Freya Mavor -

Freya Mavor

(vzkazy posílejte na jméno: Freya)

FACECLAIM: Jane Alridge
BYDLENÍ: DOMEK
JMÉNO, PŘÍJMENÍ:   Freya Mavor
POHLAVÍ:   žena
DATUM NAROZENÍ:   23. 08. 1966 (věk zastaven ve 20 letech)
RASA:   vlkodlak
ZAMĚSTNÁNÍ:   hledá si
PARTNER:   nezadaná
RODINA:   Matka ~ Manon Elizabeth Mavor, vlkodlak. (†)
Otec ~ Ezekiel George Mavor, vlkodlak. (†)
Babička ~ Clarisa Mavor, vlkodlak. Momentálně v důchodu.
ZAJÍMAVOSTI:



  Mění se jí barva očí. Její normální barva očí je zelená, ale před bouří a během bouře mívá oči šedo-modré. Specifická je pro ni vůně vlasů a srsti, vždy voní po mandlích a medu. Chundeláč není její domácí mazlíček, pokládá ji za alfu jejich dvoučlenné smečky. Ve vlčí podobě má v kohoutku 133 cm, jako člověk měří 166 cm.
VÝŠKA:   Střední (160-180cm)
FYZICKÁ STAVBA:   Štíhlá, osvalená
POVAHA:     
Freya je velmi milá dívka, ze které přímo srší optimismus a přátelský duch jí taktéž rozhodně nechybí. Je milá, slušná a mnohdy až příliš upřímná s dobrým smyslem pro humor. Nikdy záměrně lidem neubližuje, naopak se se všemi snaží co nejlépe vycházet a pokud to nejde, svěsí ouška a jde raději o dům dál. Nemá zapotřebí vyvolávat zbytečné konflikty, ale jsou dny, kdy se jí to docela podaří díky její upřímnosti. Co na srdci to na jazyku. Toto jí hravě předčí, jelikož se nebojí říci, co si myslí, co má na srdci (vyjma záležitostí lásky). Byla vychovávána slušně a tak se veškerým vulgárním žvástům vyhýbá stejně tak drogám a alkoholu, čím však nepohrdne, je jídlo. Ve své podstatě před ní můžete postavit naprosto cokoliv a můžete si být jistí, že vše s chutí sní. Na jídlo si potrpí ať už na to masité nebo sladké. Ohledně jídla je to podstatně velký sobec a chraň vás ruka Pána Boha, pokud se ho jen dotknete. Můžete si všimnout, že jakmile se byť jen podíváte na její mňamku na talíři, automaticky si přitáhne talíř a nasadí výraz šelmy, která se nedělí. Že jste na tom u ní zadobře, v podstatě zjistíte v okamžiku, kdy je s vámi uvolněná a dokonce vám dovolí si vzít kousek z jejího talíře. Miluje sladké, především co se čokolád od Kindera, ledové tříště a cukrové vaty týče.
Je to takové drobné, milé stvoření, které se z 99 % času usmívá a pakliže se naštve, moc dlouho jí to nevydrží. Výjimka však potvrzuje pravidlo, a pokud se vám podaří jí skutečně naštvat, zváží možnosti a dá vám cennou lekci. Především lidem se moc nevyplatí jí opravdu naštvat, nějak si za těch několik let zvykla, že lidé, kteří vědí o nadpřirozenu, zapomínají, že stále jednají s bytostmi jim nadřazenými, silnějšími a velmi ráda jim připomene, kde je na vrcholu potravního řetězce. To se však stává jen zřídka kdy, spíše ojediněle. Toto je asi jediná její plně zákeřná stránka, jinak je opravdu stoprocentně hodným člověkem, který se nebojí svého osudu. Taktéž je velmi čestná a doposud čistá jako okvětní lístky bílé Lilie. K počestnosti ji vede a zároveň i nutí přísaha jejímu rodu, který jako spousta jejích příbuzných musela podstoupit. To samo sebou neznamená, že se jednoho dne neobjeví nějaký, kterému by se podařilo získat si její srdce natolik, že by třeba i zradil vlastní rod a porušit přísahu. Což nás přivádí k oné části jejího já, kterého se týká i láska a sbližování se s protějšky. Nemá problém s lidmi ani nadpřirozenými bytostmi, jen je obtížné si ji získat a naučit se jí vycházet vstříc, jelikož jakožto zvědavá vlčka, bude strkat čumáček kamkoliv to půjde. Možná nějakého pána bude nevědomky provokovat, jakmile si to uvědomí, je sice většinou příliš pozdě, ale ona se za to na hlavu stavět nebude. Stávají se horší věci.
Optimistka ▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Pesimistka ▬▬ Realistka ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Snílek
Energická ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Líná ▬▬ Hodná ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Zlá
Společenská ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Samotářka ▬▬ Chytrá ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Hloupá
Extrovertka ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Introvertka ▬▬ Upřímná ▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Ulhaná
Skromná ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Chamtivá ▬▬ Ochotná ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Sobecká
Statečná ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Zbabělá ▬▬ Důvěřivá ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Nedůvěřivá
Ústupná ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Tvrdohlavá ▬▬ Sebejistá ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Nejistá

