neutekl. Naopak pozoroval východ slunce a pak jeho cestu po nebi až do západu, kdy byl již definitivně rozhodnutý nabídku přijmout. Když měsíc vystoupil na nebe, tak jej Kaira proměnila. Jedno mu ovšem neřekla - po přeměně jej omráčila a v rakvi zakopala do země na zahradě svého domu. Probuzení v temnotě, těsném prostoru a plný hladu po krvi bylo pro Nathaniela něco naprosto strašného. Sice se po několika hodinách dokázal s malou pomocí Kairy vyhrabat, ale během toho vlastně docela zešílel. Jistý čas jej matka (jak se jí od té doby říkal) učila jak být upírem podle svých zvrácených představ, utvářela jej k obrazu svému a během toho se stalo z Nathaniela spíš její dílo, než samostatně myslící bytost - dokonale podléhající její vůli a vlivu. Výuka to byla tvrdá a nikdy žádný byť malý nedostatek neprošel bez krutého trestu. Posléze, když si již myslela, že je Nathaniel připravený, jej vyslala, aby si sám vybral a zabil první oběť. V tomto Nathaniel několikrát zklamal. Vždy jej od konečného kroku odrazovala vzpomínka na silně věřícího otce a pocit viny z jeho osamělé smrti. Osudná byla poslední chyba. Vyhlédl si na plese pro vyšší společnost krásnou a mladou dceru majetného měšťana. Vylákal ji stranou od lidí do hlubin lesa, pronásledoval ji, trýznil, občas zranil, ale v okamžiku, kdy ji měl zabít, tak to nedokázal. Nechal ji na místě, kde ji posléze lidé našli a ona jim všechno pověděla. Po návratu do Kaiřina domu dlouho nic nechtěl povědět. Až pod nátlakem se přiznal. Kaira pochopila, že nyní je opravdu zle. Tu dívku měl zabít, protože by lidé mohli přijít lovit ji i Nathaniela. A právě k tomu došlo. Jen tak tak stačili uniknout z hořícího domu a rozlícenému davu, který si přišel pro pomstu. Veškerý majetek byl ta tam a jim nezbylo, než odejít co nejdál to šlo. Jejich cesta vedla do Paříže, kde díky obírání svých obětí a i jiným činnostem znovu brzy získali veškerý svůj životní standart. Nathaniel se do takového života vysloveně zamiloval. Začal se vyžívat ve skupování drahých obleků, vycházkových holí, cenných hodin a vlastně čehokoliv, co v jeho očích značilo luxus a bohatství. Kaira byla ovšem praktičtější. Viděla Nathanielovu marnotratnost a tak se jej snažila vést k tomu, aby se naučil investovat a rozmnožovat peníze. Sice to nebylo snadné, ale i toto jej naučila. Zaměřila se i na jeho vzdělání. Francouština, latina, italština, matematika, historie, filozofie... Zvala k nim domů vzdělané učitele a platila jim nemalé peníze, aby jej pokud možno co nejlépe vyškolili. Stejně tak mu jeho matka pomohla svému potomkovi objevit a posléze i zvládnout jeho schopnost – ovládání větru a vzduchu. Sama Kaira byla obdařena schopností manipulace mysli. Tudíž měla možnost jednoduše se podívat Nathanielovi do mysli a říci mu, jakou schopnost má a i jej krok po kroku vést k jejímu zvládnutí. Kaira s Nathanielem se sice stále navzájem oslovovali matko a synu, ale i tak se během té doby stali spíš životními partnery a druhy. Spojila je hluboká láska a náklonnost vycházející ze společného údělu a fascinace bolestí, křikem a krví obětí. Po více než šedesáti letech, kdy prožili bok po boku, se jejich cesty rozdělily s tím, že je to jen dočasná záležitost. Však součást výchovy potomků by měl být i okamžik, kdy potomek vyletí z hnízda a stane se zcela samostatným. Navíc Nathaniel toužil cestovat a Kaira znovu si prožít nějaký čas o samotě a v naprosté svobodě a bez závazků – byť byly spojené s tím nejmilovanějším v jejím životě neživotě. Od té doby jezdí Nathaniel docela sám a jeho cesta jej dovedla i do Shadowhillu, kde se nejspíš na nějakou dobu usadí, než se mu zase začne chtít pokračovat někam jinam a nebo vyhledat v Paříži svou stvořitelku, kterou naprosto bezmezně zbožňuje, protože ať jsou jak dlouho a jak daleko chtějí od sebe, i tak jsou oba zajisté přesvědčení, že se znovu jednou setkají a prožijí spolu své nekonečné trvání nesmrtelného upířího života.

DOVEDNOSTI:

• SÍLA: 90%