Karin Greene
| JMÉNO, PŘÍJMENÍ: | Karin Greene | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| POHLAVÍ: | žena | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| DATUM NAROZENÍ: | 14.3.1989 (26) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| RASA: | vlkodlak | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ZAMĚSTNÁNÍ: | Knihovnice | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| PARTNER: | nezadaná | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| RODINA: | Otec: Elias, více informací není k dohledání Matka: Megan Greene, narozena 1971, člověk, květinářka Dědeček: Mike Greene (1947-1987), člověk, výpravčí, zemřel na infarkt, pocházel z Irska, od něho mají všichni členové rodiny zrzavé vlasy a zelené oči Babička: Emily Greene, narozena 1949, člověk, důchodkyně/babička, narodila se v Irsku, následně se se svým mužem přestěhovala do Texasu, téže zrzavá Bratr: Mikel Greene, narozen 1989, vlkodlak, barman, dvojvaječné dvojče, mladší | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ZAJÍMAVOSTI: |
~ V lidské podobě její oči nesou zelenou barvu, ale v podobě vlčí se vyznačuje především oční heterochromií (jedno oko má modrou a druhé hnědou barvu) ~ Je přirozeně submisivním vlkem a ve své vlčí podobě je neuvěřitelně drobounká ~ Na nártu pravé nohy má tetování peříčka ~ Je nadšená knihomolka ~ Ráda hraje na klavír ~ Při pohledu na oheň dostává strach, má panickou hrůzu z požárů | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| VÝŠKA: | Malá (160cm a méně) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| FYZICKÁ STAVBA: | Průměrná, normální | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| VZHLED: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Karin je drobnějšího a menšího vzrůstu. Její tělo je hodně ženské a vypadá křehce, téměř se ho bojíte dotknout ve strachu, aby se pod vaším dotekem nerozpadla. Má dlouhé prsty zakončené nehty mandlového tvaru skvěle uzpůsobené ke hře na klavír. Její vlasy dosahují zrzavých odstínů, které se ztmavují nebo zesvětlují v různých ročních obdobích. V létě zasahují do čistě zrzavých tónů, naopak v zimě pak působí spíše jako kaštanové. Její vkus není nijak výstřední, ale převážně elegantní. Často ji uvidíte v dlouhém svetru, jehož rukávy si nejistě popotahuje a v pohodlných džínsech doplněných o tenisky nebo lodičky. Ve vlčí podobě se řadí vzrůstem mezi odrostlá vlčata. Její štěněcí zjev vzbuzuje v každém dominantním jedinci potřebu ochraňovat ji. Vzhledem ke své velikosti se nespoléhá na sílu, ale spíše na moment překvapení a rychlé reflexy. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| POVAHA: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Co říci o Karin? Je to sluníčko. Nakažlivě optimistická, věčně usměvavá, neuvěřitelně sympatická. Od malička byla velmi zvídavá. Potřebovala zkoumat všechno a všechny, nic jí nesmělo uniknout. Neměla ráda, když nevěděla o co jde. A takhle je to doteď. Často ji uvidíte, když něco nadšeně zkoumá nebo se v něčem vrtá. Problém je v tom, že to mnohdy nedokáže dát do původního stavu. Je to takový malý génius, který se snaží přijít na všechno. Rubikova kostka, ježek v mřížích ani jiný hlavolam pro ni není překážkou. Chcete-li ji zaměstnat, dejte jí nějaký logický úkol, hádanku, cokoliv nad čím by si mohla lámat hlavu. Nikdy nic nenechá jen tak, všechno musí dokončit. Čímž se dostáváme k dalšímu bodu její nepříliš složité povahy. Má tolik trpělivosti! Není nic, co by se nedalo nějak zvládnout. Po nějaké době se sice může začít vztekat, ale nevydrží to déle než 5 minut. K problému se následně vrací a dívá se na něj ze všech možných úhlů. Má načteno nespočetné množství knih, proto pracuje jako knihovnice. Nejraději se ukrývá v tiché uličce knihovny a čte si své oblíbené romány. Pokud se chystáte zapříst