ŽIVOTOPIS:     
Před dávnými časy, v době prvního vlkodlaka a prvního upíra započali kořeny téhle dívky. Její vlkodlačí kořeny se v dlouhé linii čistokrevných vlkodlaků táhnou právě až k prvnímu přímému potomku, prvního vlkodlaka. Čistokrevných rodů ubývalo, nyní je jich opravdu pomálu, ale ten její, za přísných rodem stanovených zákonů a pravidel, přetrval. Spolu s rodem Mavor přetrvalo i několik dalších rodin, které si potrpí na čistokrevnost. Některá pravidla se v rodech ztotožňují, jiná jsou rozdílná. Rod Mavor je znám ve vlkodlačí komunitě jako ti, co se vzdali nesmyslného zabíjení a každý člen tohoto rodu je veden k slušnému vychování a ovládání svého vlčího já. Freya se narodila do rodiny jako jedináček, žádné sourozence nikdy neměla a v hornatém prostředí Oatmanu byla vychovávána svými rodiči a babičkou. Dědeček zemřel mnoho let, před jejím narozením a dle všeho, byl zabit lovci, nikoho z to diny to tehdy nepřekvapilo, čím byl George starší, tím méně se ovládal. Lovit chodíval do okolních měst, aby tak neuvrhl svou rodinu do nebezpečí. Malé zrzavé vlče vyrůstalo poklidně a bylo učeno o její minulosti, často to byla babička, kdo jí vyprávěl staré příběhy z dob, kdy se vlkodlaci a upíři spojili proti zlému čaroději, aby mohli svobodně žít své životy. Babička jí rovněž potajmu vyprávěla příběhy plné lásky, kdy se rasy navzájem mísily, a každému bylo jedno, zda je jeho družka vlkodlak, upír či člověk. Rodiče Freyi se to však nesměli dozvědět neb pro ne byla čistokrevnost rodu vším, znamenalo to pro ně víc než jejich vlastní dítě. Nedá se však říci, že by svou dceru nemilovali, naopak, ale ctili své rody a bylo pro ně důležité, aby jejích dítě přispělo svým osudem do knihy jejich rodu. Tuto knihu, dostala Freya v osmi letech a neskonale si tohoto daru váží dodnes, darovala jí jej babička, která se potajmu jako jediná snažila svému dítěti zařídit co nejlepší a nejnormálnější život. Anastazie, byla vždy velmi vlivnou a moudrou ženou, její vlastní syn jí na úkor své ženy odmítal uposlechnout, aby Freyu nenechali podstoupit přísahu. Leticie, Freyna matka, často brávala svou dceru na návštěvy ke své přítelkyni Susan, jež pár let před ní povila syna, mladého Lorda Estebana. Toto byl další významný rod a Leticie společně se Susan chtěli své rody spojit. Ve Freyiných deseti letech své děti zasnoubili v plné platnosti s jedním z rodových kněží. Freya i to v té době nijak zvlášť k srdci nebrala, nejraději lítala po lese ve vlčím kožichu společně s babičkou a svými přáteli, které stihla za tu krátkou dobu poznat. V téže době, jí bylo babičkou vypovězeno, že se v ní ukrývá magie a je pouhou otázkou času, kdy vypluje na povrch a ona zjistí, kterému živlu vládne. Dvanáct let, dva roky od zasnoubení trávil Isaac Esteban i se svou matkou, letní prázdniny u Leticie společně s Freyou. Za ty dva dlouhé měsíce mnohokrát přišel s tím, že jej Freya pokousala. Netoleroval její privilegia na jejich území a ona mu to dávala sežrat. Ono zasnoubení stále nebrala vážně a dokonce na něj i zapomněla, neboť měla lepší věci