s ní konverzaci, při tématu knih se vaše snaha setká s úspěchem. Je to téma, o kterém se může bavit hodiny a hodiny, aniž by ji to přestalo bavit. Nadšená knihomolka se v ní prostě nezapře. Jako člověk nebyla nikdy moc populární ani netoužila být středem pozornosti, z čehož vyplývá, že nemá ráda přehnaně velkou pozornost. Před větším množstvím lidí je nervózní, potí se jí ruce a necítí se ve své kůži. Více si rozumí s jedním člověkem, případně malou skupinkou lidí, ve které nehraje moc důležitou roli. Raději sedí opodál, poslouchá a nezapojuje se, dokud není tázána, což z ní dělá naprosto nekonfliktní osůbku cítící se nejlépe v přítomnosti svých bližních. Odjakživa byla plachá a nedůvěřivá. To se ani po její proměně nezměnilo. Vlastně se to ještě zesílilo, jelikož se najednou hrozně odlišovala, to ji děsilo. Nejraději splývá s davem a své názory nemá potřebu ventilovat. Pokud se jí něco nelíbí, buď to dá slušně najevo nebo přijme, co je. S čímž se pojí i to, že se lehce podřizuje většině a nerebeluje. Raději dodržuje pravidla a zákony, je slušná a má úctu ke starším, nadřízeným i dominantním. Jestli měl někdy někdo zájem ji šikanovat, pak si to velmi pečlivě rozmyslel, jelikož nic takového nikdy nezažila. Jakožto dvojče svého bratra měla výhodu svého vlastního ochránce. A že se její bratříček opravdu činil. Nezměnilo se to ani jeho odchodem, takže Karin se s násilím setkávala jen z dálky. Po proměně se stala zcela přirozeně submisivním vlkem a každý dominantní jedinec, v jehož blízkosti se objeví, má nutkavou potřebu ji chránit. Karin se tedy při hrozícím nebezpečí uchyluje k silnějším jedincům a fixuje se na ně. Schovává se za nimi a drží se co nejdále od jádra konfliktu. Sama nejraději všechno řeší v klidu a většinou tím, že sama ustoupí. Ne, že by téhle své výhody nějak zvlášť využívala, spíše je to pro ni přirozený reflex. Cítí-li se v ohrožení, drží se v co nejtěsnější blízkosti jedince, u něhož má jistotu ochrany. Karin nemá vysoké sebevědomí a často věří ostatním, pokud ji nějakým způsobem podceňují. Občas z toho má komplexy. Cítí se slabá a nepotřebná. Je to poměrně citlivá dušička, která se nechává ovládat svými emocemi. Především pak smutkem, strachem a radostí. Všechno prožívá mnohem intenzivněji, a proto jsou její reakce často nepřiměřené. Ale zvyknete si, pokud s ní budete trávit nějaký čas. Pokud hledáte pravého přítele, Karin je tou pravou osobou. Její loajalita nezná hranic a pro přítele by z mostu skákala. Nemyslete si, že se s ní snadno manipuluje, to vůbec ne, pořád se řídí svým zdravým rozumem. Pokud potřebujete vyslechnout, postěžovat si nebo pomoci, je tu pro vás. Karin zkrátka potřebuje být potřebná. Můžete se na ni ve všem spolehnout a pokud jde o tajemství, můžete si být naprosto jistí, že u Karin bude v bezpečí. Klidně si ho vezme až do hrobu. Nezradila by své blízké za nic. I kdyby ji mučili a vyhrožovali, nedovolila by si svým bližním bodnout kudlu do zad. Nemá ale ráda lži a přetvářky. Sama je až bolestivě upřímná a od vás očekává to samé. Pakliže ji zradíte, už s ní nepočítejte. Karin totiž sice odpouští, ale nikdy nezapomíná. A to může být v některých případech problém… |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ŽIVOTOPIS: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Všechno to začalo jedním velkým omylem její matky Megan. Zamilovala se do o mnoho let staršího Eliase, který ji přivedl do jiného stavu a zmizel neznámo kam. Megan řešila několik problémů týkající se hlavně toho, jak uživí sebe i svou budoucí rodinu, kterou měly tvořit dvě děti - dvojčata. Pomocnou ruku jí nabídla babička, která ji nechala bydlet u sebe a slíbila, že se o její děti bude starat, když Megan nebude moci, čímž zabránila Megan v jiných, o něco extrémnějších, řešeních. Když už se zdálo, že všechno