na práci a tou bylo objevování své magie. Babička jí tehdy pomáhala. Při procházce se zastavili na molu u rybníčka a Freye se podařilo s úsilím a vypětím sil utvořit na hladině několik kroužků. Měla z toho ohromnou radost do okamžiku, než ji Isaac podle shodil do vody s vrčením, že jako jeho budoucí žena bude poslouchat. Neuměla plavat, vod byla hluboká a ona se jen nešťastně plácala ve vodě a volala o pomoc. Leticie i Susan se tam přihnali ve vlčích podobách v okamžiku, kdy jí Isaac vytáhl z vody a zapůjčil svou mikinu. Prchla do babiččiny náruče a v duchu proklínala toho zlořáda, který se jí pokoušel utopit. Hrálo mu to do karet, před Leticií se vyšvihl jako hrdina a Susan na něj byla neprávem hrdá. Následující měsíc a půl Freya trpěla jeho výhružky, ale vždy je s úsměvem přešla a mnohdy ho přehlížela, jako kdyby neexistoval. To se v její do teď poslušné dušičce začal probouzet vzdor, nevezme si ho, ani kdyby to mělo být to poslední, co ve svém životě udělá.
Začátkem školního roku v jejích třinácti letech byla přinucena odpřisáhnout, že bude věrná jen svému rodu čistokrevných a nesesmilní s jinou rasou ani polo vlkodlakem, jak říkávala její matka těm, kteří byli proměněni. Nemohla se z toho vyvlíknout, ačkoliv se za ní stavěla i babička a tak nakonec svou matku poslechla. Přísahala a jako znamení platné přísahy, nosí na rameni zdobené písmeno M. Značku vpálenou do kůže, která dokud je na svém místě vyznačuje, že svůj rod nezradila. Vždy byla slušná a vychovaná a tak ani když na ní dělali očka lidští chlapci či dokonce proměnění vlkodlaci, dělávala, že nic nevidí. Odmítala se s tím někomu svěřit, ale v jejím srdíčku vzplálo přání, že jednou bude s takovým, kterého bude milovat. Jediná živá bytost, která o tomto věděla, byla Anastazie, její babička která jí v tom plně podporovala.
Štěstí v neštěstí. Tak by se dala nazvat tato kapitola jejího života. Osmnácté narozeniny se pomalu blížily a předem domluvený sňatek s Isaacem jak by smet. Společně s babičkou začínala kout pikle, jak se z té situace vyvléknout, a rozhodla se, si prvně promluvit s otcem. Její vztah s Isaacem nebyl dobrý, naopak se rok od roku zhoršoval. Byl k ní hrubí a mnohdy až zákeřný, jeho duše byla zlá a to se jí nelíbilo. Otci věřila více, než své matce, proto za ním šla s prosíkem o slitování. Jediné, čeho se dočkala, byla otcova věta; „Jednou si zvykneš a budeš ho milovat, stejně, jako tvá matka mě.“ Tím jejich rozhovor skončil, cítila se zrazená. Zrazená vlastní rodinou a s pláčem odešla k babičce. Nesnášela je za to rozhodnutí. Přesto to později zkusila i u matky. Ale ani v tomto případě nepochodila. „Vděčíš mu za svůj život, Freyo. Je tvým osudem, pojmout Isaaca za manžela a pokračovat v čistokrevné linii jako naši předci!.“ Pravila jí to tak hrdě a s úsměvem, že se v drobné dívce vzedmul vztek. Pohádala se s matkou a krátce na to i s otcem, který se přišel podívat na ten rozruch. „Nevezmu si ho! Raději shořím v pekle, než si vzít někoho, kdo vraždí kvůli potěšení. Málem zabil i mě, ale jste oba natolik zaslepení tou svou čistokrevností, že je vám to všechno ukradené!“ křičela, vztekala se a následně prchla. Utekla tam, kde jí bylo nejlépe. Do lesa ke své babičce. Toho samého dne o několik hodin později, se v městečku Oatman sjelo pět hasičských vozidel, u jejich vili. Freya i Anastázie byly na místě mezi prvními, nikdo nepřežil, jen komorník, pan Wilson. Ten, který stihl Freye říci, že se její otec po hádce rozhodl, svazek zrušil, ale Leticie mu v tom bránila tak usilovně, že jej shodila ze schodů, když se vracel z kanceláře poté, co dohovořil se Susan. Z ohniště se ještě vznášela mračna kouče, v zadní zahradě zahlédla postavu vlkodlaka, kterého by poznala kdekoliv. Isaac jeho zvrhlí, potěšující úsměv. Babička svou vnučku kvapem odvedla.
Po měsíci, kdy se Freya pomalu vzpamatovávala ze smrti rodičů a policejní zprávy, že šlo pravděpodobně o žháře a nebyla v tom žádná jiná příčina, kdo by se jim chtěl pomstít či tak něco, na dveře skromného příbytku kdosi zaklepal. Anastasia po pachu poznala Estebana a s omluvou, že je již na cestě směrem ke dveřím zamířila za svou vnučkou. „Ptáčátko, musíš rychle odejít.“ Pravila smířeně s tím, že musí ‚vyhnat‘ vlastní vnučku, aby to nebohé dítě prožilo alespoň trošku normální život. „Na, z rodinného dědictví jsem ti schovala dostatek peněz, abys mohla utíkat. A dobře mě poslouchej, ptáčátko,“ sevřela obličej své vnučky v dlaních. „Jdi do Shadowhillu, tam za tebou nepůjde. Tamní město má přísná pravidla, nevydržel by tam, budeš v bezpečí. Vše tu nech, vezmi si jen tu kartu a uteč. Zasloužíš si lepší život, než s tou zrůdou Estebanem,“ promlouvala tiše, tak že ji sova slyšela samotná Freya. Pevně svou babičku objala „Budu ti psát, sbohem babičko,“ pošeptala, protáhla se oknem a utekla.
Několik dlouhých let byla na útěku. Převážně žila v podobě vlka a přes deset let strávila v Národním parku se smečkou vlků, do které se díky své vlkodlačí síle stala Betou. Tento život jí vyhovoval, málo kdy se proměňovala a objevila mezi lidmi, jen aby poslala zprávu babičce a zjistila, zda po ní Esteban stále pátrá. Nechápala, co jej vede k tomu, aby si tak stál za tou svatbou. Ani to pochopit nechtěla. Ve smečce si našla věrného spojence vlka na pozici omega, Chundeláče. Přítele do deště, jak se říká. Bránila ho před silnějšími, a když začali vlci napadat i jí, přiměla Chundeláče prchnout ze smečky a zamířila do města, kam jí poslala babička. Do Shadowhillu. Chundeláče postupně učila na svou lidskou podobu, aby jí důvěřoval a nebál se jí. Chundeláč si zvykl a přijal její druhé já. Freya si nechala postavit domeček v lese na stromě, neb ve městě by žít nemohla a Chundeláč by tam s ní nemohl.
DOVEDNOSTI:      
   SÍLA: 70% ( +15% alfa)
   RYCHLOST: 70% ( +15% alfa)
   VYTRVALOST: 65% ( +15% alfa)
   OBRATNOST: 65% ( +15% alfa)
MAGIE:      
  led   VODA 100%
  led   Antiquis Infrenaverunt 17%
  led   Mitescere 13%
ZVLÁŠTNÍ SCHOPNOSTI:      
  halk   HALK 10%
INVENTÁŘ:      
    Diamant Diamant: 3
    Smaragd Smaragd: 0
    Safír Safír: 0
    Perla Perla: 135

Komentáře


Nebyly přidány žádné komentáře.