vypadá dobře, jedno z dvojčat se rozhodlo, že už dál nechce zůstávat v matčině lůně a chce konečně spatřit světlo světa. Tím nezbedníkem byla právě Karin, díky čemuž se dostala nedlouho potom císařským řezem na svět o měsíc dříve, než měla. A její bráška na sebe také nenechal dlouho čekat. A ačkoliv se tak brzo přihlásila o slovo, byla to tišší dítě. Nevřeštěla jako pavián na rozdíl od svého bratra, který si nenechal nic líbit. A právě tahle malá nedočkavka dostala jméno Karin po babičce, zatímco její bráška byl pojmenován Mikel. Karin byla od malička zvídavá a měla potřebu vědět o všem, co se kde šustne. Byla to živější dítě z nich dvou. Dokázala strávit hodiny a hodiny nad dřevěnou skládačkou a hledat, jestli do dírky zapadne čtvereček, kulička nebo trojúhelníček. Zbožňovala hádanky a hlavolamy. Čím těžší byly, tím lépe. I tak ale trávila mnoho času česáním panenek a ježděním s kočárkem. Její bratr se do jejích her ale nezapojoval. Mnohem radši trávil čas hraním si sám. Katrin mu to neměla za zlé, ale sama se občas vtíravě do jeho her zapojovala. I jí v životě však chyběla mužská ruka. Otcovská autorita i výchova na ni zanechala malé skvrnky, ale ona sama to nikdy nepociťovala. Byla zvyklá na to, že ostatní děti mají tatínky, zatímco oni mají v rodině samé ženy. Když se pak Mikel v pozdějším věku přiznal, že je jiné orientace, Karin to přijala jak nejlépe mohla a ani jednou ji nenapadlo svého bratra odsuzovat. Odjakživa v něm měla onen “mužský vzor”. Nahrazoval jí tak nějak otce. Kdykoliv si na ni někdo dovoloval, Mikel byl první, kdo zakročil. Díky němu byla ušetřena veškerých posměšků i šikany. Byla totiž oproti ostatním nezvykle tichá a raději ustoupila, než aby se s někým hádala. Jednoduše svého bratra nesmírně zbožňovala. Na tom nic nezměnil ani jeho náhlý odjezd z domova. Jakmile se odstřihl od všech, včetně své rodiny, Karin to velice špatně nesla. Mnohokrát probrečela večery kvůli tomu, jak moc se jí stýskalo. Nemohla mu ale bránit. Chápala, že jel za prací. Bylo to pro ni něco nového. Bez svého dvojčete neudělala téměř ani krok a teď? Byla odkázaná sama na sebe. Dávno plnoletá, táhlo jí na 25, měla za sebou úspěšně složenou vysokou školu a nevěděla, co se sebou. Za uplynulý rok, kdy byl bratr pryč se naučila tak nějak osamostatnit a nespoléhat se jen na mladšího brášku, který ji vždycky ochrání. Postrádala ho ve svém životě nejen jako své dvojče, ale také jako muže, ve kterém měla vždycky jistotu. Nikdy si neuvědomila, jak moc na něj byla fixovaná, dokud neodešel. To se utvrdilo rok potom. V den, kdy oslavila své 25. narozeniny zrovna jela se svou nejlepší kamarádkou z velké párty. Nebyla ten typ člověka, který by vymetal kluby, byl to výjimečný a taktéž jediný den, kdy někam s Jessicou jela. Hodiny na palubní desce zrovna ukazovaly 5:49, když vjížděly do lesa a od domova je dělilo jen pár kilometrů. V rádiu zrovna hrála jejich oblíbená písnička a obě měly zbytkový alkohol ještě v krvi. Obě z plna hrdla zpívaly a vrtěly se na sedadle, když jim do cesty vběhl divočák. Jessica s vřísknutím strhla volant ke straně a v plné rychlosti nabourala do svodidel. Auto se několikrát otočilo, dokud neskončilo na střeše. Karin dělilo od smrti jen pár nádechů. Neuvěřitelná bolest jí sužovala hrudník, nemohla dýchat, jen sýpala. Všude byla krev, viděla ji, cítila ji. Ležela na silnici, kam se nějakým neznámým způsobem dostala. Auto znenadání zachvátil obrovský požár. Neviděla do něj, ale bylo ticho, což znamenalo, že je Jessica buď v bezvědomí nebo mrtvá. A potom se to stalo. Nevěděla, zda to bylo zvíře nebo člověk, protože v jednu chvíli to stálo na dvou nohách a vzápětí na čtyřech. Každopádně ji to pokousalo. Pokousalo ji to na několika místech těla a potom to zmizelo. Karin si pamatuje jen zlaté oči, které se zaleskly ve tmě. Probudila se až v nemocnici. Byla dezorientovaná, ale v pořádku. Necítila žádnou bolest. Doktoři říkali, že přežila jen zázrakem. Tvrdili, že prožila klinickou smrt (zastavilo se jí srdce a zemřela, ale znovu se samo rozběhlo). Na těle měla jen drobné modřiny, ale pod roztrhaným a zakrváceným oblečením na ně nečekala žádná smrtelná zranění. První na koho se ptala, byla Jessica. Řekli jí, že tělo Jess se jim nepodařilo najít. Smířila se s tím, že svou nejlepší kamarádku nadobro ztratila. Mnoho nocí se budila s děsivými nočními můrami a křičela o pomoc. Když pak oknem zahlédla mladíka zapalujícího si cigaretu, začala křičet a vzlykat. Třásla se, schoulila se do rohu místnosti a odmítala s nimi mluvit. Pořád opakovala něco o tom, že se jí špatně dýchá, že jí kouř štípe do očí. Poslali ji k psychiatrovi a označili její chování za posttraumatický šok a následky klinické smrti. Udělali z ní blázna. To se ale nepotvrdilo, když nastal další úplněk. Karin to vytáhlo ven a za hrozných bolestí, křupání kostí a vzlyky, nastala její první proměna. Vlastně si z ní nic nepamatuje. Jen to, že se probudila u jezírka blízko domu a všude na oblečení měla krev. Nebyla její, to bylo nejhorší. Vedle ní leželo rozsápané zvíře zbavené masa a kostí. Neměla ani tušení, jakého druhu zvíře bylo, jelikož to z těch cucků nešlo poznat. Nechtěla si ale přiznat, že by to udělala ona. Další proměna se o slovo nepřihlásila několik dní. Asi týden potom ji vyhledala Jessica, o níž si myslela, že je dávno mrtvá. Vysvětlila jí, že je vlkodlak a Karin nyní také. Byla to ona, kdo ji v posledních chvílích proměnou zachránila život. Ona byla ten obrovský vlk se zlatýma očima, ten záblesk vzpomínek. Karin se rozloučila s matkou i babičkou a odjela za prací podobně, jako její bratr. Opustila tak rodný Austin i milovaný Texas a odešla s Jessicou. Přidala se k místní smečce a naučila se žít jako člověk měnící se jednou za čas ve vlka. Objevila dokonce i svou magii větru, o níž neměla ani tušení, že ji ovládá. Nebyla jediná. V jejich smečce byl jeden mladík, který taktéž vládl větrem - Mason. Společně s Masonem poznávali zákoutí své magie a ona ho moc ráda provokovala. Mason si hodně zakládal na svém uměleckém rozcuchu a Karin mu ho vždy rozverně malým vánkem rozfoukala. S Masonem se stali nejlepšími přáteli a vydrželo to po několik dlouhých měsíců. Všechno ale jednou musí skončit. I Karin po roce cítila, že je čas vydat se dál. Opustila smečku a odstěhovala se do malého domku se zahradou. Zajímalo ji, co jí může Shadowhill nabídnout. A jak se ukázalo, tohle městečko má více tajemství, než si myslela… |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| DOVEDNOSTI: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| • SÍLA: 55% |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| • RYCHLOST: 65% |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| • VYTRVALOST: 65% |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| • OBRATNOST: 70% |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| MAGIE: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 |
VÍTR 63%
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 |
KITSUNE 40%
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| INVENTÁŘ: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Diamant: 10 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Smaragd: 0 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Safír: 11 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Perla: 210 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 |
Nestálé semínko - nezasazené |
 | Sluneční semínko - nezasazené |
 | Pepřový sprej Obvykle se na jedno použití zcela vyprázdní, ale tenhle sprej je kouzelný a po prvním použití se opět naplní. Pak je to obyčejný pepřák. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.